TaJ |
|
(28.3.2015 15:25:55) Báro, tak třeba zrovna můj prvňák zatím samostatné čtení nijak moc nemusí, ve škole nahlas čte, myslím, že ho tam nikdo nesráží ani nekritizuje, protože je jich tam jen 8 a on z nich čte nejlíp, se čtením problémy žádné nemá...knížky miluje odjakživa, vždycky jsme četli a čteme spolu hodně, spoustu knížek kupujeme domů, do knihovny chodíme taky...ale přesto zatím ta touha přečíst si knížku sám, nijak velká není...občas mi večer přečte pár řádků, někdy ani to ne...trochu mě to zaskočilo, protože čtení mu jde, písmenka ho vždycky zajímaly, psát tiskací uměl ještě před nástupem do školy...to si spíš čte venku nápisy, co vidí kolem, ale do knížek se nijak extra nehrne...bývá problém přemluvit ho i na těch pár řádků, co mají občas přečíst za domácí úkol...nevím, čím to je...jinak ale čtení večer před spaním miluje pořád, z těch knížek, co čteme častěji, tak si pamatuje i celé dlouhé věty nazpaměť...s porozuměním při čtení problém nemá, i při tom slabikování přesně ví, co čte...fakt netuším, proč to tak má....ale tipuju, že to přijde samo, ještě nedávno takhle nesnášel psaní, ačkoli mu jde...a najednou poslední dobou si doma píše dobrovolně celé stránky do písanky i dopředu, to co ještě nepsali ve škole
|
TaJ |
|
(28.3.2015 16:05:15) Báro, tak je fakt, že on nás taky vlastně nevidí číst, nějak moc nestíháme, já jsem dřív četla aspoň cestou do práce, ale teď co pracuju blíž, tak ráno prakticky sotva stihnu v metru otevřít knížku a už vystupuju...takže sem tam něco večer, ale to už mi to zase moc nemyslí, nejvíc toho přečtu asi o dovolené, když jsme někde v penzionu a syn i manžel odpadnou znaveni výlety někdy po deváté a televizi tam nemíváme a internet taky ne...v mobilu ho nemám a noťas s sebou nevozíme... Ale i přesto, že nás moc číst nevidí, tak knížky se u nás doma vyskytují pořád nějaké, hlavně teda dětské, nebo když jsme hledali nějaké informace, tipy na výlety, mapy...a čtení má odmalička rád, což vzhledem k jeho dysfázii taky není úplně běžné...trochu mám u něj spíš pocit, že to souvisí s jeho nechutí jakkoli se veřejně "předvádět"...loni, když jsme se byli podívat ve škole ve výuce, tak ho tam paní učitelka dokonce i zapojila...psal tam něco na tabuli a počítal...celou dobu byl v pohodě, až do chvíle, kdy ho paní učitelka přede všemi vychválila a vyzvala děti, aby mu zatleskaly...v tu chvíli se téměř rozbrečel a šel za mnou...
|
|
|