| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:18:02) My i po letech křestním jménem (lehce zdrobnělým), taťko, mamko nikdy. Nepoužíváme ani infantilní prdelky apod., pokud použiju oslovení miláčku, je v tom lehká ironie a manžel zpozorní.
|
| Šešule | 
 |
(9.3.2014 21:19:55) Jak? Jménem.
|
| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:21:56) Nediv se, kolem nás se mamkuje a taťkuje, až mi z toho jde hlava kolem, a chci zjistit, jestli jsem divná, když mi to přijde na hlavu padlý.
|
| Mili+2 | 
 |
(9.3.2014 21:44:43) Ja znam mamkovani a tatkovani leda z Kaji Marika a spol. My si rikame jmenem, a stejne tak drtiva cast rodiny i znamych. Ted si vzpomenu jen na jednu dvojici ktera se oslovuje Brouku.
|
| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:46:10) Tak třeba je to krajové.
|
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:57:33) no vidíš, já si nevzpomenu, kdy jsme se oslovili jménem,
nic ve zlém, ale ani na sebe nehejkáme ve stylu "hej ty"....
a ani se neňochníme.
Vlastně fakt jedeme bez oslovení.. "prosím, mohla bys.." "co myslíš, měl - měli bychom??.." "nepřipadá ti divný, že...?"
těch variací je moc.
|
|
|
| Epepe | 
 |
(10.3.2014 9:45:39) No, tak já to někdy použiju, třeba když dítě pošlu za tatínkem, nebo se ho na něco ptá, a tatínek třeba neslyší, nebo to potřebuju dovysvětlit, tak ho oslovím: "Tatínku, mohl bys tady Pepíčkovi ty tkaničky zavázat?" Ale jinak samozřejmě jménem.
|
| Horama | 
 |
(10.3.2014 14:42:42) Přesně. Používám to prakticky ve stejných situacích.
|
|
|
| Horama | 
 |
(10.3.2014 14:41:57) Pro mě je to neobvyklé (v široké rodině a mezi přáteli takový případ nemám) a nelogické (můj muž je táta mých dětí a ty mu říkají "táto", ale není to můj táta, toho mám jinde a moje děti mu říkají dědo ). Ale asi bych to neprohlásila za "na hlavu padlé". To mě spíš irituje, když se partneři stardně oslovují "zlatíčko" nebo "prdelko" apod. Nemyslím tím v soukromí, ale ve společnosti dalších lidí. (A i to přežiju.)
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(9.3.2014 21:23:03) Máme stejnou přezdívku, on pro mne - já pro něj    Občas nám to ujede i před příbuznými  Před lidmi jménem nezdrobnělým. Taťko - mamko no NIKDY!!!!
|
| Carollyn | 
 |
(9.3.2014 21:34:47) Cairo, taky máme stejnou přezdívku pro oba   ! Je to ale trochu podobné manželovu jménu a chytlo se to už i jinde, jeho mamka mu tak taky říká (mě teda ne ).
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(9.3.2014 21:45:50) Carollyn, my už si tak říkáme xx let, a občas s tím vyrukují na nás i děti    Ono to dost zabírá, když něco chtějí..
|
|
|
|
| boží žena | 
 |
(9.3.2014 21:23:44) zásadně jménem
s tatkou už nějakej pátek nebydlím a broučky, medvídky, miláčky nepěstujeme
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(9.3.2014 21:23:54) Jak kdy: obvykle velmi infantilně. 
Jménem skoro nikdy, leda před cizími lidmi, mamko a taťko taky ne, nemáme dítě.
|
|
| Miilu | 
 |
(9.3.2014 21:24:25) jménem taťko a mamko jsme se neřekli nikdy....stejně tak jeho rodičům říkám jménem, ale ne táto a mámo nebo babi a dědo....
|
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:25:23) Já si nemůžu vzpomenout, kdy se oslovujeme...
Dětem - jdi za maminkou, za tatínkem...asi hejkám natolik jasně, že ví, komu je to určeno.
|
| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:26:35) To na partnera nikdy nepotřebuješ zavolat? Nebo ho o něco požádat?
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:33:32) to asi jo, někdy. On tu často nikdo jiný není krom psa.
ale to jsme až infantilní...
|
| Thea + 2 |
 |
(10.3.2014 12:09:26) Já ti rozumím, já neoslovuju jménem, neoslovuju blízké lidi. Nevím proč, pro mě je to asi pocit důvěrnosti a to jméno mi tam přijde navíc. Manžel si stěžoval, jemu se to naopak zdá neosobní, a tak se snažím jméno občas do věty vložit. Vzpomenu si na to obvykle na konci věty, tak to zní dost divně. Oslovuju jménem jen děti, většinou něco provádí pouze jeden z nich. Manžel mě oslovuje jménem a mě se to nelíbí. Vždy to se mnou úplně trhne, že se něco děje. 
|
|
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:37:19) zavolat.. ani ne.. A KDYŽ UŽ.
"lásko moje, můžeš sem? "
docela funguje. No infantilní pro leckoho.
|
| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:41:48) Fakt se tak málo oslovujete? Já si na oslovení dost zakládám, oslovuju i tehdy, když se ho ptám, kolik chce knedlíků. Bez oslovení mi to přijde takové odtažité, či jak to popsat.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(9.3.2014 21:43:27) Kaipo, také to tak vnímám. S oslovením je to takové vřelejší.
|
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:53:51) asi opravdu tak málo, že to připouštím...
my jsme tu 24/7 už skoro 20 let.. a teď pes.
A lásko, zlato atd. nám přešlo do krve, že to není oslovení, ač je.
|
|
|
|
|
|
| Uarda | 
 |
(9.3.2014 21:27:10) Jménem, jak jinak. Souhlasím, mamkování a taťkování je na hlavu. Stejně tak jsem nikdy nechápala, že tatínek své mamince "babičkoval" - nikdy v životě jsem ho neslyšela oslovit babičku "maminko". I jako dítě jsem to vnímala jako nevhodné.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(9.3.2014 21:30:57) Rozhodně nejsi divná. Divné je oslovovat svého partnera "mamko/taťko"
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:35:09) a máááááááámo, táááto.. s takovou tou nařvanou hubou, to se držím, jak jen můžu, ootesáááánek hard.
|
|
|
| anuna | 
 |
(9.3.2014 21:32:43) Jedině jménem, ale nese to i své nevýhody - mám dítě z prvního manželství, které mého partnera oslovuje také jménem a naše společné dítě (1,5 roku) používá tatí, ale když nevnímá, tak na něj volá jménem, což je vcelku vtipně
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(9.3.2014 21:38:51) Anuno, to máte z toho, že se neoslovujete "mamko, taťko"  Moje děti také do určitého věku oslovovaly tatínka jménem, protože já jsem ho tak oslovovala a slovo "táta" se jim vžilo až časem. Občas mu říkají jménem pořád. Pro mě je to snesitelnější varianta, než kdybych mu já měla říkat "taťko" (brrr! )
|
| sun 15 | 
 |
(9.3.2014 21:49:10) Mě partner oslovuje křestním jménem ale mě je třeba bohužel moc líto , že v základnim tvaru, nechci psát pravé jméno ale je to stejné jako bych se třeba jmenovala Petra a on by mě zásadně říkal Petro !! Nikdy ne Peti , Péťo apod. A mě to třeba neskutečně štve.
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 21:58:47) a mne neskutečně štve zdrobnělina, kterou používali rodiče.. Každej jsme nějakej :-D
|
|
| Monty | 
 |
(9.3.2014 22:54:02) sun, no, to mně taky... a je to nezvyk, to přiznávám, mně jménem neříká skoro nikdo a v tomhle tvaru už vůbec ne.
|
|
|
| anuna | 
 |
(9.3.2014 22:37:35) Tak my to teda napravíme. Od zítřka budu mamča a partner taťka  ~
|
|
|
|
| zerat | 
 |
(9.3.2014 21:47:40) Křestním jménem - zdrobnělým.
|
| Anni&Annika | 
 |
(9.3.2014 21:53:04) Krestnim jmenem mirne zdrobnelym a nebo proste Schatzi
|
|
|
| Lady V. | 
 |
(9.3.2014 21:47:47) Jmenem. Deti nas take oslovuji jmenem.
|
| Kaipa |
 |
(9.3.2014 21:49:16) Lady, to je lehce nezvyklé. Proč to tak máte? Já se přiznám, že jsem ráda, když slyším mami. "Božka" mi říká každý.
|
|
| arsiela, | 
 |
(10.3.2014 8:04:34) Lady a jak to u vás vzniklo,že vás osluvují jménem.jako chtěli jste to?Ptám se ze zvědavosti,protože malej začal používat táta ,máma až před nedávnem.Strašně dlouho nám právě říkal jménem.I teď to kolikrát použije.Přitom jeho starší brácha používal klasicky mami,tati,takže od něj to neodkoukal. Jiank s partnerem se oslovujem jménem,nic jiného nepoužíváme.
|
|
|
| *Aida* | 
 |
(9.3.2014 21:49:43) Oslovujeme se jmenem. Manzel je cizinec a ja mu obcas jmeno sklonuju. Kdyz me vytoci, tak mu dam koncovku -ovič. Kdyz ho vytocim ja, tak jsem Alena a kdyz me chce vytocit, tak Ajda Šmajda . Deti nas v utlem veku oslovovaly jmenem, nejmladsi trilety obcas porad.
|
|
| neznámá |
 |
(9.3.2014 21:51:08) Infantilně, někdy nám to ujede i před cizími. Když už si omylem řeknem jménem, tak zpozorníme co je špatně. I děti oslovujeme zdrobnělinou. Došlo to tak daleko, že malé dítě brečelo při oslovení Jakube, protože on je přece Jakoubek.
|
|
| hgfjdmh | 
 |
(9.3.2014 21:55:45) Ohrnovat se nad oslovenim mamko, tatko, mi prijde stejne stupidni, jako intelektualni debaty nad ponozkama v sandalech. Oslovujeme se jmeny.
|
| Pruhovaná | 
 |
(10.3.2014 7:47:55) Souhlasím. Taky na tom nevidím nic špatného. My se oslovujeme různě, nejčastěji jemnější formou jména (nezdrobněle naše jména zní velmi oficiálně a tvrdě). Dětem (ježto jsou veliké, tak v přísném soukromí) říkám myšáčku a myšičko a někdy to spletu a jsem opravena ;-).
|
|
|
| Mikita.miki | 
 |
(9.3.2014 21:58:15) oslovuju chlapa tatínku či taťko jen v případě např, když pošlu dítě za chlapem s tím, že mají např udělat pití pro všechny a ještě na něj volám ,,istrukce,, a chci, aby byly jakoby společné. to říkám ,,tatínku, udělej se zdendou XY...,, a beru to stejně jako když v porodnici mi bylo říkáno paní AB když mluvili jen se mnou, ale když mi sestry přivezly mimčo, tak mě oslovily maminko a nepřišlo mi to v tom kontextu nijak pohoršující, ač při vizitě mi vysvětlovat můj zdr. stav a říkat mi maminko, tak je asi bacím po hlavě. jinak říkám jménem, když mám jo kor nálad, a že sem ji už dlouho neměla, tak i nějak ,,mazlivě,, jako miláčku či drahý muži
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 22:00:13) mně připadá v pořádku - dojdi si za tatínkem, za maminkou, za tátou, za mamčou.....
ale co nesnáším je "tááááto" nebo "máááááámo" s takovou tou hubou alá Otesánek.
|
| Anni&Annika | 
 |
(9.3.2014 22:04:49) tak kazdy osloveni vnima jinak, kazdy ma rad neco jineho Ja reknu i manzelovi ze se mi nelibi, kdyz sve mamce rika Omi /babi/. Pro me je moje mamka mamka a tata tata, takze muj muz neni muj tata a ja nejsem jeho mama. Ale povazuji za zcela normalni, kdyz manzel posle malou za mamou nebo k mame, ja delam totez. Prislo by mi i divne rict diteti...jdi za Frantou /kdyby se tak jmenoval jeji tata/
|
| *Aida* | 
 |
(9.3.2014 22:07:50) Tak nejak. Mam kamaradku, kde se mamkujou a tatkujou a kdyz mi vypravela, ze ""nas tata..."", tak mi docela trvalo, nez mi doslo, ze mluvi o manzelovi.
|
| * Liv | 
 |
(9.3.2014 22:13:10) Aido, pokud řeknu před kamarádkou "náš táta", myslím tím svého otce a každý to tak chápe. Ale když třeba jdeme na lyže, řeknu "táto zapni prosím Hugovi lyžáky", nepřijde mi na to mic prapodivného
|
| Mikita.miki | 
 |
(10.3.2014 0:36:54) liv, tak přesně jsem to myslela, jaksi apeluji na jeho vnitřního tatínka oslovuji-li jménem, mluvím s tím ,,druhým,, chlapem
|
|
|
|
| NovákováM |
 |
(9.3.2014 22:16:03) myslím, že to je rodina od rodiny dost různé.
Já to "máma" nepošlu a neřeknu, ale, když je diskuze o mojí mamče s kluky, tak je to "babí, babča" a "děda".
|
|
|
| susu. |
 |
(10.3.2014 7:46:44) Ono je teda skoro stejné, když stejným způsobrm říkáš: Karlééééé.
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
 |
(9.3.2014 22:01:04) Lásko, brouku, miláčku,... On me obdobně
Oslovit ho krestnim jmenem m nejde... tudiz ani nevim jestli by se otočil a totez ja. Uz hedniu na me manzel volal jmenem, prislo mi z lastbni ze slysim jeho hlas ale evudwntne bevola me.. tak jsem se suce otocila ale ze zcexacvisti koho vola, ne ze by volal me
|
|
| * Liv | 
 |
(9.3.2014 22:01:15) jménem (zdrobněle i v základním tvaru) přezdívkou (pod kterou je manžel obecně znám i naší "soukromou")
když řešíme něco s dětmi, klidně si říkáme mámo/táto nebo mami/tati, nějak na tom nevidím nic divného, jednou už jsme máma a táta, tak proč se za to stydět, dá li Bůh, dotáhnem to i k babi/dědo.
Mamko/taťko nepoužíváme, to je nějaká krajová varianta, kterou já znám jen z televize
|
|
| a je to? |
 |
(9.3.2014 22:02:49) Jménem, ani ho nezdrobňuji. Když mu řeknu lásko bo miláčku, předvídá nějaký průser  Před okolím o něm mluvím příjmením, nějak mi slovo manžel, můj, starý apod. nejde z úst
|
|
| Persepolis | 
 |
(9.3.2014 22:32:38) Vždycky jsme se oslovovali jenom jménem.
|
|
| Beat | 
 |
(9.3.2014 22:34:40) Jediné jmenem. Nad mamkovanim a tim druhým se neofrnuju, ale naprosto si to nedovedu predstavit. Byli jsme spolu vic jak 10 let bez deti a tak to si clovek na nejake oslovení zvykne a nerozumim tomu, jak se to muze změnit.. Ale hlavne mi to prijde hrozne asexualni...
|
|
| překvapená 20.9. | 
 |
(9.3.2014 22:40:14) Fakt nikdo z diskutujících nikdy neřekl.
"Tatínku, podívej, jak Honzíček hezky..."
My si říkáme různě, jménem, miláčku, brouku, drahý(á) a taky mámo, táto..
|
| Persepolis | 
 |
(9.3.2014 22:46:28) My fakt ne.
|
| Persepolis | 
 |
(9.3.2014 22:48:28) Ale já třeba nikdy nikomu neřekla ani teto a strejdo, taky je oslovuji jménem. Jménem odjakživa oslovuji i otčíma.
|
| Persepolis | 
 |
(9.3.2014 22:56:59) Tak mámě jsem jménem neříkla. Jenom tetám a strýcům. A neteře a synovec mě taky oslovují jménem, ale zase je pravda, že mezi námi není moc velký věkový rozdíl.
|
|
|
|
|
| vokounek | 
 |
(9.3.2014 22:50:57) My taky ne . Osobně mi připadá oslovení brouku směšný...vidím Kukuru a fiškumpré
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(9.3.2014 22:52:27) překvapená, fakt ne  Resp. někdy použiju oslovení "tatínku" s ironickou intonací, když chci otce svých dětí lehce zkritizovat nebo nějak žertovně cosi pojednat. Jako vážně míněné oslovení to opravdu nepoužívám.
|
|
| Šešule | 
 |
(9.3.2014 22:57:08) Tatínku ne, ale "manželi" občas říkám
|
|
| Horama | 
 |
(10.3.2014 10:34:14) "Fakt nikdo z diskutujících nikdy neřekl. "Tatínku, podívej, jak Honzíček hezky...""
Ale jo. V situaci, kdy mluvím za to dítě. Upozorňuju na to, na co by rádo samo upozornilo a táta není na příjmu. To pak oslovím manžela tak, jak by ho oslovilo i dítě, čímž mu vlastně dávám najevo, komu že záleží na tom, aby se zase zapnul.
|
|
| Girili | 
 |
(10.3.2014 11:03:02) Ano, v techto situacich to pouzivame bezne a beze studu a pocitu trapnosti. Jinak jmenem.
|
|
|
| lipoo | 
 |
(9.3.2014 22:44:53) :-D tak ja tu snad ani nebudu psat:-D
|
|
| Monty | 
 |
(9.3.2014 22:51:25) Jménem.
|
|
| Arni | 
 |
(9.3.2014 22:51:27) Jménem, příp. zdrobněle, ale tato, mamo nikdy, na sev. Moravě je to běžné, mně to přijde hanlivé, nehezké oslovení. Ale je to tu dost běžné a každý se tomu diví, že to tak mám. Jinak když mě muž naštve, tak mu řeknu příjmením a hned ví, ale jinak jménem.
|
|
| vokounek | 
 |
(9.3.2014 22:58:05) taky jen jménem. M Vadí mi, když se někdo v mé přítomnosti infantilně oslovuje se svým protějškem.Připadá mi, že ti lidé vytahují na odiv něco, co má být jen mezi těmi dvěma v soukromí. Třeba parta lidí - všichni mluví na Karla a jen jeho žena mluví na bobíska..miláčka atp.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(9.3.2014 23:01:32) vokounku, ano, také ocením, když se přede mnou lidé vzájemně oslovují nějak civilně, a ne svými mazlivými domácími přezdívkami. To podle mě patří do soukromí.
|
|
| neznámá |
 |
(9.3.2014 23:28:10) Bobíbska, hafíka, miláčka jsem ještě na veřejnosti neslyšela, asi bych se neudržela a rozesmála se. Ale na veřejnosti bez uzardění klidně oslovím drahý, stejně jako jsem nazvaná drahou - a to je vlastně i fakt, ne jen oslovení.
|
| Tragika | 
 |
(10.3.2014 0:25:50) Díky tomu, že manžela oslovuju jménem, musím už 18 let říkat svému synovi příjmením. Vzala jsem si holt chlapa, který se jak na potvoru jmenuje jako můj syn a sám má dokonce syna a otce stejného jména. Tchánovi říkám tati, manželovu synovi zdrobnělinou, svému synovi příjmením a manželovi jménem.
|
| Persepolis | 
 |
(10.3.2014 8:37:31) Příjmením oslovuje naše známá svého přítele, ale díky intonaci hlasu s jakou to říká, to zní docela roztomile.
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(10.3.2014 7:50:58) Mne taky vadi intimní osloveni na veřejnosti.
Mamko a tatko - než jsme měli deti, tak mi to prislo hrozny a asexualni, ted se pred nima tak oslovujem taky. Uz mi to hrozny nepřijde, mozna i proto, ze naši dva kamarádi se tak oslovujou i kdyz jsme jen mazi dospělými, a vztah maji krásnej a vůbec ne asexualni.
Stejne je to vždycky jen o tom obsahu a forma neni až tak dulezita.
|
|
|