| Pam-pela | 
 |
(12.8.2016 11:12:53)
"Ty ženský kolem těch chlapů celý život skákaly, spotřebovaly zlomek zdrojů, co jejich polovičky"
Proč tak ostře...skákaly...proč by skákaly...a některé ženy naopak svým mužům čile zdroje odčerpávají a odčerpávaly. 
Nj, dřív to bylo tak, že ty dva platy a důchody se v rodině spojily...a čerpali z toho oba. Teď, když se podporuje svoboda ve všem - a cesta za štěstím, chodí často k těm starým chlapům odčerpávat ty mladší ženy a ty staré jsou se svým mizivým důchodem samy....
Ale jinak jo - nerovnováha to je.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(12.8.2016 12:28:33)
ty dva platy a důchody se v rodině spojily...a čerpali z toho oba
Mnoho předsudků právě vychází z teze, že žena peníze npotřebuje, protože je má její chlap. 
|
| Filip Tesař |
|
(12.8.2016 14:20:16)
Jo, to je zajímavá deformace původních rolí.
V lovecko-sběračskejch společnostech bejvá častý, že muž uloví kořist a je jeho, dokud ji nedonese do osady.
Jakmile je kořist doma, je majetkem ženy.
Analogicky by se tudíž chlap měl chlubit, jak je dobrej a kolik vydělává, o hospodaření by ale měla rozhodovat paní domu
|
|
| libik | 
|
(12.8.2016 20:17:43)
Ale to je výborný a funkční model
|
|
|
| Ostia | 
|
(17.8.2016 10:58:51)
Az na to, ze zeny taky vydelavaji penize. Sberacky jak uz jmeno uvadi, se staraly o zabezpeceni rodiny, ktera se casto skladala ze zeny a jejich potomku...otec byl ponekud neznam.
|
| Filip Tesař |
|
(17.8.2016 14:55:07)
Ostio, byl to vtip a to na účet mužovy výplaty, což se ženiny výplaty nijak nedotýká.
Jinak v soudobých lovecko-sběračských společnostech nejsou jen sběračky, jsou i sběrači. A není jich málo, když nepočítáme arktický krajiny, což je klimatickej extrém, kvůli čemuž je rostlinný složky v potravě výrazně míň než jinde. Sběračů je jinak obecně poměrně dost, sbíraj kluci, sbíraj starý muži, ale sbíraj taky lovci, i když míň. Existujou i lovkyně, i když je jich relativně málo. Předpokládaným důvodem bude nejspíš mateřství.
V popsaných lovecko-sběračských společnostech není ani náznakem žádná, kde by se rodina skládala z ženy a jejích potomků. Otec je tam vždycky, třebaže to nemusí bejt biologickej otec, jelikož nevěra tam existuje. Navíc mnohem častějším případem je, že se žena vyvdá mimo rodnou skupinu, než že by se muž oženil mimo skupinu. Předpokládaným důvodem bejvá nejčastěji nutnost znát zvyky zvěře přímo v konkrétní lokalitě, který se muži učej odmala až zhruba do dvaceti a něco. Nejobvyklejším modelem skupina proto bejvá nejstarší pár, jejich synové a snachy a děti jejich synů a snach.
|
| Ostia |
|
(24.8.2016 14:53:16)
Nejsem si tedy jista.
Biologicky otec samozrejme existova. Jenze - a to je fakt - nebyl znamy. Funkce otcovstvi neexistovala. naproti tomu kazda zena vedela, ze rodila a porodila dite a ze to jeji dite zase porodilo dite. Muz to nevedel. (to existuje i dnes.)
A dokonce jeste drive, nikdo nevedel, ze neco takoveho existuje. Proste doslo na sex...a zeny pote rodily potomky. Ovsem vztah mezi tim nebyl znam. A posleze, kdyz byl znam...se nevedelo, kdo ten otec je. Takze zeny se staraly samy o sebe a o svoje deti. Neco nekdy prinesli muzi. Tudiz zeny nebyly na muzich zavisle.
Ono se jeste ve stredoveku nevedelo presneani jak douho trva tehotenstvi.....
|
| Filip Tesař |
|
(24.8.2016 19:40:44)
"Biologicky otec samozrejme existova. Jenze - a to je fakt - nebyl znamy. Funkce otcovstvi neexistovala."
Jak to bylo, nevíme, nikdo z nás tehdy nežil. Jak to bylo u druhů předcházejícím tomu našemu, se neodvažuju hádat. Mluvím o tom našem, Homo sapiens.
U všech současných společenství lovců-sběračů i těch, který už se dneska lovem a svěrem neživěj, ale jsou o nich písemný záznamy z doby, kdy se tak živili, funkce otcovství jednoznačně existovala. Možná nevěděli, jak dlouho trvá těhotenství - žádný z nich neměřili čas na měsíce a tejdny ani nepočítali dny, většina nebo možná všechny z nich, co vím, pro to ani neměli příslušný číslovky. Ale zcela jistě věděli, že sexuálním stykem se ploděj děti. Napříč zeměkoulí, od Austrálie po Labrador, od Amazonie po Zambezi, od Kamčatky po Patagonii, od Skalistejch hor po Kalahari. O žádným z nich jsem nečet nic podobnýho tomu, co popisuješ: že se ženy staraly jen o sebe a svoje děti, a to mám přehled o velký části z nich. Všude byly rodiny, jejíž členové byli na sobě závislý, všude byla v rámci skupiny spolupráce i mimo rodinu plus občasná nebo pravidelná spolupráce i mimo základní skupinu.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)