Koulička M |
|
(22.10.2016 23:01:34) Je tu někdo, kdo to dokáže pochopit, aniž by mne odsoudil? Prošel si tímhle někdo? Nebo něčí známej? Dostal se z toho? Je to jen další z fází sebepoznání a deprese? Co bude dál? Budu jí chtít "vzít s sebou", aby se tu nemusela trápit se mnou?
Někam se mi zašil smysl života a není k dohledání. Drtí mne sobecká a velmi manipulativní matka, která v životě nezažila nic výjimečně špatného, mnoho z nás toho má za sebou mnohem víc, přesto je největší chudinka ze všech. Drtí mne nevyřešené majetky (spíš dluhy)z manželství s otcem mojí holčičky a neustávající průda od něj. Žiju jen ze setrvačnosti. Funguju, protože prostě musím. Musím nakrmit a obléct dítě. Poslat jí do školy. Postarat se o ní. Otec si jí občas bere. Střídavku odmítl, nechce dceru vychovávat, nechce se o ní starat. Chce se s ní jen jednou za 14 dní pomazlit a pochlubit. Kdyby došlo na nejhorší, nechá jí na krku někomu z rodiny nebo v děcáku. Řekl mi to jasně.
Za posledních 8 let jsem zažila mnoho pádů na ústa, pořád se brodím v bahně a pořád se to nelepší. Párkrát už to vypadalo nadějně, ale pokaždé se to zvrtlo a bylo ještě hůř.
Prožila jsem a postupně zvládla několik zlomů. První pocit vítězství, když poprvé zabrala AD byl tak povzbuzující. Pak několik propadů, změna dávkování AD, úplná změna AD, vysazení AD, znovu propad, znovu začít brát AD, znovu několik změn dávkování a změna AD.... Při posledním propadu mne právě zastavila představa, jak po... dceři život...Když to řeknu hodně zjednodušeně, neskočila jsem jen pro to, že jsem si představila, jak by jí bylo blbě, kdyby mě tam našla...něco jako "přece to nemůžu mojí kočičce udělat, kvůli ní tu musím zůstat" A dneska večer jsem zažila strašný nával nenávisti k dceři "ty za to můžeš, že se tu musím trápit, kvůli tobě ještě nemám klid"
Vlastně pokaždý, když se mi udělá hůř, je ten propad větší, prudší a ... bojím se, co bude dál??? Co budu chtít udělat příště??? Najde se mi v hlavě něco, co mě zastaví??????????
Hned v pondělí půjdu k mojí psychiatričce.
Dceru miluju. Teď tu vedle mne leží a kouká na telku a já tu nad ní bulím jak želva. Jak se mi v hlavě může vůbec honit tak hnusný myšlenky????????? Náš chlap je bezva, žít se mnou musí být šílený, se divím, že z toho už taky není napůl blázen.
Chce se mi strašně spát a už se nikdy nikdy nechci vzbudit.
|
kambala pláááckááá |
|
(22.10.2016 23:07:19) Kouli, nečekej na pondělí a zavolej hned do Riapsu, jo? Prosím
|
kambala pláááckááá |
|
(22.10.2016 23:08:43) 222 580 697 - nonstop telefonická krizová pomoc
|
Koulička M |
|
(22.10.2016 23:20:18) děkuju za číslo
až mi kocour sleze z telefonu, uložím si ho
Zažil jste někdy někdo ten pocit, kdy ve vás proletí záblesk nějakého poznání, něco si najednou uvědomíte, úplně to někde v hlavě cvakne, jak do sebe najednou všechno zapadne a z hromady dílků je najednou kompletní obraz a vám se z toho až zastaví srdce? Úplně to fyzicky cítíte, jak to váma proletí, jak to ve vás hrkne?
|
Marika Letní |
|
(22.10.2016 23:45:44) Kouličko nikdo nemá celý život jen procházku růžovou zahradou. Nech si pomoci s tvojí nemocí a zavolej ten Riaps, jestli jsi to ještě neudělala.
A prosím, rozhodně dceru z toho vynech. Nenech se mýlit, že žádnej život je lepší než život bez mámy. To ti našeptává nemoc. To rozhodnutí za ni nedělej.
Drž se
|
|
kambala pláááckááá |
|
(23.10.2016 0:16:29) Kouli, pořád tu sedím. Zavolej tam a napiš nám, že jsi s nima už mluvila, jo? Jsou tam 24/7
|
Koulička M |
|
(23.10.2016 0:35:05) Kamb, děkuju, jsem tady a zavolám tam, slibuju
dám vědět, jak jsem tam pořídila, už jen pro další, kdo by měl podobný myšlenky, aby věděl, kudy kam....
Už to, že jste si mě tu přečetly a odepsaly, to je nakopávací
Je to zvláštní, je to osvěžující, je to povzbuzující, že někdo, kdo mě vůbec nezná, si dá tu práci odepsat a ještě se dokola ptát, jak mi je, to je
|
kambala pláááckááá |
|
(23.10.2016 0:40:05) Tak dobrou a napiš
|
|
kambala pláááckááá |
|
(23.10.2016 0:40:21) Tak dobrou a napiš
|
Tragika |
|
(23.10.2016 1:02:58) Prosila bych všechny, které nevědí kudy kam a hlavou jim jdou zoufalé scénáře, aby klidně o svých pocitech psaly raději sem, než si je nechávaly pro sebe. Já fenomén internetové diskuze objevila až poté, co jsem svou situaci nezvládla. Proto taky můj nick, neb mi ty chvíle zoufalství připomíná i teď, kdy si opravdu nemám proč zoufat. Ve skupině psychiatrických pacientů bylo nemalé procento těch, jejichž příbuzní spáchali sebevraždu. Děti bez rodičů, rodiče bez dětí.... lidi, kterým někdo blízký nastartoval celoživotní trauma, či psychiatrickou diagnozu. Od té doby vím jistě, že tohle bych svým dětem neudělala. Zakladatelce přeju aby bylo líp! Má kde bydlet, má partnera a především zdravé dítě. Tomu fakt neříkám podělanej život. Podělaná je jen ta duševní nemoc a s ní se dá bojovat.
|
Jarmilka. |
|
(23.10.2016 6:42:57)
|
|
|
|
|
|
Pam-pela |
|
(23.10.2016 0:25:08) Kouličko, ano, znám, jako kdyby secvakalo pár magnetků...doufám, že aspoň v dobrém. V tomhle stavu to chce vyhledat ihned někoho na pomoc...i kdyby jen hodně dobrou kamarádku...kohokoliv, kdo "pohlídá" ty krizové chvíle.
Jinak nedávno mi takhle povídala paní, která se točila v podobně bludném kruhu, že paradoxně právě takovýhle okamžik ji - jela po dálnici a v jednom zlomku vteřiny ji napadlo nabourat do mostního pilíře - probral a jakoby "vzbudil" jako takové "nakopnutí"...a dala se následně do toho (úspěšného) rozmotávání klubíčka...
Ono AD jsou někdy samozřejmě nezbytná, jenže prostě většinou jen tlumí (tok mysli a přidružených emocí, i když prostě někdy není zbytí a jsou životně potřeba), většinou ale neřeší tu podstatu věci...chce to proto vzít, uchopit ze všech možných stran... Ono vůbec je nejlepší hledat všechny souvislosti a budovat rovnováhu po všech stránkách, i kdyby po malinkatých krůčcích.
Tyhlety "aha" jsou právě těmi malinkatými krůčky...a někdy je to pořádný skok . Doufám, že už se dokážeš v tuhle chvíli podívat na věc z nadhledu...s odstupem.
|
|
|
|
vlad. |
|
(22.10.2016 23:08:46) Jsem to chtěla napsat. RIAPS by mě fungovat 24hod
|
|
Koulička M |
|
(22.10.2016 23:14:18) Děkuju za kontakt
Když mi to teď takhle docvaklo, tak akutně nehodlám spáchat žádnou debilitu. Navíc jsem pod dozorem, nejsem tu sama.
Děsím se budoucnosti, co mne kdy příště popadne.
|
kambala pláááckááá |
|
(22.10.2016 23:16:35) Tyhle myšlenky, to z tebe mluví ta nemoc. Ne ty. Ty ji porazis!
|
|
|
|
Koulička M |
|
(22.10.2016 23:15:46) Začínám chápat, proč někdy rodič vezme dítě s sebou........
|
K_at |
|
(22.10.2016 23:28:38) Koulicko,musi to byt nezmerna bolest a zoufalstvi. Bezbreha beznadej. Nicmene stale jsi tu. Mas tu cil: vychovat dceru. Musis ji toho rict strasne moc. A ona tobe. Volej o pomoc kam se da, zavolej krizovou linku. Je jedno, kde a kdo a co v todine resi. Dulezita jsi ty a dcera a ?soucasny? Partner. Mohu-li ti nejak pomoci..... jsem tu.
|
|
nordica |
|
(22.10.2016 23:43:38) Kouličko, drž se a hlavně vyhledej pomoc! Už Ti to tady psali jiní, dcera Tě potřebuje a až bude lépe, užiješ si s ní nepřeberně radosti. Děti nás potřebují a nemůžeme je tady nechat s otázkami v očích a bolestí v srdci. Bylas to Ty, kdo tady před časem psal vtipné a krásné historky o kočičím komandu, spousta lidí Tě vyzývala, atˇna to téma píšeš blog. Jsi šikovná a ještě toho spoustu zvládneš a dokážeš! Moc Ti držím palce atˇje líp.
|
|
Jarmilka. |
|
(23.10.2016 6:47:06) Kouličko, za sebe přísahám, že bych raději žila bez mámy (a tu svoji miluju) než nežila vůbec. 🍀 To se jen promítá deprese i na ni, jak vidíš její pohled svýma depresivníma očima.
|
25.10Kamotka16 |
|
(23.10.2016 11:08:39) Tak to já musím zase přiznat, že bych byla 100x radši mrtvá (kór jako dítě) než muset žít bez matky. Asi bych nikdy nepřežila, kdyby mi umřela. Neumím si to ani představit
|
Z+2 |
|
(23.10.2016 11:18:22) Podobné prohlášení v podobném témtu naprosto, ale naprosto nechápu.
|
25.10Kamotka16 |
|
(23.10.2016 11:30:55) Vždyť jsem napsala jenom svoje pocity úplně stejně jako předtím Jarmilka Tak jak to mám já, ne tak jak to má vnímat někdo jiný. Různí lidé to přece můžou vidět různě, ty snad chceš aby se směl říkat jenom jeden názor a vypadalo to, že ho mají všichni? Vždyť jsem popsala jenom svoje pravdivé pocity, stejně jako Jarmilka, která taky jenom uvedla jak to cítí, neříkám nikomu jak to má cítit on
|
Martina, 3 synové |
|
(23.10.2016 11:35:30) jsem napsala jenom svoje pocity
O důvod víc přimět matku k léčbě.
Ale psát, že rozšířená sebevražda je lepší než prostá, je opravdu poněkud nevhodné.
|
|
K_at |
|
(23.10.2016 11:38:04) To je ale prece v poradku. Ty mas nazor, ja mam nazor, on ma nazor. Od toho je diskuse. Nebec covece jinak z hlediska dotycneho chapu, ze nekdy to proste byti je tak nesnesitelne, ze uz nema silu. U tezce nemocnych to chapu taky a jeste vic.
|
|
Z+2 |
|
(23.10.2016 11:41:17) Pokud jsou to opravdu tvé pocity, pak doporučuji navštívit psychiatrii a tam je ventilovat. Přijdou mi nezdravé a nebezpečné. Pokud jsi něčí matka, tak extrémně nebezpečné. Podobná závislost na komkoliv je nezdravá a nesprávná a nenormální. Přestože většina miluje své rodiče, tak svůj život ba měla žít i po jejich odchodu.
|
|
boží žena |
|
(24.10.2016 11:08:36) se svejma pocitama se běž taky léčit napsat někomu s evidentně špatně záléčenou depresí, že zavraždit dítě je řešení
běž někam
|
25.10Kamotka16 |
|
(24.10.2016 15:44:40) Co si to dovoluješ ty k***o?!!!! Uveť mě jedinou větu kde píšu, že zavraždit dítě je řešení!
|
boží žena |
|
(24.10.2016 20:49:45) vem si prášek a nelez mezi slušný lidi
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|