| Mája+kluci 07, 11 | 
 |
(26.9.2014 14:14:21)
Zajímá mě, nakolik současná generace žen-matek věnuje čas a energii lidem okolo a jestli mají dobrý pocit z toho, co všechno zvládnou nebo jestli bez uzardění věnují dostatek času sobě a vlastním zájmům.
Myslím, že v generaci našich maminek bylo téměř jediným uznávaným modelem obětovat co nejvíce času rodině, dětem, manželovi, případně vlastním rodičům, domu/bytu nebo užitkové zahrádce (opět prospěch pro rodinu). Trávení volného času vlastními koníčky bylo (a často pořád je) touto generací většinou vnímáno jako zmlsanost a sobeckost a je tolerováno nejdřív ve chvíli, kdy jsou děti "odrostlé". Moje vlastní maminka celý život dělá věci, které ona sama považuje za pomoc ostatním, bohužel často nevyžádanou a tím někdy i neoceněnou, což nám pak obratem vyčte, že ona pro nás všechno a my jsme tak nevděční. Marně jí vysvětlujeme, že bychom raději, kdyby onen čas věnovala něčemu smysluplnému...
Na druhou stranu i v současnosti se stále velmi často setkávám s přístupem "já teď nemohu, děti jsou malé, doma nepořádek, musím vařit, péct, uklízet, věnovat se a na sebe nemám ani kousíček času". A je v tom nemalá dávka hrdosti na to, že je dotyčná schopna se cele rozdat a obětovat dětem, muži a domácnosti. Co na tom, že nemá čas na cokoliv svého, často ani na jakýkoliv sport nebo koníček, to uspokojení asi převažuje.
Já sama nejsem vůbec "obětovací typ", snažím se najít dostatek času na své zájmy, byť za cenu občasného nepořádku nebo neupečené buchty. Ale občas ve mně hlodá červík provinění, že se nejsem schopná víc uskromnit, víc upřednostňovat rodinu. Asi se to ve mně bude prát pořád a pořád budu hledat stav ideální pro všechny strany.
Takže se ptám, jak to máte vy?
|
| Merylin5 | 
|
(26.9.2014 14:17:51)
Já jsem hrdá výlučně na to, co dělám pro sebe.
Být hrdá na to, co dělám pro ostatní, to je samaritánský komplex, který vede do pekla.
|
| Monty | 
|
(26.9.2014 14:24:15)
Být hrdý na cokoli je zbytečně sebestředné a vůbec tak nějak zbytečné. 
|
| Monty |
|
(26.9.2014 14:24:58)
Mmch., podle mne je daleko důležitější být spokojený než hrdý.
|
| Jarmilka. | 
|
(26.9.2014 14:38:57)
Jo, spokojenost je lepší slovo pro pocit z dělání věcí pro sebe i jiné. Nebo radost. Noc proti hrdosti, ale v tomto kontextu mi nesedí.
|
| svynka+2 |
|
(26.9.2014 14:40:26)
"Nic proti hrdosti, ale v tomto kontextu mi nesedí."
Tak nejak.
|
| Mája+kluci 07, 11 |
|
(26.9.2014 14:44:08)
Sorry, holky, já to slovo asi vnímám jinak  Tak to prosím berte jako nějaký druh spokojenosti.
|
| Jarmilka. |
|
(26.9.2014 15:05:43)
Májo, vspak v pohodě, beru to v této diskusi tak 
|
|
| Cimbur | 
|
(26.9.2014 16:46:45)
Myslim, ze jsi se nad tim zamyslela i na zaklade meho skuhrani v behaci diskuzi. Ja dotaz chapu.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(26.9.2014 14:34:43)
No a?
Kazdej jsme aspon trochu sebestrednej, ja jsem treba hrdá na to, ze jsem si i pri dětech dokázala udržet svou profesi.
A neni mou metou, aby mne ostatní považovali za skromného a nesebestredneho cloveka za cenu, ze ja budu nespokojena.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 14:35:41)
No já myslím, že hrdost degraduje každý dobrý skutek.
Mám to podobně jako Sedmikráska.
|
| Kudla2 |
|
(26.9.2014 14:55:57)
Jak, hrdost degraduje kazdej dobrej skutek?
To jako ze kdyz budu hrdá, ze jsem se dokopala umýt hajzlik, tak ze vlastne nebude vůbec umytej?
Nebo kdyz budu hrdá, ze se mi podařilo zhubnout 20kilo, tak jsem vlastne nic ne zhubla?
Nebo kdyz budu hrdá, ze jsem se přemohla a cvičila s dítětem na hudebni nástroj, ač se mi děsně nechtělo, ale bylo to potreba, tak jsme vlastne necvicili vůbec?
Pro me hrdost znamená asi ze vseho nejspíš radost, ze jsem zvládla neco, co neni zrovna jednoduchý nebo do ceho se mi nechtělo.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(26.9.2014 15:00:21)
já tam drobný rozdíl vidím,
můžu mít radost, že jsme zvládla se šikovným děckem udělat úlohu (a máme hotovo)
a nebo můžu být hrdá an to, že jsem tu stejnou úlohu zvládla stejně dobře i s míň šikovným děckem, hrdost je něcp jako dobrý pocit z něčeho, co nepřijde automaticky - to šikovný děcko by si tu úlohu zvládlo udělat i samo
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:01:12)
a pokud mám z něčeho dobrý pocit nebo jsem na něco hrdá nebo mám z něčeho radsot, tak je to dobře, a rozhodně nepřemýšlím o tom, jestli sje uděalla něco, čí mse třeba chlubit
|
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:02:54)
Kudlo,
to se nedá vysvětlit, to musíš sama cítit.
Já to tak mám, ty třeba ne.
Prostě jakákoli kladná činnost, která se okázale prezentuje navenek mi není sympatická.
|
| Kudla2 |
|
(26.9.2014 15:04:23)
Monty,
Ja si naopak myslim, ze radu dobrých skutku degraduje prave to, ze nejsou dostatečně okázale prezentovány.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(26.9.2014 15:04:40)
tak dle mého asi Kudla spíše píše o vnitřním pocitu než že by hlásala rodině: "Vy jste tak šťastní lidé, že máte mě!" 
|
| Kudla2 |
|
(26.9.2014 15:09:00)
To taky, ale kdyz udělám neco, co me neba, pro celou rodinu, tak chci, aby to viděli a ocenili.
Neni samozrejmych cinnosti, respektive jak moc jsou samozřejme, to by se vidělo, až by se přestaly dělat.
My treba občas po delší jízdě zatleskame a poděkujem tomu, kdo nás v poradku dovezl, jak pilotovi v letadle.
IMHO je dobry si tyhle veci občas vzájemné uvědomit, aspon si nikdo nemusi stěžovat, ze si doma pripada jako lednička, ktery si nekdo všimne, teprve až se rozbije.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:16:06)
Kudlo,
a já bych si zas připadala jako blbec, kdybych to čekala nebo se tím nějak okázale chlubila. Každý jsme nějaký.
A jako lednička si doma rozhodně nepřipadám.
|
| Kudla2 |
|
(26.9.2014 15:18:25)
Proc jako blbec? Ja jsem taky rada, kdyz me manzel upozorní, ze neco udelal pro společnou vec, sama bych si toho treba nevšimla anepodekovala mu a to by preci byla škoda.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:31:13)
Kudlo,
protože dobré zboží se chválí samo a v marketingu dělám moc dlouho na to, abych ho měla ráda.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:31:49)
my jsme se naučili za mimořádnou věc (běžný úklid tam nepatří) se pochválit, protže nikdo to neudělá tak dobře, jako dotyčný sám.
Takže v praxi to pak vypadá asi takto:
"Umyla jsem dnes všechny okna, zajela sjem do sadu pro jabka,.kluci mají hotovo všechno do školy, to jsem ale šikovná"
a můj drahý na to řekne "ty jsi úplně nejšikovnější"
nebo manžel opraví nějakou věc, která už mi skoro ani nechyběla, jak dlouho byla rozbitá a řekne "podívej" a ono to funguje
a já mu na to řeknu "teda ty jsi úplný Frda Mravenec"
a oba víme, že si z toho a ze sebe navzájem děláme sice srandu, ale přitom si ten druhý fakt uvědomuje, že ten jeden něco udělal a zvládl to
ono totiž není jen tak si všimnout v tom kolotoči práce, dětí, domácnosti... že někdo něco udělal, a je zbytčný, aby ten chudák měl pak pocit, že si nikdo ani nevšimnul a neocení to
nevšimnout si je normální, aa proto my upozorníme :)
a už se to naučili i kluci a i oni s přidají k pochvale a nebo se sami pochlubí tím, co oni udělali "navíc"
no a protože jsem mlsní, tak si často pak za odměnu dáme něco dobrýho, všichni :)))
ale rozhodně nemluvíme o nějakým sebeobětování
na druhou stranu hrdost je pocit, který zažil minulý týden syn, když opravil vysavač. Já jsme vysávala, vysavač mi nějak žuchnul, něco v něm luplo a bylo ticho.
Počítala jsme s tím, že vysavač odvezu do opravny, manžel nebyl celý týden doma, aby se na to podíval, a syn vzal šroubovák a zkoušečku a všechno to rozebral, vyčistil, složil a ono to funguje :)
to je pak hrdost, že pomohl a taky proto, že zvládl opravit (i když to teď hučí jak letadlo, takže do opravny stejně bude muset, ale saje víc než dřív :))
|
| Fren |
|
(26.9.2014 21:07:32)
Yuki, s tím "chválením se" doma to máme hodně podobné jako vy - i s těmi odměnami nakonec.Říkáme si u toho taky to,že nikdo nás nepochválí,tak se musíme pochválit sami
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(26.9.2014 15:41:20)
Monty, hrdost s okázalou sebeprezentací absolutně nesouvisí.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:43:06)
adelaide,
směrem k ostatním jo.
Sám o sobě si člověk může být hrdý jak chce, pokud si z toho nezačne stavět pomník.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:45:01)
Monty, někdy ale člověk udělá něco, na co je hrdý a ono je to součástí toho, čím se živí, a pak to musí dát najevo ostatním - třeba sprotvci, ukazují světu, jak jsou dobří, jsou na sebe hrdí, mají za to peníze.- jedno od druýho oddělit nemůžeš, když budou vědět, že jsou rychlejší než Bold, a přitom budou běhat někde kolem baráku, tka sice můžou být na sebe hrdí, sami pro sebe, ale dokud toneukážou světu, tak je jim to i s hrdostí houby platný
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:47:26)
zato maminka na MD, která je na sebe hrdá, že zvládá to, co zvládjí i všichni kolem a dává to najevo, tam už to amzořejmě je něco jinýho, takže je potřeba odlišit, za co a proč je na seb člověk hrdý
ale to je zase o výchově, o povaze, o spoustě věcí kolem člověka
a musím říct, že znám maminky, který zvládají jedno dítě, a přesto na sebe můžou být hrdý, protože se to od nich z nějakýho důvodu ani nečekalo, záleží na výchozích podmínkách
|
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:48:59)
Yuki,
když já tohle beru jinak. Sportovec dostal nějaký nadání plus měl chuť, vytrvalost a sílu na sobě pracovat, aby to někam dotáhl, něco vyhrál, byl v něčem nejlepší. Samozřejmě pak asi bude rád, bude třeba i pyšnej na to, že se mu to podařilo, ale furt je to něco, co má mít v sobě a necpat to každému na potkání. Pak to budí dojem, že se povyšuje a že to vlastně dělal jen proto, aby se mohl povyšovat.
Mně je v tomhle směru třeba sympatický přístup olympijského vítěze Lukáše Pollerta. Vyhrál medaili, fajn, prodal ji, vystudoval medicínu a živí se smysluplnou prací.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:53:49)
a myslíš, že ten Poller na sebe v tom okamžiku nebyl hrdý? a nehlásil to snad do světa? to bys o něm nevěděla, že tu medaili vyhrál
pak jde o to, jak s tím naloží dál, ale to už je právě ten rozdíl mezi tím vychloubáním se a hrdostí
ten sport já píšu jako příkald, já zrovna sport moc nechápu, ale beru na vědomí, že to lidi chtějí, odreagují se při pohledu na někoho jinýho, mají radsot z něčího vítězství, tak je to jejich věc
a právě pro tyto lidi to ti sportoovci dělají věřejně, že tito lidi jsou. Kdyby lidi neměli zájem, oni by si museli najít něco jinýho a pak by třeba ten pocit hrdosti nikdy nepoznali, nebo by měli jiný důvod k hrdosti
před sto rokama nebylo tolik sportovců, a taky se ti lidi něja kuživili i bavili
ale je to zkrátka příkald toho, kdy na seb člověk může být hrdý a ukazovat to světu, přitom to není vychloubání, který by mi vadilo
|
|
| white | 
|
(26.9.2014 16:54:29)
To mi připadá jako jediný rozumný přístup k vrcholovému sportu:)
|
|
| . . |
|
(26.9.2014 17:07:37)
Dyť ten Pollert je hrdej i na to, že prodal tu medaili  Jinak nic proti němu, nejen, že se živí něčím smysluplným, ale věnuje se ("dobrovolně") i nějaké sportovní organizačně-trenérské práci kolem dětí (kromě pochopitelně vlastních i přátel, lidí z okolí...). Mně je taky sympatickej, ale že by nějak skrýval to, jak je dobrej (v době vrcholového sportování), to bych neřekla. Připadá mi, že to bral tak přiměřeně - jsem dobrej, tak nebudu tvrdit, že ne... Podobně vnímám teď Vávru Hradilka - nedělá ze sebe bůhvíco, ale taky netvrdí, že vlatně nebylo za co tleskat.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 17:09:18)
"Připadá mi, že to bral tak přiměřeně - jsem dobrej, tak nebudu tvrdit, že ne..."
No vždyť jo, Slupko. Tak nějak jsem to myslela.
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(26.9.2014 15:50:45)
Yuki, když běhám líp než Bolt a jdu to předvést na závody tak je to prezentování hrdosti???
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:54:15)
Adelaide, není, ale je to možnost, jak na sebe být hrdý, když se ti to fakt povedde
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(26.9.2014 15:48:00)
Já si teda neumím nic představit pod hrdostí "směrem k ostatním". Hrdost je něco co cítím (nebo ne). Pokud vsem a všude měl dubu jak jsem dobrá, tak už to není o hrdosti ale vychloubání
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:50:38)
hranice mezi hrdostí, chlubením se a vychloubáním je tenká, ale přesto rozlišitelná
kdo je na sebe hrdý, nemusí to dávat najevo okázale, mlže jen mít sám ze sebe dobrý pocit, mlže mu to zvednout sebevědomí, a přitom to ostatní ani nemusí vědět, nebo to nemusí na člověku poznat náhodný kolemjdoucí, ale lidi, kteří ho znají, ho považují za špičku v jeho oboru, on si je toho vědom - ale to je správně, proč by takový člověk měl klopit oči, jen ať se cítí příjemně
|
|
| Monty |
|
(26.9.2014 15:51:31)
adelaide,
třeba být hrdý na dobrý skutky a dávat to najevo tím, že o tom budu mluvit, aby mně lidi chválili.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(26.9.2014 15:56:24)
jo, přesně, ale když někdo udělá dobrý skutek a zachrání někomu život, tak na to hrdý být může, a samozřejmě když pak bude na potkání všem vykládat, že zachránil někohjo, tak je to vychloubání, já tam tu hranici a rozdíl vnímám
|
| Monty |
|
(26.9.2014 16:00:17)
Yuki,
přibližně o tom píšu.
Sám v sobě může být člověk "hrdý" na ledacos, ale začít to hlásat do světa zavání vychloubáním.
|
| Beat | 
|
(26.9.2014 16:05:02)
Monty. Ale o to přece zakladatelce neslo..hlásat to do světa. Ale ptala se, zda jsme hrde...a basta fidli
Neskutečné schopnost vsechno rozpitvat mikromolekuly a podstata, podle mne uniká.
|
| Monty |
|
(26.9.2014 16:12:05)
Beat,
promiň, že nechápu, na co bych měla být hrdá.
|
| Mája+kluci 07, 11 |
|
(26.9.2014 16:16:11)
Monty, promiň, ale ty se zasekneš na jednom slově a motáš se kolem něj jak pes za ocasem Myslím, že jednak zaměňuješ hrdost a vychloubání, a jednak mám neodbytný pocit, že jsi "hrdá" na to, že jsi zcela povahově a hodnotově jiná než "běžní lidé" a neváháš to tu při jakékoliv alespoň trochu relevantní příležitosti zdůraznit...
|
| Monty |
|
(26.9.2014 16:23:27)
Májo,
ani ne, ale je zajímavé, jak různě to mohou lidé brát/vidět.
Reagovala jsem proto, že mi k tématu nesedí slovo "hrdost".
A to, že jsem jiná nebo mám všechno jinak je jen místní folklór, nikoli realita.
|
| Mája+kluci 07, 11 |
|
(26.9.2014 16:28:48)
Jasně, může být, ona ta sebeprezentace na internetových diskuzích dost zkresluje
Já tvé názory jinak ráda čtu, jen tohoto jsem si opakovaně všimla. Nemyslela jsem to ani nijak zle, sama mívám občas podobné sklony
|
|
| Cimbur |
|
(26.9.2014 16:49:38)
Hele Monty, je to fakt slovickareni. Ja dotazu rozumim, trochu jsme to probirali na behaci diskuzi. Co si dokazeme urvat pro sebe, jestli pak mame pocit, ze zanedbavame rodonu, ja to vnima okoli...
|
| Monty |
|
(26.9.2014 17:00:28)
Cimbur,
aha, já tohle nikdy neřešila, takže nechápu... mně je okolí ukradený.
Už nebožka babička říkávala - na nějaký cizí lidi se můžu vys.at z vysoka, ti mi chleba nekoupěj.
|
| . . |
|
(26.9.2014 17:10:49)
Tak okolí nemusej bejt cizí lidi. Jsou to třeba lidi z rodiny, přátelé, kamarádi, kolegové, sousedé se kterými se člověk dobře zná, spolužáci, se kterými se člověk stále potkává i v dospělosti... ne každý žije jen mezi cizími lidmi. A tihle "necizí" by možná člověku i ten chleba koupili, kdyby viděli, že nemá
|
| Monty |
|
(26.9.2014 17:15:59)
Slupko,
lidi beru takové, jací jsou a pokud už někoho budu brát za kamaráda, očekávám od něj totéž - jinak by prostě tím kamarádem vůbec nebyl. Takže nebudu rozhodně řešit, jestli má doma uklizeno nebo má pod postelí - s prominutím - hovna, protože mi do toho vůbec nic není. A rovněž tak se neúčastním žádné soutěže o nejkyselejší kyselo, nejnablýskanější domácnost a nejvzornější dítě. Mám ráda spokojený, pohodový lidi. Jakými cestami k tomu dojdou není moje starost a nebudu jim do toho ani kecat, ani to nevyžádaně komentovat. To můžu dělat max. na Rodině, od toho ji taky máme.
|
| . . |
|
(26.9.2014 17:23:21)
Jasně, ale některé "lidi z okolí" si člověk prostě nevybere (jak jsem psala příklady - nejde jen o kamarády), a přesto se s nimi běžně stýká. Někomu je nepříjemné, že se na něj nespokojeně kaboní jen proto, že se dle jejich názoru dost nevěnuje dětem. Jinak mám mezi přáteli (a je jich jen pár) i lidi, kteří jsou často nespokojení a nepohodoví, a přesto je mám ráda
|
| Monty |
|
(26.9.2014 17:28:13)
"Někomu je nepříjemné, že se na něj nespokojeně kaboní jen proto, že se dle jejich názoru dost nevěnuje dětem."
Slupko,
no a to je mi právě úplně fuk.
Nežiju proto, aby s mým životem byl spokojenej někdo jinej, ale proto, abych s ním byla spokojená já.
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(26.9.2014 17:30:19)
Na mě se nespokojeně kaboní lidí... Je mi jich lito, ale nemohu jim nijak pomoci. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Epepe | 
|
(26.9.2014 16:38:59)
Jo, to je taková typická vlastnost českých hospodyněk a jejich mužů... vzorem ctnosti je šedá myška, která nevyniká a hlavně se nechválí, neprezentuje, nedělá problémy ...
V čem má ovšem Monty pravdu, to je fakt, že skutečně extraordinairní lidé, kteří žijí odvážný a statečný život, se nemusí prezentovat jako zvláštní či výjmeční, jiní než ostatní ... oni takoví jsou a je to vidět na první pohled, i z popisu na Rodině.
Když se dočtu od místních žen, že třeba přijaly další děti do rodiny, že navzdory nepříznivému osudu a rozpadu manželství mají vlastní kariéru jako masérky, vědecké pracovnice, atd., tak si řeknu, jo, to jsou fakt neobyčejné ženy! A myslím, že jsou na to svým dílem i hrdé - třeba už jen proto, že jim to všechno klape. 
A naopak ten, kdo svou výjmečnost stále připomíná (a že takových je), ten mně obvykle ničím nezaujme.
I když jsou takoví, a v zahraničí je to úplně obvyklé, kteří se prostě cítí na sebe hrdí a neobvyklí a nebojí se to říct - tak proč ne, když je to pravda. Lepší než být upejpavý a falešně skromný.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(27.9.2014 23:40:17)
No Monty, ale proc sem tahas nejaké vychloubání ?
Počáteční dotaz se týkal HRDOSTI, předpokládám, ze umíš dost dobre česky, abys rozlisila HRDOST od VYCHLOUBANI.
Kdyz je nekdo hrdej, tak nemusi rict ani slovo, a kdyz se nekdo chlubí nebo to druhým omlacuje o hlavu, ma pro to cestina JINÉ vyrazy.
Hrdost je pro me, ze VIS, ze jsi dobra, a odrazí se to v sebejistote, ne v tom, ze to nekomu budes vyčítat nebo se tim chlubit.
|
| Monty |
|
(29.9.2014 12:17:40)
"Hrdost je pro me, ze VIS, ze jsi dobra, a odrazí se to v sebejistote, ne v tom, ze to nekomu budes vyčítat nebo se tim chlubit."
Kudlo,
no, ad jedna nikdy není člověk tak dobrej, aby někdo jinej nemohl být ještě lepší, a ad dvě, ona ta sebejistota může někdy vypadat dost obludně.
Já třeba sebejistý lidi nemám moc ráda a nic pozitivního na tom neshledávám.
Je jasný, že chceš, aby si doktor, kterej tě operuje byl jistej tím, co dělá, a nemusí to být doktor, stačí klidně i topenář nebo elektrikář, ale to s jeho morálně volními vlastnostmi nemá vcelku co dělat.
|
| Monty |
|
(29.9.2014 12:38:28)
Abych to nějak upřesnila, protože je to takhle trochu nejednoznačné - moc nechápu, na co konkrétně má člověk být hrdý a k čemu je to dobré.
Příklad - uděláš těžkou zkoušku. Jsi hrdá na to, že jsi chytrá nebo že ses překonala a řádně se připravila? Nebo na co? Na to, že ji ty máš a někdo jinej ne?
Já myslím, že je přirozený mít radost, cítit úlevu po stresu z té zkoušky, ale být hrdý je vcelku nanic.
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 12:49:08)
Tak v případě té zkoušky nejspíš na to, že jsem se překonala, ač se mi nechtělo, a připravila jsem se a nenechala jsem se nachytat, a že ji mám.
Že jsem chytrá, to je daný od přírody a nijak to neovlivním, takže tam prostor k hrdosti moc nevidím, a to, jestli tu zkoušku má nebo nemá někdo jinej, to není moje věc. I když přiznávám, že kdybych udělala nějako zkoušku a věděla, že 90 % ostatních, co se ji pokoušeli udělat, ji neudělali, tak bych byla hrdá na to, že jsem mezi těma deseti procentama (ale pro sebe, o hlavu bych to nikomu neomlacovala).
|
| Monty |
|
(29.9.2014 12:51:29)
Kudlo,
dobře, a jaký je tedy rozdíl mezi hrdostí a radostí z toho, že se ti něco povedlo, třeba že ses překonala?
Vím že už je to slovíčkaření, ale mám prostě s tou hrdostí nějaký problém, přijde mi to jako zbytečná věc a pozitivního na ní nevidím nic.
Se sebepřijetím vůbec nesouvisí.
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 12:57:57)
Monty,
já ale tu hrdost vnímám v podstatě jako synonymum té radosti, že se mi něco povedlo, plus navíc v tom cítím svoji zásluhu, jako že se mi to nepovedlo jen tak, ale musela jsem pro to něco udělat, že mě to stálo nějaké sebezapření.
(Příklad: pokud budu chtít zhubnout 20 kilo, tak to nebude jednoduchý a budu si muset odepřít leccos, na co budu mít chuť, nebo překonat svou pohodlnost a jít si zaběhat nebo zacvičit, a když se mi to povede, tak budu prostě hrdá na to, že jsem to vydržela a že to nebylo "zadarmo").
Ale fakt to nevnímám v tom smyslu, že budu na lidi, kteří zůstali tlustí, koukat nějak skrz prsty, já to prostě asi na rozdíl od Tebe vnímám právě jako to sebepřijetí a sebeuznání, že něco dělám dobře, nikoli jako srovnávání s kýmkoli jiným, a to vnímám veskrze pozitivně a zas nechápu, jak na tom může někdo vidět něco zbytečnýho. ou hrdostí nějaký problém, přijde mi to jako zbytečná věc a pozitivního na ní
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 12:58:35)
jej pardon, zapomněla jsem umazat ten konec, tak si ho prosím odmyslete
|
|
| Monty |
|
(29.9.2014 13:55:20)
Njn, jakožto jazykový purista, který nemá rád obrozence, to zkrátka vnímám archaicky.
Pýcha je vždy hodna zavržení, i když má člověk něco, čím nad jiné vyniká. Po té stránce je morálka lidová křesťansky přísná a neúprosná. V tom se liší od názorů vyšších vrstev společenských, kterým vzdělání založené na renesanci vštípilo úctu k přednostem lidským, nejen cizím, nýbrž i vlastním a zbavilo sebevědomí té odiosnosti, již na ně uvrhl křesťanský středověk. I tato změna v názorech zanechala stopu v našem slovníku. Je patrná na změně, kterou prošel význam slova příbuzného se slovem pýcha, t. j. na slově hrdost. V starším jazyce byla hrdost výraz dokonce silnější než pýcha; byl to výraz pro zpupnost, která se projevovala nezřídka i násilím, na př. pychem na cizím majetku spáchaným a p. Časem se z výrazů pýcha a hrdost stávají téměř synonyma a v řeči lidové není v posuzování pýchy a hrdosti valného rozdílu. Ten názor se obráží dobře na př. v Babičce Bož. Němcové. Praví-li Viktorka o svém myslivci, že »ostatní vojáci ani s ním nedrží, on prý je tuze pyšný« (86), a pan myslivec o Viktorce: »povídali si, že je Viktorka hrda, že čeká, až pro ni přijedou v kočáře«, není mezi oběma výrazy rozdílu; pýcha jako hrdost je vlastnost nepěkná. Paní Zuzana Černínová píše (101): kdo mně pyšný, já jemu hrda (Kott 7, 547). Ale v knižním jazyce, v němž se obrážejí smýšlení a názory společnosti vzdělané, pozbývá slovo hrdost (hrdý atd.) významu příhanného a stává se výrazem sebevědomí založeného na pohnutkách vážných a úcty hodných, kdežto slovo pýcha zůstává označením povýšenosti buď bezdůvodné, anebo neúměrné k důvodům, z nichž prýští. Kdy se toto rozlišení v jazyce provedlo, zdali skutečně souvisí se změnou názorů způsobených humanismem, o tom při dnešní naší znalosti slovníka na rozhraní století 15. a 16. nelze říci nic určitého. Jisto je však, že spisovatelé doby obrozenské cítí již dobře rozdíl mezi hrdostí a pýchou a že liší hrdost jako název oprávněného lidského sebevědomí a sebeúcty od pýchy, která je označením pouhé domýšlivosti, nadutosti nebo zpupnosti.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2449
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 15:26:02)
Monty,
Tak nejak podobne to vnimam taky.
Hrdost = oprávněně sebevědomí
Pýcha = nadutost, nafoukanost, povysovani.
To, o čem jsme se bavily na zacatku a cos vnímala tak negativně, to bych spis nazvala pýchou.
I kdyz spojeni "jsem na neco hrdá" a "jsem na neco pyšná" vnimam jako synonyma a nema to pro me negativni pridech.
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 12:45:18)
Monty,
ale mně se zdá, že sebejistotu furt chápeš stylem, jako že se ten dotyčný chce pořád nad někoho vyvyšovat nebo se na něj vytahovat.
Když budu vědět, že jsem dobrá dejme tomu prodavačka nebo spisovatelka, tak to přeci nemá nic společnýho s tím, jestli existujou i lepší prodavačky/spisovatelky, nebo že bych to každýmu dávala sežrat. Spíš to souvisí s tím, že když na mě bude někdo zkoušet nějaký fígle, jako že nestojím za nic, třeba jak tu předvádí Mystik, tak mu to nebudu žrát, protože prostě budu VĚDĚT, že to není pravda, a nebudu vnitřně nejistá.
A neznamená to ani, že nebudu ochotná na sobě pracovat, když zjistím nějakej nedostatek, ani že neuznám, když je někdo taky dobrej nebo lepší.
Prostě já sebejistotou nemyslím nabubřelost ani srovnávání, prostě jen sebevědomí, ale to zdravý, vědomí sebe sama, nevím, jak to víc popsat.
Jistě bych nechtěla, aby si doktor/topenář/elektrikář myslel, že je mistr světa amoleta a uříznul mi přitom třeba zdravou nohu, ale taky bych nechtěla, aby ustrašeně přemítal, jestli náhodou neměl říznout o 2 mm vedle.
A proč do toho pleteš morálně volní vlastnosti, to s tím snad nemá vcelku nic společnýho. Nevím, o čem se bavíš Ty, když je v tomto tématu řeč o hrdosti, já se pořád bavím o pocitu hrdosti jako spokojenosti s tím, že jsem udělala nebo dokázala něco, co pro mě třeba nebylo úplně lehký, případně že jsem to udělala nejlíp, jak to v daný chvíli bylo možný, a jsem za to ráda a nepronásledujou mě výčitky, že je to málo nebo že to třeba mohlo být ještě lepší.
|
| Monty |
|
(29.9.2014 12:48:15)
Kudlo,
no, tak z toho je jasné, že to každá vnímáme úplně jinak.
|
| Kudla2 |
|
(29.9.2014 12:50:07)
Monty, tak já myslím, že to bylo jasný minimálně od momentu, kdy jsi začala spojovat hrdost s vytahováním
|
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(26.9.2014 16:00:50)
Ale to už právě není o hrdosti ale o tom chlubení
Byt na sebe hrdý samo o sobě není nic proti ničemu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| janna001 | 
|
(26.9.2014 16:37:37)
Velmi moudrý postoj.
|
|
|
| Anni&Annika | 
|
(26.9.2014 14:30:51)
to nejde rict hrda...jo, hrda muzu mozna byt na sebe, ze jsem vcera zacala v kurzu s aj. Delam to pro sebe a jsem desne spokojena vnitrne.
ale jinak..naucila jsem se odhadnout co je podstatne a co neni. Podle toho se chovam.
|
| Maťa. | 
|
(26.9.2014 15:32:52)
Poslednú vetu do kameňa tesať
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(26.9.2014 14:18:20)
Taky nejsem obětovací typ a ani jsem se neobětovala, ale dokud byly děti malé, musela jsem dělat kompromisy, čas na svoje zájmy jsem si však našla vždycky.
|
|
| nebeska |
|
(26.9.2014 14:23:06)
Tak dítě a práci opravdu neflákám, domácnost velmi flákám, můj volný čas pro mě samotnou nastává v 8 večer, když syn usne, většinou se plácnu k televizi a v 10 usnu, občas se dokopu jít do kina a dvakrát za rok svolám kamarády do hospody :)) Občas cestou někam proběhnu obchody :) Jestli jsem na to hrdá, nevím...ale jo asi ano, jsem hrdá na to, že jsem se opravdu hodne venovala synovi a to, že jsme kazdý den ci odpoledne neco podnikali beru i jako zabavu pro me :)
|
|
| Kudla2 |
|
(26.9.2014 14:23:55)
Ja se obětují nerada, ale mam dost vyvinutej smysl pro povinnost a chci stíhat i svy veci, takze sice dělám veci pro druhy, ale nebaví me to a hrdá na to nejsem, a budu si to muset ohlídat, abych nedělala vic nez je nutný a tem okolo to nemela pak tendenci vyčítat, byt jen v duchu.
|
|
| daba+holčička | 
|
(26.9.2014 14:24:15)
hrdá na to nejsem, ale času je prostě málo...
|
|
| Rodinová | 
|
(26.9.2014 14:26:08)
Nejsem hrda, jsem z toho vseho desne unavena, cim dal vic, a rada bych, aby nekdo neco udelal pro me
|
|
|
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)