Bedunka |
|
(26.10.2016 20:06:25) Ten průměr byl snižovaný nejspíš tím, že umíralo hodně dětí, naopak ta druhá část žila třeba o 10 let dýl, než byl průměr, takže se v pohodě stihli rozmnožit.
|
|
Monika |
|
(26.10.2016 20:07:03) No, tak jestli je v tom průměru "započteno" zřejmě velké množství dětí, zemřelých krátce po porodu nebo cca v prvních třech letech života, tak ten nízký průměr není zase tak divný. Mně by spíš zajímalo, jak se k tomu číslu došlo - podle mně ten postup musel být tak strašně "odhadem", až mohl být výsledek jakýkoliv ...
|
Filip Tesař |
|
(27.10.2016 15:24:37) Ten "průměrnej věk" 200 tis. př. n. l. i 20 tis. př. n. l. mi přijde střelenej od boku. A to silně.
Z doby 200 tis. př. n. l. je známo dost málo lidských pozůstatků na kvalifikovanej odhad, navíc je možný, že větší část někdejších tábořišť (s případnejma pozůstatkama) leží dneska pod vodou. To se ještě víc týká tý doby 20 tis. př. n. l.
A uvedený počty mi přijdou příliš nízký. Neodpovídaj např. lovecko-sběračským společenstvím moderní doby. Nadto by to znamenalo takovou úmrtnost, že by se druh nevydržel. V moderní době se v lovecko-sběračských společenstvích dívky vdávaly mezi 15 a 20 roky, muži ženili mezi 20 a 25 roky. Aby se stačili vůbec rozmnožit, musela by dotyčnej údaj vyvažovat úděsná dětská úmrtnost - nedovedu si představit, jak by ji přírodní výběr moh podporovat jako evolučně výhodnou, pokud vezmeme v úvahu náročnost lidskýho rozmnožování (náročný těhotenství, dýlku kojení, po skončení kojení velmi dlouhá doba nesamostatnosti atd.). To by pak byla investice, která by se absolutně míjela s návratností.
|
|
|
|