| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Můj zlobivý syn

 Celkem 130 názorů.
 AVET 


Téma: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:10:40)
Ahoj, prosím o názory. Můj syn mel opožděný vývoj řeči. Už cca od roku a půl řešil komunikaci bitím nebo štípáním na hřišti mezi ostatními dětmi. Nemohl být bez dozoru. Odjakživa krásně spal. Je samostatný, umí si krásně hrát sám. Třeba hodinu si staví lego podle návodu nebo staví jiné stavebnice. Je mu pět let. Do školky šel brzy, nebyly mu ani tři roky. Byla to běžná MŠ, měl neustále problémy, fyzické potyčky, neměl kamarády, nemluvil. Od necelých čtyř let byl v logo třídě v MŠ. Rozmluvil se pěkně, i když výslovnost mnohých hlásek není správná. Ale fyzické potyčky byly pořád, i když čím dál menší. Vyžádávala jsem si zpětnou vazbu od učitelek, ale nikdy si zvláště nestěžovaly. Byla tam učitelka, která však vše měla zřejmě pod kontrolou. Nyní je v třídě, kde jsou jiné učitelky, které se neustále střídají. Často si žádám zpětnou vazbu i teď. Prý v pohodě. Zlobí, ale v normě a to je normální, to zvládneme, jsem slýchala. Včera jsem přišla do školky, přivítala mne nakrknutá učitelka, že její kolegyně pláče, co ten náš kluk natropil a že se to bude muset řešit. Lil pití do jídla, když ho napomenula, tak jí s talířem utekl a jak utíkal, tak rozlil další pití. Na vycházce jí utekl a když ho chytla za rameno, tak jí kousnul nebo se po ní ohnal a křičel, že ho to bolí a že to řekne mamince... . Dnes ho byl vyzvednout můj muž a dali mu jakejsi papír podepsat, že byl o tom srozuměl nebo co. Neviděla jsem to, ale zuřím. Snažila jsem se zajímat se o syna, abych mohla být nápomocna. Pořád relativní pohoda a najednou výbuch, kterej se musí řešit. Řekněte mi názor. Má můj syn nějakou poruchu? Doma není svatej. ODmítá poslouchat. Musím dost často zvyšovat hlas, ale je nenáročnej, je v pohodě. V kolektivu mu však nesmí nikdo udělat proti jeho vůli, jinak je bitka. Ale to už jsme oproti tomu co bývalo stáhli na minimum. A teď tohle. Učitelky mi připadají....jako trubky. Vím, že to nemají jednoduchý, ale toto je histerie. A já si připadám jako blbec. Mám jít s malým k psychologovi? Hyperaktivní není určitě. Omlouvám se za chyby, ale nemám ani náladu to po sobě kontrolovat.
 takyjedna 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:17:17)
jestli má poruchu, to ti tady asi nikdo neřekne(resp. nenapíše), pokud to budou učitelky vyžadovat (navrhovat) tak bych synka vzala do PPP (ped.psych.poradny) a tam ti možná řeknou více... jinak si to asi vyříkat na místě
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:21:12)
Chápu, že jsi rozčilená, ale nevidím v tom, co píšeš, žádný doklad toho, že učitelky jsou trubky.
Jestli má syn poruchu, to ti tady na rodině neřeknem.
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:27:08)
Tak učitelka z MŠ co ji rozbrečí 5 leťák nepochybně trubka je. Nic proti citlivosti. Z popisu situace bych řekl, že třídu nezvládají a nemají respekt. A většinou se to ke konci roku jen zhoršuje.

Radu, ale nemám, těžko se s tím něco dá dělat. Navíc většina těhle blběn si na kluka zasedne a pak je to čím dál komplikovanější.
 Mlada 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:35:04)
Ne úplně vážně: Jasně, učitelka, která se se rozbrečet nesmí. Pěkně čelem k problému a hocha pro nezvladatelné chování vyloučit z MŠ. .. Doufám, že paní učitelku někdo podpoří a ona si přestane to chování brát tolik osobně.

Vážně:
Avet, já v tvém příspěvku čtu spoustu popisů toho, co ukazuje, že Tvůj syn není tak úplně v pohodě. Dokonce bych řekla, že ani ve školce ne - a že jsi ty informace měla, jenže dokud paní učitelky zároveń říkaly, že zvládají, tak jsi to prostě nevnímala... jakmile se jedna složí, je to hysterická trubka, kdežto tvůj syn v pohodě. Sice na něj musíš doma řvát, v kolektivu volá po trvalé pozornosti pro svou osobu, rozmluvil se, sice blbě, ale co...
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:41:23)
Mlado, to mě zajímá. Jaký je Tvůj pocit? Jakou poruchou to může zavánět? Já to hodlám řešit včas. Proto mě krká, že si 100x vyžádávám zpětnou vazbu a pořád v pohodě. A najednou průůůůůser.
 Mlada 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:49:14)
Avet, to nemusí být porucha.
Možná jen nevidíš, že něco je potřeba dělat trochu jinak. Stávající systém ti vyhovuje. Ale ukazuje se, že syn si pak neporadí v kolektivu. Nedokáže respektovat autoritu, neovládá vztek, vynucuje si pozornost. Já nevím, jak to máte doma nastavené. Ale už mám zkušenost, že v podobném případě rodičům pomohla sezení s psychologem, rozebrání problémů, nějaké změny + spolupráce se školu a dítě se velmi výrazně posunulo a je schopné normálně fungovat i v rámci instituce.
 holka anonymka 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:42:35)
mám taky zlobivého syna. Tedy - měla jsem. Není to poruchou, je jen citově nevyzrálý. Je velmi složité takové dítě vychovávat, je to na dlouhou trať. Vymezit přesné mantinely, metoda cukr a bič.. dítě potřebuje přesný řád (libuje si v něm, bez něj je zmatený a dochází k depresím a následně k agresi), a pocit spravedlnosti a zázemí! Před těmi, kteří ho z našeho pohledu třeba i neškodně "zlobí" potřebuje ochranu. Ze strany rodiče je třeba velké důslednosti po mnoho let.
Můj syn (teď 13 let) již není zlobivý, na druhou stranu např. ve škole není spontánní, stále se hlídá, kontroluje, aby něco neprovedl.. Někdy až odmítá komunikovat s dospělými - např. s doktorkou..
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:46:33)
Vyloučit dítě z MŠ prakticky nejde.

A tady je to spíš na výměnu učitelky.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:48:48)
Za co vymenit? Ze ji pokousalo dite?
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:52:07)
Přesně tak. Že nemá ve třídě pořádek, že ji utíká dítě, že nemá respekt. Holt někteří kluci jsou osobnosti a je třeba to s nima umět. Proto studují VŠ.
 vlad. 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:54:57)
Z+2 no to je názor ~a~
 white 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:15:06)
Vylučuješ zcela možnost, že některé dítě se v běžných podmínkách zvládnout nedá ani s VŠ? Sama jsi blběna.~a~
 Liškodlak 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:27:22)
Je to těžké vychovávat některé děti....
ale proč by měly být učitelky trubky????
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:38:44)
Holky, vy tady řešíte, že jsem nazvala učitelku trubkou. Nebylo to míněno zle. Jde mi o to, že opravdu je to pětiletý dítě...a pokud je učitelka z jeho zlobení na zhroucení, tak to snad není úplně v pohodě. Všechno se dá řešit a 100x jsem se nabízela. Reakce byly, že je to v pohodě. A pak jeden den a musí se to řešit....
Že je můj syn, řekla bych, temperamentní introvert, je pravda. Ale není nezvladatelný. Brečí, když vidí smutnou pohádku. Pokud učitelce uteče, je to průser. Pokud vylije čaj do jídla, je to průšvih. Ale ne neřešitelný. Některý děti jsou bojovný, jiný ne. Já se snažila. Teď jsem synovi zatrhla hrát si hru, co má moc rád. Určitě bych zasáhla dřív, ale když vidím, že si nikdo nestěžuje, za co bych ho trestala? Oproti tomu, jakej byl dřív...tak dosáhl velkého pokroku. Že se rve? Tak se rve, mně se to nelíbí. 1000x mu to vysvětluju. Ztlumil to na minimum. Mám ho mlátit?
 Liškodlak 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:47:27)
Mně se teď nechce hlouběji přemejšlet, ale tak to dnes je - dítě dělá čurbes, zdrhne, pokouše učitelku, ale úča je blbá. Třeba je, co já vím. Moje dítě je taky náročný, soucítím s tebou. Snad z toho nějak vyrostou...
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:51:19)
Ale no tak bojovný... pětiletý dítě, který je jenom bojovný, nebude učitelku kousat. Nějakej problém tam je, jestli souvisí s opožděným vývojem řeči nebo s něčím jiným, těžko říct. Témata o problémovém chování svého syna ve školce jsi zakládala už v minulosti. Je mi jasný, že je hrozně těžký unést, když tvoje dítě někdo označkuje jako potížistu, ale zkus se na to podívat tak, že zatímco dosud zřejmě učitelky vkládaly hodně energie do toho, aby s ním dokázaly pracovat, a ono to nějak šlo, byť třeba s problémy, tak dneska pohár přetekl. Sama jsi psala, že v této školce mají individuální přístup, tak bych to brala jako signál, že by stálo za to poradit se s odborníkem - nejde až tak o to, jestli synovi dá nějakou nálepku poruchy nebo ne, ale spíš o to, jak s ním pracovat, aby nedocházelo k excesům typu - v pěti letech utíkám učitelce a když mě chytí, tak ji pokoušu.
 Alraune 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:28:54)
Prostě to doteď zvládaly, teď už se to dostalo na úroveň, kdy to nezvládají. Úplně v normě to není, s bojovností to nemá moc společného, a zřejmě už to přesahuje referát učitelek. PPP, nebo dětský psycholog, to rozhodnutí je hlavně na tobě, ne na učitelkách.
 Jana 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:26:12)
Sama píšeš, že neposlouchá, vždy musí být po jeho, špatně vychází s dětmi... Vyjmenovala jsi, co vše stihl za jeden den provést učitelce. Po dvou letech ve školce neví, kam se může s jídlem? Proč je podle tebe učtitelka povinna honit tvé dítko, které běhá s jídlem? Tvůj závěr je, že učitelky jsou trubky?
Učitelka by musela být svatá, aby si toto všechno nechala líbit od jednoho dítěte. Mít ve třídě více takových, tak je to na mašli.
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:39:35)
Ta reakce, jak jsem pochopila, byla na to, že až teď, ačkoli se několikrát ptala na to, jak si kluk vede, jí někdo řekl, že jsou problémy.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:45:59)
Přesně tak. Byly problémy dřív, ale co si vyžádávám reakce jeho chování, tak byly, v pohodě, je to jen dítě, to zvládneme.
 Liškodlak 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:57:30)
Asi to tak vypadalo a teď už to tak nevypadá.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:40:12)
Nechme trubky trubkama. Pláč učitelky není zrovna super... . Řešme pětiletý dítě a postoj školy.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:43:41)
A jaky postoj skolky? Brala bych to tak, ze doted to ucitelky vzdycky nejak zvladly a nechtely denne neco hlasit, snazily si poradit. A vcera zrejme pohar pretekl a bylo toho vazne moc (a z tveho popisu je to vazne moc), tak reagovala ucitelka treba emotivne. Nevim proc ji kvuli tomu nazyvat histerkou ci trubkou.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:49:07)
Protože pokud člověk pracuje mezi dětmi, které všechno dost citlivě vnímají, když mězi nimi chodí učitelka, která jim tam roní slzy, není úplně profesionální. Ona je hotovej člověk, děti se vyvíjí a je na nás, škole a rodině, jak je nasměrujeme. Jo, zkusím PPP, ale to fakt všechno musím řešit já? Na to, že má vadu řeči, jsem všechny upozornila já a až na moji žádost šel do SPC a na základě toho do logo třídy. Snažím se. A když je doma v pohodě a prostě někdy zlobí, jaké mám pak dělat zásahy?
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:52:58)
"to fakt všechno musím řešit já?"
No a kdo jinej? Jsi snad jeho matka, ne?

V tý diskusi o státní školce ses taky strašně divila, proč učitelkám vadí jeho agresivita, je to přece výchovně vzdělávací instituce, tak ať ho nějak vychovají.

To ty máš za své dítě primární zodpovědnost. A ano, musíš to řešit ty.
 Federika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:58:57)
Avet,
taky jsem měla problémový dítě.Jasně, že to musíš řešt, ty, není nikdo jinej, kdo by to měl řešit. Mně by taky vadilo, kdyby mi cleou dobu tvrdili, že všechno v pohodě a pak najednou problém, ale vypadá to spíš tak, že se snažily a ten den toho bylo moc.
Objedne se k psycholožce, dobrý, prober to s ní, ať ti radí, jak s ním pracovat, ať sepíšou zprávu i pro školku, aby i tam věděli, jak na něj.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:01:01)
Co TI třeba poradili? A psycholožku jste měli na doporučení nebo jste si ji našli sami?
 Federika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:06:24)
našla jsem si sama, byla jsem tehdy u DR. Krejčířové, v Krči, má ale hodně dlouhý termíny.
David potřeboval klid a důslednost, dostatek spánku, míň vzruchů, stálej režim, hodně chválit.A taky trpělivou učitelku, to je pravda-dlouho jsem pak pro něj třeba vybírala školu.Vymejšlela jsem pro něj příběhy, ve kterých byl hlavním hrdinou takovej kluk, jako byl on sám. Ten kluk vždycky něco proved a David ten příběh opravoval, jak to měl udělat a tak. Ta komunikace tam nějakou roli hrát může, ale nemusí.
A musím říct, že kolem toho pátýho roku to bylo nejhorší, mezi 6-7. rokem udělal velkej skok.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:00:56)
A vis, ze brecela pred detma? Treba ji ten kousanec bolel :)
Vazne: ma tvuj syn nejake kamarady?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:02:50)
Má. Většinou obdivuje ty starší. Ale připadne mi, že ho z poloviny berou a z poloviny neberou. Že se s ním kamarádí, jen když se jim to hodí :-) On je takovej klaun a rád se po nich opičí. Ale třeba už přes půl roku pořád vzpomíná na kamaráda, co je teď už ve škole.
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:04:58)
Má učitelky a školku rád?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:03:50)
:-) Nebolel. Ona je prostě mladá a asi se jí to dotklo, třeba má pocit, že selhala. Což si nemyslím. Selhání je tak trošku ten její pláč. Ale zase si ho vážím, protože jí na tom asi záleží. Pokud to ovšem nebyl pláč sebelítosti.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:04:38)
Nebolel? Tys tam byla?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:07:34)
Spíš ji bolel vnitřně. Ptala jsem se jí, co jí provedl, řekla, že neví přesně, kam jí kousnul. To myslím vážně. Bylo to venku. Takže přes bundu...
 Kapradina 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:07:51)
A ty řešíš, jestli ji bolel kousanec od tvého syna a ne to, proč jí syn kousnul a proč na vycházce utíká??? Vždyť jde o jeho bezpečnost, v pěti letech by měl umět jít v relativním klidu po chodníku, aby se nestalo něco jemu anebo jiným dětem ze třídy, když bude učitelka řešit jeho neposlouchání a tím nebude moci 100% dohlížet na ostatní děti.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:22:24)
Kapradino, neřeším kousanec. Jen jsem reagovala na jiný dotaz, jestli jí ten kousanec bolel. Jsem si vědoma, že jde o bezpečnost a hodlám to řešit. Nyní má zakázanou oblíbenou hru a hodlám to řešit dále.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:24:59)
No, zakázaná hra je spíš taková úlitba, já nemyslím, že on je svoje chování schopen ovládnout, jinak by asi tohle nedělal. I proto si myslím, že dobrej odborník by byl na místě. Může rozklíčovat, co k takovým projevům vede. A pomoct najít, jak jim líp předcházet.
 ufff 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:41:37)
sedla bych si s učitelkama a promluvila bych si s nima o tom, že potřebuješ více zpětných vazeb o jeho chování. Vše je jen o komunikaci.

Určitě si ale najdi psychologa, dětského klinického. Může rozklíčovat, co k jeho problémům vede- není úzkostej, nebojí se ? Porozuměl dobře situaci ? Nepotřebuje něco ? Protože některé děti reagují agresivně jen ve školce- tam je to nátřesk na komunikaci a plno vjemů a nezvládnou to. Výsledkem by měl být i návod pro učitelky, jak na něj.

útěk a kousnutí rozhodně není OK a muselo mu být asi opravdu ouvej, když zvolil tuhle krajní možnost. Brala bych to jako příležitost konečně zjistit, proč má tolik potíží.

Upřímně hodně moc se divím, že jste ještě u žádného psychologa nebyli. Kdo vám stanovil diagnozu dysfázie ?

 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:09:21)
Já vím, že je to problém, sakryš, proč to tady asi tak řeším? Chci pomoci hlavně jemu, ale taky škole i nám. Nebaví mě přijít do školy a poslouchat stížnosti. Jestliže je mám, chci je řešit. Je mi to líto. Malýho je mi líto. Taky ho nemusela tvrdě vzít za ruku v místě bicepcu...,nevím, jak to mám jinak popsat. Taky ho mohla vzít normálně za ručičku. Když se s ním jedná mírně, nemám agresivní chování.
 Federika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:20:17)
Avet,
my ho neznáme, neznáme tebe, těžko se dá soudit z toho, co píšeš, i o tom incidentu ve školce.
Mám pětiletou a měla jsem pětiletý a třeba-ale to jen na okraj-kdyby se podobně chovaly ve školce (přičemž ten nejstarší, jak už jsem psala, byl dost problémovej), nedivila byhc se, že ho "nevzali za ručučku", dokonce bych v případě pětiletýho dítěte ani nepsal za "ručičku", to už není miminko, je to dost velkej kluk. Právě proto tohle chování už představuje problém, ve třech by to pravděpodbně nebylo tak děsný.
Netrestej ho zákazem nějaký hry,to nic nevyřeší, on se tak zřejmě nechová záměrně, dělá to z nějakýho důvodu ana ten bys měla s pomocí psycholožky, učitelek atd přijít. Vypozorovat,kdy se tak chová, co ho k tomu vede, jeslti se takhle chová i jinde, co mu vadí...
 host 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 18:02:49)
Pokud Váš syn reagoval, jak popisujete, myslíte, že měla chuť ho vzít " za ručičku" ?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:53:15)
Já tak nazývám svůj momentální pocit, ne je samotné. Právě proto jsem založila tuto diskuzi, abych si ujasnila myšlenky. Nechci odsuzovat jen jednu stranu. Ale jde o jasný pedagogický trojúhelník!!!!!!!!!!!!!!!! Když chybí reakce z jedné strany, jak to má pak řešit druhá strana ve prospěch strany nejdůležitejší?
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:40:28)
Tobe pripada normalni, ze syn ucitelku kouse, utika ji, lije piti do jidla? A pokud je z toho ucitelka na prasky, tak je trubka? Tak to je slusny, to si do te poradny zajdi.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:42:59)
Aleno, čti všechny příspěvky! Není to časté, ale prostě někdy takto ujede. A já měla stokrát zájem o zpětnou vazbu, která byla v pohodě. A pokud učitelka před dětma brečí, to je dost průser. Já to řešit chci.
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:48:54)
Jenže to jak se děti chovají ve školce z 99 procent vypovídá o učitelce.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:52:49)
To myslis vazne? Mame senzacni ucitelky 24 deti skvele prospiva, chodi rado do skoly, petadvacaty deti kouse, boura jim stavby, rusi jim hry a spotrebuje padesat procent energie ucitelek. Matka v satne je jak z jenoho sveta, dite ji uplne ignoruje, ona je nedusledna, ono ji skace po hlave. Myslis si, ze je to vina ucitelek?
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:00:33)
Jak se chová k matce chyba učitelky určitě není. Jak ve třídě je nepochybně její odpovědnost.
 vlad. 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:24:14)
5 letý chlapec je v předškolním! věku. Aby utíkal z procházky, kousal učitelku a nedokázal se společensky přijatelně najíst - něco je špatně. Na učitelku bych to celé neshazovala.
 Z+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:42:42)
Kluci jsou pomalejší ve vývoji a taky odvážnější. Nejspíš se najíst zvládne, ale provokuje. Proč? Nevím, nejsem tam.
Jinak utíkání je většinou indikátorem problému ve třídě. :-)
 uff 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:45:52)
utíkání může být indikátorem mnoha potíží a žádný z nich se nemusí týkat paní učitelky, leda, že by ho přivázala za zápěstí ke kandelábru.

Může se bát, může špatně vyhodnotit situaci, může provokovat, může záměrně utíkat, může mít naprosto nulovou představu o bezpečnosti...atd.atd. Může jít o náhlé zkratkovité chování vyvolané něčím čemu nerozumíme.
 ronniev 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:05:52)
Jenže když kluk je doma zvyklý, že může všechno, tak asi pak těžko pobere, že ve školce všechno nesmí. A kdyby učitelka celý den nedělala nic než lítala za jedním nevychovancem (protože ten případ, jak popisuješ ty, vypadá na nevychovávání, ne na poruchu) a nemohla se přitom věnovat ostatním dětem - což by podle tvého výkladu v podstatě měla - tak by mi to jako matce jednoho z těch ostatních dost vadilo.
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:31:23)
To je pěkná blbost, cos napsala.~g~
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:47:51)
Blbost je to, že někdo píše toto:
"Jenže když kluk je doma zvyklý, že může všechno, tak asi pak těžko pobere, že ve školce všechno nesmí." Dál tam napíše hodnotící blábol, že to co popisuje vypadá na nevychovávání a ne na poruchu.~a~

Jak to ví, je s nimi doma? Troufá si říct, že je to nevýchovou. Prostě blbost, co napsala.
 ronniev 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:34:54)
Reagovala jsem na tohle:

Matka v satne je jak z jenoho sveta, dite ji uplne ignoruje, ona je nedusledna, ono ji skace po hlave. Myslis si, ze je to vina ucitelek?

To mi nevykládej, že tohle je nějaká výchova, a chudáček dítě, kdoví jak to s ním je. Jestli tu někdo píše blbosti, já to nejsem.
 Nika89 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:41:25)
No,syn v pohodě prostě není. objednej se do pedagogicko psychologický poradny
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:53:13)
V pohodě evidentně ne, když se cítí tak, že musí kousnout a utíká. Jde o to, jestli to není z velké části i učitelkou a prostředím.

Netroufla bych si tvrdit, že to musí být dítě, kde je problém.
 M a 1 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 20:53:44)
Mě tak příjde podle některých soudů, že bych své děti asi musela zabít :).
Mám teď i školkačku doma, v zimě, roční břáška, no potěš koště.
Dělá naschvály, vylití pití do jídla je ještě zlaté. Zkouší mé nervy a hranice nadoraz a k tomu ta divná zima, bláto, déšť ...

Jo holt některé dětičky poslouchají pančelky ve školce jako svatý obrázek, některé ne. Tak to prostě je, bylo a bude. Zakladatelko nevěš hlavu. Z uťáplých oveček rostou dospělé ovečky, z osobností které jsou od mala průbojné vůdci. Jen přežít s nima to dětství a mládí je tak na provaz :D :D :D.

A hlášky typu "pětileté dítě by mělo..." ano mělo, ale to by měli i dospělí a ti toho tolik nedělají co by měli! Třeba být empatičtí, poctiví, atd. atd. no a nejsou a to jsou dospělí! Ono se tomu procesu říká výchova a záleží na tom co bylo malému človíčku dáno do vínku, někdo má povahu poddajnější, někdo odbojnější. Výchovou se to dá popostrčit, nasměrovat ale změnit to nelze, vybít to z dítěte taky nelze, tak co s tím? Nehroutit se.

Učitelka má být profesionálka a taky se tak chovat, a aby ji rozbrečelo pětileté dítě, které vylije pití a zdrhá? Tak to podle mě asi nemá pracovat ve školce, tohle se tam totiž může přihodit docela často. Učitelka má být citlivá a empatická, ale ne hysterická.
 Liškodlak 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:00:30)
Zkouší mé nervy a hranice nadoraz

ta moje někdy taky, vždycky mi pomůže, když vidím, že se to děje i jinde :-)
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:06:31)
M a 1 to byla krásná povzbudivá reakce, díky. Doufám tedy, že bude dobrý vůdce :-) Ale rozhodně ho budu směrovat k citlivost a spravedlnosti. Jen prostě doufám, že to není nějaká porucha osobnosti. Že je to třeba jen temperament, že to vyřeším větší důsledností a třeba sportem, aby se vybil..
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:07:20)
Avet, porucha osobnosti v 5 letech fakt ne.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:13:51)
NO "dobry vudce", z teto akce se na takove oznaceni usoudit neda. Ale rozhodne bych kazdemu diteti prala dobre pratele tj umet vychazet s ostatnimi. Zasla bych do te poradny, prece dite nemusi mit zadnou"poruchu", aby se clovek sel poradit s odbornikem.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:15:41)
Nechtela jsem napsat poradnu, ale psychologa.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:20:54)
Děkuji, udělám to.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:05:37)
Mandelinko, to je trapné. Reagovala jsem, co se týče vůdce, na jiný příspěvek. Ty tomu měníš význam.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:10:54)
Já nenapsala, že na něj neustále řvu. On je několik dní úplně v pohodě, není vůbec žádný konflikt. Mluvím o situaci doma. Z toho má pár dní, kdy na něj opravdu zvyšuju hlas. Rodiče Hitlera toto zřejmě neřešili. A uráží mě to.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:15:32)
Mandelinko. Hitler z něj asi nebude. Pláče u smutných scén u pohádek. Miluje zvířátka.
 Puma 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:35:19)
Nech toho už!
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:24:08)
Mandelinko, já přece neřekla, že je to vina učitelky. Mně se jen nelíbí její kolaps a řešení. Jak už jsem psala, založila jsem tuto diskuzi, abych si vyslechla názory. Rozhodně zajdeme k psychologovi a něco s tím provedu. Je jedináček, ano,bude trochu rozmazlenej. Nebiju ho, takže možná zmáčknutí své ruky učitelkou neunesl a choval se takto. Ale ano, utíkat nesmí a sama si nedokážu vysvětlit, proč to udělal. Jeho agrese vůči spolužákům je fakt téměř v pohodě, na to, jak to bývalo, je to 100 a 1, takže toto se povedlo. Chybí zřejmě jakási autorita k učitelkám. Ale taky doufám, že mi zpětnou vazbu budou říkat vždy, i když bude jen malý problém. A lití pití do jídla je dle mě jen prostě zlobení, ví, že nesmí. A na to dostal těžký kázání.
 Federika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:26:54)
Avet,
a doma někdy leje pití do jídla?
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:32:17)
Avet, synovi chybí autorita k učitelkám?
No, hlavně že ji máš ty.
Dovedu si živě představit, jak o učitelkách před synem mluvíš. Už jen jeho reakce:,,Budu si stěžovat mamince", o mnohém napovídá.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:39:27)
Já přece neřekla, že jsem neudělala chybu. Třeba ji někde dělám a znova opakuju, proto to tady teď řeším. Ty mi neustále předhazuješ něco o tom, že bych se měla dát vyřetřit já. A já Ti znovu říkám, že netvrdím, že se na tom nepodílím, třeba dělám někde chybu, ale snažím se pracovat na tom, abych ji odstranila. Ale rozhodně a na tom si trvám, když jde malej do školy, tak mu říkám, musíš poslouchat paní učitelky, stejně tak jako mě nebo babičku, dědu a ostatní velký lidi.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:49:07)
Avet,
já si třeba nedovedu představit, že dítě s problémy, které popisuješ, šoupnu v necelých třech letech do školky.
Nevím, jak jsi řešila ty první agresivní ataky malého dítěte. Mělo je snad každé dítě a patří to k věku. Pamatuju si na to v synových dvou letech velmi dobře.
Problém bych hledala u sebe, v rodině a u syna. Nikoliv v osobě učitelky. To byla moje rada.
 Yuki 00,03,07 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:55:48)
někdy může kolektiv a změna prostředí pomoct vývoji řeči, někdy potřebuje rodina každou korunu a hlavně, ve 3 letech končí nárok na držení zaměstnání, takže celkem chápu, že se dávají děti do školky ve 3 letech, i když to nepovažuju za správný řešení, já jsme taky musela dát syna do školky ve 3 půl a počáítala jsme s tím, že minimálně rok bude ve školce jen dopoledne, jenže pak jsme dostala nabídku na práci, v oboru, kde je nezaměstnanost u nás tak velká, že mít práci je skoro zázrak, takže jsme od vánoc musela nechat syna ve školce do 4 odpolende, pochopitelně to uškodilo, věděla jsme, že to není správně, ale co jsme měla dělat? o půl roku později by práce nebyla, rozhodně ne od dubna, kdy mu byly 4 a já bych do práce musela

 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:59:42)
Já nehledám problémy u učitelky, mě se jen nelíbí spolupráce se školou. Jak mám řešit problémy, které syn má, ale nedozvím se o nich a pak potkám plačící učitelku? Doma, jak jsi se ptala, když po něm něco chcu, tak si prostě trvám na svým, dokud to neudelá. Co mám dělat víc? Neříkám, že jsem ideální rodič, ač si to leckterý rodič o sobě myslí, když má bezproblémové dítě (jež si to třeba nese v genech). Mám spousty chyb, ale psala jsi, jak je možný, že když syna fyzicky netrestám, jak je možné, že on sám konfliktní situace řeší fyzicky? Dávás spoustu otázek do prostoru, ano, jsou skvělé k zamyšlení, ale nic neřeší. Připadá mi, že mě odsuzuješ, hážeš vinu na rodinu, ale není to jen o rodině.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:14:03)
Jistě že budou, proto je vhodná integrace, aby se co nejdříve zapojil do společnosti. Ale škola má prostě velmi výrazný vliv na jeho vývoj. Je tam 8 h denně, proto to řeším. Celou dobu taky řeším spolupráci se školou. Půl roku poslouchám, že je to únosné a pak potkám plačící učitelku. Nejsem lhostejná strana trojúhelníku. Zajdu k psychologovi. Uvidím. Ale nemyslím, že to bude úplné řešení. Nechci mu ublížit. Je moc chytrý po určitých stránkách, staví stavebnice pro desetileté děti, závidí ostatním sourozence, je citlivý na pochvalu, možná je moc sám, fakt nevím. Jsem už unavená, dobrou noc. Závidím všem, co se jim rodí dokonalé děti a tváří se, že je to jejich zásluha a ještě umí odsoudit ostatní rodiče, že jejich problematické děti jsou jejich vinou a ať se jdou léčit taky. Hezký večer.
 Yuki 00,03,07 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:15:04)
jo, přesně, spolupráce školy je stejně důležitá jako spolupráce rodičů
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:16:42)
Anet, teď vidím, že jsi podobné téma zakládala už v říjnu 2011. Všichni ti tam psali, že je chlapec na školku nezralý a doporučovali psychologa. Tys naopak psala, že jsi už objednaná do SPP. Co jsi se v poradně dozvěděla?
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:18:29)
Avet, nikoliv Anet. Pardon.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:24:12)
Avet,
jestli jsem dobře pochopila, jsi to rovněž ty, kdo tady na Rodině řešil nevěry a následné vykopnutí chlapcova tatínka z domu. Všechny chlapy jsi nazývala hovádky apod. Syn je rovněž rodu mužského - na to při podobných označeních nezapomínej.
Snad mi nebudeš po tom všem tvrdit, že harmonické a láskyplné rodinné prostředí, narušuje špatný přístup učitelek k dítěti.
No, jdu spát.
~x~

 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 7:51:56)
A jsme presne u toho. Napisu si o radu a dostavam stourave a zakerne reakce rypajici se v minulosti od nekoho, kdo na to nema pravo. Najdi si jiny tema, kde treba nekomu pomuzes.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:25:32)
Rýpající se v minulosti?
Nenapadne tě, že ta minulost s tou současností může velmi úzce souviset?
 Beat 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:29:20)
Ted docitam. Myslim , ze jsem objektivni a vnímám to podobne jako holky s kterými nesouhlasis..
No muze to byt těžké, kdyz clovek dostává rady, ktere se neposlouchaji dobre, ale pokora jeste nikomu neublížila.. Naopak, clovek s ni roste.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 9:06:42)
Ja minulost vymazala. Totalne. Nebudu se k ni vracet. Resila jsem zde neco jineho. Nasekala jsem drive spousty chyb, jakozto kazdy, nicmene od te doby je vse uplne v pohode. Zajdu s malym k psychologovi a pokusim se mu pomoci. Tot vse. Vsem dik. PS: chapu, ze pricina muze byt v minulosti, nicmene, tu nezmenim
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 9:09:23)
Avet, ale v té minulosti tvůj syn už žil. Představa, že minulost lze totálně vymazat, je nesmyslná, protože minulost vytvořila tuhle přítomnost, v níž žiješ. A to nejen ty, ale i tvůj syn, je to i jeho minulost. Tohle je trochu pštrosí taktika a moc se nevyplácí.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 5:11:30)
No to nedivím, že dostal kázání, ono to totiž není jen zlobeni. Ono to je, že děti, kterým to tam nalil, zůstanou bez jídla.
I kdyby to ale jen zlobeni bylo, někdo mu tý hranice nastavovat musí. Tý to možná jen u zlobeni nedelas, ale pak to vypadá takhle. A ještě se divis že mu učitelka dá jednoznačně najevo, že tohle se nesmí.
 Arien+2 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:24:34)
taky rostu z hlášek typu "5-ti leté by mělo ...."
vždycky mi to připomíná něco jako ... spotřebič s X odškrknutými funkcemi, a "6-ti leté" je už vyšší verze a má navíc tyto funkce ... ~;)

Všechny 5-ti leté (či jiný věk) děti nebudou stejné a chovat se stejně. Nikdy to tak nebylo a nikdy nebude. A dospělí by měli... dělat tolik věcí jak se má a stejně to často nedělají. O kontrole a zvládání emocí dospělých nemluvě, příkladem budiž třeba právě ta zmíněná učitelka či i její kolegyně.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:29:11)
Ale to je prece jedno, jeslti by melo nebo nemelo, ale v takovymhle vztahu s okolim to dite uplne statne nebude. Mame ve skolce chlapce, jak jsem vyse psala, kterej deti "prudi", vysledek je, ze si s nim nehrajou, ignorujou ho a snazi se mu vyhnout. Fakt je mi ho lito.
 Arien+2 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:10:34)
No tak já bych se tě zastala, tu trubku nechápu proč všichni řeší, jí to beru jak tvou reakci v rozčilení a z toho, že nejdřív neustále v pohodě, a pak najednou průšvih co je nutné řešit.
Já rozhodně chápu že i učitelky jsou jen lidi a může se sesypat, možná měla den blbec a tvůj syn do toho už bylo moc, prostě to nezvládla. Ale zas jsou to pedagožky a do školek prostě nechodí jen hodňoučké děti, dokonce do institucí chodívají dokonce i děti s poruchami s chování, takže tvůj syn zas taková pohroma není. Učitelka co ji rozbrečí 5ti leťák, no asi se stát může, ale úplně normální mi to tedy nepřijde.
Navíc tedy z popisu to zavání že je "vážné řešení" je na stole proto, že brečí učitelka, ale řešili by to stejně kdyby učitelka nebrečela? To mi na tom trochu vadí. K řešení to jistě je, ale věcně a v klidu, a ne hysterčit že se rozbrečela kolegyně.

Co moje děti chodí do školky je tam každý rok alespoň jeden takový dost "zlobivý" kluk, a z toho co popisují je tvůj syn spíš slabší odvar. Učitelky jsou tam prostě od toho aby si poradily, byť ve spolupráci s rodiči když je třeba, samozřejmě neříkám že to vždy mají snadné.

Asi jediné dost vážné se mi jeví to kousnutí, to by pro mně byl impuls zkusit psychologa. Tvůj syn nutně nemusí mít diagnózu, ale dobrý psycholog by ti pomohl rozklíčovat jeho chování, poradil jak na něj, jak reagovat, co může pomoci.

Do PPP ti chodit vůbec nedoporučuji, z mé zkušenosti (a taky načtených diskuzí, takže to platí i pro jiná města) tam neumí pracovat s předškoláky a ani moc s poruchami chování. Když už spíš středisko výchovné péče, třeba u nás je tam výborná psycholožka. Nejlépe ale dobrého dětského psychologa.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:20:16)
Arien, děkuji. Zkusím si zjistit nějakého dobrého dětského psychologa. Nejspíš by to nebylo od věci. Je malinej a pro jeho dobro udělám cokoliv a hlavně, dokud je ještě čas.
 Arien+2 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:04:54)
Ještě jednou jsem si přečetla tvoje popisy. Ano určitě někam jdi, třeba jich obejdi klidně i víc. Ani psycholog není vždy samospásný, ale minimálně ti to dá nějaké náměty k zamyšlení a možnosti jak začít pracovat se synem jinak. Nějakou změnu to asi potřebuje. Myslím že se potřebuje naučit zvládat své emoce jinak než agresivitou, tady vážně odborník není na škodu, není to žádná ostuda ani nálepka.

Jen jsem chtěla ještě dodat - asi zajdi za ředitelkou školky, v klidu, trochu s odstupem až vychladnou emoce na obou stranách, ve stylu poradit se. Pokud je dobrá, může pomoci, zajít se podívat do třídy a posoudit situaci tam, zda by třeba nebylo lepší změnit třídu. Trochu bych se bála toho že už by mohl mít tu nálepku "zlobivce" a učitelky už na něj teď budou vysazený. Neznám je, takže neposoudím jak se teď se situací vypořádají.
Možná se učitelky snažily dobře a i s "potížisty" to umějí a šlo jen o exces. Anebo by s ním třeba líp uměl pracovat někdo zkušenější.
 Agatha Ch. 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:30:42)
Asi vliv úplňku nebo nějaké divné erupce na Slunci. Dneska jsem taky řešila ve škole, že se mi dcerka poprala a strčila spolužáka ze schodů.
 Hana 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:38:31)
Syn má vývjovou dysfázii a projevy ve školce obdobné - je to nezralé dítě s narušenou komunikační schopností a není to jednoduché dítě.

Ale lepší se, hurá. Ve skoro 6 letech je z něj pomalu člověk:-)
 Suza007 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 21:59:21)
popravdě řečeno učitelka nemá moc možností jak zasáhnout proti zlobivému dítěti, navíc tam má na starostí dětí dvacet, takže se nemůže pořád věnovat jen jednomu

když píšeš, že měl opožděný vývoj řeči - diagnozu mu stanovil psycholog? řešili jste to někde? pak taky píšeš, že odmítá poslouchat a všechno musí být podle něj - jste doma dost důslední? je to opravdu problém související s povahou nebo zdrav. potížemi? nebo je trochu rozmazlený? Každopádně, jak už tu zaznělo, dobrý psycholog by vám mohl pomoci. Rozebrat problém, promluvit si o tom, podívat se na to z jiné stránky, poradit...
 Ananta 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:01:47)
At má poruchu nebo ne, tak chování učitelek je neprofesionální, ostatně to už je folklor. Kdyby měli "učitelé" v MŠ vystudovanou specku, nebo aspon jedna z nich, tak neřve a je schopna si se situací poradit, situaci s rodičem profi probrat. Fakt mě ty historky ze školky začínají děti.
 Ananta 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:02:17)
ne "děti", ale děsit, být tebou, normální si na ni budu stěžovat
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:04:59)
Jasne, nejdriv dite pokouse ucitelku, ona pak breci, tak si na ni pujdu stezovat - to nastartuje uplne skvelou spolupraci mezi rodicem a skolkou.
 Ananta 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:15:49)
A koho zajímá že brečí, není malý děcko, to dítě má možná problém a druhá úča jde a ještě dělá nátlak na rodiče, pro které už tak musí být ta situace nepříjemná.

To je asi tak blbý, jako kdybych se já v práci rozbrečela, že ten vůl zase fetuje (když má přece abstinovat) a kolega ho za to šel seřvat.

V době, kdy má tolik dětí nějakou poruchu, stále učí lidi bez vzdělní, kteří nejsou schopni udělat první screening specifických poruch a situaci řešit, na to ti prostě střední pedagogická škola nestačí.



 vlad. 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:36:51)
Ananto, myslím, že jedna učitelka na 25 bezproblémových dětí je hraniční, spíš málo. Specka by jistě neuškodila, ale učitelka se nenaklonuje. Kdyby ve třídě byl asistent, všem by se ulevilo, ale nejsou a jeden škodič dokáže rozložit celou třídu.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:09:25)
Všechny chytré horákyně na této diskuzi, bych chtěla vidět v roli té učitelky.
Asi bychom se divily a trubka by bylo ještě slušné slovo.
Matka nezvládá své dítě a učitelka ve školce ho zvládat má?~e~
Ve škole budou už učitelky zařazeny k domácímu zvířectvu......
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:10:54)
Agresivních vůdců bylo v synově školce také pár. I to byl jeden z důvodů, proč tam přestal chodit.
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:14:04)
Tragiko, navrhuješ co. Izolaci? Nebo problematický děti zlikvidovat? Já mluvím o spolupráci mezi rodinou a školou. Celou dobu. Snažím se to řešit. Že má někdo to štěstí, že má klidný a bezproblémový děti, tak je dobrej rodič? A tak distancuje své skvělé dítě od těch zlobivých? Jak to budeš dělat, až budou velký? To asi nepůjde, že? Není řešení tak náhodou těm problematickým pomoci?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:17:39)
Navíc syn na nikoho samovolně neútočí. Všem vám děkuji za reakce. Rozhodně zkusím poradit se s psychologem a taky víc důslednosti. V tom bych taky asi viděla problém. Ačkoliv když jsem mu zatrhla jeho nejoblíbenější hru, tak to bere podezdřele v pohodě.
 Suza007 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:17:44)
tak samozřejmě, že rodič klidného dítěte to má v některých ohledech jednodušší, ale jako rodič můžeš výchovou hodně ovlivnit. A z toho, co píšeš, se mi zdá, že se ti možná tak úplně nedaří.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:22:59)
Avet,
tvůj agresivní tón se mi vůbec nezamlouvá.
Aneb, mohla bych též napsat - Po kom to ten kluk asi má, že?
Osobně bych ti doporučila srovnat se nejdřív sama, neb v opačném případě můžeš těžko očekávat vyrovnané a neagresivní dítě. Psychologa možná potřebuješ i ty? Zatím se mi to, díky diskuzi, takto jeví.

Víš co já navrhuju? Aby rodiče nečekali na nějaký trojůhelník, ale sami se zabývali problémy svých dětí. Osobně nečekám, že mi školka navrhne návštěvu psychologa. Jednám sama, neb své dítě znám nejlépe.
Podobně neotálím s návštěvou logopeda, ortodontisty apod.
Rozhodně se v těchto záležitostech neobracím na server Rodina.cz, neb moje dítě diskutérky neviděly ani z rychlíku. Jistě, mohu se zeptat na nějského specialistu, ale to je tak asi vše.

 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:31:33)
Tragiko, mně se nezamlouvá spousta tónů a reakcí v mém okolí. Zde se snad jedná narovinu. Rozhodně jsem nečerpala z rodiny ohledně logopedie atd. Ale pro mne je to natolik čerstvé, že jsem to potřebovala někde vyventilovat. COž je zde. Chodí sem spousta odborníků, ale i maminek, atd. Udělám si všeobecný názor. Samozřejmě, že řešení, které sama uskutečním, např. u psychologa atd., zde řešit nebudu. Poradit neumíš, ale doporučuješ psychologa mně samé. Promiň, ale toho v dnešní době potřebuje i zdánlivě vyrovnaný člověk, jako třeba Ty.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:46:57)
Neuraz se, ale me take nepripada tvoje pozice uplne resici a standardni, me zarazilo to: "syn prostě někdy takto ujede" a proti tomu "pokud učitelka před dětma brečí, to je dost průser." Kdyby melo dite ve skolce takovyhle problem, vubec by me nenapadl premyslet, jestli mela ucitelka brecet nebo lehceji brat dite za ruku, proste vubec bych se nad reakci skolky nezamyslela, ale sla bych resit to dite. Takhle to dela vazne dojem prilis "ochraitelskeho" rodice, co nejdriv sprdne okoli.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:27:03)
Avet, nevím proč píšeš, že já DISTANCUJU SVÉ SKVĚLÉ DÍTĚ OD TĚCH ZLOBIVÝCH.
O tom, že je můj syn skvělý jsem nikdy nepsala. Ano, snažím se eliminovat jeho pobyt s agresory, kteří mají rodiče co nic neřeší. To snad já mám cizího agresora vychovávat a vodit k psychologům? Nebo jak si představuješ moji pomoc, které se dovoláváš?
 AVET 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:34:09)
Ale já jsem rodič, co se to řešit snaží a nelíbí se mi, když mě někdo háže do stejnýho pytle jako ty, co to neřeší.
 Tragika 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:38:21)
Avet, jak konkrétně řešíš synovo chování?
Zatím jsem četla jen o zákazu hry. To je úplně mimo mísu, promiň.
 Yuki 00,03,07 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:32:01)
vidím problém jednoznačně na straně školky

učitelka to prošvihla sama - jestli měla s tvým synem nějaký problém, měla ti říct už dávno, ideálně hned poprvé po každým dalším konfliktu hned ten den řešita ne čeakt, až se to vystupňuje do toho, co popisuješ
zvlášť když ses ptala a chtěla spolupracovat

pochybuju, že z ničeho nic tvůj syn dostal záchvat tohoto chování, takže toto byla poslední kapka
jestli totiž ne a po jednom špatným dni požaduje učitelka vyšetření, ta by se měla nechat vyšetřit spíš ona, každý se může jednou špatně vyspat

takže chyba je na straně školky a ptala bych se mejdřív, proč mi o ničem dřív neřekly, proč nic neřešily už dávno

mám teď podobnou zkušenost se školou u prvňáka - od začátku nabízím a vnucuju spolupráci, protže vím, že syn není úplně v pohodě, má k tomu spoustu důvodů a já po škole chci, aby mě informovala o jeho chování, má deníček ve škole i v družině, předpokládala jsem, že tam občas uvidím vzkaz, místo toho se nedozvím nic a pak se dozvím, že je dlouhodobý problém mezi synem a spolužáky, prosím družinu i školu o informace a stejně nic, osobně jsme tam byla, slíbí a zase nic

a já mám obavy z toho, že syn bude hromosvod pro všechno, prootže díky svým potížím je automaticky první, kdo za všechno může.

přitom v začátku 1. třídy by se to tak snadno řešilo
a přitom ten kolektiv bude fungovat v tomto složení ještě víc než 8 let

jak přinutit školu ke spolupráci s rodinou nevím
 Yuki 00,03,07 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:41:21)
na třídní schůzky chodím, letos byly zatím dvě, nebo možná tři, nevím, já jsme ve škole byla rozhodně víckrát

ale když mi na jedné třídní schůzce řeknou, že je nějaký problém, který zavání tím, že nebude řešitelný jednou domluvou a já chci aby mi o každým konfliktu napsala, abych to mohla řešit (není to opravdu snandardní dítě), v deníčku nikde nic, předpokládám, že si učitelka poradila a na další schůzce se dozvím, že je ti pořád stejný, zase poprosím o vzkazy, tak předpokládám, že mi někdy něco napíšou

pak se spíš náhodou setkám s učitelkou a dozvím se, že už byla konkrétní situace neúnosná, tak proč to nevím, abych mohla řešit? jeho problém učitelka bez speciálního vzdělání fakt nevyřeší sama, potřebujeme spolupracovat

nechci denně zprávy, ale po konfliktu je očekávám, přesto e o konfliktu ve třídě iv družině dozvím náhodně a zpětně třeba po měsíci, s tím už doma nic nenadělám
 KKK 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:56:33)
Dobrý den,
doporučila bych nejdříve vychladnout. Po té důrazně požádat učitelky o rozhovor (ne mezi dveřmi ve třídě, ale po pracovní době). Soustředila bych se na to, jak zvládá sociální vztahy, jak zvládá odmítnutí nebo napomenutí či neúspěch. Jak zvládá změny režimu v činnostech v MŠ, zda se zapojuje nebo si chce dělat zásadně věci po svém. Je krativní nebo si hraje ve školce s jedním typem věcí?
A rozhodně bych si nechala dát písemné zhodnocení ze školky a objednala syna do Pedagogicko psychologické poradny. Ale je třeba, aby spolupracovala školka. Některé reakce mi připomínají dítě s Aspergerovým syndromem (resp. některé rysy, které jste zmínila). Nicméně nechávat podepisovat manželovi lejstro aniž by s Vámi učitelky něco řádně konzultovaly, je strašný.
 vlad. 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 22:58:58)
Předpokládám, že manžel není nesvéprávný. Pokud s něčím nesouhlasím tak nepodepíšu nebo doplním vyjádření.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 5:16:22)
Po pracovní době? Ona jim zaplatí přesčas???
A lejstro o tom, že mu řekly o incidentu, co je na tom? Byl poučen. Poučen, co se stalo.
 Kapradina 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:29:30)
Miluju ve školství nárokování na placení přesčasů! A při jakékoliv snaze rodičů se s učitelem sejít mimo jeho učební program omlacování tohoto hesla o jejich hlavy. Jestli zastávají všichni učitelé takový postoj, že udělám ve škole jen to, co mi bude zaplaceno, tak se vlastně vůbec nedivím, že je to se školstvím tak jak to je. A pořád pevně doufám, že takový nejsou všichni (ale i tak je jich dost).
Máš jiný návrh, kdy se má rodič s učitelem sejít? Má učitel tedy placené nějaké konzultační hodiny? Nebo se má rodič setkávat s učitelem při hodinách? Ale tam je učitel placen za úplně něco jiného než za to, aby si povídal před dětmi s rodičem o problémech jeho dítěte. Tak ať tedy vystaví učitel rodiči za čas s ním strávený fakturu, nebo se snad mají platit tyto přesčasy učiteli "keš"? Má se učitel sejít s rodičem na neutrální půdě a nebo ve škole? Pokud ve škole, platí pak učitel škole pronájem místnosti za to, že mu poskytla prostor kde pracuje?
Školství je prostě občas zvláštní svět a mám pocit, že má velmi zkreslené představy o tom, jak to funguje v jiných oborech. Nebo snad nikde jinde nikdo nepracuje nad rámec svýho pracovního času? Už vidím, jak klientovi říkám, že se s ním nesejdu, protože je to v době, kdy mi dávno skončila pracovní doba a tudíž mi čas s ním strávený nikdo nezaplatí. ~t~~d~
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:46:35)
Kapradino, co blbneš? Reaguju na to, že někdo tu žádá bavit se s učitelkou mimo její pracovní dobu.
Když jdeš do školy na základku na konzultace, je to v pracovní době učitele.
S učitelkou si jistě lze domluvit konzultaci v klidu. Ale požadovat to po té "trubce" a "hIsterce" mimo její pracovní dobu mi přijde poněkud přes čáru.
 Kapradina 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 9:02:14)
Lízo,
předpokládám, že v tom prvním příspěvku, kde bylo zmíněno "mimo pracovní dobu" bylo myšleno jiné místo a čas než je prostor mezi otevřenými dveřmi třídy školky. Přeci jen je to v době, kdy má učitelka dohlížet a tvořit program dětem, které tam v jsou a tím, že se bude věnovat rodiči se může něco stát ostatním dětem, které tam budou bez dozoru. Sejít se mimo pracovní dobu není požadavek na učitelku být ve škole přesčas, ale sejít se v době, kdy nebude zaměstnaná dětmi a bude mít čas se plně soustředit na rodiče, kteří za ní přišli - snad je i takový prostor ve školce. Ale smést tento požadavek rodiče tvrzením, že toto nejde, protože mi tento čas nad rámec pracovní doby nikdo nezaplatí je přinejmenším netaktní. Takhle to prostě skoro nikde mezi zaměstnanci nefunguje. Chápu, že tento postoj může a má na to plné právo ten, co je OSVČ - ten, kdo je svým pánem a ví, co si může ke svým klientům dovolit, ale už ne ten, kdo využívá výhody zaměstnaneckého poměru, kde se naopak určitá loajalita k zaměstanvateli a vstřícnost ke klientům cení.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 9:03:42)
No možná to tak myšleno bylo, já to teda pochopila doslovně. Mimo přímou práci se třídou samozřejmě ano, složitější věci se nedají řešit mezi dveřma a s odbíhající učitelkou, to je jasné.
 Líza 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:48:09)
Kapradino, já se se svými klienty mimo svou pracovní dobu nescházím. A obávám se, že můj volný čas má takovou cenu, že kdybych jim případně schůzku mimo ordinační hodiny měla fakturovat, nedoplatili by se.
 Alena 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 8:50:18)
Neblazni, to je nedorozumeni. Pedagogicka prace se deli na primou (u deti) a neprimou - pripravy, konzultace a pod. Samozrejme, ze na rozhovory o detech je pamatovano.
 KKK 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 12:13:27)
Lízo, pracovní doba pedagoga MŠ (tedy státní MŠ) je 8 hodin denně. Z toho 6 hodin je tzv. přímá pedagogická činnost = práce s dětmi. Další dvě hodiny jsou příprava do práce a podobné věci. A navíc z hlediska bezpečnosti by se správně učitelka neměla zabývat ničím jiným než dětmi - což je samozřejmě nereálné, ale rozhodně řešení složitějších věcí nelze řešit ve dveřích. Navíc mezi funkce MŠ patří i tzv. prediagnostika - pokud vidím, že se dítko chová nestandardně, je mou povinností na to upozornit zákoného zástupce. A promiň, pokud se snažím být zodpovědnou učitelkou, je mi úplně jedno, zda mi konzultaci s rodiči ředitelka zaplatí nebo ne. Protože stěžejní je ono dítě, které může mít problém.
 macčí,Matyáš04,Richard08 


Re: Můj zlobivý syn 

(13.2.2014 23:56:06)
AVET mám syna s vývojovou dysfázií - receptivní (nerozumí mluvenému slovu). Za tu dobu co se zabývám problematikou dětí s poruchou komunikace jsem si všimla jedné věci, ve většině případů se klade důraz na dosažení normálního stavu v oblasti mluveného projevu. Trochu v pozadí stojí fakt,že děti s poruchou komunikace (ke které samozřejmě patří i opoždění vývoj řeči) mívají problémy i v oblasti sociální komunikace . Oni se nechovají nestandardně né protože jsou zlobivé, ale protože spoustu situací nechápou a neumějí je standardním způsobem zvládat, neumí přirozeně dodržovat pravidla a neumí sociální situace "odezírat" z běžného života a pak aplikovat vhodné vzorce v sociální interakci.
Nápadné na chování vašeho syna je to ,že je rád za klauna , řeší jemu nepříjemné situace "agresivním" nebo vzdorovitým chováním, vysvětlování na něj neplatí .... alespoň to slovní.

Píšete,že v oblasti řeči jste udělali velké pokroky , ještě dle mého názoru je třeba zapracovat na tom sociálnu. Bohužel to není tak "jednoduché" jako ta řeč, já osobně jsem prožívala velmi těžké období zejména po nástupu do školy, kdy synovo nestandardní chování gradovalo . Chtělo to hodně trpělivosti, povzbuzování a pochopení .... hlavně komunikovat, zákazy a tresty tady nic neřeší. Píšete,že je citlivý, zkuste to vzít přes ty city. A odměňovat správné reakce.

Add komunikace se školkou, odložte naštvanost .... chápu to, také se nám to párkrát stalo. Stále to bylo OK a pak najednou on pořád ......Říkám si jak pořád, do tedˇ to bylo přece OK. Ale jsou to také jenom lidé,snaží se svou práci dělat dobře a někomu to jde líp a někomu hůř a pokud si budou neustále stěžovat,bude to vypadat,že svou práci nezvládají...a na rovinu,kdo z nách chce vypadat neschopně.Ony dlouho drží a pak stačí jeden výstup a bouchnou jim saze, pak dochází k podobným nesmyslným reakcím,jako je podepisování papírů,odesílání k psychiatrovi a navrhování medikace.Vypustí páru a pak najednou, když Vy zareagujete s pochopením a ochotou situaci řešit se vše zase uklidní. Zkuste se domluvit,že Vám budou při každém odchodu ze školky říkat jaký byl den - né jen to špatné ,ale i to dobré. Za správné chování hodně synka chvalte, nevhodné zkuste v klidu probrat.
Hlavně neztrácejte trpělivost, je to o vývoji a důslednosti, přiměřené tvrdosti a hlavně velké porci lásky a pochopení.
~;((
 *Aida* 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 0:12:05)
Ja bych jeste navazala na to, ze je rad ""za klauna"". Snazila bych se zjistit, jak on tohle vidi. Z vlastni zkusenosti se synem, on si mysli, ze se deti smeji s nim, ale nechape, ze se smeji jemu. Dale jsme dlouho tez meli situaci, kdy se mnohem vice kamaradil se starsima klukama, ve finale to skoncilo sikanou takovych rozmeru, ze to nekolikrat resila policie. Opet, syn si myslel, ze oni se s nim kamaradi a nechapal, ze ho sikanuji. Dite, ktere nechape socialni komunikaci, je casto zlobive, zbrkle, nepredvidatelne a nekdy i agresivni. Na druhou stranu je velmi snadnou obeti sikany.
Zakladatelce doporucuji prestat se zabyvat trojuhelniky a zacit vychazet z toho, ze zatimco pro ni je to jeji jediny syn, pro ucitelky ve skole je to jedno dite z mnoha. Nejlepsim odbornikem je proste rodic. Ja sveho syna do skoly predavam s manualem, jak s nim zachazet, co na nej plati a co urcite nedelat. Od skoly ocekavam spolupraci a bohuzel to momentalne uz druhym rokem hapruje (na druhe skole). Dobra skola je zakladnim predpokladem zlepseni a uspechu.
 Winky 
  • 

Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 6:15:19)
Avet,
když si to tu v klidu po sobě přečteš, zjistíš, že problém asi někde bude. I kdyby byl kluk jen "ušaté torpédo", ale spíš to bude něco jiného.
Chápu že se bráníš když jde o tvoje (jediné) dítě. Ale je lepší si přiznat věci na rovinu a řešit je, než obviňovat všechny okolo že nemají s tvým synkem svatou trpělivost.
Zkus si představit co by se stalo kdyby kousnul ne učitelku ale jiné dítě. A třeba i tak že by to bylo vidět. Tohle se stalo v předškolní třídě mého syna. Maminka toho chlapce co kousal se omlouvala horem dolem kousnutému klukovi, jeho mamince, učiteli, se synkem zapracovala na zklidnění. Ty - akorát napíšeš že učitelka je neprofesionální. To je taky zvláštní přístup. Chápu že když jsi u toho nebyla a víš to zprostředkovaně od muže, nemáš to podané osobně atd. že to zamrzí. Ale.... tvůj přístup taky není moc "profi". A "zakázaná hra" - jestli je to všechno tak promiň, přijde mi to málo, s tvým synem jsi to měla probrat horem dolem, co z jeho chování nebylo správně a proč. Ne mu zakázat hru a šmytec.
A že jsi nedostávala zpětnou vazbu? I dostávala - typu "no jde to ale dře to", a teď jsi dostala pořádnou porci zpětné vazby "milá maminko tohle už opravdu nejde". Takže budeš muset jako RODIČ něco dělat. Návrhů tu padlo dost.
 Lída+2 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 6:23:37)
AVET , sice Ti moc neporadím,ale kdysi jsem měla syna, kterýho mi ve školce do krve kousal jiný chlapeček, všem to přišlo v pořádku, takže jsem sebrala syna a dala ho do jiné školky, kde zabral místo pro krizové případy, které ty školky drží.
A před pár lety jsem nechápala, proč paní, když se jí řekne , že syn okusuje jiné děti až mají modřiny brání syna a jelikož úči s ní taky nic nepořídili, tak mi řekli, že mu to musel doma udělat bratr.~8~
Čím víc čtu tady na rodině diskuze, tak vidím, že většině rodičů přijde spousta věcí normálních....takže i toto, takže jsem to vyřešila tak,aby syn se nemusel s takovým dítětem vůbec stýkat, stejně už bylo pozdě a syn asi 2 roky musel docházet ke klinické psycholožce, protože mu to vůbec neudělalo dobře.....měl z toho třeba noční děsy. Z této " prkotiny"(tak to z některých příspěvků vyznívá).
pro mě by bylo mnohdy hodně věcí za hranou toho co bych si představovala pod tím, že by dětí ještě mohlo.....a svést to na to, že je malý....

Podle mě třeba místo učitelky začne třeba okusovat ostatní děti......

A starší syn měl opožděný vývoj řeči, špatně mluvil na LOGO jsem strávila víc jak 4roky, přesto nic z toho co popisuješ nevyváděl, takže si nemyslím, že by to bylo tím, že se nedomluví.....jak potřebuje.

A ještě k učitelce, když si představím, že jim to tam dělá najednou 24dětí.... BRRRR oni to od sebe okoukají.....ke konci roku, kdy se kázeň zhoršuje, to tam bude ještě zajimavé.

Oni tě z PPP stejně pošlou ke klinické psycholožce, tohle tam oni přímo neřeší, za předpokladu, že se tam vydáš.
 Sharien 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 9:08:10)
S dětmi pracuji jako učitelka i jako psycholožka a videla bych to tak, ze učitelky to zvladaly s velkou davkou energie a podavaly to tak, ze dobry, ale... Jenze tentokrát uz situace presahla ty meze, které mely nastavene pro dobry, ale... To tak je, ze dlouho se dari zvládat dite s vypetim sil a jednou proste pohar precete a uz se to musí resit. Urcite bych doporučovala nekam zajit, aby se dalo rozklíčovat, co se deje. U petiletaka si skutecne nemyslim, ze by umyslne zlobil, spis to naprosto nemá pod kontrolou a neumi s tim vůbec pracovat.
 cyann 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 11:11:23)
Já bych se Avet trochu zastala, dokážu se naprosto vcítit. Můj syn měl ve školce taky problémy, taky jsem se zezačátku hodně ptala a komunikovala, a pořád bylo všechno v pořádku. Pak se dvakrát stalo, že mi paní učitelka velice emotivně a naštvaně sdělila, že něco hrozného provedl, že to s ním nejde, že ho nemůže vzít na ŠVP atd. Já to strašně řešila - v sobě, s ním, se známou psycholožkou. Když jsem se po pár dnech šla zeptat, jestli je to lepší, a co mám tedy dělat s tou ŠVP, zda opravdu nepojede, tak paní uč. koukala překvapeně, že vlastně o nic nešlo, že byla je trochu rozčílená... Byly tam i další věci, který indikovaly, že učitelky reagovaly nepřiměřeně emotivně a prostě to nezvládaly. Teď je syn ve škole s výbornou paní učitelkou a kázeňské problémy v podstatě nemá. Takže za mě - může být chyba i na straně učitelky
 espr 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 14:12:41)
Myslím, že tvé dítě má problém. Má a mělo. Tvůj syn se nemění, pořád bije a štípe a kouše lidi. V roce a půl to bylo roztomilé, ve třech letech to bylo na omluvu "to se stává", v pěti už to přestávají tolerovat. A meti 6 a 10 rokem ho za to vyautují ze společnosti úplně. Nároky stoupají, společnost od něj bude očekávat stále více a více. Začala bych to řešit. 5 leté dítě nemůže rozlévat pití a utíkat s talířem po třídě, a nemůže utíkat učitelkám na procházce.......na to aby zvládlo postoupit dál, třeba do školy, musí tohle v pěti pochopit.~6~
 Kamisi 


Re: Můj zlobivý syn 

(14.2.2014 16:25:11)
To je zajímavý, jak jsme si jistí, co se může a co se nemůže. Jak můžeš vědět, na co syn zakladatelky reagoval a proč? Ke svému chování nějaký důvod jistě měl.
Není na místě odsuzovat, ale pátrat po příčině a pomoct dítěti zvolit řešení pro příště. Ve valné většině sporů a problémů je důvodem neporozumění.
Často se dítě ale taky dostane do úzkých, protože je postavené vůči autoritě, které nemá šanci cokoliv vysvětlit nebo ono nepochopilo, chce se po něm jen aby poslechlo a pak se divíme, že se zachová "blbě".

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.