Nessie a příšerky |
|
(22.1.2014 19:44:30) Nemyslím teď vás, kteří jste začli podnikat, protože jste např. nemohli najít práci. Myslím případy, kdy jste se ze zaměstnance stali dobrovolně OSVČ.
Nastíním své dilema. Jsem učitelka, smlouva na neurčito, práce mě baví, peníze nejsou špatné. K tomu mám rozjeté menší podnikání, které mi ale zabírá čím dál víc času. Jsem v začarovaném kruhu a nemůžu se rozhodnout. Nevím, jestli mě podnikání uživí,ale nezjistím to, pokud to nezkusím naplno. Na druhou stranu,když odejdu ze školy, přijdu o jistý příjem. Učitelských míst je u nás zoufalý nedostatek, pokud odejdu, nedostanu se zpátky. Máme hypo, můj příjem potřebujem.
Najivně jsem si myslela, že to budu zkoušet při práci,trvá to cca půl roku, ale už jsem na dně. Mám šílený spánkový deficit , totálně zanedbaný dům a za chvilku přibude zdevastovaná zahrada. Nestěžuju si, jen se nemůžu rozhodnout. Manžel se vrací pozdě večer, zajistí pár organizačních věcí-např. doktory s dětmi, ale v běžném provozu s ním počítat nemůžu.
Dotaz je jasný. Litovali jste toho, že jste se stali OSVČ nebo se naplnily vaše představy a jste spokojenější než v zaměstnání? Děkuju za odpovědi a případné rady
|
7kraska | •
|
(22.1.2014 20:12:25) odesla jsem z poklidneho zamestnani do nejisteho OSVC-ovani, ale nebyl to muj podnik, byla to velka firma, ale ja jako spolupracovnik jsem byla a jsem OSVC....vsechno bylo a je nejiste, casto vyhodili nekoho, kdo se jim nehodil svou specializaci a kdo pritom s prijmem velmi pocital (hypo, deti)...ale zjistila jsem, ze mi nejistota nejak vic vyhovuje nez jistota
|
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(22.1.2014 20:13:53) Tak já mohu říct, že to, že jsem začala podnikat považuji za největší chybu svého života. Zničila jsem si zdraví (celý dny v krámě, po nocích papíry a pod.), zruinovala rodinné finance, 25 let jsme nebyli na rodinné dovolené (v krámě jsem byla buď já, nebo muž, na dovču jel s dětmi vždy jen jeden). Kdybych mohla ve svém životě změnit JEDINOU věc, nikdy bych nezačala s podnikáním.... A to jsem s ním začínala v roce 1991, kdy byly státem nastavená pravidla přeci jen příznivější, než jsou dnes.
|
Nessie a příšerky |
|
(22.1.2014 20:24:13) To mě mrzí. Děkuju za upřímný příspěvek
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(22.1.2014 20:42:49) No ono je to trochu složitější. Roky podnikání byly úžasné v tom, že jsem si uskutečnila mnoho svých plánů a představ. Pohybovala jsem se v místech a pozicích, kam bych se nikdy ve svém původním (a současném povolání - vychovatelka dříve ve ŠD, nyní na internátě) neměla šanci dostat. Dokázala jsem si, co umím, poznala jsem spoustu strašně zajímavých lidí, mnozí jsou dodnes mými přáteli. Zažila jsem úžasné věci. Dokonce i práci, kterou jsem získala po podnikání jsem získala v konkurzu mezi 100 uchazeči jen proto, že jsem měla know-how z doby OSVČ.... Jediné, co mne mrzí, byly ty ztracené roky, kdy jsem nebyla s rodinou, omezila rodinné peníze a tak. No a to zdraví, které se ozývá i teď... Tedy - být svobodná a bezdetná, beru to jako úžasnou zkušenost a prožitky. Ale měla jsem zodpovědnost za lidi okolo mne a proto se možná cítím tak "provinile", protože cítím, že jim jsme svým podnikáním ublížila.
|
Nessie a příšerky |
|
(22.1.2014 20:55:26) To je právě ono. Na školství mi vadí moc věcí a jednou z nich je více méně stagnace na místě. V OSVČ vidím možnost růstu, posouvání se dál. Ale přesně to, co píšeš, bych moc nechtěla- obětovat všechen volný čas, dětství svých dětí. Bohužel přesně tak to teď mám, místo abych si s nimi po celém dni popovídala, prosím je, aby byly aspoň chvilku zticha
|
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(22.1.2014 20:25:57) ne když jsem si založila vlastní firmu, tak rok to bylo natěsno s penězi, ale od začátku byla nádhera v tom, že jsem svůj vlastní pán.
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(22.1.2014 20:34:17) Ano, na ztrátu "svobody rozhodování" jsem si musela po nástupu do zaměstnání chvíli zvykat. Nastoupila jsem do práce, kterou jsem v podstatě získala díky znalostem a praxi v podnikání, na naprosto stejnou pozici, jakou jsou dělala jako OSVČ, takže pro mne bylo trochu těžké, že to, co jsem si dříve rozhodla sama, musím na novém místě zdůvodňovat. ALE jako OSVČ jsem si nejen rozhodla, do čeho půjdu, ale musela jsem to i zafinancovat, což byl problém. Na pracovišti jsem se rozhodla do čeho by bylo dobré jít a pak musela zdůvodnit, proč je to dobré (vhodné, potřebné) a rada města to musela na základě mojí argumentace schválit. Pak to ale bylo super - o zajištění peněz se už starali jiní
|
|
|
arantxa |
|
(22.1.2014 20:36:35) Jsem taky učitelka. OSVĆ jsem se stala na RD, kdy mi to plně vyhovovalo. UČila jse jen odpoledne a to max. tři hodiny. Jako přivýdělek k RD to bylo vynikající. Po roce jsem byla OSVČ na plný úvazek,ale bylo to jako na horské dráze - jeden měsíc plno hodin a pěkné peníze a pak druhý třeba skoro nic. Nakonec jsem v této nejistotě něchtěla být, takže jsem šla na poloviční úvazek do školy, kde vím, že na základní věci každý měsíc budu určitě mít.
|
Nessie a příšerky |
|
(22.1.2014 21:00:00) Ideální rozjezd. Taky jsem doufala, že s něčím začnu při mateřské, ale nápad a příležitost přišly bohužel později. Učit jako OSVČ nechci, mám něco úplně mimo. Taky jsem původně přemýšlela o půlúvazku, ale bohužel u nás pro češtinářku nereálné - musela bych tam být každý den a to se časově nevyplatí.
|
|
|
Monty |
|
(22.1.2014 20:42:14) Nelituji, jako zamestnanec bych mela - od doby, kdy prisla krize - dost problem ziskat misto s odpovidajicim platem.
|
Agatha Ch. |
|
(22.1.2014 21:04:36) Mám to stejně. Po RD už mě v práci nechtěli, místo nikde nebylo a já si mezitím rozšířila kvalifikaci na něco jiného. Pokud bych se v tomhle oboru nechala zaměstnant, vydělám za fůru práce nula nula prd a výsledek spadne do kapsy někomu jinému. Takže jedu sama. Dneska jsem otevírala novou provozovnu, tak uvidíme, jak to pošlape.
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(22.1.2014 20:54:09) jojo, já se obávám, že dnes bych byla v podstatě nezaměstnatelná
|
|
Ješťa+3 |
|
(23.1.2014 17:23:38) Já do orčité míry lituji - zničila jsem si zdraví (stresující práce na termíny)- práce z domova při rodičovské dovolené, neschopnost oddělit práci od volného času. A v mém oboru také finanční houpačka - jeden měsíc pěkný příjem, další nula nula nic... Ale já asi nemám ideální povahu na podnikání.
|
|
|