Kafe |
|
(4.3.2016 11:14:32) maargitt - já ji třeba držím na kolenou a cítím, jak se celá chvěje a snaží se natáhnout po nějaké věci. Ručičky se jí třesou, a tak. Mám dojem, že starší děti to nedělaly, ale možná si to jen nepamatuju.
|
Hanka 75 |
|
(4.3.2016 17:05:52) já mám miminko cca 5 měsíců a někdy se jí jakoby třesou (spíš třásly před cca 3 týdny) ručičky.. zarazilo mne to a trochu jsem se lekla, ale jinak myslím je vše OK a to "třesení" ručiček už přestává (spíše tak před třemi týdny) v rodině ADHD nemáme, snad tě to uklidní
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(4.3.2016 17:59:43) Naší holcese třásly ruce po porodu. Byli se na ni dívat doktoři a ptali se mě, jestli nejsem kuřačka ( nebo feťačka). Vypadala jako by měla absťák. Nakonec to vyhodnotili jako z neznámé příčiny ( ale já bych řekla, jestli to nebylo v důsledku že měla v sobě léky z komplikovaného porodu...). Ale jinak mrsknout nohou a maličko se přetočit na bok uměla už v porodnici. Ostatní maminky se na ni chodily dívat
|
Kafe |
|
(4.3.2016 18:03:08) margotko - ona se netřese jen tak, ale když něco vidí, co chce a že chce pořád něco. Úplně v ní cítím ten přetlak energie (který tak dobře znám sama u sebe).
|
Pam-pela |
|
(4.3.2016 22:30:30) Jj, pamatuju si to... Ta naše pořád něco chtěla, krom teda spánku, pořád se něčeho dožadovala,, něco "potřebovala" (to jí zůstalo ). Nosili jsme ji od malinkatého mimina v kapse na břiše čelem ven, obráceně být nesnesla, nejspokojenější byla při sekání trávy nebo kopání a rytí na zahradě...mávala aspoň rukama, kopala nohama a vyplazovala jazyk a celá se třásla, že se něco děje a že "to" chce. Nesnášela hračky, co vypadaly jako hračky a nesnášela ležet, ani sedět někomu na klíně...a nakonec se i nesnášela kojit. Spala maximálně 8 hodin (deficit dohnala mezi 15. a 16. rokem ). Oddychli jsme si, když začala lézt a v 10 měsících chodit a hrozně brzy i mluvit - aspoň si dokázala říct a dojít tam, kam chtěla a plně toho využívala. V roce se snažila stříhat, krájet a šroubovat...
V jejích prvních týdnech jsem se uklidňovala čtením věty, že dítě, které se takto projevuje + málo spí = vyšší IQ. Což asi je pravda, jenže já myslím, že to nebylo jen IQ samotné, ale celý soubor něčeho, co se zas rozhodně nehodilo do "normální" školy... Učitelky na ni sice pěly ódy, jak je šikovná, skvělá a rozumná a vyspělá a šikovná a současně nosila hnusný známky, protože se vymykala běžným školním požadavkům a odmítala je plnit. Teď je na SŠ, konečně spokojená a známky OK.
Je to zvláštní holka, ale bylo to a i je ještě náročné. Nevím, jestli má nějaké dys či ADHD...ale jo, je svým způsobem výjimečná a byla už jako mimino...jenže strašlivě náročný mimino, nenechala nám chvilinku oddechu. Mám už i svoje vysvětlení - prostě nechtěla být malá a bezmocná, chtěla něco konkrétního a tělíčko jí neposlouchalo , mohla se vzteknout. S tou nepotřebou spánku - strašná kombinace. Neměnila bych...ale ani bych ten 1. "bezmocný" rok nechtěla prožívat znova .
|
Kahlan+5 |
|
(5.3.2016 10:05:16) Pampelo, muj syn byl totez v bledemodrem, z jeho prvniho pulroku si nic nepamatuju, jen silenou unavu, mikrospanky za volantem, kdyz jsem jela dele nez pet minut. Naprosto totez co popisujes. ADHD mu potvrdili, ale diky inteligenci to kompenzuje. Byl uplne jiny nez mladsi deti, od prvni minuty. Takze ja uz u tech dalsich v porodnici vedela, ze adhd nemaji, i kdyz byly take nespave, bylo to jine. A my kdysi dosli k zaveru, ze on se proste nudil, nemohl bezmocne lezet, fakt silel. Zacal chodit v 10 m a bylo to lepsi. V 15 m s nim sel na rodicovskou manzel a ja si sla odpocinout do prace, diky tomu jsem neskoncila v blazinci a dokonce chtela i druhe dite Ted je synovi 13, je uzasnej, zodpovednej, moje velka opora, a vse mi vratil stonasobne❤
|
Pam-pela |
|
(5.3.2016 22:48:46) Kahlan, přesně!!! S dcerkou si rozumím úplně neuvěřitelně...a už delší dobu. Svěřují se jí a ptají na radu apod. i dospělí starší lidi...tak nějak působí vyspěle, zodpovědně, s přehledem.
Ještě teda jedna věc, která se projevila cca od jejích 13ti - chce hodně věcí na vlastní kůži zkusit...vyslechne sice předem rady, najde si pro i proti, získá informace a uváží a pak udělá to, co chce - občas je to nebezpečné...ale chyby kupodivu znovu neopakuje, poučí se a jde dál. jakoby jednou a dost. Mám pocit, že si vybrala mě jako mámu, abych jí vždycky z nějakého jejího životního "experimentu" pomohla. Ale současně je určitou oporou i ona mně.
Jsem moc ráda, že jí mám...jsem ráda za všechny děti, ale tohle je zvláštní...strašně náročné, ale na druhé straně to plně vynahrazuje... A nikdy vlastně nevypadala miminovsky.
My jsme s ní teda nikdy u psycholožky nebyli - takže nevíme, jestli měla nějaké ADHD (mě to ani vůbec nenapadlo), teda pak chtěla sama cca před rokem po nějakém svém "experimentu", domlouvá se s ní o všem sama, psycholožka nás neinformuje krom toho, že nám sdělila, že je to (opět) šikovná, inteligentní, rozumná atd....holka. A že bude jednat jen s ní, že to stačí .
|
|
|
|
|
|
|
|