| KoproFka | 
 |
(29.7.2013 19:06:51) Vit.a, mám doma dosti nestandardního prvňáka (četl sám už od 5-ti let) a teď, na konci první třídy čte naprosto plynule jakýkoli text ALE - od září měl od pí učky nařízeno, že musí každý den nahlas číst to, co proberou ve škole + nějaký další souvislý text dle vlastního výběru(protože už uměl číst). Jenže on nechtěl číst to navíc! - tedy nechtěl ho číst NAHLAS (tvrdá palička, njn...) - nechtěl hlavně proto, že je velmi perfekcionisticý a nesnáší, když udělá chybu. Rád si už tak 2 roky četl to, co potřeboval - z encyklopedií, čtyřlístků, knížek, ale potichu, pro sebe.... nejdřív jsem se ho snažila donutit, ale pak mi došlo, že je to cesta do pekel. A pokud chci, aby měl ke čtení odpor, tak tohle je ta nejlepší cesta, jak to zařídit. A taky jsem si vzpomněla na sebe, když jsem byla malá. Jak jsem strašně nerada četla, když mě naši nutili, třeba z novin,atp. radši jsem četla potichu sama, co jsem chtěla já... Nebudu podrobněji zmiňovat, jak se ve čtení zhoršil za 3 měsíce v 1.třídě, když ho pí učka nutila s dětma slabikovat - narvat všechna slova do slabik.... Ale prostě - v prosinci na třídní schůzce jsem to s pí učkou probrala - tedy to, že čte strašně a že ho prostě nehodlám nutit číst nahlas, protože od té doby, co to dělám, už o čtení téměř ztratil zájem sám... že před první třídou četl krásně (i ona mi to potvrdila, že se hodně zhoršil) a teď ho vůbec nepoznávám... takže jsem tomu nechala naprosto volný průběh...
Což v našem případě znamená, že povinně nahlas četl jen to, co měli číst všechny děti - tzn. stránku ve slabikáři atp. Pořád spolu chodímne do knihovny, kde si vybírá knížky jaké chce - a čtu mu v nich já, nebo manžel - zejména před spaním. On si v nich pak listuje a přečte si pro sebe jen to, co sám chtěl... Hodně si pořád četl a stále čte komiksy - čtyřlístek je velký hit už spoustu let... A taky - toužil dostat knížky Malého Poseroutky - dostal je - jednu po druhé vždycky k nějaké příležitosti. Četli (a už přečetli) jsme spolu všechny a moc dobře se u toho bavili... a konečně se dostavila satisfakce - od začátku prázdnin si synek k jídlu nosí čtení (buď právě ten čtyřlístek, nebo poseroutku), každou chvilku si někam zaleze a čte si, nebo předčítá kamarádům, kteří jsou u nás na návštěvě... mám fakt radost! že mu škola to čtení nevzala!!!
Za mě - každé dítě je na konci 1. tř na rozdílné úrovni čtení (to jsem viděla názorně na slavnosti prvního čtení u nás ve třídě - důležité je ale, neznechutit čtení dětem! Nechala bych je číst si samotné, potichu, pomalu, ať na to mají čas a nestresují se hlasitým čtením...ať si čtou co chějí, ať je to veselé a plné obrázků...ale hlavně - ať jim pořád čtou paralelně také rodiče!
Co se týče té slovní zásoby, o které píšeš - no, nediv se, že dcerka nerozumí - obraty ve starších pohádkových knížkách jsou zastaralé a takřka vůbec se v běžné mluvě nepoužívají - troufám si říct, že slovní spojení "nastal soumrak" malá nikdy v životě neslyšela - tak jak by asi tak mohla vědět, co to znamená. Tzn. - vysvětluj, vysvětluj, vysvětluj...a také v běžné mluvě používej
|
| Lída + 4 |
 |
(29.7.2013 20:20:34) Koprofko, tak na to bych se učitelce vybodla, nutit dítě, který dávno čte, doma nahlas číst ty blbiny ze slabikáře... Jak sama píšeš, jedině ho to otráví. Mně před nástupem do školy četly tři z dětí (jedno od necelejch tří let), a tam, kde učitelka trvala na podpisech, že četly, podepisovala jsem bez čtení. Ostatně stejně to dělali i moji rodiče kdysi se mnou a mejma sourozencema.
|
| Líza | 
 |
(29.7.2013 21:02:07) Tak tak, taky jsem mívala v slabikáři podepsáno, že jsem četla stránku 20 minut. Já ji ale měla přečtenou za minutu. Naši naštěstí věděli, že ležím furt v knihách, a neprudili.
|
|
| KoproFka | 
 |
(29.7.2013 23:18:20) taky jsem se jí na to vybodla - mlaďas dostal papír s kolonkama, kde měl mít napsáno a rodičem podepsáno, že každý den četl....mmch pí učka poslala jen ten lísteček bez vysvětlení pro mne, jaké penzum má přečíst, takže jsem mu to určila na 1/2 hodiny (což pro něj nahlas bylo moc, ale já to nevěděla) četli jsme asi 4x, on byl pak totálně zpruzenej. Za těch půl hoďky přečetl kapitolu z Kocourka Modroočka, ale vůbec z toho nebyl nadšenej, naopak! byl nešťastnej, že se párkrát přeřekl...chjo... perfekcionista jeden 
Pak jsem napsala pí učce mail, že jsem nějak nepochopila účel toho papíru a že mi dítě začíná stávkovat - a jak jako dlouho že má vlastně číst - napsala mi, že půlhoďka je strašně moc, že to má být tak 1 odstavec (jenže na tom papíru byly kolonky "datum" "titul" "stránka" "podpis", takže mě fakt nedošlo, že se má jednat o pouhopouhý odstavec). Na to jsem jí odespala, že čte denně sám o vlastní vůli o hodně víc a že tedy nechápu, proč mám dítě, které čte, nutit číst. Že si myslím, že mu takhle čtení znechutím a to že bych fakt nerada... Odepsala mi, že číst by měl proto, že takhle doma čtou všechny děti... Asi, aby neměl nějaké extra výjimky...
No, papír už jsem mu stejně nevyplňovala a pak v prosinci jsem si to s ní vyjasnila - s tím, že jsem dost otřesena tím, jak se ve čtení zhoršil a jak v podstatě začal odmítat jakékoli čtení... Dohodli jsme se, že do jeho čtení doma nebudeme jakkoli zasahovat. Naštěstí pak byli vánoce (dostal knížky co si přál), potom byl 14 dní nemocný, takže byl dlouho doma, a to jeho stávkování a i čtení se upravilo.
Jen jsem nějak nepochopila, co tím vším ta naše pí učka sledovala. Přece účelem první třídy je naučit děti číst a když už nějaké dítě plynule čte, tak je to přece pro ní skvělý, protože to dítě už nic učit nemusí... Navíc synek je dosti disciplinovaný, takže v hodinách nezlobí a nevyrušuje, ale sleduje výuku - i když to umí... ...ona ta naše pí učka je dost přísná, takže by ho ani nenapadlo nějak zlobit...
|
| Lída + 4 |
 |
(30.7.2013 9:39:34) Jednoduše praštěná učitelka, která není schopná poskytnout dětem individuální přístup, plus vysvětlit ostatním dětem, proč třeba Pepíček doma číst nemusí. U třetího syna jsme to měli právě naopak. Do školy nastupoval dřív, ale tou dobou četl už přes tři roky. Učitelka sice taky rozdala "čtenářský archy", kde se každej den podepisovalo, že dítě doma četlo, ale my jsme ho vůbec nedostali, s komentářem, že přece si čte sám dostatečně, tak by to nemělo význam. Ve škole samozřejmě s ostatníma neslabikoval, vybral si z knihovničky knížku, kus si přečetl a pak ostatním vyprávěl obsah. To navíc myslím řadu dětí dál podnítilo, aby si mohly samy přečíst taky něco zajímavýho. Tohle prostě byla PANÍ UČITELKA.
|
|
|
|
|