| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Pozitivní myšlení u dítěte

 Celkem 22 názorů.
 kachna_ 


Téma: Pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 10:42:06)
Ahoj,
při včerejší debatě ohledně deprivace/povahy jsem si říkala, že byste mohly mít pár dobrých nápadů nebo postřehů k zamyšlení ohledně naší prostřední.
Prostřední dceři jsou čtyři roky (nejstarší 6, nejmladšímu 1), je chytrá, ale hodně vše prožívá ublíženecky, jako problém, negativně.
Takový ten základ, že se snažím přistupovat k ní klidně a neeskalovat emoce, vím a snažím se. Tulím se k ní, říkám jí, že jí mám ráda, chválím.
Je mi jí líto. Chtěla bych jí pomoct naučit se s její povahou pracovat.
Takže bych uvítala radu ohledně literatury, přístupu, třeba co funguje, když něco řeší negativně, utápí se v negaci (ale vy jste mi..., já to nevim, já se nemůžu)?
Jo a podobnou babičku jsme v mojí rodině měli, mojí babičku.
Díky
 adelaide k. 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 10:51:35)
Pochybuju že by se to dalo nějak řešit. Spis postupně ovlivňovat radit, atd... Mám takovou dceru, má skoro jedenáct a není to o moc dál než když jí byly ctyri :-)
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 10:55:06)
skus vysvětlovat situace, nenechat nic vyhrotit, předcházet situacím, kdy s může cítit ukřivděná nebo ublížená, ale stejně to nezměníš, jestli má takovu povahu

náš nejmladší těžko nese špatný známku, teď měěl pocit, že když pokazil písemku z matematiky a na vysvědení nebude 1, ale 2, tak je to nějaká pohroma a konec světa, tak jsem mu ukázala moje vyusvědčení, měla jsme taky ve třetí třídě dvojku z matematiky, to mu udělalo strašně dobře, není v tom sám a nic zlýho se neděje :)
a jak řekl můj muž - až bude nejhůř, vytáhne i svoje vysvědčení :)))

on třeba těžko zvládá, když mu řeknu, že třeba někdy něco budeme dělat, on hned pochoí, že to bude okamžitě a pak je ublížený, že to není hned nebo to není vůbec - takže jsem se naučila říkat velice důrazně "když to půjde, jestli bude čas" a podobně, aby věděl, že jsou i jiný možnosti
"

 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:07:50)
já taky pořádtvrdím, že známka a znalost jsou rozdílný věci, ale vysvtlit to děcku je těžký, zvlášť když mezi dětma se rozmohlo ve třídě posmívání kvůli známkám, to je pak témqř neřešitelný
učitelka o tom ví a snaží se, ale stejně to tam je
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:16:40)
to je přechodná doba, taky jsme si tím prošli, taky mluvení, právě u prostředního :)
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:23:51)
potíže s výslovností má u nás 13letý a bude je mít ais navěky, i když se to zlepšuje, takže znám, ale na gymplu měl problém jen ze začátku, pak si děcka zvykly a teď ho konečně berou, je chytrý, ale má svý zvláštnosti, a nemá jich málo :)

třeťák má zase potíže s výbušností, taky se s tím musí naučit žít, je to těžký, těžko ho omlouvat, když vyletí pro každou blbost, ale má teď učitelku, která asi pochpila, že je to citlivka a že poznámkama nic nezmůže, spíš naopak, navíc přestala věřit některým, že on za všechno může, takže syn je teď doceal v pohodě, nestěžuje si na něho, jen je neskutečně zapomnětlivý, to nebýval, ale ona to bere jako součást jeho osobnosti, teda uvidím dens, zase zapokněl doma pracovn list a nemá úlohu, a to je pořád

nejstarší je introvert, ale takový, že bylo podezření na PAS

to je tak úžasná trojka, že už mě nepřekvapí asi nic :))))
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:06:37)
jestli je nejmladšímu teprve rok, tak je to pro prostřední dítě asi nejtěžší doba, přece jenom ještě před ropkem byla nejmladší, pak to ještě šlo, prootže miminko sice dá dost práce, ale je "neškodný" a není tak vidět, ale teď najednou všude leze, vyžaduje víc času, a holčičce teprve mohlo dojít, že fakt není tím nejmenším dítětem v rodině, spadla a musí si najít svou pozici a naučit se v tom žít

když jsme si přivezli třetího, zvládal to neejstarší v pohodě, mladší špatně, pořád poteboval od všech a hlavně od bráchy slyšet, že ho má pořád stejně rád a snažilaj sme se, aby byli hodně spolu, aby to cítil, že není odstrčený
ten nejstarší nejstarším zůstane, ale z nejmladšímu se pozice narozením sourozence změní - ale neboj, prostřední se v tom naučí brzo orientovat a pak bdue nejspokojenější, nejschopnější vyjít s lidma, prtže to bude umět hrát na starší i mladší :)
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:17:57)
chce to ujistit, občas to zopakovat, ale samozřejměě nepřehánět, síš tu situaci tak nějak připravit, aby ten pocit ani nevznikl, aby naopak vznikal ten správný pocit pak už se s tím děcko sžije
 Yuki 00,03,07 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:24:54)
já to myslela i ve vztahu k těcm ostatním sourozencům, on třeba prostřední strašně moc potřeboval slyšet (ono mu to totiž jinak nedošlo, hraniční AS), že ho má starší brácha pořád rád, jsou na sobě dost závislí
 radka 
  • 

Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:47:11)
souhlas
 adelaide k. 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 14:41:23)
Tute, já myslím že to naopak je třeba na to myslet. Prostřední třeba mají zvýšenou potřebu rozhodovat (logicky, nejmenšímu se podřizuje kde co tak jako tak a nejstarší je prostě nejstarší :-)). Když mu dáš prostor i třeba jen v banalitách, dělá to divy.

Chápu , žes to asi myslela tak, že jako nedělat z něj neustále chudáčka ("ó bóže jak on to má těžký"). Ale stejně bych to nepodceňovala.
 magrata1 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:15:33)
Mám 3 dcery. Jedna je nabručená, vážná, druhá pozitivka totální, ta má radost ze všeho a nejmladší je kritik a sebekritik. Prostě každá naprosto jiná. Neuděláš s tím asi nic. Aspoň teda nic moc.
 Monty 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:18:40)
Neuděláš s tím nic, mám doma třináctiletého negativistu a žádný fígle na to, jak ho "předělat" nejsou.
Je prostě takovej a vždycky byl.
 Alena 
  • 

Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:22:34)
Mam neco podobneho a je to bohuzel zivotni zalozeni. Osvedcilo se mi aspon - uznat problem, nebagatelizovat, ale jit brzy od toho.Nepodporovat utapeni se v ukrivdenosti apod.
 Monty 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 11:30:59)
"Osvedcilo se mi aspon - uznat problem, nebagatelizovat, ale jit brzy od toho..."

Aleno,
jo, ale někdy je to docela problém. S věkem se to o něco lepší v tom smyslu, že si dítě najde relevantní informace samo, ovšem vysvětlovat osmiletýmu negativistovi, který přijde ze školy s očima navrch hlavy, protože jim paní učitelka vykládala o kvantovým urychlovači CERNu a on se bojí, že to bouchne....
 Líza 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 13:59:37)
To není projev negativismu, ale úzkosti.
 Monty 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 14:02:28)
Lízo,
ehm, to byl jen příklad.
Ono to podle mne dost souvisí, pesimisté bývají úzkostnější než optimisté.
Měla jsem takovou babičku, vyrůstala jsem s ní, ta se bála jet i výtahem, protože si někde přečetla, že se nějakej výtah zřítil.
 Marta 
  • 

Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 16:42:21)
Monty, já ti psala jinde to samé, co Líza, že si myslím, že jde o úzkostné projevy.Možná si pod pojmem "úzkost" představuješ něco jiného.
"Úzkost je jedna ze základních lidských emocí. Je nezbytná pro přežití, protože nás mobilizuje ve chvílích ohrožení. Úzkost je normální reakce organismu na nebezpečí nebo na stres a způsobuje problémy jen tehdy, když je příliš silná nebo když trvá dlouhou dobu.Když cítíme úzkost, mění se i naše myšlení. Obvykle začnou převládat obavy a starosti: obáváme se nejhoršího, obáváme se, že naše problémy nikdy nezmizí, myslíme negativně.
Při úzkosti se také může měnit naše chování: objevuje se neklid, popocházení, okusování nehtů, kouření, pití alkoholu, uklidňování se jídlem, vyhýbání se určitým situacím.
Nejlepší cesta je zároveň tou nejtěžší - postavit se svému strachu a překonat ho. Sama situace, ze které cítíte úzkost a která se vůbec nemusí stát, má zpravidla mnohem klidnější průběh, než když si ji představujete. I na to je potřeba myslet. Naprosto ubíjející a úzkost přivolávající myšlenky jsou: "Já to nezvládnu. Nemám na to. Rozcupují mě." Vy si naopak musíte říkat: "Bude to dobré. Nic se nestane. Zvládnu to." A když se dostanete do nějaké situace, kvůli které vám bylo úzko, tak se potom nezapomeňte pochválit - klidně i nahlas - jak jste to zvládli (nebo jak krásně jste se pokusili to zvládnout).
Přesvědčte sami sebe, že se naučíte úzkost překonat, sice je to nepříjemné, ale jde to zvládnout. Člověk jen musí vytrvat. Úzkost třeba nikdy nezmizí, ale máte velkou šanci naučit se s ní lépe vyrovnat."

Monty, někde jsem v diskuzi četla, jak tě vytočil syn, že se bál jít na testy z matematiky a jak z toho měl obavy, že to nezvládne. I tehdy mě napadlo, že vlastně bojuje s úzkostí a strachem. Je to běh na dlouhou trať.
 Monty 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 18:25:42)
Marto,
však já nezpochybňuju, že je přecitlivělý a má sklon k úzkostem.
Pouze tvrdím, že je negativista. To se přece vzájemně nevylučuje, spíš naopak.
 Vítr z hor 


Rikej "ucim se", ne "neumim" 

(11.1.2016 11:51:40)
Jsem klasicky negativista. Zlomili me az pri studiu v cizine - vzdycky, kdyz jsem bedovala, ze neco neumim, a ze to nezvladnu, huceli do me, ze si nemam rikat, ze to neumim, ale byly povolene vyrazy jako ucim se, zkusim to. A ze dulezite neni zdrcujici vitezstvi (nepravdepodobne, ze), ale postupne pokroky. Do Rima se jde krok za krokem.

Kdyz totez hucim do negativistickych deti, nekdy to pomaha...
 kachna_ 


Re: Rikej "ucim se", ne "neumim" 

(11.1.2016 13:57:00)
to se mi líbí.
 Kukurice29+3. 


Re: pozitivní myšlení u dítěte 

(11.1.2016 12:12:11)
můj manžel je taky takový. Někdy je to těžké. Snažím se mu podávat i špatné zprávy pozitivně. Mému muži pomohly 4 dohody, ale nevím jak u dítěte.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.