| Lady V. | 
 |
(22.10.2014 19:38:06)
Moje holcicka dneska zase brecela - pry nema a nikdy nemela nejlepsi kamaradku. A ma pravdu. Je ji deset, v zari zacala na druhem stupni, nova skola, novi ucitele a spoluzaci, ze zacatku vsechno super, ale posledni ca. tyden chodi jak telo bez duse.
Nevim, v cem je chyba. Podle me je dcera oblibena, i na zakladce ji zvali na kazdou narozeninovou oslavu, ted je u nas temer nepretrzite zastup devcat, ale dcera ma dojem, ze jsou k ni decka protivna a ze ji nemaji rada.
Pravdou je to, ze dcera je celkem vyrazna osobnost. Jedna velmi primocare a nema potrebu podrizovat se vetsine. Ma i velky smysl pro spravedlnost a umi se ozvat, kdyz se ji neco nezda ci nelibi. A je taky dost drzkata a pohotova a ma na vsechno odpoved. Ptala jsem se, jesi si treba nebere veci moc osobne... Problem je, ze s ni ve skole nejsem, takze si neumim situaci predstavit a vubec netusim, co by mohlo byt spatne... Jak a kde se hledaji nejlepsi kamaradky?
|
| sun 15 | 
|
(22.10.2014 19:48:10)
Podle mého jde i o štěstí !! Dcera neměla taky žádnou až do 4 , třídy pak je spojily a od té doby má super kamarádku.
|
|
| Dobra1 | 
|
(22.10.2014 19:48:45)
Pokud je u vás zástup děvčat, zkusila bych s s dcerou sednout a probrat je jednu po druhé - proč je zve, proč k ní chodí, co si vzájemně dávají... A taky to, co znamená podle ní "nejlepší kamarádka"
Možná má jen nereálná očekávání a kamarádku prostě nevidí, i když tam je. Možná má ve skutečnosti malé sebevědomí maskované za úspěch a "velká ramena". Pokud je jí takhle mizerně, baví se s ní někdo i přes to, nebo ji teď ostatní ignorují?
Prostě, je kořen věci opravdu v kolektivu nebo v ní?
|
|
| Uarda |
|
(22.10.2014 19:50:13)
Na nejlepší kamarádky musí být tak trochu štěstí. Je-li dcera osobností, je to její plus, ale pro získání kamarádky spíš nevýhoda. Do kolektivu lépe zapadne ten, kdo osobností není. V praxi to chce asi velmi křehce vyvažovat přizpůsobení se ostatním a trvání na tom, v čem se přizpůsobovat/ustupovat nelze. Těžký úkol na celý život.
|
|
| Anni&Annika | 
|
(22.10.2014 19:51:39)
ona je nema nekde v okoli? Nikdy nemela?
Nase mala je v nemecku od dubna, tohle na ni plati taktez..
Podle me je dcera oblibena, i na zakladce ji zvali na kazdou narozeninovou oslavu, ted je u nas temer nepretrzite zastup devcat.
Jedna velmi primocare a nema potrebu podrizovat se vetsine. Ma i velky smysl pro spravedlnost a umi se ozvat, kdyz se ji neco nezda ci nelibi....
..a nejlepsi kamaradku ma uz 4 mesice. Zrovna dnes jsem byla s jeji mamou na snidani.
Vcera u nas Lucia prohlasila, ze chce jit na gymnazium /jsou ve 3.tride/ a nase mala ze chce hned taky. Takze kdyz jim to vyjde /asi ze jo, obe skola bez problemu/, budou spolu i na gymplu. Navic Bydli Lucia asi 200m od nas, takze si myslim, ze by se vidaly i kdyby spolu na skole nebyly
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 19:56:36)
To je prave ono, Anni. Z jeji minule skoly sla vsechna devcata do stejne skoly - jedina moje dcera rekla, ze tam nepujde, a vybrala si skolu, do ktere nikdo z jeji tridy nesel. To, co delaji ostatni, pro ni proste neni kriterium. Ma doma smart phone Samsunga, prastila s nim do supliku a do skoly chodi s sest let starou tlacitkovou nokii - pry se ji libi vic a hotovo. Je ji zkratka uplne jedno, co leti, a co je pro ostatni decka v jejim veku dulezite... Ja proste myslim, ze se ji decka trochu boji..
|
| babiki |
|
(22.10.2014 19:58:35)
Lady ja jsem byla podobna, potrebuje podobneho mimone jakym je ona
|
|
| Anni&Annika |
|
(22.10.2014 20:09:02)
Lady, to bych nerekla, ja s tim gymplem pocitam taky, jen jsem byla rada, ze se dite zaradovalo, ze ma duvod tam byt kvuli kamosce.
Nase mala taky nenosi to co ostatni, obleceni s ni jit kupovat je za trest, ac teda toho velkeho samsunga ma a ma ho rada...ale ona si nem hraje /vyuziva displey/, coz s tlacitkovou nejde.
Nase mala je zase tiche dite, co bys rekla, ze stoji v koute. Ale i pres to je strasne vyhledavana a deti na ni leti..ridi se podel ni. Ona je takovy maly vudce
Ja si spis myslim, ze si ta tva s nikym nesedla. U nas ty dve male, to bylo jak blesk. Si sedly od prvni chvile. A diky bohu jsem si sedla i s jeji mamkou. Skvela zenska.
Takze doufam, ze to vydrzi
|
|
| Kafe | 
|
(23.10.2014 15:48:33)
Lady - tak s takovou povahou je nalézání nejlepších kamarádek obtížné, protože je prostě příliš silná osobnost. Spíše si kamarádku najde skrze nějaký koníček, kroužek.
|
|
|
|
| A. | •
|
(22.10.2014 19:51:41)
bude to povahou, každá výraznější povaha se hůř přijímá, nejlehčí to má "průměr", řekni jí, aby se s tím, koho má nejvíc ráda začala kamarádit sama. Aby sama začla, vyvinula iniciativu. Pozvala kamarádku k vám domů, domluv se s její maminkou. My máme naštěstí tohle období už za sebou, ale bylo to taky moc těžké.
|
| A. | •
|
(22.10.2014 19:54:32)
no jak píše Anni, zkus tomu trochu napomoci přes nějakou maminku, mě oslovila taky nejdřív maminka, než se začaly holky kamarádit, v D a A to asi takhle funguje
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 20:01:28)
Pres maminku to neumim... Ja tyhle "small talks" moc nezvladam 
|
| A. | •
|
(22.10.2014 20:04:42)
Lady, no tak musíte vyčkat až to přijde samo. Silné osobnosti to mají v sociálních kolektivech těžké. Přeji, aby se to samo nějak upravilo.
|
|
| Epepe | 
|
(22.10.2014 20:35:46)
Lady, a už víš, po kom asi asi dcerka je ... 
Ať si zve kamarádky domů po jedné, na hromadné oslavě to správné intimčo prostě nevznikne. Může u vás někdo spát?
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 21:33:22)
Jo, muze, i sem tam spi, ale furt to neni ono
|
|
|
|
|
|
| Anna Veselá |
|
(22.10.2014 19:53:52)
Najít nejlepšího přítele přece nejde na povel Spíš to musí tak nějak přirozeně samo vyplynout... Já našla nejlepší kamarádku "až" v patnácti, třeba.
|
|
| Len | 
|
(22.10.2014 19:57:13)
Hm, ja mela nejlepsi kamaradku od skolky do deseti let a pak dlouho, dlouho nikoho. Je to tezky, na povel to nejde, lidi si musi sednout. Urcite ji najde, jen to asi bude trochu trvat, zvlast ted v dospivani to maji nejjednodussi ti, kteri jsou soucasti stada.
|
|
| babiki |
|
(22.10.2014 19:57:31)
A nemuze mit nejlepsiho kamarada? V tomhle veku jsem holcici zalezitosti neumela rozsifrovat, ale mela jsem stesti na paradni klucici partu.
Muj starsi syn ma taky problem, od te doby co hraje ping pong ma blizsi kamarady odtama, nez ve skole. Nema nejaky zajem, konicek? Ja se se svyma ""klukama"" seznamila skrze zalibu v historii a valecnych her.
|
|
| Nika89 | 
|
(22.10.2014 20:01:35)
Já ji taky nikdy neměla a nemám, je mi 25. Zato mám jednoho nejlepšího kamaráda a jednoho opravdu hodně dobrého kamaráda, spoustu známých. Možná je to i tím, že jsem kvůli věčnému stěhování chodila dohromady do tří školek a od první třídy až k maturitě do šesti škol
|
|
| Epepe |
|
(22.10.2014 20:03:36)
Jestli je tak výrazná, tak třeba přítelkyni nebude mít nikdy. Pomoz se jí s tím smířit.
A nebo jí pomoz si kamarádku ""udělat"". Máš ty nejlepší kamarádku? Umíš si ji naklonit? Přátelství je někdy tvrdá práce a nepřijde samog
|
|
| Monty | 
|
(22.10.2014 20:05:57)
Lady Vendetto,
ono to obvykle vykrystalizuje časem. Na ZŠ, co si pamatuju, byly asi jen dvě dvojice "nejepších kamarádek" - jedny spolu bydlely odmalička ve stejném domě a druhé se skamarádily myslím proto, že seděly v lavici, takže náhoda. Jinak jsme spíš taky chodily v tlupách a periodicky se to střídalo. Nejlepší kamarádku ve smyslu jen tu a žádnou jinou jsem taky neměla a nevzpomínám si, že by mi to chybělo.
A podle toho, co vypráví syn, je to u nich ve třídě stejné... jedna holka je dominantní, ta má "nejlepší kamarádku" tak trochu jako svou poddanou, jinak se spolu baví "partičky".
|
|
| Fren |
|
(22.10.2014 20:08:01)
Nejleší kámošky se hledají přesně tam a tak jako prima spolehliví partneři do života.
Brala bych,že by tuto otázku položila tvoje dcera,ale dospělá osoba?
Mě je 50,mám v mnohém podobnou povahu jako tvoje dcera - nemám potřebu se podřizovat,přímočaré jednání - i když ted už si dávám více pozor=zkušenosti životní,a nej kámošku nemám,nepotřebuji,máme pár společných známých a hodně svých zájmů,takže na kámošení jako takové stejně bych neměla čas a ani vlastně chut.
Dceru bych uklidnila a snažila se jí vysvětit,že k tomu aby byla spokojená,nepotřebuje nutně nej kámošku,že to nebývá v životě automatické mít nej kámošku,že holky jsou stejně více nebo méně falešné a alespon tak dříve či později nebude z kamarádství zklamána.A že když tu kámošku nemá ted,kllidně ji může najít třeba až na sš nebo ještě později
|
| Elwing |
|
(23.10.2014 10:01:26)
Vesmes souhlasim, az na to upozorneni ditete, ze holky jsou falesne.S timto pristupem moc hluboke vztahy nikdy nenavaze. Musi se pocitat i s citovymi karamboly, bohuzel. Da se to opravdu prirovnat k hledani zivotniho partnera.Proste nekdo hleda hlubsi vztahy, tak hleda dyl a nekdo najde a strida nejkamosky a nejchlapy jak na bezicim pasu.Osobne mi prijde, ze takove ty vudci silne osobnosti maji vzdy spoustu pratel a respekt okoli, ale malokdy takova ta hluboka pratelstvi. Asi se jim blbe orientuje kdo je ma opravdu rad a kdo jim jen podliza. Taky asi plati to uslovi o te rozmenene bankovce.Proste se ty city rozdrobi mezi vic pratel a pak ty vztahy stoji za houby.Muze to mit vic duvodu
|
|
|
| Winky | •
|
(22.10.2014 20:22:08)
no, a nebo už jí začíná puberta, takové to "nikdo mě nemá rád, nechce si se mnou hrát" - prostě splíny, i když ve skutečnosti kontakty má.
Dcera byla vloni ve třetí šťastná jako blecha, když si kamarádku ve škole našla, a to předloni s tou samou holčinou bojovala, neměly se moc v lásce. Pak se přehouply prázdniny a najednou si sedly. Letos jsme se přestěhovaly (sice jakoby "zpátky", je v kolektivu z bývalé první třídy), ale zas za ty dva roky se holky popartičkovaly trochu jinak, a zatím tu nemá nikoho "nej". Což se možná změní, protože se budem opět stěhovat (v místě tedy, ale z bytu do domu) a budem sousedit s jednou její spolužačkou - tak když si budou blíž po odpolednách, tak třeba se spolu víc skamarádí (no a nebo taky ne, vždycky je možné, že se i velké kámošky nějak rozkamarádí).
Syn řeší to podobné, šel tu do první třídy a 2 roky jsme zde nebyli, neměl tu žádné "kamarády". Jako spřátelí se narychlo s kdekým, ale nějakého "nejlepšího" nebo aspoň "fajn" taky nemá. Začal chodit do kroužků, tak spoléhám že tam se něco trošku může rozvinout.
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 21:38:02)
Ja si ze sveho detstvi taky pamatuji takove pletence - pul roku kamaradka tam ta a pak zase ne (a uz nikdy vice), pul roku zas jina... Ale dcera se porad citi byt mimo kolektiv.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(22.10.2014 21:09:43)
syn je od září v primě na 8G, v úplně jiným městě, než kde byl na základce. TAky nemá kamaráda, teda žádnýho toho nej - nedávno mi kvůli tomu taky doma málem brečel, je mi ho líto, ale tomto mu moc nepomůžu, bohužel. Můžeš, stejně jako já, jen poradit - nepospíchej, pozoruj, vybírej podle toho, kdo má nejpodobnější zájmy a způspb komunikace, s kým je ti dobře. Nesnaž se někoho si zabrat jako svýho nejlepšího kamaráda, kdlidně můžete být parta. A čase mto příátelství a kamarádství vznikne, až se víc poznáte. Mají za sebou teprve dva měšíce, to je strašně málo.
u nás to nakonec dopadlo zajímavě - syn se přidal ke kamarádům staršího syna, tkerý je součástí asi 7 kluků ze třídy, ti celkem bez potíží přijali malýho bráchu. A taky nemají moc velký námitky proti jeho spolužačce, zase je to sestra jednoho z těch 7 starších. Nao a ti dva primáni, můj syn a ta holka, se skamarádili taky, ona kamarádí s jednou podobnou (ve smyslu zájmů a chování) holkou ve třídě, syn se skamarádil s klukem ,se kterým si náhodou sedli první den do lavice, postupně si na sebe zvykli a zjistili, že si vyhovují. N oa tak vzniká smíšená skupinka dětí ve třídě, která už na sebe pak nabalí další, holky i kluky. U staršího jsou to zatím jen kluci.
Tak ať se tvoje dcera nebojí ani kluků, ale nesmí za nima přijít a říct "nazdar, chci se s váma kamarádit", to by jí neprošlo :)
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 21:35:58)
Kluku se neboji, spis mam pocit, ze kluci si netroufaji kamaradit s holkama, aby jim ostatni deti nepredhazovaly zamilovanost... V tomto veku je to asi katastrofa...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(22.10.2014 21:43:02)
já myslím, že po dvou měsících je dobrý zapadnout do kolektivu - rozumět si s většinou z nich, věět, s kým bych si sedla k obědua s kým ne, stejně tak vědět, s kým bych seděla v lavici a s kým ne, mít od koho si půjčit sešity při nemoci, mít s kým promluvit - a nemusí to být s jedním člověkem, může to být klidně půl třídy, nebo dva tři spolužáci, každý to má jinak
určitě je ve třídě víc takových, kdo si zatím nenašli toho svýho nej kamarád a ti se dají dohromady, ale práývě až zjistí, že nikoho nemají
nemá smysl to hrotit, má smysl si povídat o přestávkách, občas si něco půjčit, i když to třeba nepotřebuje, jen aby se navázala konverzace, třeba si půjčit pravítko, to je první věta i s odpovědí, pak ho jít vrátit, zase se mluví - a pokud chce mluvit i druhá strana, je z toho rozhovor
mým klukům pomohlo hodně to, že hrajou počítačovou hru, já nejsem zrovna zastánce tohoto způsobu zábavy, an druhou stranu to neru jako daň právě za tol aby měli kmarády, protže musí mít společný téma s kamarádem, jiank to kamarádství přestane, v tomto věku jsou tématem hry a občas škola, cvo víc, pokud nemá nějaký kroužek, nějaký zájem, který by ji sblížil s někým dalším ze třídy
|
| Lady V. |
|
(22.10.2014 21:46:08)
Nahodou, pocitacove hry nejsou vubec spatne, pokud u toho nesedi nekolik hodin denne.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)