| Binturongg | 
 |
(10.3.2015 15:11:53)
Kromě toho, že je den Tibetu, připadá na dnešek smutné výročí zavraždění Jana Masaryka...
Nad ránem 10. března 1948 byl ministr zahraničních věcí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci, ve směru do nádvoří. Ve směru do Loretánského náměstí, kde je dodnes v Masarykově bytě souměrná druhá koupelna, se pod okny v prvním patře nalézá balkon, v nádvoří však žádný balkon není, jenom římsy. V koupelně byl nepořádek, otevřené okno nad radiátorem a rozházené polštáře z ložnice, z nichž jeden se nalézal přímo ve vypuštěné vaně. V ložnici zůstalo otevřené velké okno, tak, jak je kolem deváté večer otevřel komorník Příhoda.
Smrt ministra je dodnes záhadou. Existují celkem tři teorie: podle jedné šlo o vraždu (Masaryk byl z okna prostě vyhozen), podle druhé o sebevraždu (Masaryk z okna sám vyskočil) a podle třetí verze se Masaryk pokoušel po římse utéci ze svého bytu (kde se v tu chvíli prokazatelně pohybovali vetřelci) a z této římsy spadl (Masarykův osobní tajemník dr. Antonín Sum, později komunisty neprávem vězněný – hrozil mu i trest smrti, sic i „mezi čtyřma očima“ tvrdil, že „vůbec nikdo tam nebyl“, ale nemohl to dost dobře vědět, neboť v té době byl nemocen, měl spalničky).[23]
Obnovené vyšetřování případu v letech 1968 až 1969 skončilo nejasným prohlášením, že se jednalo o nešťastnou náhodu (ministr údajně „pokuřoval sedící v otevřeném okně“, závěr po vpádu sovětských vojsk ve středu 21. 8. 1968 zcela pochopitelný). Hlavní vyšetřovatel kauzy prokurátor dr. Jiří Kotlář byl odstaven i z televizního seriálu Causa Jan Masaryk, v němž se prezentovaly poté takové podivnosti, jako byl nález nedopalku cigarety, které kouříval Jan Masaryk, na římse vně budovy pod koupelnovým oknem, po dvaceti letech.
Jsou zde ještě dvě další specifikace tří teorií předchozích, obě končící vyhozením již zesnulého Jana Masaryka z okna. Dle první specifikace byl Masaryk napřed udušen polštáři ve vypuštěné vaně, dle druhé (jíž zastával i plk. let. RAF Ing. Jan Horal) byl vyvezen za Prahu, tam zastřelen a tělo odvezeno zpět k inscenaci sebevraždy skokem z okna vnitřní koupelny Masarykova bytu. Dr. Borkovcem zjištěný nepořádek v koupelně byl vysvětlen nedostatkem času pachatelů před ranním úsvitem. Podobně se dala tímto vysvětlit i skutečnost, proč byl Masaryk nalezen v pyžamu, oblečeném naruby.
Dle kriminalisty Jiřího Strause, který měl k dispozici původní dokumenty z vyšetřování, vše nasvědčuje tomu, že byl Jan Masaryk zavražděn.[24] To je v souladu s přesvědčením velké části veřejnosti i mnohých historiků[25], že Masaryk byl zavražděn komunisty, aby jim nepůsobil problémy v nově se ustavující vládě. Jeho případný útěk do Londýna by dal československému exilu výrazného vůdce a všechna esa do ruky. V této souvislosti jsou známy Masarykovy výhrady k zahraniční politice,[26] která by Československo více přiblížila otevřeně vazalskému poměru k Sovětskému svazu. Rovněž některé další indicie (in situ nalezené nedopalky „papiros“ aj.[26]) a svědectví vypovídají o tom, že za Masarykovu smrt byla zodpovědná NKVD.[27] Nad ránem se toho dne v Černínském paláci kromě náměstka Vladimíra Clementise (dle některých svědectví viděn v autě nad ránem s Valerianem Zorinem), komorníka, dalšího personálu a stráží pohybovalo i několik osob (pracovníci telefonní ústředny), které prošly do střeženého objektu zcela nepozorovaně. Jan Papánek řekl v Radě bezpečnosti Spojených národů 22. března 1948, že „ve svých posledních dnech se Jan Masaryk nemohl ani hnout bez dvou zvláštních stráží, které mu byly po puči přiděleny“.[28]
Na protest proti jednání komunistů se ještě týž den (ve středu 10. března 1948) vzdala svého poslaneckého mandátu Dr. Milada Horáková.
Zatím poslední, čtvrtá etapa vyšetřování probíhala v letech 2001–2003. Na základě písemného podnětu Masarykova demokratického hnutí ze dne 9. února 2001, adresovaného Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, a jeho následného postoupení cestou Městského státního zastupitelství v Praze Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (Služby kriminální policie a vyšetřování), bylo 30. května 2001 řízení opět zahájeno. Vyšetřováním byl pověřen major Ilja Pravda.
K podání posudku byl jako znalec z oboru kriminalistika, odvětví forenzní biomechanika přibrán prof. PhDr. Jiří Straus. Ve svém posudku se snažil na základě přesné metodiky a výpočtů zodpovědět otázky týkající se možností spontánního pádu z okna, nebo aktivního skoku při sebevražedném úmyslu, či účasti dalších osob na pádu poškozeného. Znalec odvodil, že do vzdálenosti těla (nohou) – 2,90 m ode zdi pod oknem a 13,10 m od postranní zdi – ve směru čelem k oknu nemohlo dojít v sebevražedném úmyslu. Tělo živého či mrtvého Masaryka lze do této vzdálenosti v daném úhlu vyhodit působením vnější síly. Vyhodnocením takto získaných poznatků znalec vyloučil spontánní pád Jana Masaryka z okna, jakož i možnost aktivního skoku při sebevražedném úmyslu. Biomechanickým zkoumáním zjistil, že k pádu Jana Masaryka z okna západní koupelny Masarykova bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly, přičemž se na něm podílela minimálně jedna osoba, mohlo ale také jít o více osob.[27]
K podání obdobného znaleckého posudku byli přibráni i další znalci z oboru forenzní biomechaniky. Jejich úkolem bylo posoudit a zodpovědět stejné otázky, ke kterým se již vyjadřoval prof. Straus. V souladu s prof. Strausem zcela vyloučili Masarykův spontánní pád z okna. K otázce aktivního skoku uvedli: „z biomechanického a technického pohledu nelze vyloučit možnost, že ‚spontánní pád‘ vzad, z okraje římsy, mohl být podpořen skokem vzad a odrazem rukou od zdi. Potom vzdálenost předpokládaného místa dopadu z výšky 13,5 metru je dosažitelná, tedy technicky přijatelná.“
Znalec z oboru soudního lékařství MUDr. Alexander Pilin znovu posuzoval znaky násilí na základě pitevního protokolu z r. 1948. Uvedl, že oděrky na přední straně břicha v okolí pupku mohly vzniknout jak aktivním, tak i pasivním pohybem přední části těla o okraj okna. Dále konstatoval, že skok z výšky pozadu je u sebevrahů nezvyklý. Náhodný pád z výšky pozadu se sice může vyskytnout, ale je příznačný spíše pro pracovní úrazy nebo pro případ nešťastné náhody. Vysunutí 90kg muže z okna bez znaků násilí na kůži oběti (v protokolu z r. 1948 takové nebyly uvedeny) by bylo možné pouze za stavu sníženého vědomí, způsobeného například dušením nebo chemickými látkami.
Vyšetřování bylo uzavřeno jako vražda, pachatel neznámý.[27]
|
| Kafe | 
|
(10.3.2015 17:15:01)
Poslední vyšetřovací verze je snad, že se před někým skrýval na římse a spadl. Je to tak rok či dva, kdy jsem o tom četla.
|
| neznámá |
|
(10.3.2015 17:25:09)
Je to pár měsíců co proběhla zpráva, že dle nejnovějšího počítačového programu byl pravděpodobně strčen. Rozebíral se i případ "Studna a starý Bruna", který je dle staré verze taky nemožný. Vím, že to proběhlo v mediích, ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, ruku do ohně za to nestrčím.
|
|
| Binturongg |
|
(10.3.2015 19:29:13)
Liško - pročti tu Wiki, tam to je pouze jako jedna z nepravděpodobných verzí.
Ale že tu vraždu musíš zpochybnit, chápu 
|
| Filip Tesař |
|
(11.3.2015 12:03:12)
Byl jsem v tom bytě víckrát, i v koupelně (největší atrakce pro návštěvy), koukal z okna a i na tu římsu. Těžko říct, tělo prej neleželo pod oknem, ale snad asi dva metry (?) od něj. Podle mě není nepravděpodobný, že z okna vylezl Masaryk sám, ve strachu z návštěvníků, který slyšel, spěch by mohl vysvětlit i rozházený polštáře a pyžamo naruby. Pokud by potom spadnul sám, spíš než uklouznutí mu asi hrozila ztráta rovnováhy, což by při jeho otylosti nebylo divu, pak by mohl dopadnout i kus ode zdi. Není ale samozřejmě vyloučený, že ho nezvaný návštěvníci objevili - okno zůstalo otevřený - využili příležitosti a odstrčili ho. To je čistě můj názor - neznámejch je v tom případě tolik, že by to vyřešilo jen očitý svědectví a na to není naděje. Náhodnej pád (pokuřování u okna...) je samozřejmě nesmysl a sebevražda je dost nepravděpodobná, ale přesnej průběh zůstane asi tajemstvím jitřícím zvědavost. Estébácko-enkávéďáckej podtext se dá vymazat jen s velkým úsilím, já se vcelku spokojuju se závěrem, že smrt Jana Masaryka způsobili komunisti, který se potřebovali zbavit a to nejlíp fyzicky a nejlíp bez procesu, protože byl v zahraničí nejen známej, ale měl řadu přátel na vysokých postech (komunisti - ÚV KSČ a Kreml, protože je dost nepravděpodobný, že by u Masaryka dělal osobní prohlídku někdo bez vědomí ÚV a Zorin byl větší pán než Gottwald).
P.S. Hra je dobrá, ale Barešův přednes je děsivej, někdy si říkám, že je na těch akademiích několik let učej snad jen "vyslovujte pomalu a zřetelně" a absolventi, co uměj hrát, včetně přednesu, to uměj navzdory a ne díky studiu.
|
|
| Kafe |
|
(11.3.2015 17:25:58)
Bin - ty jsi nemocná. 
|
|
|
|
| vlad. | 
|
(11.3.2015 1:54:02)
díky 
|
|
| Káťa+2 Škubánci | 
|
(11.3.2015 8:59:04)
Můj dědeček prý věděl, co se tehdy stalo. Zabýval se případem po roce 68 jako prokurátor. Poté, co vyšetřil, co se odehrálo, byl ze svého postu odstraněn a výsledky jeho práce zameteny a ututlány.
Věci se dotýká i jeden díl majora Zemana..
|
|
|
nebo 
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)