libik | •
|
(13.10.2013 0:00:49) Monty, to si děláš brutální srandu? Menzel je laskavý statista,který ani v deseti procentech nedosáhne Hrabalovy pravdy, ke cti mu jde, že ho má rád a proto ho máme rádi. Hrabal není úlet ani grafomanská onanie, tou trpí spíš tvé spisky. Je promyšlený, nekonjunkturální, bez tahu na komerční cíl. Maryška, zestárlý běh věcí, logika, sex a neúprosnost vlastních chyb. Přeji ti, abys ho někdy dokázala přečíst, woe. Toto tvé téma je pro mě osobním zklamáním, že já jsem ale kráva...
|
Persepolis |
|
(13.10.2013 0:11:58) Libiku, a o čem svědčí, že se někomu nelíbí Hrabal? Nemyslím si, že by si mě nějak zklamala, kdybych o Tobě zjistila, že se ti nelíbí jaroslav Havlíček
|
libik | •
|
(13.10.2013 0:22:42) nelíbí Hrabal.. Já nevím, jestli se mi líbí, je jedním z autorů, k jehož knihám se nevracím, některé věci stačí říct jednou. Hrabal navzdory neuchopitelné češtině především sděluje. Já přijmu kohokoliv, kdo ho nečetl nebo odložil, to nebude Montyin případ. Je fér říct, já nevím, není to vždy potůčkové čtení. Říct, že Hrabal je grafoman z pozice provinční zapisovatelky receptů a jiných tržně žádoucích titulů, je pitomé a drzé. Vzhledem k tomu, že jsem s nickem Monty jednou vypila 2 piva a byla mi sympatická je v tom navíc osobní hořkost.
|
Monty |
|
(13.10.2013 0:26:33) Libiku, a od někoho, kdo se živí dejme tomu jako prodavač uzenin to nebude pitomé a drzé?
|
libik | •
|
(13.10.2013 0:50:08) To je otázka do pranice.
Když vezmeme třeba Anglického krále, dejte pozor co vám teďka řeknu. Román o míjení, nedůvodném lpění, marné snaze překonat sám sebe, přáních, co se naplňují v nepravý čas a líbezná pornografie. Četla jsem to jako malotisk vydaný Jazzovou sekcí někdy v roce 85, byl tam podpis. Svět se mi v počádku být zdál. O cca 25 let později jsem viděla tu Menzelovu pocto-hrůzu.
A nebyla jsem ve styku s žádným prodavačem uzenin, nemůžu odpovědět. jenom myslím, že spisovatel je senzitivní a nějakým okem vidí dál
|
Monty |
|
(13.10.2013 1:23:30) Obsluhoval jsem anglickeho krale jsem jako film nevidela a ani videt neminim. Nemusim videt vsechno, navic cesky filmy za poslednich 20 let mne v 90% vubec neberou.
|
|
|
Hr.ouda |
|
(13.10.2013 10:03:21) a odpustíš to nekomu, kdo neumí napsat vůbec nic, k čemu nemusej být klíčový slova a anotace? tzn. absolutní literární antitalent?
Omlouvá mne to?
|
Faidra | •
|
(13.10.2013 10:18:16) Samozrejme, ze ne! Pokud nejsi sefkucharem v petihvezdickove restauraci, taky prece nemas pravo rict, ze je neco presoleny nebo nedovareny :)))
|
|
|
|
Hr.ouda |
|
(13.10.2013 9:59:24) hele, mezi mými známými a kamarády jsou čtenářské chutě a preference rozloženy často hodně překvapivě, v hodně vecech se neshodujeme a v tom je právě ta paráda, že to, co jeden považuje za slátaninu, to jiný za úžasné literární dílo, co jeden nepřelouskal, to druhej přečetl za dve noci - TO JE PŘECE NORMALNI, NE?
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 10:42:36) Hroudo, normální to jistě je, čtení je osobní záležitost mezi autorem a čtenářem. Ale Monty (doufám, že pouze v zápalu diskuse) se tady jednu chvíli jakoby chvástala, že by to napsala líp než Hrabal (nebylo tedy moc jasné co), v tu chvíli jsem musela diskusi zavřít, teď jsem to dočetla a zjistila jsem, že libik napsala přesně, co jsem si v té chvíli myslela
|
Monty |
|
(13.10.2013 10:49:30) Janino, ne, to jste nepochopily text, psala jsem, že psát bez pravidel žánru je lehký, lehčí než napsat třeba detektivku. Napodobit se dá jakýkoli styl, ale dělají to jen intoši, co mají hodně volnýho času a málo vlastní invence. Jenže to je starej známej boj mezi těmi, co si myslí, že spisovatel píše "srdcem" a těma, co zastávají názor, že pro čtenáře.
|
Monty |
|
(13.10.2013 10:57:03) Zkusím to na příkladu s tím Kafkou - to taky není "komerční" literatura, když už se tedy budeme držet teze, že Hrabal nepsal komerci, ale je na tom jasně vidět ten rozdíl. Kafka vypráví příběh v nějaký formě, má to začátek a konec, je tam jasná dějová linie, kterou sledujeme a čtenář je zvědavej, jak to dopadne a navíc může vnímat i autorovo poselství, názory, myšlenky. U Hrabala je příběh naprosto vedlejší, zvědavej nemůžeš bejt na nic, protože v toku těch obrazů se vždycky najde něco, co by tě třeba zajímalo víc než to, co bylo o tři stránky vepředu, ale jediný, co ta kniha reálně obsahuje je Hrabal sám. Což třeba mně u literatury fakt nebaví. Už jsem psala, že měl pozorovací talent a uměl vystihnout určitý zajímavý okamžiky, ale nenapsal z nich zajímavej příběh.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 11:42:02) V knize může být příběh, ale to, že tam není, není chyba.
Ale v Hrabalových knihách jsou celé trsy příběhů, některé jen naznačené, jiné podrobněji popsané, ale jsou tam.
|
|
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 10:57:33) Monty, no já nevím, lehké nebo těžké psaní, nejsem si jistá, jestli na tom záleží. Hemingway prý psal vestoje a furt škrtal, aby jeho styl byl vybroušený, Hrabal si jen tak cintal v chatě v Kersku, tobě se nelíbí ani jedno. Bude to asi v něčem jiném.
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:02:01) Janino, to je právě věc tý identifikace s autorem. Někdo se může najít v tom, co čmárá chlapík v Kersku, někdo ne. Podstata je v tom, že ať už se ti nějakej autor líbí nebo nelíbí, pokud bude psát to, co mu slina na jazyk přinese, je to snažší cesta, akorát logicky osloví míň čtenářů, protože ti mají holt nějaké preference a líp se jim (obecně) stráví věc, která ten žánr naplňuje. Taková Agatha Christie psala pro čtenáře - je to špatně? Myslíš, že kdyby napsala detektivku stylem ala Hrabal, líbilo by se to tolika lidem?
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:04:36) Tak čtenáři na tom asi nezáleží, tomu záleží na jeho vlastním očekávání. Proto ty žánry existujou, aby si každý mohl najít to, co je mu blízký. Ale na tom, že je těžší napsat dobrou detektivku než jakkoli "dobrou" (byť je to u té volné tvory věc názoru) autorskou beletrii trvám, protože to tak je. I člověk, kterej nikdy nemaloval může namalovat obraz, ze kterýho si lidi sednou na prdel, ale nenamaluje Spící Venuši.
|
|
Persepolis |
|
(13.10.2013 11:04:37) A v čem si myslíš, že to bude? Já, že mě se teda taky moc nelíbí ani jeden, tak abych věděla, co je se mnou špatně
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:08:08) Persepolis, jestli můžu já, tak podle mne je styčnej bod mezi H a H v tom, že mi knížky obou pánů přijdou hrozně sebestředný. Hemingway si liboval ve svým machismu (asi aby se srovnal s frustrací v dětství, kdy ho navlíkali do holčičích šatů) a Hrabal se zas nimral ve svých depkách. Pro mne jsou to jájácký knihy a to jako čtenář nemám ráda - ne když je taková CELÁ tvorba.
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 11:17:27) Monty,
S tim Hemingwayem s Tebou souhlasím, ten se mi líbíval hodne v pubertě, než jsem usoudiila, ze to cely tvrdactvi je vlastne jen póza.
|
|
|
|
|
|
Líza |
|
(13.10.2013 11:07:11) Janino, i proto moje jedovatá poznámka včera. Na Montynu reakci jsem už neodpověděla, protože bych bývala musela být vyloženě hrubá.
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:13:02) Lízo, jenže to je dost dětinský, každej člověk, co píše a není úplný debil ví, že nikdy nebude psát tak, aby se to líbilo každýmu a těžko ho urazí, že se to někomu nelíbí (možná Viewegha, ten kvůli tomu i mlátí kritiky, pokud to teda není promyšlený PR), ale taky ti řekne to samý, co píšu já - že to řemeslo je těžší, protože se musí naučit. Když má někdo talent psát, tak volnou tvorbu prostě píše furt pryč, může z něj být třeba i uznávanej autor, ale pokud si aspoň nezkusí z toho odskočit mimo "svý jistý", tak to psaní jako "práci" nebere zas tak zodpovědně. Nejde o výsledek a názor čtenáře na něj, jde o proces.
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:20:25) Úplně po lopatě - když si teď sedneš, otevřeš si Word a budeš psát, co tě napadne, tak se to taky bude někomu líbit a někomu ne. To byla podstata hovoru s Buchli, ne to, že v takovou chvíli budeš psát "jako Hrabal", ale budeš psát tu volnou tvorbu nesvázanou žánrem. Když budeš chtít napsat cokoli, co to řemeslo potřebuje, třeba tu detektivku, tak to prostě tak lehko nejde. To je celé a doufám, že už je to jasný.
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 11:26:47) Monty,
V tomhle nesouhlasím, jak uz jsem psala, myslim, ze Hrabal věděl moc dobre, co děla, kdybych se o totéž pokusila ja, vyleze z toho slatanina, v lepším případe na úrovni slohové práce slušného gymnázisty, ale lip ani ťuk.
|
|
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 11:24:23) Ale Monty, kdyby to bylo psát jako Hrabal tak lehké, jak tvrdíš, tak by tak psal přece každý, kdo umí trochu psát a chce něco vyjádřit, proč se týral psaním vestoje a škrtáním? A že lidi čtou víc detektivky než Hrabala, to přece není tím, že jsou detektivky líp řemeslně zvládnuté, co je to za argument? Nějak tomu moc nerozumím. Z toho, že někdo píše snadno (to ovšem zas tak úlně jistě nevíme, že), NELZE přece dovodit, že to,co píše, nemá hodnotu.
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:37:45) My si furt nerozumíme - nepíšu přece, že to NEMÁ hodnotu! Jasně že má, každá kniha, která se někomu líbí, má hodnotu pro toho, kdo ji čte. Myslím, že došlo k nedorozumění, netvrdila jsem, že když si teď otevřeš ty, já, kdokoli ten Word, bude psát JAKO HRABAL. Psala jsem, že bude psát TYP TVORBY jako Hrabal - prostě bude psát co ho napadne, výsledek bude odpovídat jeho nadání, pozorovacímu talentu, slovní zásobě, osobnosti... bude to tentýž druh tvorby, ne TO SAMÝ.
|
Persepolis |
|
(13.10.2013 12:11:02) Já jsem to přesně takhle pochopila. Naprosto by mne nenapadlo říct o Hrabalovi, že to nebyl dobrej spisovatel, naopak byl určitě výbornej a spoustu lidí svými knihami obohatil , ale mne jeho styl nesedí, nedokážu se do něho začíst, uniká mi, a nepsal žánrovky. Ale netušila jsem, že to svědčí i o něčem jiném, než, že se mi nelíbí. Proto jsem nepochopila příspěvek Libika, která psala, že jí tim Monty zklamala.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 12:34:11) Mne zas pripada, ze kdyz "oficielni" nazor je, ze Hrabal je fantasticky, tak ja, ktera ho ani nahodou za fantastickeho nepovazuju, bud musim jit s proudem, nebo se ztrapnuju? Jeho knihy mi pripadaji celkem dost ubohe a prizemni, zadny humor a nic prinosneho v nich nevidim, a i kdyz se oficielne uznava za uzasny prinos ceske literature, nijak mi neprijde za tezko si svuj nazor obhajit. Ze nesouhlasi s tvym je zcela mimo.
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 12:40:39) já vnímám jako zásadní rozdíl, když někdo řekne "Hrabal JE takovej a makovej" a "Hrabal MNĚ PŘIPADÁ takovej a makovej".
Když řekne to první, tak je to PRO MĚ nepatřičná nafoukanost, když to druhý, tak dává najevo jeho názor, což je IMHO v pořádku.
|
Monty |
|
(13.10.2013 12:54:57) Jo, Kudlo, tomu rozumím. Taky nemusím prezentaci názoru jako univerzální pravdy všehomíra, ale "myslím si", "podle mne" nebo "můj názor je" nevnímám nijak pejorativně, i kdyby to byl názor vyjádřený klidně i "neuctivě". Jenže to není ani tak v tom vyřčení nebo napsání, jako v postoji. Nemusíš to polopaticky napsat, pozná se to podle reakce na opačný postoj.
"Řízek se nedá žrát." "Mně řízek chutná." "No, mně teda ne, je to hnus."
vs.
"Řízek se nedá žrát." "Mně řízek chutná." "Jak můžeš něco takovýho jíst?"
|
Monty |
|
(13.10.2013 12:56:41) Nechám to asi stejně celý smazat, co kdyby se někoho osobně dotknul třeba můj názor na Rumcajse.
|
Persepolis |
|
(13.10.2013 13:10:14) Nech to bejt Monty, náhodou to je moc zajímavá diskuze. Dost se to podobá těm v TP.
|
|
Hr.ouda |
|
(13.10.2013 13:50:19) nekdo si tam přesah dosadí , protože s ním kniha rezonuje, někdo ne.
Já si do Hrabala nic nedosadím, taky to vnímám spíš jako tok asociací, anekdot, drobných myšlene k- hele, něco to řeknu, mám hodně nahrávek rozhovorů s různýma lidma, nekterý, když se přepíšou, je to stejně barvitý, originální atd., ale stejně nesouvislý takový, zajímavý, ale litaratuta to není.
|
angrešt |
|
(13.10.2013 20:21:41) tak podle mě to literatura rozhodně taky je. Jen taková plytká, no.
S těmi blogy máš pravdu, ty ukazují, kolik lidí umí psát (ale na druhé straně ukazují taky, jak obrovské množství lidí je pologramotných)ale je jich taková fůra, že asi není sranda se zrovna chytit.
|
|
|
Hr.ouda |
|
(13.10.2013 21:35:33) já jsem mysela, kdybych přepsala / nebo když přepíšu nekterý nahrávky, tak by to často působilo dost podobně, u nekterých lidí, co spíše vyprávějí, ale literatura to není, myslela jksem ten přepis. A Hrabal se tomu stylu dost blíží. Ale v životě bych si netroufla označovat, co je literatura a co ne, dokonce ani co je kvalitní literatura a co ne, max. co si troufnu je, říci, co mne sedí nebo nesedí, nebo co já považuju za škvár. Takhle si třeba myslím, že škvár je takopvý Coelho, i když řemeslník prvotřídní a vykalkulovat to umí betvadně, ale taky je ti jen můj osobní čtenářský vkus.
Bože, já nenapíšu ani slohovku, neumím napsat nic, co nemá úvod, teoretický rámec, metodologii, epirická zjištění a závěr, zcela otrocky, absolutně bez literární inevce, ta je zapovezena - naštestí
Takže opravdu jen za mne - Hrabal není můj šálek čaje, ale tahle diskuse mne nahlodala, ještě ho zkusím. Naposledy jsme ho zkoušela snad poté, co skočil z okna, to už je nejakej pátek .
|
Monty |
|
(13.10.2013 21:39:57) Hroudo, jo... Coelho, mám stejnej názor. Šílenej kalkul a omílání frází. I když jedna jeho věc se mi docela líbila, o tý prostitutce, to se dalo. Zbytek moc ne.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.10.2013 22:20:42) Coelho mi připadá takovej... rádoby filozofickej podvodník
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 13:14:21) Taky jsem pro nemazat.
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 12:59:04) Monty,
tak zrovna tyto dva příklady považuju za skoro rovnocenné (to "je to hnus" už vnímám jako obecný soud, prostě mi tam chybí aspoň nějaké to "pro mě". Ostatně už i "řízek se nedá žrát" mi připadá jako obecný soud.
Já tam prostě potřebuju slyšet nebo aspoň cítit to, že ten, kdo ten řízek nemůže žrát, jsem JÁ, že se neschovávám za žádné "se" nebo obecné názory.
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 13:08:20) Přesně tak, Kudlo. Nevím, jestli to z mého příkladu dostatečně vyplynulo, ale dost důležité bylo, že mělo jít o konverzaci u stolu(=zde čtenářská diskuse) , tedy v situaci, kdy si ostatní na jídle, o kterém dítě říká, že je to hnus a kdo to má žrát, pochutnávají.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 14:44:56) Jenze on je rozdil v tom, ze se v cestine clovek takto bezne vyjadruje, aniz by ho napadlo, ze by se to dalo povazovat za vseobecne platne svetopravidlo. Jina vec je ale, kdyz se to zacne vydavat za literaturu. O diky zfilmovani nejakou spriznenou dusi, ktera cirou nahodou je znama i v jinyzh zemich (a to cirou nahodou povazuju nikoli jen za svuj nazor) diky emigrantum v USA a podporujicim clenum se tahle literatura siri i do jinych zemi. Kde se posleze zacne sirit obraz Cechacka a la postavicky z filmovanych Hrabolovych temat, a jinozemci se divi, kdyz u Cechu podobnou naturu a zvyky vubec nenachazeji. Diky Charte 77 a jejich podpore totiz v prekladech zadna jina ceska literatura behem let do 1989 vubec nevychazela, a ted taky ne.Ted neni o ceskou zajem, a driv se subvencovali pouze jisti spisovatele.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 14:56:21) Je docela legrační vyčítat Chartě 77, že nepodporovala překlady celého literárního spektra: byla to vždy soukromá aktivita nadšenců.
http://www.arts.gla.ac.uk/slavonic/Ohrada.html#143
|
Ema | •
|
(13.10.2013 15:18:22) Opet typ "rizek je hnus". Takova diskuze, jakou Monty zalozila, je bajecna vec k tomu, aby si clovek urovnal ruzne nazory a myslenky. Charta 77 byla dulezita z ruznych duvodu. Na druhou stranu ovsem zcela nezamerne zpusobila, ze nazory na Cechny se jaksi prizpusobili obrazu o Cechaccich, o kterych psali spisovatele- emigranti a spisovatele jimi podporovani. A jelikoz nebylo mozne srovnavat (nebot o ceskou literaturu jinde neni zadny zajem, mozna i diky tomu, co bylo diky Charte a podpurcum vydavano, coz se ovsem nijak nemuze dokazat, nebot i chybi zajem se v tom nejak pitvat), nazory lidi v jinych zemich jsou budovany prave takovou literaturou, ktera vlastne ani literaturou neni. Takze ja zas na tom nic tak legracniho nevidim.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 15:25:49) S tím souhlasím, ale nezpůsobila to Charta 77, ale uzavření hranic, které znemožnilo umělecký styk se světem. To, že disidenti vyvezli umění, které se líbilo jim, je pochopitelné a nelze jim to zazlívat.
Napodobit je může každý a získat podporu a uznání pro to, co se líbí jemu - svět je již otevřen.
|
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 15:37:25) Tak ono by bylo dost divné, kdyby Škvorecký místo Skácela vydával básně třeba Ivana Skály, že.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 16:06:01) No prave. Problemem se to stane, kdyz nejake nakladatelstvi zacne vydavat jen jednostrannou literaturu (coz je samozrejme, proto si nekdo to nakladatelstvi vubec zalozi - aby vydaval napr. jen svoje veci a tim padem je propagoval), coz disidenti samozrejme delali. A jelikoz CSSR byla nezajimava zeme za zeleznou oponou, od Capkovych knizek se nikdo o ceskou literaturu vubec nezajimal, az prisli disidenti. Ovsem to je zas na jinou debatu. Ceska literatura je ale bohuzel porad nezajimava. V prekladech nijak nezaujme, nakladatelstvi nemaji zajem nic vydavat. A to aniz by vedeli, co to je za knihy, a ja musim bohuzel i rict, ze kdyz prijedu do Prahy, prolezam knihkupectvi za ucelem si neco koupit, a nic mne natolik nezaujme. Se mi zda, ze i uroven od 60. let dost upadla. Opet jina diskuze.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 16:14:07) Možná ne jiná diskuze - kdyby Hrabal neměl propagaci, nevešel by ve známost, nevytvářel by v lidech mindrák, že mu nerozumějí: nikoho by nedralo, že se mu nelíbí neznámý autor.
S neanglicky psanou literaturou je vždycky problém: kdo zná díla psaná rumunsky, bulharsky, chorvatsky, portugalsky - a přitom tam jistě žijí a tvoří zajímaví autoři.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 16:16:32) Tak tak.
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 16:30:12) Martino, tak to si nemyslím, protože úplně stejnou debatu vedou i lidi na amatérských serverech o dílech, který nevycházejí a známý nejsou. Ten fakt, že je něco/někdo známý jen násobí počet lidí, který si na to utváří názor, ale mechanismus je stejný. A není to tak o pochopení, spíš o tom zážitku, pochopit psaný text a identifikovat se s ním jsou dvě různý věci. Nechápat můžeš motivaci autora, zápletku (je-li jaká), chování hrdiny... to lze nechápat, ale v sumě jde vždycky víc o emoce než o to, kdo je jak "chytrej".
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 16:38:36) Náhodou tohle je docela podnětný směr diskuse - definovat "zajímavost" u literatury. Ostatně s Hrabalem to souvisí, vždyť se jasně ukázalo, že pro někoho je zajímavej a pro někoho ne. Nevím, jak to máte vy, podle čeho posuzujete zajímavost nebo nezajímavost knihy, ale pro mne je třeba celkem důležitá autenticita textu. Ne z hlediska toho, jak vzniklo, jestli někdo chtěl nebo cítil potřebu nebo na to dostal smlouvu, ale z hlediska zpracování. V knize, která je myšlená vážně třeba očekávám, že puberťák bude mluvit jako puberťák a profesor matematiky jako profesor matematiky. Když mluvěj všichni jako autor knihy, beru to automaticky jako "špatnou" (pro mne) knihu.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 18:27:46) Co se tyce jazyka, naprosto souhlasim. Knihu, kde kazdy mluvi "jak kniha", odkladam po par desitkach stranek. Nedavno jsem dostala od Prof. Bodil Jönsson jednu z jejich knizek o "case" v ceskem prekladu. V porovnani s originalem ztratila knizka "dusi". Byla minuciozne prelozena do akademicke cestiny. Problem ovsem je, ze v originale je psana popularne vedecky, aby byla pristupna spis masam, specialni svedstinou typickou pro Bodil jako osobu. Coz ve snaze v prekladu uplne zmizelo a knizka ztratila svuj sarm a suchy humor typicky pro Prof.Jönsson.
|
Monty |
|
(13.10.2013 18:37:16) Emo, asi je málo překladatelů ze švédštiny... v angličtině je to daleko lepší, máme překladatele, kteří dovedou překládat jak humor typu Sue Towsendové, tak i třeba populárně vědecké publikace. Nedávno jsem se u jedné smála nahlas, překlad z AJ, Jonathan Marks: Jsme téměř na 100% šimpanzi? Překládala to Jindřiška Fišerová, té jsem fakt chtěla napsat a vyseknout poklonu, protože to bylo jako zjevení.
|
Inaaa |
|
(13.10.2013 19:03:11) Vzhledem k tomu, že na trhu jsou kvanta švédských detektivek, nebude to s překlady tak hrozné. Švédi se myslím umístili coby čtenáři ještě výše než Češi, ale plus mínus podobně. Na severu se čte hodně, co taky dělat, když je zima a tma, do knihovny chodí hodně lidí, bývají otevřeny i v sobotu a neděli, zejména když je školní rok a chodí tam studenti.
(Průzkum ale ukázal, že ČR nadále patří v Evropě k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou, společně se skandinávskými a pobaltskými státy.) http://www.financninoviny.cz/zpravy/cesi-jsou-velkymi-ctenari-ale-knihy-malo-kupuji/988296&id_seznam=886
Sever je zajímavý fenomén v tom, že se tam objevila jaksi náhle, módní boom či co, spousta autorů detektivek, nejen ve Švédsku, ale i v okolních státech, je to jistě podpořeno i tím, že mají k tomu speciálně určenou Švédskou akademii detektivní literatury
Hovořil o tom i Mikael Niemi -
Podle švédského autora Mikaela Niemiho žijí lidé ve Skandinávii tak poklidné životy, že detektivky do nich vnášejí alespoň trochu vzruchu. Ve Švédsku, a vůbec ve Skandinávii žijeme velmi poklidné životy, a tak potřebujeme, aby nás něco vyděsilo. Pořád je ale detektivní žánr vnímán jako pokleslý, žádný autor za něj Nobelovu cenu nedostal. Švédsko se v posledních desetiletích stalo opravdovou velmocí v oblasti detektivních a kriminálních románů. K rozvoji a zvýšení prestiže detektivek napomáhá i Švédská akademie detektivní literatury.Pod jejím vlivem založila zvláštní mezinárodní cenu za detektivní literaturu – s podmínkou, že kniha vyšla v překladu do švédštiny.Za pouhých deset let od založení ceny za zahraniční detektivky se domácí produkce natolik rozrostla a nabyla takového významu, že akademie založila cenu za nejlepší švédskou detektivku roku. Čím detektivky tolik přitahují? Před pár lety nabídl Gunnar Ohlander vysvětlení v článku Kdo zavraždil detektivy? uveřejněném ve večerníku Aftonbladet. Většina švédských autorů prý opustila aktuální témata a těch se nyní ujali autoři detektivek. K současné společnosti se ovšem většina z nich staví kriticky, čímž přispívají k tomu, že před čtenářem vyvstává překvapivě nový, temnější obraz Švédska. Také Švédská televize se v roce 2009 v kulturním pořadu Zločin na export zamýšlela nad důvodem domácího i zahraničního úspěchu švédských detektivek. Všimla si mimo jiné toho, že z děl těch nejúspěšnějších zaznívá lítost nad ztracenou utopií o Švédsku jako o spravedlivém a blahobytném domově jeho lidu. Pořad přinesl mimo jiné zajímavá čísla o vedlejším efektu obliby detektivek v zahraničí. Například turistika z Francie do Stockholmu se prý po úspěchu trilogie Milénium Stiega Larssona (v češtině vychází v květnu její závěrečný díl) zvedla o dvacet procent. Ve Francii se totiž prodalo víc než tři miliony exemplářů Larssonových knih a Francouze, unavené anglosaskou literaturou, začala lákat exotika severu.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 19:23:30) Nemyslim, ze by se Svedi umistili jako ctenari vyse nez Cesi. Problemy ve skolach ukazuji na silny opak. Na druhou stranu lide, zvykli cist, si knihy pujcuji v knihovnach a ne v takove mire jako jsme byli zvykli my je kupuji. Ovsem ted jsou knizky v CR tak drahe, ze to rovnez omezuje ruzne tradice.
|
Inaaa |
|
(13.10.2013 20:26:27) Ve čtenářské gramotnosti se Švédi myslím umístili výše než ČR, nyní byly nové průzkumy OECD a PIAAC. O špatné čtenářské gramotnosti dětí, že mnoho nečtou, se tu již mluví déle.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 19:40:03) Monty,
Ja si prave o tom Hrabalovi myslim, ze je autentickej hodne moc, a ze ty jeho postavičky jsou prave proto tak zajímavý, ze to nejsou zadní zazobanci, ze jsou sedreni až na dřeň a ze jedine, co v nich zbývá, je jejich lidství - v pozitivním i negativním slova smyslu.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.10.2013 19:49:51) pro mě je zajímavá kniha, která si umí hrát s jazykem bez samoúčelných efektů. nevím, jak to líp vyjádřit. a pak mě baví, když je vtipná - ale opět ne až tak nějaká řachanda
|
|
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 16:32:40) Emo, česká literatura je nezajímavá hlavně proto, že je tu malý trh a vydávat knihy, který nemají tendenci být "masovky" se finančně nevyplácí. Takže logicky zajímavých/menšinových věcí vychází míň. Ale nedělala bych si moc iluze o tom, že je to jinde lepší. Dělám lektoráty pro nakladatelství a poslední dva roky se mi dostala do ruky JEDNA kniha, která stála za přečtení.
|
Ema | •
|
(13.10.2013 18:22:36) Jaky duvod nezajimavosti ceske literatury je, to nevim. Ziju ale v zemi, kde je prakticky literarni trh podstatne mensi. Priblizne stejny pocet obyvatel, rec, ktera se mluvi jen v tehle zemi, pocet vytisku 1000 ks, v lepsim pripade 2000 ks. Nectenarska tradice oproti CR. Presto se hlavne v poslednich letech vyrojilo dost mladsich spisovatel, jejichz knihy se prekladaji i do cestiny a dle toho, co jsem si vsimla, jsou dost popularni. Tot o kvalite knih a spisovatelu. Cim to je? V porovnani bych rekla, ze uroven ceske literatury od pocatku demokracie znacne upadla. Temata rovnez. Co se tyce zde vydavanych knih v prekladu bych rekla, ze se mi za posledni leta dostalo do rukou celkem dost knih na vysoke urovni, a to muzu rict, ze mam dost vysoke naroky na literaturu, ktere venuju svuj cas. A ctu hodne.
|
Monty |
|
(13.10.2013 18:34:13) Emo, jeden z důvodů je ten, že český čtenář žije pořád ještě v domnění, že to, co zvenku pochází, musí být automaticky LEPŠÍ. Proto od nás i distribuce vyžadovala u vyloženě spotřebních knih cizojazyčná jména, protože se to "líp prodává". Česky píšící autor, v podstatě jakéhokoli žánru, má dvě volby - buď psát to, co od něj nakladatelé chtějí, nebo prorážet hlavou zeď. Dost lidem se nechce nebo je to časem unaví a rezignují. Tady je už léta takový trend, že v okamžiku, kdy se chytí jedna kniha zvenku nebo jeden žánr (severské detektivky, teď erotická literatura), jsme schopní v rámci toho žánru vydat kdeco, bez ohledu na kvalitu, protože se to sveze na té vlně.
|
Suza007 |
|
(13.10.2013 19:05:56) Monty, mně se zdá, že se dá koupit slušná knížka od žijícího českého autora. Nedávno jsem přečetla Žítkovské bohyně - nezdálo se mi to laciné ani tématem ani zpracováním. A myslím, že kniha měla celkem úspěch, i když to nebyla úplně masová záležitost. Takže snad může český autor prorazit. Jen se ptám, nevím, jak to chodí, když chci vydat knížku.
|
Monty |
|
(13.10.2013 19:23:07) Suzo, to jsou takový malý vlaštovičky, když se občas něco chytne i bez PR. A stejně v tom vždycky nějakým způsobem, ať už víc nebo míň, figuruje poptávka na trhu. Já jsem tedy spíš skeptik, protože jsem četla už mraky rukopisů, co chodí do nakladatelství od neznámých autorů... a 99% toho stojí za houby. Když už má někdo dobrý jazyk, nemá nápad; když má nápad, píše jako poleno. Případně nemá ani jedno. Nevím, jak to chodí jinde, ale ani v jednom nakladatelství, ve kterém jsem kdy dělala se zaslané rukopisy prakticky nevydávaly. Začínající autor si spíš musí svoje věci vydat vlastním nákladem.
|
|
|
Ema | •
|
(13.10.2013 19:20:40) Muze byt. Coz ovsem neznamena, ze jinde to je lehci. Prorazit znamena mit velke stesti na nekoho, kdo v necem neco vidi, co ho upouta, a uz vubec ne kvalitu. Nebo si zalozit svoje nakladatelstvi, ktere nevydava nic jineho, nez vlastni knizky. Innaa (myslim) napsala, ze svedske detektivky pusobi na turistiku treba Francouzu do Skandinavie. Neco podobneho jsme mela na mysli, kdyz jsem psala ty prvni prispevky o Hrabalovi: kniha pusobi na ctenare i tak, ze si udela obrazek o zemi, a to bud je zvedav na zemi jako takovou, nebo si o ni udela negativni obrazek(=Hrabal a Menclovy filmy = Cechacek coby naivni oteplakovany hlupacek ap.)
|
Monty |
|
(13.10.2013 19:25:29) Emo, tak v jedné věci to lehčí je - fungují literární agentury. Tady bohužel ne. Prodat cokoli ven znamená šílenou investici a práci a výsledek je vždycky nejistý, protože tolik peněz, aby aspoň trochu tu jistotu zvýšil, nemá obvykle ani autor, ani nakladatel. Ne, že by to nešlo, ale je to daleko obtížnější.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 19:36:13) Monty,
Ja myslim, ze cesta by mohla byt ne snažit se o prodejnost za kazdou cenu - dřív taky vycházely knížky vlastním nákladem, ne?
|
Monty |
|
(13.10.2013 19:40:39) Kudlo, jenže knížku vydanou vlastním nákladem nemáš šanci dostat do distribuce a tudíž ke čtenáři. Není to tak snadný, jak to vypadá.
|
Andulka, tři děti |
|
(13.10.2013 19:42:34) Monty,
tak to uz kecas.
|
Monty |
|
(13.10.2013 19:47:17) Petronilko, nekecám - velké ti to nevezmou a malé to zas nebudou nabízet. Po dvaceti letech v oboru myslím, že o tom asi něco málo vědět budu.
|
Líza |
|
(13.10.2013 20:00:40) Nojo, to je neřešitelný. Jen mi pověz, jak to teda ti ostatní dělaj.
|
Monty |
|
(13.10.2013 20:01:48) Lízo, co jak dělaj a jaký ostatní? Nerozumím otázce.
|
|
|
Andulka, tři děti |
|
(14.10.2013 8:03:30) Monty,
neoperuj zde Tvou zkušeností a napiš fakta. Jsem začínajicí autor a vydal jsem knihu vlastním nákladem. Obešlu pár distribucí, těch velkých je na trhu přibližně pět. Rozešlu tedy pět e-mailů, dodám jim pět knih, ukáži jim to. Zjistím, jaké podmínky má ta která distribuce a knihy jim všem (či jedné výhradní) zapůjčím do komise. V čem vidíš problém?
|
Monty |
|
(14.10.2013 8:38:12) Petronilko, budeš mít doma jednu slepici a budeš chtít, aby se její vajíčka prodávala v supermarketu, stejně jako ta z velkochovu. Tak prostě zavoláš do Tesca, do Billy a do Kauflandu, pošleš jim vajíčko na ukázku, oni si ho prohlídnou, ochutnají, a pak si jich od tebe odvezou celé plato a dají je na pulty... myslíš?
Problém je v tom, že velké distribuce ti to zkrátka nevezmou. Nejsi pro ně partner. Nabídnout jim to samozřejmě můžeš, ovšem tím to taky končí. Ona totiž distribuce je v téhle zemi hodně drahá sranda, distributor má z knížky kolem 50% a jako každej chce především vydělat. Navíc má omezený počet skladovacích prostor a tvoje neprodejná kniha mu bude zabírat místo. A když už ti to nějaká menší distribuce vezme, nechá to pár měsíců někde ležet a pak ti zavolají, aby sis pro to přijela, protože se to neprodává. Logicky, protože to nikdo nebude nabízet; ani rozvážet, ani vystavovat jako novinku tam, kde si knihkupci jezdí pro knížky sami. My kdysi měli jednoho autora, to byl starý pán, dnes už nežije, který vydával herecké monografie; prodával je tak, že si ráno nacpal batoh knížkama a objížděl přímo knihkupce, aby to na pulty dostal. Jenže on byl v penzi, tak na to měl čas. Jako pracující člověk tohle asi fakt dělat nebudeš.
|
Andulka, tři děti |
|
(14.10.2013 9:11:28) Monty, my se tedy bavíme o neprodejné knize? To pak všechno vysvětluje.
|
Monty |
|
(14.10.2013 9:15:31) Petronilko, a jak zařídíš, aby byla prodejná, když se o ní nikdo nedozví? Ty si to představuješ jak Hurvínek válku, člověče. Bylas někdy ve skladu knih? Myslíš, že knihkupec, který si tam jede vybrat knížky má čas na to, aby si je přečetl nebo aspoň prolistoval? Všechny? Ne, vybírá podle jména autora, podle anotací v knižních novinkách nebo podle toho, co inzerují nakladatelé na svých webech. O knize vydané vlastním nákladem se odtud nic nedozví, takže si ji na pult vůbec nevezme.
|
Monty |
|
(14.10.2013 9:24:07) Ostatně proto jsme se tu včera s Ráchel bavily o tom, že schůdná cesta pro autora je spojit se s nějakým nakladatelstvím, které mu poskytne ISBN a je schopné knihu nějak do distribuce dostat, pokud si autor zaplatí výrobu. Ona je tu totiž ještě jedna věc - tiskárna ti knihu vytiskne a pak ti ji musí někam dovézt. Obvykle nakladatel zadá místa a počty kusů k vyskladnění podle toho, kolik si u něj která distribuce objedná. U tebe si distribuce neobjedná nic, takže si necháš knihy přivézt do garáže a dál? Budeš objíždět distribuce se vzorkem a pak jim to (teoreticky, kdyby si knihu vzali, což je dost nepravděpodobný) vozit v kufru auta po balících?
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 19:44:26) Monty,
A co internet?
Neni-li tedy cilem mít z knížky zisk,9 ale aby ji lidi četli.
|
Monty |
|
(13.10.2013 19:49:23) Kudlo, řeknu se jinak - není-li cílem autora zisk nebo alespoň obživa, nemá obvykle čas psát nějaké dlouhé texty. A když už si ho někdo najde, tak je to zase 99% hlušiny. To právě mohl Hrabal, neměl děti a měl to jako "životní styl", ale kolik lidí žije dneska jako Hrabal, že jo.
|
|
|
|
angrešt |
|
(13.10.2013 19:58:11) Psát na internet určitě jde - znáš Příběh stříčka Martina? Četla jsem to nadšeně a nemohla se vždy dočkat dlašího dílu. a četla jsem, že po dopsání Strýčka nabídlo nějaké nakladatelství P.Zandlovi, že mu to vydá knižně. Takže jo, tam internetové psaní pomohlo a třeba by se to povedlo i jiným.
|
Monty |
|
(13.10.2013 20:01:04) angrešte, ono se to občas povede i u těch knih vlastním nákladem, ale to je vlastně pořád o tom samém - lidem se může na internetu líbit i nějaká kokotina typu Padesát odstínů, to je nezávislý na kvalitě. Není to tak, že si lidi cíleně vyberou to "nejlepší", ono taky co to je, že jo... i když troufám si tvrdit, že zrovna těch Padesát odstínů je škvár jako vyšitej.
|
angrešt |
|
(13.10.2013 20:10:25) Ale jo, asi to taky vlastním nákladem jde - zrovna mám v mailu jeden "samonáklad" - kamarádi vydávají vlastním nákladem dětskou knížku - podle ukázek fakt hezkou, s krásnými ilustracemi. Ale nemají na to skoro žádné prostředky, takže udělají opravdu jen přesně tolik kusů, kolik budou mít závazných objednávek. Výdělek budou mít nulový, ale hlavně se snaží, aby to pro ně nebylo nějak moc ztrátové. dalo by se říct, že si ji vlasntím nákladem nevydá autor, ale jeho čtenáři.
Padesát odstínů jsem nečetla, jen jsem to viděla ve výloze, ani pořádně nevím, co to je.
|
Suza007 |
|
(13.10.2013 20:20:05) dětská knížka? to mě zajímá
|
angrešt |
|
(13.10.2013 20:26:17) Jmenuje se to Děti prérie, mají i web http://detiprerie.cz/ Náš oddíl podle ní letos v létě jel na táboře, prý to mělo úspěch (já se na táboře jen mihla, takže jsem tam knížku ani nezastihla a na vlastní oči ji neviděla)
|
Suza007 |
|
(13.10.2013 20:29:45) dík, mrknu se
|
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.10.2013 22:16:14) My samovydavatelům vydáváme knížky - resp. děláme to pro ně na zakázku. distribuce je ten největší problém. některé z nich bereme i do distribuce, když nám to zapadá do ranku
|
Monty |
|
(13.10.2013 22:31:06) Ráchel, samozřejmě, že je... to, že se samovydavatel spojí s nějakým nakladatelstvím alespoň tak, že mu dají ISBN a vezmou to na sebe je asi jediná možnost, jak to řešit. Jenže on samovydavatel zas nemá obvykle tak dobrý vazby na nakladatele, aby mu zařídili levnější tisk (tiskárny počítají ceny podle objemu ročních zakázek, jednorázový tisky jsou ukrutně drahý a POD zas nevypadá moc dobře), takže se v tom plácá, má sice knížky na paletě, ale neví, co s nima.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.10.2013 22:59:38) my to děláme jako zakázky, je to jedna z věcí, který nás drží nad vodou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 13:18:59) Šuplíku, OT, nedávno mi po dlouhé době od objednání přišel ten sešitek od Caldy Pedagogické zásady , ještě jednou díky za tip.
|
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 14:05:39) Ok, tak já to nechám.
K ostatnímu - asi nejsem tak přecitlivělá, aby mi to vadilo, no. Když řekne sto lidí o jídle, který mi chutná, že je to hnus, můj postoj k tomu jídlu se nezmění. Zajímají mne názory jiných lidí, ale neberu si je osobně, je to JEJICH názor. Je fuk, jestli se týká mé osoby nebo něčeho/někoho jinýho. Zvlášť ne u věcí, kde je subjektivní každej názor. Už tu padlo jméno Picasso - vím, že uměl malovat, ale styl, kterým se nakonec proslavil, se mi nelíbí. Pollock neuměl malovat, to co vytvořil se mi taky nelíbí, a právě proto, že nikdy neudělal nic jinýho bude můj subjektivní názor na jeho dílo řekněme "přísnější". Hrabal psal furt stejně, nikdy nenapsal nic, co by mne oslovilo, nesnižuje to nijak skutečnost, že jinýmu se to líbí a oslovuje ho to, ale právě proto, že psal tak, jak psal a psal z potřeby psát v tom já osobně vidím prvky grafomanie. Nemyslím, že by se to mělo dotýkat těch, co ho čtou rádi a kterým se jeho knihy líbí. Co je jim po tom, jak to nazývám nebo vnímám já?
|
Monty |
|
(13.10.2013 14:11:36) Subjektivní dojem konzumenta čehokoli, ať už literatury nebo řízku, těžko nějak změní/ovlivní názor jiného konzumenta. To je podstatný. Ten dojem konkrétního člověka, ne názor jinýho. Proto třeba vnímám lehce úsměvně to, když si lidi vybírají filmy/knihy výhradně podle recenzí nebo hodnocení na ČSFD. Žádný názor zvenčí by neměl mít vliv na moje osobní vnímání, neměl by to od začátku ovlivňovat. Pak není relevantní a není můj. Ochutnat řízek a říct, že mi nechutná, nebo i klidně, že je to hnus beru; nikdy nejíst řízek a přesto vědět, že je určitě hnusnej, protože to říkala Maruška odvedle, nechápu.
|
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 14:15:52) Ono to má ještě jednu rovinu - mít úctu k odlišným názorům druhých.
Proto neříkám o řízku blééé hnus, i když si to myslím, protože je to nezdvořilé k těm, kterým chutná.
Je rozdíl být upřímný a hrubý. Přičemž hulváti se často zaštiťují právě upřímností, ale je to něco úplně jiného.
|
Monty |
|
(13.10.2013 14:23:30) Být autentický hulvát je mi milejší než předstíraný slušňák.
|
Monty |
|
(13.10.2013 14:26:50) Možností je...
Navíc si myslím, že i jako hulvát jsem schopná akceptovat názor druhých, ať už je vyjádřený jakoukoli formou.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 14:44:10) Pak ti nedělá jistě problém uznat za hodnotnou jakoukoli formu uměleckého (zde literárního) díla.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.10.2013 11:24:36) Monty,
V tomhle jsem spis na Tvý straně, protoze Ty to děláš jako řemeslo a je to PŘIZNANÝ a to mi pripada fér.
Treba na tom Vieweghovi mi vadi, ze on to taky děla jako řemeslo, ale nemám pocit, ze by to přiznával.
Ted mi skutečně jde taky jen o ten proces, myslim, ze se znalosti řemesla lze napsat knížku kdykoli a o čemkoli bez ohledu, jestli do ni ma ten člověk co vlozit, ale BEZ te znalosti je to asi velmi těžké, i kdyz by ten náboj, co psát, byl velmi silny.
Ono ani ten Hrabal nebyl zadnej neumětel, myslim, ze věděl co děla a chtěl to dělat prave takhle.
|
Monty |
|
(13.10.2013 11:39:29) Kudlo, tak jistěže nebyl blbej, to je z těch knížek znát... jak moc to měl nebo neměl promyšlený je sporný. Klidně mohl, když viděl, že se jeho styl chytil, mohlo být pokračování v něm kalkul, to já fakt nevím, ale spíš z toho mám pocit, že ho to bavilo a měl nutkání psát.
|
Martina, 3 synové |
|
(13.10.2013 11:48:20) Hrabal psal léta jen sám pro sebe a své přátele - neměl žádnou zpětnou vazbu od "běžného čtenáře".
Navíc svá díla stále přepisoval, existují ve více mutacích i oficiálně, jistě jich ještě mnoho vyhodil.
Pro něj psaní byl životní styl, ne řemeslo, způsob obživy, touha po zviditelnění, společenském uznání - nic takového ani neměl až do pozdního věku.
Byl ročník 1914.
|
|
JaninaH |
|
(13.10.2013 11:56:35) Monty, a proč tě to, že ho to bavilo a že měl nutkání psát, tak irituje, že to nazýváš grafomanstvím a "intelektuální onanií"? Nestačilo napsat, že tě tento styl psaní a Hrabalovo dílo neoslovuje? Víš, já vždycky děti učila, že když jim něco nechutná, mají říct prostě "Tohle mi nechutná, to jíst nechci" a jít od stolu, a ne volat "Fůj, to je hnusný, kdo to může žrát?", že to se prostě nedělá. A tys to včera jednu chvíli dělala (jak už jsem napsala, zřejmě v záplu diskuse), proto Líza psala o kyselých hroznech a libik o zklamání.
|
Monty |
|
(13.10.2013 12:04:24) Janino, no, tak to holt máme každý jinak, asi nejsem tak slušně vychovaná. Říkám/píšu, co si myslím, a nemám problém ani s tím, když to dělají ostatní. Víc neslušný mi přijde názor neříct nebo říct někde po straně, než ho říct, ať je jakýkoli. To přece neznamená, že ten názor musíš sdílet nebo s ním souhlasit - víš, jak to řekl Bukowski. Názor je jako díra do prdele, má ho každej.
|
|
Monty |
|
(13.10.2013 12:05:06) Neirituje mne to vůbec, jen píšu, jakej z toho mám dojem.
|
|
|
|
|
|