| Gréta | 
 |
(23.1.2016 10:29:10) Ahoj, jdu se poradit. Už jsem tu párkrát psala. Loni jsem udělala velkou změnu, odešla z práce, cestovala, na podzim si našla novou práci a jsem spokojená. Doma však máme vztah nevztah. Manžel je hodný, chce mě, já ale k němu cítím spíš všeobecně pozitivní pocit a chci být hodně sama. Jeho přítomnost mě občas vysává. A sex je velký problém, nechci to, resp. jako by moje tělo reagovalo stopkou, prostě mě to odpuzuje, i když manžel sám o sobě nijak odpuzující není, pečuje o sebe, má hezkou postavu. Máme tři děti 12+ a je nám 40+. Chce se mi teď téměř žít takto dál, neumím si představit investovat do dalšího vztahu - mám co dělat, nabíjí mě samota, ale je pravda, že pak ráda s někým sdílím zážitky. Umím si představit, že se s manželem rozejdeme - připravujeme se na to delší dobu, bydlení a další. Možnost s manželem bez sexu - to mu ale strašně ubližuje, takze spíš rozchod a on si někoho jiného najde. Mě už to tak nějak moc neláká, věnuju se józe, jako bych se přesměrovala jinam. Jiní muži se mi líbí, ale v tomto věku už je to komplikované - určitě bych si někoho našla, ale těch kompromisů by asi bylo dost - víc než se současným mužem.
S mužem máme za sebou dlouhodobou krizi, prostě jsem ho přestala milovat, měli jsme velké problémy a pak se to stalo. A teď se to nedá změnit.
Takže otázky - měly jste někdy podobný odpor k sexu a že by se to změnilo? Vysával vás někdy partner tak, že jste si říkaly...do jiného pokoje, do jiného pokoje...a to bez hádky, jenom moc mluví, když vy chcete odpočívat.
|
| Ruth | 
 |
(23.1.2016 11:50:15) Gréto, na rovinu - nepůjde to. I když je partner štíhlý a čistotný.
|
| Kafe | 
 |
(23.1.2016 12:52:13) a ocáskem tak hezky vrtí... (mi to nedalo)
|
|
|
| Kafe | 
 |
(23.1.2016 12:53:48) Gréto - v takovém vztahu bych nesetrvávala. Ubližuje to vám oběma. A sonary dětí už také jistě odhalily, že to mezi vámi neklape. Spíše bych zapracovala na slušném civilizovaném rozchodu.
|
|
| Gabina | •
 |
(23.1.2016 13:10:42) Ahoj, kdybych to jednou vše sepsala...tomu by málokdo uvěřil... Utíkala před ním jak mohla...Rozhodnutí muselo padnout: 1) psychiatr 2) komplikace, nicméně možnost žít někdy normálně.To bylo takové psycho, že si to nikdo nedokáže představit...dodnes mám na něho vypěstované takové bloky, že dostávám astmatické příznaky, i když žádné astma nemám...Můj závěr je jednoduchý: kdo uteče vyhraje...Normální člověk to prostě nemůže dát...A je to jako kolovrátek...U tebe, u další, u další...Recidivista... Nejvíc překvapující zjištění je to, že tento tyran je v podstatě sám roztrhaný na kousky a má problémy sám se sebou...a než by postavil dům, vybudoval firmu...a dělal něco co má smysl, tak tě bude raději likvidovat...A víš proč? Protože z lásky se necháš...nicméně on žádnou lásku k tobě necítí...to by ti neřekl křivým slovem. Nikdy nedovolím tomuto typu mužů se přiblížit ke mně...nedej bože být součástí mého života. A pamatuj...nikdy se to nezmění...jen hodí masku na chvíli... Gábina
|
|
| Kaja222 |
 |
(23.1.2016 13:35:00) greto, jestli je manzel hodny a ma snahu o manzelstvi pecovat, a mate ke vsemu deti ve veku kolem 10-12 let, ktere rozvod zasahuje velmi, tak bych zasla s manzelem do poradny.
Me se celkem prici reci typu "laska zmizela, tak pujdu za svym stestim bez ohledu na to, co to dela s ostatnima".
Zacala bych chodit na párovou terapii s manzelem, jestli to jeste pujde spravit nebo ne.
Muj kamarad se rozvedl kvuli tomu, ze "laska se vytratila". Ted po letech zpetne rika, ze byl pekne blbej. Prineslo mu to jenom starosti, dcerka se s rozvodem nikdy nevyrovnala, i kdyz se k sobe ex chovali civilizovane. U deti nikdy nevis, jak to vezmou a hlavne jak je to poznamena do budoucna. Navic mel pak financni problemy - tahnout vse v jednom je horsi nez ve dvou. Rozvod byla take silenost.
Ale samozrejme, ze v takovem rozkladu to uz nedate dohromady sami, na to je potreba nejaky odbornik. A kdo vi, mozna i on rekne, ze to nejde. Manzelstvi je dost dynamicka zalezitost, krize prichazeji a odchazeji, dobra obdobi take prichazeji a odchazeji.
|
| Gréta | 
 |
(23.1.2016 13:51:47) Párovou terapii manžel asi patnáctkrát odmítl. Jednou jsme byli, manželovi bylo doporučeno, ať mi vyjadřuje pozitivní city. To nechtěl, na povel. Teď po pěti letech to dělá, já to ale už nepotřebuju (příjemné to je) a ten samý terapeut mi doporučil, ať se v posteli občas přemůžu.... No nejsem na to ten správný typ.
|
|
| Drop | 
 |
(23.1.2016 15:11:00) do postele se nepřemáhej, to by zabilo i ty poslední city, co k němu máš, ale dávej mu víc lásky tou druhou cestou bez sexu. Popros ho o čas, aby na tebe netlačil a vymezte si dobu, do kdy žádný sex. Pak to můžete zkusit jestli ten blok ještě budeš mít, ale řekni mu, že se může stát, že v prostřed akce řekneš dost, aby na to byl připraven.
|
|
|
| Ruth | 
 |
(23.1.2016 16:14:04) Pro děti uděláme vše, vyneseme je z hořícího domu, ale žít s někým, s kým se to pokazilo...se nedá. Ten odpor nepřichází ze dne na den, ale když už je, nedá se nic dělat. Vyspat se s ním se zaťatými zuby? Ne jednou, dvacet let? To nejde, tak jak nemůžeme žít pod vodou.
|
| Kaja222 |
 |
(23.1.2016 17:22:46) tak od toho jsou odbornici, aby pomohli. Zvlast kdyz na obou stranach snaha je.
|
|
|
|