| Pam-pela | 
 |
(26.7.2013 16:00:16)
Jak chápete citát: "Co dítě nedostane, zřídka může později dát." (P.D. James)?
|
| Edvi+1+1 | 
|
(26.7.2013 16:03:27)
chapu to v souvislosti s laskou. Diteti kteremu se lasky nedostava ji pozdeji neumi davat, projevovat.
|
|
| Limai | 
|
(26.7.2013 16:04:33)
To je jednoduchý jak facka-cit,lásku,pochopení,empatii,zájem.....a tak dál.
|
|
| Linda V. | 
|
(26.7.2013 16:11:22)
Všechno, co je důležité a člověk to v dětství nemá/nezná. Nedávno jsem do jiného tématu psala, že si moji rodiče v životě nedali přede mnou pusu nebo že by se vzali za ruku nebo si něco hezkého vzájemně řekli - to jsem v životě neslyšela. A proto já nejsem schopná ani představit svého partnera svojí mamince, ačkoli jsem s ním žila deset let, přišlo mi divné přijít za ní a říct jí, že mám někoho ráda. Tohle tam podle mě například patří.
|
|
| zlobivá holka | 
|
(26.7.2013 16:22:47)
Často to tak funguje, ale není to platné pro všechny. Záleží na povaze, záleží na podmínkách...
Znám osobně několik lidí, kteří se tomu vymykají. Například jedna paní, v dětství matkou zanedbávaná, opuštěná v roce, pak několik let dětský domov, pak rodina, kde docházelo k týrání a sex. zneužívání... Po pubertě plné průšvihů a promiskuitního chování si našla psychoterapeuta, chodila tam asi 10 let... A ťuky ťuk, je to skvělá laskavá máma od dvou dětí, má stabilní vztah a dobrou práci...
|
| TaJ | 
|
(26.7.2013 17:14:38)
To je právě to, že se s tím, když člověk tyhle věci v dětství sám nezažil, dá vyrovnat v podstatě dvěma způsoby - buď člověk převezme stejný vzor, rezignuje a chová se stejně, jak to viděl ve své rodině... a nebo si řekne, že nechce, aby to samé zažívalo jeho dítě a ze všech sil dělá všechno proto, aby jeho dítě dostalo všechno to, čeho se jemu nedostávalo....
Ale na otázku zakladatelky - pod tím "co dítě dostane" si představím lásku, porozumění, úctu k ostatním...
|
| angrešt |
|
(26.7.2013 17:20:46)
Jj, krásně rozebráno v Koukolíkově Vzpouře deprivantů.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(26.7.2013 17:27:25)
tuto knihu mají moji studenti jako povinnou četbu :D
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(26.7.2013 17:49:47)
To není přesný, protože dítě se obvykle buď vymezí nebo ztotožní, prakticky není žádná třetí cesta.
Problém je v tom, že člověk nemá některé věci naučené, neví, jak mají vypadat, třeba by je i chtěl "dát", ale neví, co to je a jak se to dělá.
Někdo se to naučí, jiný ne.
|
| zlobivá holka |
|
(26.7.2013 17:55:59)
To právě takhle nestojí, že je jen identifikace nebo kompenzace. Právě viz výše - že člověk chce dát dítěti to, co sám nedostal, vede často ke kompenzaci, která je stejně nevědomá, jako identifikace a často vede k tomu, že se člověk chová přesně tak, jak nechtěl, akorát to má jinou podobu, takže si toho není vědom.
A v tom příkladu jsem mluvila o člověku, u kterého nedošlo k prosté kompenzaci, ale díky terapii k uzdravení a asi i dosycení (což by paradoxně potvrzovalo to rčení  ) a tím pádem může mít teď s dětmi zdravý vztah...
|
| Monty |
|
(26.7.2013 17:59:25)
zlobivá holko,
ale je to primární postoj, ze kterýho vycházíš. Těžko mluvit o tom, že k tomu lze být nějak neutrální.
Když tvůj táta bije mámu, buď to vezmeš jako něco, co je OK a co tak má bejt, nebo ti to přijde ošklivý a nesprávný a nebudeš to dělat.
|
| Líza | 
|
(26.7.2013 18:01:16)
Nebo ti to přijde ošklivý a nesprávný a časem to začneš dělat, protože u tebe to je něco úplně jinýho a ta tvoje si to na rozdíl od mámy zaslouží. Popřípadě ji sice nebudeš mlátit, ale zato ti bude hlásit pokaždý, když si uprdne, a když ne, tak ji zamkneš doma.
|
| zlobivá holka |
|
(26.7.2013 18:02:32)
asi tak nějak 
|
|
| Monty |
|
(26.7.2013 18:04:57)
Ano, ale pořád je to totéž - vymezení nebo identifikace.
To, že něco nejdřív odmítnu a pak přijmu je jen bimcání se mezi těmito dvěma póly.
Já neznám třetí možnost, v ničem.
Líbí - nelíbí, chutná - nechutná, jsou tam drobné odlišnosti v intenzitě těch pocitů, ale výchozí stanoviska a postoje jsou vždycky dva. 
|
| zlobivá holka |
|
(26.7.2013 18:12:09)
Jenže lidské "já" je spousta různých "osob"...takže "líbí-nelíbí" je velice složité a různé složky lidského "já" to mají "různě". Obzvláště, co se týče vztahu k rodičům, které apriori chceš milovat a vidět pozitivně, ale přesto nejsi schopen přehlédnout, jak se k tobě nebo sobě chovají...případně to může vytěsnit, popřít...obranných mechanismů je spousta
Nicméně já jsem mluvila o tom výsledku - nemusí to skončit pouze tím, že když člověk nedostal např. lásku, tak buď děti nemiluje, nebo jim to vynahrazuje...taky to může zpracovat a přijmout a s dětmi si vytvořit vztah vyrůstající na opravdovém základě, ne jen jako kompenzace
|
| zlobivá holka |
|
(26.7.2013 18:14:22)
A mimochodem kategorie "líbí-nelíbí" se může rozrůst třeba o "nevím, jestli líbí, ale určitě přitahuje, fascinuje...atd."
|
|
| Monty |
|
(26.7.2013 18:16:48)
No, já bych to čistě z osobního pohledu řekla asi tak: Pokud nemáš důvod mít někoho rád, tak ho rád nemáš. Dítě má rádo rodiče, pokud mají rádi jeho; ve chvíli, kdy ho rádi nemají, nebude je bezdůvodně milovat jen proto, že jsou to rodiče.
Někdo třeba jo (přijetí). Někdo ne.
A to, že si musíš hledat důvody a vůbec obecně zaujímat stanoviska tě vystavuje daleko složitějším mechanismům, než když o tom uvažovat vůbec nemusíš, protože to máš "zadarmo". Pak to tak obvykle šíříš dál i na svoje děti.
|
| Monty |
|
(26.7.2013 18:22:42)
Šuplíku,
to je láska na bázi projekce. Když se na mně někdo vykašle, můžu si v duchu malovat, jak je skvělej, protože s ním nemám reálnou zkušenost. A když jí i mám, tak ji dokážu vytěsnit, abych se s tím nějak srovnal.
|
|
|
| Epepe | 
|
(26.7.2013 21:34:51)
Nesmysl. 90% dětí miluje své rodiče čistě proto, že to jsou rodiče. To je právě ten průšvih, proto jsou tak zranitelné.
|
|
|
| Monty |
|
(26.7.2013 18:21:34)
Zkusím to na konkrétním příkladu. Včera jsem měla na návštěvě matku a bavily jsme se o tom, jakej máme život - matka, ségra, já. Moje matka je poměrně svérázná osoba, která v dětství nezažila nic, co by bylo jen vzdáleně podobný rodičovský lásce. Má dvě děti, jedno chtěný a milovaný, druhý nechtěný a nemilovaný. Ve finále jsou na tom ale obě ty děti stejně, protože ani tím, co pokládala za lásku nedokázala z milovanýho dítěte vychovat zdravě sebevědomýho člověka, kterej si nepotřebuje nic dokazovat nebo neustále bojovat s mindrákem. Naopak to nemilovaný je na tom o něco málo líp, protože je víc zvyklý dostávat "přes hubu" a líp se s tím srovnává. Ale jen o trošku.
|
|
|
| radka | •
|
(21.8.2013 14:24:55)
anebo se dostaneš díky životním kotrmelcům nebo třeba psychoterapii dál a "dosytíš se", případně nahlédneš vzorce a začínáš vidět cestu ven a jinak...
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)