Jaatri |
|
(10.2.2016 9:25:49) Před rokem a kousek jsem tu psala, že syn ve 28 měsících stále neslabikuje. Je mu skoro 3,5 a nemluví. Po 3. narozeninách začal chodit do speciální školky, zlepšilo se porozumění - zvládá většinu názvů konkrétních věcí, slovesa a jednoznačná přídavná jména. Nic abstraktního, jako třeba malý-velký, málo-hodně, těšit se a tak. Máme za sebou kolečko, kdy se potvrdilo ADHD a ustálilo se to na něčem jako dysfázie (chybí některé podstatné znaky) a víceméně se vyloučil autismus. Jinak začal trošku žvatlat, naučil se citoslovce zvířátek (asi 10), pět znaků jídel. Tak chodíme už rok každých 14 dní na logopedii, každý měsíc k psychologovi a konec v nedohlednu. Píšu to hlavně pro ty, co mi před tím rokem a kus hodně pomohly a třeba někdo bude mít další typ, co s tím.
|
Jaatri |
|
(10.2.2016 10:07:56) On nemívá moc záchvaty. Jen, když mu zakážu něco, co obvykle může a on to nechápe - třeba skákat v kalužích. Věci, co chce si vykouká nebo vyukazuje. Obrázky vůbec nebere, měli jsme i denní režim na zdi (doma dělanej, ale tý práce) a jediný, co ho na tom zaujalo bylo házení kartiček na zem a odlupování suchýho zipu. Znakovat nechce - kromě těch pěti znaků - piškoty, sušenky, jablko, jogurt, brusinky. Já jsem vesměs v pohodě, dokud mi to nějaká bréca, co o tom ví prd nenabourá svejma děsně chytrejma kecama.
|
Kukurice29+3. |
|
(10.2.2016 10:21:26) Mám syna s podobnými potížemi. On měl navíc ještě k tomu potíže s uzdičkou pod jazykem a neumí s jazykem hýbat. Na logopedii taky chodíme a každý den cvičíme a to zlepšení je malé. On všemu rozumí v některých věcech je moc šikovný. V září má nastoupit do logopedické školky, ale stále věřím, že bude moct nastoupit do normální školky, kam by za rok chodil i mladší syn. Hodně pracujeme. Někdy se cítím zoufale. On nechce a nebaví ho to. Dělá blbosti a vzteká se a dělá že neumí ani to, co už umí. Snažím se. On je navíc likvidační. Všechno ničí, kartičky, pastelky, obrázky, knížky. Ale nějaký pokrok poznat je.
|
Kukurice29+3. |
|
(10.2.2016 10:59:35) Taky to vidím. Syn je příšerně hlasitý i když slyší dobře. Je uragán. A mladší syn je o 17měsíců mladší a jsou úplně jiní. Sice je taky divoch, ale je ještě malinký. Ale vidím ten rozdíl povah už ted. A prostřední má takovou laskavější povahu už od malička, ale je jak veverka na efedrinu
|
|
Brusinka14 |
|
(10.2.2016 11:25:16) Povaha je jedna věc. Druhá věc je ta, že ten starší mohl toho mladšího vylekat. Mladší je zřejmě introvert, mohl o něčem přemýšlet, nesledovat, co dělá bratr. Takové divoké nekontrolované jednání může způsobit šok. Děti vnímají jinak, čemu se dospělý zasměje, dítě vnímá jinak.
Měli jsme v rodině stejný případ, jenže to bylo obráceně, bojácný byl o rok starší.
|
Brusinka14 |
|
(10.2.2016 12:11:29) Ten bojácný starší je dnes úspěšný v zaměstnání, úspěšný v jednání s cizinci, často cestuje. Je pravda, že nic nedělá spontánně, vše musí mít promyšleno.
|
|
|
|
|
kreditka |
|
(10.2.2016 20:34:32) Ty píšeš o mých dětech ne?????
|
|
|