| Chrysantéma | 
 |
(24.11.2013 19:10:04)
Kambalo,
a není to tím,že jsi pokaždé úspěšnější,než ten chlap??
|
| Jarmilka. | 
|
(24.11.2013 20:16:37)
Chryzantémo, myslím, že pokud chlap není zakomplexovaný, tak ne, já byla v situacích, kdy jsem byla úspěšnější několikrát a nikdy to nebyl problém.
Mě začaly ?jít vztahy" po tom, co jsem se naučila velký kus tolerance a vykašlala se n nároky jako zajištění, tituly, atd. Zvýšila jsem laťku co se týče tolerance i u druhé polovičky a schopnost mít opravdu rád. Kamarádky, které mají problém najít vztah kolem mě, mají kolikrát příliš přesnou představu, co chtějí a těžko jim do toho kdo zapadá. Já jednu dobu ztratila představu natolik, že mi zbylo, aby nebyl magor a aby mě měl rád a najednou jsem mohla vybírat  a vybrala jsem.
|
| Agatha Ch. | 
|
(24.11.2013 22:55:54)
Jarmilko, já zas nároky naopak zvýšila a taky našla...
Ale jak povídám, největší poklady jsou v second handu, které už někdo odložil jako "nenositelné".
|
| Maugha | 
|
(24.11.2013 23:04:49)
Agatho - to je pěkně řečeno.
Stejně mi to furt vychází, že je to nejvíc o náhodě a o štěstí, jestli ti osud pošle do cesty deset grázlů za sebou a až pak někoho, s kým si budeš souznít...
|
| Agatha Ch. |
|
(24.11.2013 23:17:32)
S Kocourem rozhodně nesouzním, někdy doslova dřu na tom, abych mu neřekla něco dost ostrého hezky od plic... Mám ho ráda a on mě. Jsme schopni navzájem tolerovat jak sebe, tak i naše více či méně zdárné děti...
Do grázlíka a navíc nezodpovědného má tenhle kluk naštěstí dost daleko...
|
| Lassiesevrací |
|
(24.11.2013 23:19:12)
Agatho, to mi nepřipadá dobrý, že jste v takové fázi po pár měsících(nebo letech?)....
|
| Agatha Ch. |
|
(24.11.2013 23:25:04)
Jsme prostě každý jiný, naše světy a dosavadní životy jsou rozdílné. Je to hodně o toleranci a trpělivosti, která mi dost chybí. A druhá strana se taky dost učí.
|
|
| Grainne | 
|
(24.11.2013 23:28:00)
Lassie, na tom nemusí být nic zásadně závadného, my jsme občas dost "na kordy", ale v podobných případech jde o umění nikdy nepoužít podpásovku, jako je cílené zasahování slabých míst. Jde o vymezování pozic, pokud se sejdou dva dominatnější jedinci. Časem se ty hrany obrousí.
Tohle ovšem jako "dřinu" nevnímám, to je základ našich povah, bereme to, jak to je.
Dřina je ovšem něpř. partner v průšvihu, který ještě kope okolo sebe, nebo naopak nereaguje a nezabírá, tedy zásah vnějších vlivů do vztahu a pak to ubalancovat.
|
| Lassiesevrací |
|
(24.11.2013 23:30:36)
No o tu "dřinu" mi jde. Na dřinu je brzy, si myslím.
|
| Grainne |
|
(24.11.2013 23:32:55)
Zase - jak u koho, u nás bylo zase na idylku moc brzo.
|
| Lassiesevrací |
|
(24.11.2013 23:37:34)
No, tady mi nezbyde, než použít ono "jsme lidé různí". 
|
|
|
| Agatha Ch. |
|
(24.11.2013 23:38:48)
V předchozím vztahu jsem se hladce a bez keců přizpůsobovala... Dřina pak byla ten vztah zdárně ukončit...
|
|
| Kudla2 | 
|
(24.11.2013 23:51:38)
Lassie,
já vím, jak to asi myslíš (že na začátku vztahu by člověk měl mít spíš ty růžový brejle a ne si hned vymezovat prostor), ale to záleží kus od kusu, někdy se ten prostor prostě vymezí hned, samo o sobě na tom nic špatného nevidím.
|
| Grainne |
|
(24.11.2013 23:56:50)
Navíc v případě, že předchozí vztah ukazoval přílišné přizpůsobování se jako problém, je to dokonce i logické.
Možná to dokonce i napovídá odpověď na základní otázku tématu - že problém může mít ten, kdo dokolečka dokola sveřepě opakuje stejné chyby.
|
| Kudla2 |
|
(25.11.2013 0:00:22)
Grainne,
já si to o těch stejných chybách myslím taky.
A těmi chybami myslím třeba i výběr partnera s nekompatibilními rysy.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:05:26)
...případně s následnými pokusy o převýchovu.
"Deset let na něm pracuju a on se nechce změnit".
Pak, pokud mně notoricky přitahují sukničkáři(drsní muži.....), musím nějak přehodnotit svůj postoj a buď se vzdát vztahu, vybírat si partnery, kteří jsou možná méně přitažliví, vzdát se vztahu, nebo se smířit s případnou "odchylkou", která mně tedy tak moc přitahuje.
|
|
|
|
| Maugha |
|
(25.11.2013 0:03:52)
Kudlo , myslím, že tahle schopnost vymezování se i přes růžové brýle zamilovanosti prostě přijde až s věkem. Mně kdyby tohle někdo vykládal ve dvaceti, tak bych nechápala, proč jako je to třeba.
Někomu to nedojde nikdy a dělá ze sebe onuci opakovaně.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:08:47)
Spíš se zkušenostmi, s jejich příchodem ovšem přichází i ten věk.
Kdybych měla být omlazena o 20 let, tak jedině se svými zkušenostmi. Ty jsou příliš cenné a někdy i draze vykoupené.
|
| Maugha |
|
(25.11.2013 0:09:47)
Hm jo, přesně.
|
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:11:50)
Nechala bych se klidně omladit přesně o 20 let, abych o jednu velmi nehezkou zkušenost přišla. 
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:13:22)
Já bych je tedy nesměnila, už proto, že ty zkušenosti slouží k poučení, takže mám blbý pocit, že bych se stejně nevyhnula ničemu.
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:16:20)
Tahle konkrétní zkušenost byl bohužel dost velkém průser...
Nevěřím, že by jinak jindy za jiných okolností vůbec přišla...
|
|
| Maugha |
|
(25.11.2013 0:17:21)
No počkej, to omlazení se zachovanými zkušenostmi by právě bylo krásné v tom, že by ses vyhnula koninám z naivity a neznalosti, ne?
|
| Kudla2 |
|
(25.11.2013 0:19:59)
to s tím omlazením se zachovanými zkušenostmi kdysi prosazoval můj táta.
Ale když si představím, že by člověk v těch 20 měl ten mozek a to nastavení co teď, tak by si asi blbě k sobě hledal nějakýho vrstevníka, nerozuměli bychom si.
Takže já bych to asi víceméně nechala tak, jak to je.
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:21:41)
Mně tenkrát bylo teprve 14...
|
| Kudla2 |
|
(25.11.2013 0:25:01)
tak to je mi líto 
|
|
|
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:20:53)
I dosavadní zkušenosti by nejspíš nedokázaly zabránit tomu, co se tenkrát stalo...
A věř mi, tahle jediná událost dokázala podělit můj postoj k sobě samotné i ke vztahům snad na celý život.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:26:00)
Agatho, myslím, že zabránit běhu osudu by asi opravdu nešlo, ale člověk by se tím lépe vypořádal, případně by si s tím uměl lépe poradit.
Tedy je to samozřejmě jen a jen můj pocit, ale dost často ta následná zátěž byla příliš velká a zbytečně, protože s tím člověk neuměl lépe naložit.
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(25.11.2013 0:15:06)
Já nevím, jestli věkem, spíš povahou, my jsme to udělali vcelku přirozeně okolo těch cca 22-23.
Čímž se nechci nijak chválit, jen že bez toho by mi to už tehdy přišlo divný.
A byl to takovej testík, jestli jsme toho vůbec schopní. ono by to pozdějc dost chybělo.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:20:16)
Kudlo, tak vyrovnané povahy to asi provozují vyrovnaně, já potřebuju spíš ty zkušenosti.
|
|
|
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:05:41)
Růžový brejle už sem tam nasazuju i vědomě... spíš jsem měla na nose často ty černé a byla velmi obezřetná...
Prostě strach no...
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 0:11:41)
Tak to je vcelku pochopitelné, já jsem si ten románek musela pro vztah tak trochu vybojovat i sama se sebou.
|
| Agatha Ch. |
|
(25.11.2013 0:14:21)
...navzdory sobě... jo přesně tak nějak...
Dřív bych si tohle asi sama sobě nedovolila.
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(25.11.2013 7:20:24)
Kdepak červený brejle. To nemyslím. Já jen, že většinou přijdou ty největší zátěže až se společným bydlením a pak s dětmi. Hádat se a na něčem dřít po pár měsících, to bych asi zvažovala, jestli chci s takovým člověkem být. Človek rád sem tam dře, když něco s někým překoná, ten člověk mu za to(po předchozích zkušenostech) stojí, je ochoten za něco bojovat.
Možná jen každý jinak definuje tu dřinu. 
|
| Monty | 
|
(25.11.2013 8:49:26)
Drina je neco, co mne nebavi a ani za to nejsou penize. Takovy veci nedelam, na to je zivot moc kratkej.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 9:53:44)
Monty,
dřina nebo práce nebo nějaké úsilí ale může nést ovoce. A to ovoce pak může být o to sladší a vyvážit vloženou energii a čas. A přinést nějaký to uspokojení z vlastního úspěchu, no a v případě fungujécého vztahu ze života celkově.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:09:39)
Pelíšku,
to já asi neudělala, co jsem mohla. Já jen oznamovala a nechápala, proč to druhá strana nebere vážně, když mne přece za těch pět let přece musí znát a vědět, že to myslím vážně. To bylo ostatně v obou případech stejné.
Tři roky to šlo, dva roky jsem oznamovala, že je něco špatně, ale... pro ně to špatně nebylo, tudíž to nebrali vážně.
|
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:05:13)
Žženo,
dřina je něco, co jde "přes závit" - aspoň já to tak vnímám.
Navíc ten, co se dře, má často sklony k citovému vyděračství ("jak můžeš, když já se přece TAK dřel!").
Mně není vlastní se dřít. Jsem požitkář. Dřít zvládnu za peníze, jinej důvod proč se dřít neznám, leda by mne to bavilo, jak jsem ostatně už psala.
Navíc si neumím dost dobře představit, co by ve vztahu ta "dřina" mohla být.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:07:33)
Monty,
tohle už zase sklouzává k naprosto jalové debatě nad nějakými pojmy a dojmy (ala definice dřiny a závitu), té se, promiň, účastnit nehodlám. Myslím, že kdo chtěl, pochopil.
|
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 10:12:15)
Monty, tak to jo, ono to jde "přes závit" - vlastní lenosti, neochoty ke kompromisu a egoismu. Pokud jsi ideál, který ničím takovým netrpí...no kdo ví.
Naopak jít přes závit svého nastavení už klidně budu vnímat jako patologii. Kupodivu bych to vnímala jako patologii i v případě, že by se partner nechal zatlačit, kam on nechce, nebo nemůže.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:13:42)
Grainne,
no tak to asi budu ten ideál, co tím netrpí.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 10:21:05)
Monty, podle toho, co popisuješ, tak trpíš bezbřehým přesvědčením, že oni to MUSÍ pochopit přesně v té verzi a přesně v tom podání, v jakém to provádíš.
Nemusí, protože mají přijímač, který nebere tvé vysílání.
S tím, jak jsi mi tu popsala své komunikační schopnosti, musíš najít ideální protipól, ale v té tvé rovině to je skoro nemožné.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:24:48)
Grainne,
uhodilas hřebíček na hlavičku
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:27:50)
Grainne,
ano, a pokud někdo nedokáže pochopit jednoduchou informaci typu "vadí mi to", vč. odůvodnění proč, pravděpodobně pro mne nebude vhodný partner.
Máš pravdu, lehké to není, protože většina lidí bere hry a tanečky za svou druhou přirozenost.
Ale ono by to bez toho stejně stálo za pendrek.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:30:21)
Monty,
problém je v tom, že Ty jsi přesvědčená, že vedle způsobu komunikace, který ve vztahu provozuješ Ty, už existují jen ty "hry a tanečky", kterými bytostně pohrdáš. To je asi jako když se člověk domnívá, že výchova je buď s řemenem v ruce, nebo "ta americká, kdy děcka můžou všechno". Ono to ale není tak černobílý a jsou i jiné způsoby, problém bývá spíš v tom, že je dotyčnej odmítá vidět a zamyslet se nad svámi stereotypy.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:33:26)
Žženo,
ani ne - vcelku chápu, že je něco takovýho možný, ale já to tak nechci.
V tom je celá podstata problému - jsou věci, ve kterých na žádný kompromis nehraju a ani ho nepřipouštím. Nestálo by to totiž za to.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:38:04)
Monty,
no a tím si zavíráš předem dveře před možným zjištěním, že případnej kompromis by třeba ani "nebolel" a ve skutečnosti bys ani nešla přes nějakej svůj zásadní závit (možná bys zjistila, že to ani nebyl závit, jen bublina vlastního ega), a naopak by přinesl ve vztahu významný posun kýženým směrem.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:41:36)
Žženo,
na to jsem viděla už dost smutnejch vztahů, kde jeden slevil ze svých nároků a posléze to začal druhému omlacovat o hlavu a sám být zpruzelej a nešťastnej.
Takže slevovat nebudu.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:43:51)
Monty,
my jsme ale v tomto vlákně nemluvily o slevování z nároků, ale o pokusu o změnu vlastní komunikace v situaci, kde zjistím, že tento způsob komunikace není v daném vztahu tak efektivní, jako bych potřebovala. To není slevování z žádných zásadních nároků, resp. je to slevení z jediného nároku - "aby ten druhej byl jasnovidec a četl mi myšlenky".
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:46:10)
Žženo,
říkat věci na rovinu a nedělat kolem toho scény rovná se očekávat, že je ten druhý jasnovidec?
Nikdy jsem nečekala, že někomu něco samo dojde, vždycky jsem to říkala, dost často i dlouho, jako kolovrátek... jenže jak k tomu nebylo to mlácení dveřmi nebo teatrální slzičky, hoši to holt nebrali vážně.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:47:37)
...takže ten nárok je jasnej - nechci být s člověkem, který neumí pobrat sdělení ve větě, aniž by přitom musel ten, kdo ji sděluje předvádět škálu šklebů a pokleků na kolena ala Královská divadelní společnost.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:50:08)
A zase divadýlka...
|
|
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:49:41)
Monty,
a zas dovětek o divadýlkách... přestaň s tím.
Ty si o sobě myslíš, že komunikuješ jediným rozumnm způsobem na světě a všichni kolem Tebe jsou blbí a nekompatibilní, pokud to nechápou. V tom je asi ten zásadní problém. Možná nejsou všichni blbí, možná je občas trochu mimo i ta Tvoje komunikace.
A ne, mlácení dveřma a slzičky nejsou jedinou alternativou.
|
| Lída+4 |
|
(25.11.2013 10:54:25)
Žženo, já nevím, co vlastně máš na mysli... Já ten způsob "řeknu jasně, zřetelně a nezaobaleně, o co mi jde a co potřebuju" považuju za ideální.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:58:53)
Lído,
ano, ideální je konstruktivní komunikace, ale i ta může probíhat různými způsoby a přizpůsobovat se potřebám a osobnostem zúčastněných.
Podle toho, jak nekonstruktivně Monty často vystupuje tady v diskusích (viz třeba neustálé omílání "divadýlek, her, královské herecké společnosti" atd.) si nejsem moc jistá, jestli to, jam mluví v reálu, je skutečně tak konstruktivní a srozumitelné, jak si myslí
|
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 10:54:49)
Žženo,
mně je jedno, jak to vyhovuje jiným lidem. To je jejich věc a moje zbytečná starost.
Podstatný je, jak to vyhovuje mně.
Já si zkrátka nemyslím, že by člověk měl hledat kompromisy, který mu jsou proti srsti a sám sebe dehonestovat tím, že si bude říkat, jak je náročnej a jak by měl slevit. Podle mne je spíš správně uvědomit si, kdo jsem, jaký mám "nároky", proč je takový mám a co chci. Vč. toho, co nechci.
Ty stavíš situaci tak, jako bych měla být Rumun, který chce konverzovat s člověkem, který je Němec a diví se, že mu Němec rumunsky nerozumí.
Já jsem Rumun, co se nechce učit německy, aby si popovídal s Němcem, já budu radši mlčet a čekat na to, až přijde Rumun, kterej rozumí.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 10:59:49)
Monty,
Ty jsi Rumun, který podvakrát vstoupil do manželství s Němci, a pak se divil, že s nimi rumunská komunikace vázne
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:05:16)
Žženo,
omyl, já jsem jednou vstoupila do společnýho podnikání s Němcem a jednou do manželství, to je jako kdybys tvrdila, že ten, kdo si po revoluci vzal Ukrajinku za 100 tisíc, aby dostala občanství, s ní měl nutně partnerský vztah.
A to manželství s Němcem mne minimálně poučilo v tom, že to s Němcem zkrátka nejde a buď potkám Rumuna, nebo budu sama. Snažit se o vztahy s dalšími a dalšími Němci prostě nemá význam.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:14:15)
Pelíšku,
samozřejmě, je to daleko rozumnější než se trápit se studiem jazyka a po x letech přijít na to, že to stejně nebylo k ničemu dobrý.
|
|
| Ananta | 
|
(25.11.2013 11:39:35)
Já tě docela chápu, ale obávám se, že jsme všichni natolik individuální, že máme každý svůj vlastní jazyk, takže myšlenka, že to jde automaticky, je skoro scifi. Pak jde o to, kolik energie je člověk ochotný investovat do porozumnění jazyku toho druhého, já jsem si přiznala, že strašně málo a pokud by to nebyl ten zde zminovaný klon, tak by to asi brzy skončilo. Vztah totiž ve skutečnosti není zdaleka o užívání si, ty jsi vztahový idealista a do vztahového realisty máš z toho co píšeš hodně daleko. Píšeš i v jiných tématech, že nemáš vysoké nároky, podle mě máš obrovské nároky na partnerský vztah, já se v tom docela vidím a nemám na mysli auta, vily a 100% věrnost...
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:45:48)
Ananto,
a ještě se těm ideálům nechci zpronevěřit, aby toho nebylo málo.
Jo, máš pravdu... jsem velice náročná. Jen na jiný věci, než jaké jsou v kraji zvykem. Na druhý straně nemám problém být sama, po dvou marných pokusech "ono to třeba nějak půjde" nemám sebemenší chuť udělat stejnou blbost potřetí.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:50:35)
Pelíšku,
jo, ale paradoxně z trochu jiný samoty - z takové té praktické, řekněme.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:07:25)
No jo Monty, Tobě se vlastně ta manželství přihodila náhodou a vlastně to vůbec nebyly vztahy, takže na co vlastně kompromisy.
Takže čekáš na ten jeden vztah se svým psychivkým dvojčetem a absolutně bez kompromisů, třeba jednou přijde
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:11:23)
To by tím psychiským dvojčetem asi musela být anglická královna - důstojnost sama, která ve svém okolí nic nedůstojného nestrpí.
Dokonce i ti princové se už vymkli.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:13:18)
Grainne,
ani tam nemáš záruku, kdo ví, jak se Bětka chová za zavřenými dveřmi
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:19:30)
Myslíš, že Betty tu a tam taky třískne talířem o zeď?
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:23:56)
No každopádně se lépe předstírá bezbřehá důstojnost, než to třísknutí talířem - pokud to nejde "od srdce", je to nevěrohodné.
Mezi tím je ovšem celá široká škála prostředků, která umožňuje srozumitelnou komunikaci, aniž by si vlastní důstojnost zadala.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:28:44)
Grainne,
fakt si to myslíš?
Já umím zahrát cokoli, a zatraceně věrohodně - a právě PROTO to nedělám.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:36:42)
Právě proto je s tebou taková nuda
Ne, ono totiž nejde o přehrávání, jak se mě tu neustále a opakovaně snažíš přesvědčit, ale o tom, že dáš najevo emoce. Tím, že je najevo nedáváš, naopak hraješ nehezkou hru. Vlastně druhého přesvědčíš, že ti na tom až tolik nezáleží a on z toho chybného předpokladu vychází. Pak ho hezky "načapáš na švestkách" a vyvodiíš důsledky.
Pokud tedy emoce máš. Pokud je nemáš, je to asi zřejmě práce pro psychiatra.
Pravděpodobně je to nějaký obranný mechanismus. Já ho mám taky, ale v jiné podobě - dokážu "vypnout" prakticky cokoliv a být jinde. Takový tulák po hvězdách. Pak ovšem považuju za slušné upozornit partnera, že je třeba jemně zatřepat, aby se nevysiloval zbytečnou komunikací "do zdi" a při zatřepání se nebudu urážet.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:38:52)
Grainne,
proč je pro tebe rovnítko mezi "scénami" a "emocemi"?
Emoce má každý normální člověk, ale ne každý musí být cholerický, impulsívní nebo dokonce hysterický.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:48:41)
To rovnítko tam máš ty - viz to tvoje "královské divadlo".
Já nevím, kdo se tu přiznal, že věci zásadní sděluje stejným stylem, jako "podej mi sůl".
Jistě, existuje čas na to, sdělovat informace věcně a bez zbytečných emocí, ale to se právě týká podávání soli.
Většina lidí umí velmi dobře rozlišit i to, kdy je vynesení koše s odpadky věcí zásadní a kdy je to prkotina a většina lidí to taky umí rozklíčovat a podle toho se potom zachovat.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:53:27)
Grainne,
pro mne je vynesení koše VŽDYCKY prkotina. Ale to je furt dokola a nevím, k čemu je to dobrý. Podstata věci je v tom, že jsme lidé různí, máme různé nároky, požadavky a nabízíme každý něco jiného.
Čí nabídka je nejblíž obecnému pojetí "kvality", bude mít vztahy nejsnazší, resp. nejlépe se mu bude hledat, a naopak.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:57:26)
Monty, ono to ale jaksi...nebylo o vynesení odpadků. To je přesně ono, ty si meleš svoje, aniž bys vnímala podstatu sdělení těch druhých.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:58:25)
A teď je otázka, jestli to "ty si meleš svoje" je specifikum Monty na Rodině, nebo i v reálu.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:43:06)
...a kromě toho, co je nehezkého na tom, když x krát upozorníš, že je něco špatně a odezva veškerá žádná?
Co na tom "není fér"?
Měla jsem dva dlouhodobější vztahy (5 let), oba pánové byli a jsou dostatečně inteligentní na to, aby dokázali pochopit, co je jim sdělováno.
Ten první nereagoval proto, že se "neměl čeho bát", protože on je naučený překonat se jen tehdy, kdy hrozí újma ("ženská bude dělat scény, tak tomu radši předejdu a udělám, co chce"), druhý byl zase přesvědčený, že se to nějak srovná a odkládal řešení "na potom". Tzn. "všechno bude, AŽ." AŽ určoval výhradně sám.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:52:42)
Monty,
já se přiznám, že uvažuju v úplně jiných dimenzích než hezkého/nehezkého a fér/nefér.
|
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:54:00)
Monty, u někoho jiného bych klidně napsala, že potkal jedince, kteří jsou "vztahově nedomykaví", ale pokud s nimi vedeš podobnou diksui, jako se mnou tady, ani se nedivím.
Takhle se mnou jednat partner, projevím tu nezdravou emoci a bez přehrávání ho praštím pánvičkou po hlavě, nebo ho "vypnu". Možná to bylo tak nudné, nebo nečitelné, že to taky "vypli", kdo ví.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:57:19)
Grainne,
nudné dejme tomu, ale co je nečitelnýho na informaci "Byl bys tak laskavý a podal mi sůl"?
Nikdy jsem nechodila s blbci. Problém nebyl v tom, že by nechápali. Oni chápali moc dobře, pouze měli dojem, že to "nějak" kousnu, když přece nedělám scény, že.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 12:02:34)
Monty, ale většina lidí "trpí" dojmy, které vyplývají nejen ze slov, ale i z projevených emocí. I inteligentní člověk s nimi kalkuluje, protože u většiny lidí významně podtrhávají slova. Případně jsou se slovy v rozporu a je to signál, že je třeba být optarný a příliš neinvestovat, protože to značí riziko.
Jestliže sděluješ zásadní informaci bez patřičného důrazu na intonaci a tón hlasu, protějšek ji nutně musí rozklíčovat špatně, protože vychází z určitých verbálních i mimoverbálních stereotypů.
Intonace, tón hlasu, důraz a gesta jsou totiž zvykově důležitější, nebo nejméně stejně důležitá, jako sám obsah sdělení.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:07:17)
Grainne,
jistě, ale oba byli upozorněni předem. A nejen mnou, i moji kamarádi jim říkali - bacha, ono to tak třeba nevypadá, ale Monty vždycky mluví vážně a myslí to vážně... no, stejně si mysleli, že si dělají srandu. A já taky.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 12:22:31)
Monty, ale to je právě to úskalí stereotypů - tady v komunikaci.
Potíž je, že máš velmi nestandardní požadavek, se kterým bude mít potíž při dlouhodobém kontaktu většina z nás, nejen mužů. To je ideální pro obchodní kontakty, ale i tam se už "hrají hry", aby se posunuly požadavky.
Pokud ti dva (nebo kolik) pánové nebyli žádní ideálové, chápu, že nestáli ani za to, abys kvůli nim o kousek posunula svůj postoj a přístup, ale většině z nás ten "náš ideál" obvykle za nějaký ten posun stojí.
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(25.11.2013 12:09:22)
"Oni chápali moc dobře, pouze měli dojem, že to "nějak" kousnu, když přece nedělám scény, že. "
Nj, mrk mrk, jim chudákům nedošo že ty nejsi jako ty ostatní obyčejné ženy které by jim dělaly scény
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:13:10)
adelaide,
jakkoli to zlehčuješ, mně tohle řekl i známý - psycholog, že to tak zkrátka je, protože je to většinový model, ze kterého vycházejí.
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 12:23:26)
Monty tak jasně, když ti to řekl psycholog...
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(25.11.2013 12:14:13)
Monty, lidé umí projevovat emoce právě proto, aby si vzájemně lépe porozuměli.
Je to užitečný komunikační prostředek.
Jestli si zakládáš na tom, že nejsi hysterka jako většina ženských (dle tebe), tak se sice můžeš cítit oproti hysterkám ušlechtile nebo zajímavě, ale jak vidno, ve vztazích ti to moc nepomáhá
Ona holt je asi někde hranice, kde to pro druhé lidi začíná být matoucí, že někdo neprojevuje žádné emoce. Třeba pro ně taková komunikace není dostatečně srozumitelná nebo dostatečně pohodlná nebo jim dokonce vadí. Někdo by třeba uvítal raději minutu řevu, než hodiny a hodiny ubíjejících argumentů kolem dokola. Těžko říct.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:16:07)
"...hodiny a hodiny ubíjejících argumentů kolem dokola"
Anett,
jéžiš, to ne, to by mne zabilo!
Oznamuju jasně, stručně, věcně a pouze v případech, kdy to shledávám nezbytným.
Hodiny a hodiny, neblázni...
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.11.2013 12:19:29)
Monty, nojo, tak tím spíš to třeba může být matoucí, že tak závažná věc se řeší tak suše a stručně
A ještě k těm stereotypům: můj syn např. na normální sdělení nereaguje. Nevím proč, prostě mu to jde jedním uchem tam, druhým ven. Sdělím mu nějaký požadavek nebo prosbu jednou, podruhé, potřetí ... a nic. Sděluji v klidu, zdvořile, věcně, s vysvětlením, proč to po něm chci a proč to považuji za důležité. Odezva nulová.
Ta situace může mít dvě vyústění: věc zůstane neprovedena a já rezignuji, nebo se já vytočím do běla a zařvu, syn s vyplašeným výrazem vzhlédne, pochopí konečně, že vážně něco chci, a udělá to.
Omlouvám se předem všem potenciálním snachám za ten model, ale já se v tom cítím být nevinně. Cítím se stejnou obětí záhadného mužského mozku, jako se jednou možná budou cítit ony
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:23:36)
Anett,
já ti nevím. Mně přijde jako zásadní, když mi někdo dejme tomu řekne - prosím tě, tady na předloktí mám místo, který je nepříjemný na dotek, protože jsem si ho kdysi zlomil, tak buď tak hodný a nesahej mi na něj - RESPEKTOVAT to a ne se pořád schválně snažit na to místo sahat. To je jak v pohádce o Modrovousovi a tajný komnatě.
Nemusí mi to přece opakovat denně.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 12:25:53)
Monty,
mně přijde jako zásadní, že Ti jsou všechny tyto argumenty ve vlastním milostném životě úplně k prdu.
Prostě jen řeči a výsledek žádnej.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:27:41)
Žženo,
ani ne, kupodivu. Mně vcelku stačí, že to chápe ten JEDEN - že to nechápali ti dva před ním není až tak směroplatný.
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 12:29:58)
Tak hlavně když jsi spokojená. Já se naprosto otevřeně přiznám, že jsem proti Tvýmu jablkoňovi osobně zaujatá a trpím utkvělou představou, že je to panák jako ti předchozí, v něčem jinej, ale stejně na přeshubu
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:40:24)
Žženo,
není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 12:26:48)
Monty, jenomže "v normě" je zařvat "au!". Nebrat doslovně.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 12:30:41)
Mnohem líp se totiž uchová vzpomínka na negativní emoci, než na slova. Pro příště se normální člověk snaží vyhnout mnohem víc té negativní emoci, než těm slovům. Takhle prostě funguje psychika většiny z nás.
Dítěti taky můžeš stokrát vykládat, že kamna pálí, přesto ho nenecháš spálit a důrazně houkneš včas. Tohle je zřejmě zakódované už z dětství - že zásadní věci se sděluji s důrazem, který je přiměřený závažnosti sdělení.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.11.2013 12:34:21)
Grainne, souhlas.
A jelikož mužský mozek je (podle mě) přímočařejší, potřebuje asi více ty jasné emocionální signály.
A ženy zase jsou těmi emocemi vybavené, aby jim to usnadnilo výchovu dětí.
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 12:41:30)
Grainne,
upřímně řečeno - když mám někoho na salámu, budou mi jedno jak jeho emoce, tak jeho slova.
Pokud ne, budu vnímat oboje.
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 13:45:42)
Monty, potíž je, že - tobě -.
Většina to tak nemá a potřebuje i ty emoce a naopak, pokud je jim někdo ukradený, tak se slovy i s emocemi.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 13:47:03)
Grainne,
myslíš, že ten, kdo neřve a nedělá scény nemá jiné možnosti, jak projevovat emoce?
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 13:50:52)
Monty, ale bylas to ty sama, kdo tvrdil, že mluví o závažných věcech stylem "podej mi tu slánku"
Možnosti jak projevovat emoce bez scén jistě jsou.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 13:54:00)
adelaide,
tak já to ani nepopírám, jen mi není jasný, proč neprojevování jednoho typu emocí musí nutně znamenat, že dotyčnej nemá žádný. Nejsem vzteklá, nejsem impulsívní a nejsem hysterická, takže nebudu na nikoho řvát ani ničím třískat, ale skutečně to neznamená, že jsem studený čumák.
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 14:08:52)
No to nemusí, nic to ale nemělní na tom že podobná prohlášení můžou být dost matoucí. A brát to stylem kdo to nepozná není mě hoden... no taky je to způsob.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 14:13:29)
adelaide,
ale proč "není hoden"?
Jednoduše je to někdo, s kým až tak kompatibilní nejsme a kdo by se/mně ve vztahu leda tak trápil.
|
| stará Marie | 
|
(25.11.2013 14:23:50)
No jo, Monty, ale opravdu je tvůj současný partner natolik kompatibilní, že chápe tvoji touhu po společném bydlení v její úplné naléhavosti? Je si skutečně vědom, že o to opravdu stojíš? Nebo má dojem, že ti jde o ušetření (jeho) peněz? Pokud jsi mu věc položila stylem: "Bude výhodné se sestěhovat, protože pak moje nájemné můžu přihodit na splátku tvé hypotéky a společně tak ušetříme", tak možná nedohlédl, že ti nejde jen o peníze
|
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 14:27:32)
Nemuseli byste se trápoit ani jeden, stačilo by hledat společnou řeč.
|
| Monty |
|
(25.11.2013 14:29:33)
adelaide,
nutnost hledat společnou řeč ve většině základních věcí (tzn. věcí, které jsou pro mne důležité) znamená nedostatečnou kompatibilitu.
|
| Kreaty | 
|
(25.11.2013 14:31:11)
Monty, kdyby stačila slova, tak by lidé jen četli literaturu,ale protože chtějí za těmi slovy i něco jiného, tak jdou i do divadla
|
| Monty |
|
(25.11.2013 14:34:06)
Rakkaus,
to souhlasí, nikdy jsem neměla moc ráda divadlo.
|
| stará Marie |
|
(25.11.2013 14:48:37)
Monty, v tom případě syn tedy po tobě moc není ;-)
|
| Monty |
|
(25.11.2013 15:05:43)
Marie,
ale je, taky jsem jako malá chodila do dramaťáku a dokonce jeden čas i chtěla být herečkou.
To právě přešlo až ve chvíli, kdy jsem zjistila, jak je to "snadný".
Syna to možná nepřejde, jemu snadný věci, co mu jdou samy naopak vyhovují.
|
| stará Marie |
|
(25.11.2013 15:16:47)
Monty, "nikdy jsem neměla moc ráda divadlo" versus "taky jsem jako malá chodila do dramaťáku a dokonce jeden čas i chtěla být herečkou" versus "nedělám věci, který mě nebavěj..." - ty jsi fakt regulérní blázen a pro dnešek tě vzdávám
|
| Monty |
|
(25.11.2013 15:18:30)
Marie,
problém vytržení jednotlivých věcí z širšího kontextu, klasika. Nic s tím nenaděláme.
|
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 15:27:40)
Marie, když to přestaneš brát jako něco co musí dávat smysl, nebo mít logiku, tak je to docela příjemné zabití času
|
| Monty |
|
(25.11.2013 15:30:13)
adelaide,
ale ono to dává logiku, jen není čas tady všechno vyprávět do detailu.
Mně třeba nepřijde divný, že někdo jako dítě chce být herečka - v době, kdy v divadle nikdy nebyl - a pak změní názor.
Nepředpokládám, že každýho rodiče tahali do divadla už od peřinky. Já byla poprvý v divadle tuším až na střední.
|
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 15:24:18)
To že věci stejně cítíte, neznamená že je nutně musíte stejně komunikovat. A naopak.
|
|
|
|
|
|
|
|
| stará Marie |
|
(25.11.2013 13:52:03)
Monty, začíná mně to zajímat: jak tedy projevuješ záporné emoce? (Já celkem nijak, ale nedivím se pak, že o nich okolí neví, když jenom klidně suše sdělím, že tohle mi ale "opravdu vadí". - nevnímají emoce, slyší jenom slova, a ta, jak tu již několikrát padlo, nemají pro většinu lidí až takovou váhu sama o sobě, jako když jim dáš patřičný důraz tónem nebo hlasitostí atd...)
|
| Monty |
|
(25.11.2013 13:55:24)
Marie,
asi tak, jako ty. Event. ještě ironií. Ale já jich zas tak moc nemám.
|
| stará Marie |
|
(25.11.2013 14:03:05)
No já taky nemám moc záporných emocí, jsem takový tolerantní typ, co si na většině situací najde něco kladného. A muži mého života jsou naštěstí velmi citliví, takže pokud nějaké záporné emoce mám, vycítí je i z prostého sdělení či dokonce bez, respektive jim většinou zvládnou předcházet. Horší je to s širším okolím. Říkala jsem si, že na to máš nějaký fígl - třeba nosíš u sebe červený terčík a ten vytáhneš, když tvoje suché sdělení má vypovídat o silnější záporné emoci (nebo tak něco).
|
| Kreaty |
|
(25.11.2013 14:26:33)
no jenže já jsem se uměle naučila, že zatímco ostatní pláčou a já jsem byla vždycky ta rozumná nad věcí a ostatní měli vždycky přednost, tak teď sice nepláču /to je moje výhradně soukromá záležitost/, ale už umím emoce i zahrát, ne je jenom cítit, takže okolí stoprocentě ví CO cítím a naprosto to nemůže přehlédnout, pro většinu lidí jsou slova jen něco co netřeba brát tak vážně, tak se chovám tak, aby jsem byla brána vážně
|
| Kreaty |
|
(25.11.2013 14:29:52)
myslím, že slovům je třeba dát náboj, důraznost, a intenzitu, člověk za den ponese hodně vět a kdybych nechala jen na partnerovi co má brát jako naléhové a co počká, tak bych od něj chtěla moc
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(25.11.2013 12:07:13)
Monty hlavní zakopanej čokl je v tom JAK upozorníš. Ono těch možností je sakra mnoho.
I pokud se budem bavit o naprosto věcném popisu skutečnosti, může to dopadnout jako u maminky která po patnácté pepíčkovi oznámí (věcně a nehystericky) "teď už se ale opravdu zlobím" tónem, který se nijak neliší od tónu kterým mu nabízí svačinu. JAký to má efekt na Pepíčkovo chování si dovodíš sama...
A pak taky, on má ty komunikační kanály nastavené každý jinak. Hlavně původní rodina v tom člověka dost zformuje. Někdo jako třeba yt nesnáší scény a někdo s ezase naučí ragovat až na hodně emotivní výlevy. To z něj ale autoomaticky nedělá nepoužitelného (a nekompatabilního) partnera. Stačí si jen dát práci s hledáním společné řeči (a né, nemusí to být hysterický jekot ).
To, že pro někoho může být věcná ,nijak zabarvená komunikace naprosto nesrozumitelná, ho nijak nediskvalifikuje pro vztah (imho to o něm nic nevypovídá a už vůbec to neznamená, že by se jinak komunikovat nenaučil, pokud by byla snaha na OBOU STRANÁCH). A má pravdu Graine v tom ž emluvit na něj takhle "svahilsky" a pak odkráčet středem "protože to prostě nejde" není úplně fér.
Na druhé straně si řekněme na rovinu, že v těch tvých případech by to účelná komunikace nerozštípla. S násilníkem a alkoholikem, partnersky neschopným schizofrenikem a ženatým machem, toho člověk moc nepořídí ani s hysterií
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:25:56)
Pelíšku,
že se nechá od manžela oslovovat "Kapusta", ani není tajemství
|
|
|
| Žžena |
|
(25.11.2013 11:21:30)
Co my víme
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:11:40)
Žženo,
náhodou ne - jen jsem v jistém období měla pocit, že formální manželství je výhodný, když spolu stejně podnikáme, protože to bylo výhodnější finančně. Ve finále nebylo, ale důvod, proč to udělat, zkrátka v té době existoval. Nepřijde mi na tom nic nepochopitelnýho, stejně jako na tom, že si někdo ve finanční nouzi vzal tu Ukrajinku/Ukrajince. Nebo když se za socíku lidi brali, aby nepřišli o nadměrný metry.
|
|
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(25.11.2013 11:00:41)
Monty, a ty si myslíš, že si lze udržet vztah bez jediného vzájemného kompromisu?
|
| Monty |
|
(25.11.2013 11:06:13)
Persepolis,
záleží na tom, čemu říkáš kompromis.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(25.11.2013 11:03:45)
Monty, obávám se, že projevit emoci lze i bez potupných tanečků, což ovšem nechceš slyšet. Pokud vůbec nějaké emoce máš a neprojevuješ je, bude problém kdesi úplně jinde, než v nechápavost partnera.
Já totiž ani netuším, jak jinak dát najevo, že to, co říkáš, myslíš skutečně vážně, včetně toho, že ten vztah myslíš vážně.
Po pravdě nemá smysl se v tom rejpat, protože uděláš to, co vždycky, důstojně odkráčíš, nepochopená světem (a partnery).
Otázka zní, jestli ti to stojí za to, protože já a mnohé jiné se odejdeme někam bezpečně stulit a to i přes občasné projevení všech emocí, dokonce i těch méně hezkých. Je to jednoduché - je to totiž srozumitelné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přeju, aby vám to vydrželo.
akorát bysme skončili nejspíš pod mostem (ne že by teda nepracoval), i když kdo ví, kdybych byla trochu trpělivější..
V její náručí
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Tříkrálový průvod Prahou
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)