| Klarisanek |
 |
(28.9.2014 22:27:42)
Osudový vztah nemusí být jen v té rovině z pohledu mužů, o které píšeš. Já o svém osudovém vztahu zakládala diskusi nedávno. Po rozchodu to bolelo moc několik měsíců, za 5 let už jsem si vzpomněla občas, za 10 let si myslela, že už je to dááááávno za mnou. Za 15 let se po takové šílené době ozval a já už dva měsíce nespím, nejím a vím, že jsem prosrala půlu života co se partnerské stránky života týče.
|
| libik | 
|
(28.9.2014 22:29:52)
Aha...no a jak dlouho jste spolu žili? Tj. řešili děti a prachy?
|
|
| Maťa. | 
|
(28.9.2014 22:31:44)
Selektívne spomienky to za a)
Manželstvo "z rozumu" to za b) (a toto je vec, ktorú by som napr. ja nikdy nespravila, ani keby mi hrozila bezdetnosť...a nepochopím tie, čo takto do toho idú asi nikdy, potom nech sa nedivia, to nejde vydržať celý život...)
Keby si v tejto Tvojej blbej situácii stretla niekoho, kto Ti padne do oka a začne aj chémia, zblbla by si deti-nedeti...
|
| Klarisanek |
|
(28.9.2014 22:39:30)
Maťo možná. Žila jsem si spokojený manželský život, semtam někto kdo mi voněl přebehl okolo a já neměla žádnou potřebu utíkat od muže, dětem rozbíjet rodinu, chovat se nezodpovědně. Žádná chemie a pobláznění hormonů nenastalo ani jednou, i když zájem druhé strany by byl. To, že najednou jsem úplně vedle, jsem si fakt nenaplánovala a fakt z toho nemám pražádnou radost. Rozum používám na 100 procent vždy, o to víc mě mrzí, že teď s tím neumím bojovat. Ale samozřejmě se nedívím, že mě hodně lidí odsoudí, jako na minulé diskusi, nebo poradí chovat se zodpovědně, ale najdou se i tací, co obdobné prožili a vědí, že to není tak jednoduché, když v tom člověk žije nebo když se ho to týká jen v diskusi na Rodině.
|
| Maťa. |
|
(29.9.2014 16:12:39)
Ja neodsudzujem. Iba píšem realitu zo svojho pohľadu. Vzťahy len z rozumu dobre nedopadajú v naprostej vačšine prípadov. Ani udržať také vzťahy, keď už príde tá neznesiteĺná nespokojnosť, sa v naprostej vačšine prípadov napriek snahe "zuby-nehty" nepodarí.
Nejaké to procentíčko sa udržia, ale za cenu zničených ľudí a možno i zničených detí, ktoré to cítia a vidia a sú tým poznačené do svojho vlastného života.
Logicky, vzťahy bývajú založené na láske, porozumení, souznění, začínajú aj na tej chemii. A ak toto od začiatku nie je..je to naprd.
|
| Maťa. |
|
(29.9.2014 16:16:45)
Zároveń chápem, ako sa cítiš, ak myslíš na niekoho, s kým tá chémia funguje. Otázkou stále zostáva, čo by s vami urobila každodenná rutina. Možno by to fungovalo naďalej, ale možno i nie.
Takto to má príchuť zakázaného a tej zelenější trávy (kor, jestli vo svojom vzťahu si to mala o rozumu a chýbali tam tie ostatné pocity).
|
|
|
|
|
| enny |
|
(28.9.2014 22:37:00)
Kolik ti je? Nevěřím na jeden nevydařený osudový vztah rovná se konec života ala Anna Kareniny. Jistě, každý máme nějaké limity v životě, občas něco nevyjde, ale fakt že svůj život takto dlouhodobě upínáš k jedné osobě, svědčí o problému na tvé straně. On to zřejmě nebere stejně osudově?
|
| Klarisanek |
|
(28.9.2014 22:45:09)
Ne, on to tak osudově zřejmě nebere. Jak jsem psala, já se k němu 15 let neupínala. Postupně to vyprchalo a najednou jsem zjistila, že stačí jeden drobný kontakt a miluju ho stejně jako tenkrát. A to, že jsem ho milovala nejvíc ze všech mužu ve svěm životě je asi normální, nikdy to nemůže být stejné u všech. A to, že jsem šla do dalšího vztahu po něm s tím, že jsem si myslela, že to vyjde, že to bude podobné, je hrdelní zločin? To jsem měla zůstat na ocet od pětadvaceti? Že mě teď potká tohle, jse si fakt nepřála. Jo,jo, asi jsem si měla koupit křišťálovou kouli a podle ní se zachovat, abych nebyla považována za blázna.
|
| Lassiesevrací |
|
(28.9.2014 22:57:11)
Kolik casu jste spolu travili v dobe,kdy jste meli vztah? Byli jste spolu nekdy tyden-ctrnact dnu v kuse? Nebo dele?
|
| Klarisanek |
|
(28.9.2014 23:01:18)
Ano byli. Strávili jsme spolu hodně času, hlavně v době kdy jsme oba měli hodně velké problémy, já zdravotní, on finanční a vzájemně jsme si pomáhali.
|
| Lassiesevrací |
|
(28.9.2014 23:18:54)
Jako ze jste spolu bydleli? Nebo byl stridave s tebou a s manzelkou? Jde mi o to,jak dobre jsi ho stihla poznat. Rok spolecneho souziti,nebo alespon par mesicu dela divy.... Jinak ja mam podobnou zkusenost,jen jsem byla mladsi a bezdetna. Prvni velka laska - rozchod a po 6 letech repete. A malem jsme se pozabijeli. Byli jsme tak rozdilni.....ale konecne jsem to mohla uzavrit. Videt ho ted,obejmu ho,zlibam,popreju mu hodne stesti a jedu dal ve svem spokojenem a stastnem manzelskem zivote.A kdyz si na nej nekdy vzpomenu,vybavi se mi to hezke,ale vim,ze opakovat bych to nechtela. Tech 6 let trapeni a propadani zoufalstvi z toho,ze ten pravy byl on a NIKDY takoveho chlapa uz nepotkam,to byla iluze a je pravda,ze se mi kvuli tomu rozpadaly vztahy s klukama,co za nic nemohli. Nakonec jsem potkala toho opravdu praveho, jsme spolu uz 11 let.Nevymenila bych ho za nic na svete.
Tak mozna,jak pise Pam-pela.......dokud to s nim nezkusis,nebudes vedet.Ale uz bys v tom vymachala dost lidi,tak je otazka,jestli by to za to stalo....
|
| stará Marie | 
|
(29.9.2014 17:58:24)
VracivšíseLassie, problém je právě v tom, že milenka žm s ním nemůže zkusit rok žít, a pak zjistit, že pan božský NENÍ pan božský. Nemá jak si to "odžít". Je-li to pro ni osudový vztah, je docela v pytli, řekla bych.
Tady se kolikrát dočtu radu milence ženáče: najdi si někoho svobodného. No tak dobře, ona to udělá, a čemu to pomůže? Např. Denisa to udělala, a co? Teď je jí vyčítáno "manželství z rozumu", že nemůže fungovat. Jenže ona se nedokázala naplno zbláznit do někoho jiného, než toho žm (když ho měla stále v hlavě), takže co? Měla zůstat "na ocet", jak sama píše? Mohla zůstat sama a čekat, až se odmiluje. Jak dlouho? Ono to fakt u těch "osudových" vztahů "časem" nepřejde. Dobře, možná po deseti letech bez kontaktu. Ale jak to má člověk v 25 tušit? Že "stačí" dalších iks let, a bude po lásce k žm, a dokáže se skutečně zamilovat do někoho jiného?
Já jsem se při lásce k žm skutečně totálně zamilovala do svého manžela, ale dopadlo to tak, že stejně stále miluju i toho žm. Možná proto, že s ním nemám odžitý ten aspoň rok "špinavých ponožek", jak se tu psává, ale možná je to skutečně člověk, se kterým bych ty ponožky taky dala, stejně jako je v pohodě dávám se svým manželem. Jak psala Pam-pela: vytvářím příjemný pohodový domov, s manželem se máme rádi, děti vyrostly v harmonickém láskyplném prostředí. Takže všude spokojenost, jenom mně se pořád stýská po žm, i když se s ním občas vídám.
Fakt by mně zajímalo, co má "správně" dělat žena, která miluje ženatého. (Neřešme teď, jak se to vůbec může stát, a že k tomu vůbec nemá dojít.)
Když ho takříkajíc "rozvede", je to mrcha.
Když se rozejdou a ona si "najde svobodného", ačkoli stále miluje žm, vdala se z rozumu, a je tedy blbá, protože to samozřejmě nemůže fungovat.
Když zůstane sama, bez dětí, nežije naplněný život, je nešťastná, a tedy blbá, že se neumí odmilovat. Může se přeci snadno odmilovat, když bude s tím panem božským nějaký čas žít (JAK TO MÁ UDĚLAT?!?).
Když se vdá z lásky a reálně tedy miluje dva muže, je mrcha, protože manželovi vlastně lže, a vůbec, to přece není ani jedno "pravá láska", když jsou ty lásky dvě.
Fakt nevím. Když jsem byla mladší a radikálnější, tak mi jako "čestné" řešení situace (ženy milující žm, přičemž má mnoha lety odzkoušeno, že se nedokáže "odmilovat") vycházela sebevražda. Je to tak správně?
|
| aky | 
|
(29.9.2014 18:34:49)
...vycházela sebevražda
Skoda, ze Ti nevyslo, ze sa mas zbalit a prerusit kontakt.
|
| stará Marie |
|
(29.9.2014 23:06:15)
Aky, to jsme zkusili, nepomohlo to, kromě toho je to tedy jedna z variant - zůstat sama nešťastná, vdát se za někoho volného, atd... jak jsem psala.
|
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(29.9.2014 18:39:49)
Dle mýho skrovnýho názoru se to s těmahle záležitostma má jak s ohněm. Když to člověk zbůhdarma nepřikrmuje, časem to zdechne samo.
|
| Kudla2 | 
|
(29.9.2014 18:41:33)
Ja si taky myslim.
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(29.9.2014 18:47:58)
Otázka je, co s tím, když nezdechne - řekněme ani po pěti letech bez kontaktu. 
|
| Faidra Lannister |
|
(29.9.2014 18:51:58)
Přiživování nerovná se automaticky kontakt.
A myslím, že v případě tvého vztahu by bylo na místě držet o tom ústa, alespoň tady 
|
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 19:22:59)
Počkat ještě dalších 5 let?
Upřímně receno si to neumim moc predstavit...
|
| Martina, 3 synové |
|
(29.9.2014 19:27:19)
Počkám, mám výhodu, že mi nic neutíká - děti už mám.  Jinak už bych byla nepochybně vdaná z rozumu. 
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 20:06:18)
Martino, ja myslela, zes šťastné zadana...
|
| Martina, 3 synové |
|
(29.9.2014 20:25:43)
Ne, to vyšumělo tak nějak do ztracena, nebyl to osudový vztah a oba už jsme měli před tím lepší: obava ze samoty nás pospolu neudržela, byly to pěkné 4 roky, ale nevydrželo to. 
|
|
|
|
|
|
| stará Marie |
|
(29.9.2014 23:23:57)
No, nezdechne.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.9.2014 9:54:29)
Ale figu borovu, jak by rekli bratia Slovaci. Ty vase predstavy o neprikrmovani mi pripadaj jak predstavy o hubnuti cloveka, co sedi v McDonaldovi, cpe se hamburgerama a tklive vyklada, jak moc by chtel zhubnout a ze se vubec, ale vubec neprikrmuje :)
Existuji veci jako racionalita, sebekazen a dusevni hygiena, ale jsem naivni, kdyz si myslim, ze by si clovek takovou hygienu mel osvojit stejne jako tu telesnou a nezanasel si hlavu vzdusnymi zamky, idealy nesouvisejicimi s realitou a predstavami o osudovosti.
A kdyz uz, tak by clovek aspon nemel byt pokrytec a neobelhavat sebe sama, kdyz uz nezodpovednost, nenazranost, podvadeni a obelhavani druhych povazuje za bezvyznamne nebo neexistujici.
|
| Kudla2 |
|
(30.9.2014 10:26:09)
Mě by čistě teoreticky zajímalo, co by se stalo, kdyby člověk někoho takového "osudového" prostě přestal kontaktovat, kdyby zjistil, že ho vnímá jako osudového, a byl už zadaný někde jinde.
Přeci sejde z očí, sejde z mysli, a na začátku stejně víc miluješ svoje představy o tom člověku, než toho člověka, jaký doopravdy je?
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 10:57:34)
Kudlo, my jsme se znali dlouho předtím, než vztah dozrál do "os(t)udovosti", takže už bylo pak relativně pozdě to bezbolestně ukončit, nicméně mám trochu za zlé žm, že on tehdy jako daleko starší a zkušenější a řekněme zadanější měl daleko větší šanci mě zasklít (než já jeho), a pak bychom prakticky věděly, co by se stalo, ale neudělal to.
|
| Kudla2 |
|
(30.9.2014 11:31:24)
jak, prakticky věděly, co se stalo?
Jinak mě napadá (a nevím, nakolik je to mimo), co by se stalo, kdybyste se vídali, jak se vídáte, ale neměli spolu sex?
Podle toho, cos psala, tak se vidíte dost sporadicky, 1 - 2x do roka, a asi děláte i jiný věci, než spolu spíte?
Tak byste to udrželi v rovině "hodně dobrý přátelství", nepřišli jeden o druhého a zároveň nepodváděli svoje partnery.
(Jasně že teď už je pozdě, zajímalo by mě jen, jestli by to tak bylo bývalo šlo).
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:26:07)
Kudlo, kdyby mě žm zavčasu poslal do háje, respektive se mnou aspoň nikdy nezačal spát, tak bychom prakticky věděly, co by se stalo.
My se vídáme častěji, v partě i sami, v součtu tak v průměru 1 x za měsíc, někdy déle ne, pak zas víckrát po sobě... A spíme spolu v posledních letech tak kvartálně cca (dříve ještě méně, mnoho let vůbec). Když jsme se to snažili udržet úplně bez sexu, tak to ovšem nebyla rovina "hodně dobrý přátelství", protože tam bylo to obrovský napětí, že bychom chtěli i ten sex (aspoň někdy, výhledově, možná...), ale zakazujeme si to. Takže ta touha defacto kazila přátelské spolubytí, v partě jsme se báli na sebe podívat... Vpodstatě se chováme daleko přirozeněji od té doby, co jsme tu úpornou snahu o alespoň fyzickou věrnost vzdali. Navíc je celkem legitimní názor, že i bez toho sexu by to stále nevěra byla (já jsem to tedy tak cítila).
Hodně dobrý přátelství mám s jiným mužem ještě, je to bez té sex.touhy (ačkoli kdysi jsme spolu krátce něco měli), a to je něco úplně jiného, i když také dosti intimního a intenzivního.
|
| Kudla2 |
|
(30.9.2014 12:38:37)
já furt nevím, co je to "prakticky věděly, co by se stalo".
Pořád tomu celýmu nerozumím, ale děkuju za pokus vysvětlit.
|
|
|
|
| aky |
|
(30.9.2014 12:22:15)
...než vztah dozrál do "os(t)udovosti",
A ""osudovost"" spociva v tom, ze on sa ozeni s inou a Teba osulozi ked ma cas a chut.
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:38:54)
Tak tak aky, pochopila jsi to dokonale 
|
| aky |
|
(30.9.2014 12:47:56)
...pochopila jsi to dokonale
To vies, ja som sa svojho casu dokazala komplet ""odstrihnut"", tak to vidim trochu inak a iba prepisujem ""patosovstinu"" do ""realstiny"".
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:52:50)
aky, si holt lepší než já (takových je pravda hodně, vždyť to není tak těžké), dokázala jsi to, užívej si svého reálného pocitu skvělosti 
|
| aky |
|
(30.9.2014 12:57:42)
...užívej si svého reálného pocitu skvělosti
Prepac, nechcela som Ti vziat pocit osudovosti, magie a tajemna.
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 13:03:05)
aky, pocit tajemna natož magie opravdu nemám  Osudovosti ano (a ten jsi mi nevzala), ale co to přesně je? Že se po letech s milenkou chlap vrátí k manželce? Tak takovou míru osudovosti svých vztahů fakt mám, nevypadá to po těch desítkách let jen na pocit
|
| aky |
|
(30.9.2014 13:21:27)
...ale co to přesně je
Ja velmi nie som na tie nevedecke predstavy o nevyhnutnosti. Ale myslim, ze ""osud"" determinuju vlastnosti konkretneho cloveka ( napriklad schopnost a sila ""odstrihnut sa"").
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 13:24:32)
A k těm vlastnostem přijde konkrétní člověk jak?
|
| aky |
|
(30.9.2014 13:30:42)
...konkrétní člověk jak
Tak, ze ich v Tebe objavi a rozvinie ten osudovy chlap.
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 13:34:55)
Někdo jiný než ty sama v tobě objevil a rozvinul tvoje vlastnosti? Po konci dětství?
|
| aky |
|
(30.9.2014 14:07:52)
...objevil a rozvinul tvoje vlastnosti
Zmenil moje vnimanie samej seba. A myslim, ze clovek plny pochybnosti a strachu bude reagovat inak, ako clovek, ktory ma pocit, ze zvladne a dokaze vsetko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 10:48:33)
Faidro, McDonald jsem např. pět let viděla tak maximálně přes ulici a fakt jsem ZAPOMNĚLA jak chutná hamburgr, ale nezhubla jsem. Vzdušné zámky jsem si postavit nestihla, žm jsem znala dlouho před zjištěním, že k němu mám osudový vztah. Racionálně žiju, též díky duševní hygieně.
"A kdyz uz, tak by clovek aspon nemel byt pokrytec a neobelhavat sebe sama, kdyz uz nezodpovednost, nenazranost, podvadeni a obelhavani druhych povazuje za bezvyznamne nebo neexistujici."
No nepovažuji vjmenované za bezvýznamné, pokud existuje (a částečně jistě ano), proto mě také připadalo celkem vhodné se tak nějak celá smazat jako špatný příběh.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.9.2014 11:13:12)
Tak ono se netloustne vyhradne po hamburgerech ;)
A drastickych opatrneni ve forme "vymazavani se" snad netreba, ani podobnych patetickych gest, kdyz dojdu k tomu, ze delam neco neprilis koser. Staci to nedelat.
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:11:52)
Faidro, "to nedělat" stačilo na čisté svědomí, ale ne na chuť žít.
|
| Kudla2 |
|
(30.9.2014 12:15:44)
Chuť žít?
Promiň, nechci se Tě dotknout, ale to mi připadá strašně patetický a až trochu chorobný, jako závislost na jednom člověku.
Předpokládám, že máš muže, co minimálně taky není marnej a máš ho ráda a prožili jste toho spolu určitě mnohem víc a máte toho víc společnýho než s tím ŽM.
Fakt to neber jako kritiku, ale já tomu prostě nerozumím.
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:38:24)
Kudlo ano, chorobné - deprese. Dokud jsem neměla děti, bylo to hodně na hraně (patos nepatos, ty pocity bezvýchodnosti že s ním žít nemůžu, leda za cenu rozbití jeho rodiny - což vím že bych technicky dokázala, ale nechtěla jsem být mrcha - a bez něho taky nechci, ty jsem zcela nepateticky blbě závisle ale skutečně měla), s manželem (nejdřív budoucím) krásný zážitky, pěkný vztah, a pak i děti, ale pocity se epizodicky na týdny vracely i po 5 letech nevídání se s žm - respektive tak 1-2 za rok jsme se potkali v partě, ale ani v tom případě jsme se nebavili spolu, jinak žádné psaní, telefony, naděje, iluze, nic... prostě to nezdechlo.
|
|
|
| Faidra Lannister |
|
(30.9.2014 12:49:23)
Ja na tebe nechci nejak osobne utocit (je mym protivnym zvykem bejt kousava, takze nektere prispevky tak mohou vyznit), ale mne to cely prijde preukrutne pateticky a patos blbe snasim i ve filmu, natoz v realite, a tady to svlecene z prikras proste vyzniva "nemam chut zit, kdyz me manzel nekoho jinyho semtam neojede (sorry)."
A to je holt neco, co me pragmaticke a na zemi stojici ja proste nepobere a nemuze si pomoct citit k takovemu cloveku jistou utrpnost... a taky soucit s temi, co jsou podvadeni, obelhavani a zavlekani do tehle situace, aniz by se jim dostalo spetky uprimnosti a nadeje na vyber.
Kazdopadne diky za vhled do situace a tvoje prispevky, zajimave to nesporne je (kdyz v tom clovek neni sam zainteresovany ).
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 12:59:40)
Faidro, já to neberu jako osobní útoky, i proto se snažím reagovat nějak uchopitelně. Tvoje hledisko, tvůj postoj útrpnosti k patetické blbce a soucitu k nevinně a nevědomě trpícím chápu. Ovšem něco chápat, rozumět tomu problému, ještě neznamená dokázat změnit své prožívání. Chování ano, s tím se dá udělat mnoho.
|
|
| stará Marie |
|
(30.9.2014 13:23:29)
Ještě mě napadá, Faidro, ty si myslíš, že VŠECHNY ty patetické scény z filmů jsou vymyšlené, a že se nikdy nikdo v reálu takhle nechová? A je možné - podle tebe - se zabít nepateticky, tak nějak nenápadně? (mám tedy vymyšlený způsob, který by vypadal jako náhoda, ale už to asi nechám být, k stáru korám...)
|
| Faidra Lannister |
|
(30.9.2014 13:41:31)
Marie, ne ze bych neverila, ze se to nemuze odehravat i v realu (myslim, ze kazdy z nas videl na vlastni oci neco, cemu by ve filmu neveril), spis jde o to, ze jsou mi sceny a vylevy, ktere tady oznacuju jako pateticke, jednak neprijemne, jednak mam casto problem uverit v uprimnost cloveka, ktery to predvadi. Svym zpusobem asi predsudek z me strany, celozivotne mi nejsou prijemni lide, kteri nemaji vladu nad svymi emocemi.
Nepateticka sebevrazda - no, to je jeste tezsi, obecne mi sebevrazda oznacovana za "z nestastne lasky" prijde jako veeelmi nemistna, jakkoli je mi samozrejme jasne, ze lidi se jen tak nezabijeji a ze ten dotycny musel nesmirne trpet.
|
| Faidra Lannister |
|
(30.9.2014 13:57:22)
Pro upresneni - ze nemaji vladu nad svymi emocemi, tim nemyslim to, ze se clovek rozbreci na pohrbu nebo sproste zakleje, kdyz si ukopne palec, spis urcite povahove nastaveni.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(30.9.2014 14:09:13)
Tak proč by to nebylo možný, ale přijde mi to podobně jako Faidře děsně patetický a hlavně zbytečný - když něco v tomhle gardu nemůžu mít, tak to prostě nemůžu mít a nemá cenu se proto trápit a sebevraždit.
Ale toť můj názor, neber to jako že se do Tebe chci navážet nebo zpochybňovat to, co cítíš, jen že to fakt upřímně nechápu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| leli | •
|
(29.9.2014 19:14:04)
Možná by bylo čestné říct všem aktérům jak se věc má a ona by se vyřešila sama.
Manželky a manželé by si dali vzájemně do zubů a vyjasnili by si svoje priority a museli by se rozhodnout čemu kdo dává přednost. Jenže to už pak není taková romantika ...
K tématu mám jen zkušenost z rodiny, k manželově babičce se manžel vrátil po více než 30 letech. Když dědečkovi zemřela jeho mladší partnerka, tak ho babička přijala nazpět, pro nás nepochopitelné, ale pro ni to byl její osudový partner, jiného nechtěla.
Zrovna jeho příběh je docela poučný, emigroval v 68. s mnohem mladší partnerkou za svobodou a sexem (jeho slova) , nakonec nebyli moc šťastní ani jeden. Dědeček tam vážně onemocněl a zůstal fyzicky postižený, nic moc pro mladou ženskou, ale v té emigraci se dost potřebovali, podle mě by se tady jejich vztah rozpadl a on by se vrátil mnohem dřív.
|
| stará Marie |
|
(29.9.2014 23:21:49)
"Možná by bylo čestné říct všem aktérům jak se věc má a ona by se vyřešila sama."
Jako že by milenka zašla za manželkou žm a řekla jí, že miluje jejího manžela, ať s tím něco udělá? Nikoho dalšího se to v té fázi, kdy svobodná žena miluje ženatého muže, netýká, a to ještě manželka není tak úplně aktér, že... Ještě by manžel mohl říci manželce, že ho miluje i jiná žena, ale že on samozřejmě nechce rozpad rodiny. A dál?
|
| leli |
|
(30.9.2014 9:18:52)
A dál by bylo na manželce aby řekla, jestli jí vyhovuje být členkou harému. Pokud ano, tak je vše v pořádku, pokud ne, tak je řada zase na manželovi, aby se vyjádřil co chce a taky se podle toho zařídil.
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(28.9.2014 23:03:25)
Z OSUDOVEHO vztahu se snad neodchazi, ne? Podle me je ta osudovost vtom, ze to cloveka uplne uzemni a na nikoho jineho uz se ani nepodiva.
Jinak k tematu-tata se chtel k mame vracet nekolikrat, asi jeste i ted, ale ona je hrda. Je jim 70.
|
| Klarisanek |
|
(28.9.2014 23:08:25)
Evelyn, nejspíš ne. Ale když jsou oba mladí a blbý, stačí jedna hádka, pak nějaká nasranost, pak nějaký naschvál a už se to veze. Dneska vím, že bych se chovala úplně jinak a divím se, že jsem mohla být takové tele.
|
|
|
|
| enny |
|
(28.9.2014 23:02:18)
Tak jestliže to z tvého pohledu vyprchalo a teď stačil jeden drobný kontakt, tak zřejmě zde hraje roli i ten fakt, že nejsi zřejmě spokojená se životem, současným vztahem, se sebou.. se to tak nějak sešlo Zřejmě nějaký pocit nenaplněnosti (dosaď si, co chceš - života, partnerského vztahu) a někdy v tuto dobu se s ním znovu potkáváš Pokud on tak nevidí, zaměřila bych se na sebe.
|
| Klarisanek |
|
(28.9.2014 23:11:38)
Ano přesně jsi to vystihla. Silný pocit nenaplněnosti mám z partnerského vztahu, ve všem ostatním se mi díkybohu daří. A protože vím, že se s tím nic dělat nedá, tak se jenom mlátim do hlavy, že jsem si svou osudovou lásku nechala utéct a už 15 let žiju bez ní a zbytek života to bude taky tak. Kdybych to bývala byla věděla, že je to má osudová, tak bych asi nebyla tak blbá, že?
|
| enny |
|
(28.9.2014 23:22:07)
Ale já si právě myslím, že v tomto se pleteš. Nedá se nic dělat s ním, že on pocit osudové lásky nemá. A ty právě můžeš dělat jediné, řešit pocit nenaplněnosti/prázdnoty. Ty se upínáš na něj, kdyby on takto miloval tebe, kdyby tě chtěl, ten pocit by nebyl? Kdybyste se teď nepotkali, byla bys nešťastná, byla bys nenaplněná, chybělo by ti něco? Podle toho, co píšeš, tak ano, jen bys to nenazvala jeho jménem. Zřejmě tě nenaplňuje současný vztah, jde o to, co s tím dá dělat (vůbec v tvém aktuálním rozpoložení, kdy se upínáš myšlenkami někde jinde)
|
|
|
|
|
|
|
.
a vyrovnají se jí tělem i duchem.
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)