| Sam01 | 
 |
(14.8.2014 17:01:43) Přemýšlíte někdy nad tím proč jste kompatibilní zrovna se svým partnerem? Jak je možné, že s ním ( i pro něj) děláte věci, které nejste ochotni dělat s nikým (pro nikoho) jiného. Proč to někdy funguje a člověk se ani moc nenadře a jindy i kdyby se rozkrájel to nebude fungovat. Jasně, že v každém vztahu je to hodně o kompromisech, ale i ty musí být ochota dělat a musí vám to za to stát.
O čem to tedy je?
|
| svynka+2 |
 |
(14.8.2014 17:10:23) Tak na tieto témy ja nedokážem filozofovať, som na to úplne tupá
|
| M_ |
 |
(14.8.2014 17:32:45) To jsme dva, navíc už nepatřím mezi ty, co by radili jak na úspěšný vztah, natož na kompatibilitu.
|
| svynka+2 |
 |
(14.8.2014 17:54:02) Ja myslím, že MM-ovi to nevadí, naopak - je rád - neviem si predstaviť vedľa neho ženu, ktorá by sa nejak moc vŕtala v otázkach vzťahu a po večeroch viedla dlhé dialógy (teda, skor monológy) na tému "náš vzťah"
|
|
|
| Fren |
 |
(14.8.2014 22:46:53) Já o tom ted taky nějak podobně uvažuju,nebot přemýšlení o nrsmrtelnosti hovnivála taky není mojí silnou stránkou . No ale s mužem jsme spolu od našich 16,a manželé už 28 let.A jsme každý ve své podstatě hodně jiný,ale většinou je to k dobru věci - 2 úhly pohledu,víc návrhů a možnosttí řešení.
|
|
|
| Kamisi | 
 |
(14.8.2014 17:17:45) Někdy je to o vystřízlivění. Když ti dojde, co všechno děláš, abys byla "kompatibilní", vezmeš nohy na ramena. Nebo to začneš dělat jinak a vezme nohy na ramena on. No a jestli myslíš harmonická partnerství, tak je to o tom, že oba si něčím prošli a pochopili, že je lepší se chtít dohodnout, než hádat.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(14.8.2014 17:21:29) Ne všechno se dá dohodnout a ne vždy lze najít kompromis: z každé dvojice se nedá udělat šťastný pár, ani při nejlepší vůli ne.
Jako mohou spolu tak nějak vydržet, ale není to ono.
|
| Sam01 | 
 |
(14.8.2014 17:25:26) Martino, ale ten pár asi na začátku šťastný byl,tak proč to najednou nejde? je tam málo vůle překonat problémy, nebo nezájem atd?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(14.8.2014 17:34:48) Kouzlo novosti, sexuální náboj, citová frustrace, někdy i snaha toho druhého změnit nebo "zachránit", touha po dětech, po finančním či organizačním zajištění - to všechno udrží vztah pár týdnů, měsíců, možná let a pak je konec, tak to je.
|
|
|
|
| Sam01 | 
 |
(14.8.2014 17:24:32) Kamisi, myslím to tak obecně. Co k sobě lidi táhne (nemyslím chemii). Proč se díváš na dva muže a jeden je pro tebe nepřijatelný a druhý tě přitahuje. Proč chlap,který je absolutní jednička pro mojí kamarádku mi absolutně nic neříká a neumím si představit,že bych s ním měla žít. Proč někteří spolu dokáží žít desítky let a jiní se na to vybodnou. Těch otázek je hodně.
|
|
| Kamisi | 
 |
(14.8.2014 17:38:25) Nějaká přitažlivost v tom je, něco, co ten člověk vyzařuje zevnitř a ty cítíš, že tě to zajímá. Mimosmyslové vnímání. Mimo jiné uvnitř těla jsme duše, které už se možná setkaly, můžeš potkat někoho, koho už dávno "znáš". Možná některé setkání je předem "domluvené" na jiné úrovni a jsi vtlačená do vztahu, i když ti něco říká, že to nebude lehké a idylické, protože po pár týdnech to přestane být jenom růžové, ale nedokážeš se tomu ubránit, protože jsi v tu chvíli na určité úrovni poznání. Takzvaný "osudový partner". Tohle mě v tuhle chvíli napadá, někdo může mít jiné vysvětlení.
|
| Sam01 | 
 |
(14.8.2014 17:46:47) Kamisi, možná máš trochu pravdu. Já jsem zjistila, že jsme se s MM potkávali-míjeli na stejných místech. Oba jsme více méně navštěvovali stejná místa takže jsme se dříve či později asi potkat museli. Otázkou je, zda bychom se potkali jako náhodní chodci a nebo jestli bychom se stejně nějakou formou seznámili.
|
|
| radka | •
 |
(15.8.2014 7:52:59) jo jo, s bývalým jsme se měli potkat, díky tomu vztahu jsem se posunula mnohem dál než v nějakém pohodovém a jeho to myslím taky změnilo
|
|
|
|
|