Seyla+1 |
|
(2.7.2013 12:17:38) Psala jsem zde cca před 14ti dny, že mé miminko nemá vyvinutou lebku a bylo mi doporučené přerušení těhotenství po konzultaci s genetičkou, na které jsem přistoupila. V pondělí jsem nastoupila do nemocnice a do dvou dnů mělo být po všem. V pondělí mi nasadili tyčinky do děl. čípku s tím, že nasají vodu a roztáhnou porodní cesty a druhého dne se vyndají, nasadí se tabletky na vyvolání a plůdek vyjde. Když nasadili tablety, tak jsem dostala 40tky horečky, protože je to možným vedlejším účinkem. Celý den jsem nejedla a nepila, protože kdyby se zadařilo, šla bych ještě pod celkovou narkozu na vyčištění dělohy. Dali mi kapačky na teploty a ráno zase tablety - jiné. Nezabraly, tak mi dali Oxytocin - 3x po 500ml, také to se mnou nic neudělalo - již druhý den bez jídla a pití (kapačku na zavodnění mi dali jednou za ty dva dny 500ml) s tím, že se ráno uvidí, co se bude dít. Byl už čtvrtek. Ráno přišli s tím, že mě píchnou přes břicho přímo do dělohy a nějak to vyvolají. Upřímně řečeno mi to bylo už jedno. Byla jsem tak rozbolavělá z toho, jak do mě furt sahali, že jsem si přála usnout a už se nikdy neprobudit ty injekce nešly, bolelo to, plakala jsem, nervy pracovaly takže jsem dostala Lexaurin na uklidnění. Pak mám asi hodinu okno. Vstala jsem, chtěla jít na toaletu, v tom mi praskla voda, začly bolesti, já zazvonila na sestru, ta doběhla, plůdek ze mě vyšel a jelo se na kyretáž. Když jsem se vzbudila po celkové narkoze, bylo mi řečeno, že vše proběhlo v pořádku a půjdu za 4 hodiny domů. Pustili mě ve čtvrtek v 17:00h
Byl to nejhorší zážitek v mém životě nejen, že tam byla ta psychická bolest, momenty, kdy jsem se loučila s miminkem, bylo mi to líto, bolelo to, ale pak ta fyzická, která mohla konkurovat té psychické. Už NIKDY tohle nechci zažít Nepochopím PROČ mě museli tak trápit
Nyní jsem doma a partner je mi velkou oporou! Vše mě přebolí, chce to jen čas, já vím. Jen nevím, zda tento zážitek dokážu někdy zapomenout, doufám však v to, že ho alespoň dokážu odsunout někam hluboko dozadu paměti.
Omlouvám se za román. Muselo to ze mě
|
Pedrosaa |
|
(2.7.2013 12:21:07) Seylo,tvoje předchozí téma jem nečetla, takže nevím v kolikátém jsi byla týdnu,jestli máš už nějaké děti ,ale moc mě to mrzí,čím sis musela projít.Ten kdo si tímhle neprošel neví jak moc to bolí ,ale i tak tě chápu a posílám hodně moc sil.Je dobře,že je ti partner oporou. Hodně sil. Drž se, vím,že tohle nepřebolí,ale časem to bude bolet míň.
|
|
Lassiesevrací |
|
(2.7.2013 12:27:55) Je mi to moc líto. Dobře, že máš partnera, který je ti oporou. Přeji ti do budoucna jen to dobré, ať se to co nejlépe zahojí (duše i tělo).
|
|
Hr.ouda |
|
(2.7.2013 12:28:06) Je mi Tě líto. Buhužel, další ukázka toho, že naše zdravotnictví řeší povětšinou jen "technický" problém, přistupují k tomu mechanicky, a to často dost humpolácky .
Něco jako psycholog, terapetut, kvalifikovaný vycvičený dobrovolník (např. někdo, kdo nečím podobným prošel, a je lidsky vhodný a projde výcvikem k tomu, aby mohl podat pomocnou ruku ostatním v podobné situaci) to je u nás obvykle z říše utopie.
Drž se a do budoucna přeju kupu zdravých čiperných detí
|
|
Sam01 |
|
(2.7.2013 12:29:38) Seylo, je mi moc líto,čím jsi musela projít. Snad už bude jenom líp.
|
|
zuzkasim |
|
(2.7.2013 12:30:38) Přeji hodně rychlé zotavení fyzické i psychické... Musel to být hrozný zážitek:-( Aspoň, že je ti partner oporou, využívej toho a pečuj o sebe.
|
|
Žžena |
|
(2.7.2013 12:40:06) Seylo, mrzí mne, čím jsi prošla, je naprosto normální, že se z toho potřebuješ vypsat a nějak to v sobě pořešit. Prošla jsi velmi těžkým životním krokem a je dost možné, že Tě to, zvlášť vzhledem ke způsobu, jakým to bylo provedeno, bude nějakou dobu tížit - na těle, ale hlavně na duši. Tak bych jen chtěla napsat... pokud budeš cítit, že je toho na Tebe moc, vyhledej pomoc. Dá se na to najít jak psycholog, terapeut, jsou různé podpůrné skupiny, i tady na Rodině bys určitě dostala dost užitečných kontaktů... Že máš podporujícího partnera, je skvělá věc, ale někdy to nestačí a ta bolest potřebuje ještě být "poléčena" i jinde.
|
Šešule |
|
(2.7.2013 12:56:54) Upřímnou soustrast.
|
|
|
překvapená 20.9. |
|
(2.7.2013 13:05:57) Jsi velmi statečná ve všech směrech.
Nepochopím, proč se to dělá takto a je mi z toho na nic.
|
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:14:35) Je mi to lito, ja jsem v Cechach delala na gynekologii a na oddeleni jsme toro resili.Akorat tedy s tim jidlrm to nechapu, pokud to vubec nevypadalo, tak se mohla pani najist.Ono to je bohuzel tak, ze to zabere 2 az 3 dny.Tak doufam, ze uz Ti bude jenom lepe.Drz se
|
|
Len |
|
(2.7.2013 13:19:51) To me moc mrzi, hrozny zazitek. Nechapu, proc se to dela v CR takhle, vzdyt jsou jine moznosti, tohle neni setrne ani na psychiku ani na telo Drz se
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:25:17) Len ono se to dela vsude podobne.Moc alternativ bohuzel neni.Akorat tedy se vetsinou zacina tou aplikaci Enzaprostu do delohy jako s prvni alternativou, ne posledni.Ale nevim, kde pani byla.
|
Len |
|
(2.7.2013 13:30:48) Vendy, neni pravda. V UK se to dela podobne jako kyretaz po usmrceni plodu. Pokud je uz plod vetsi, vynda se po castech. Je teda na vyber, bud vyvolany porod nebo operativne. Zajimala jsem se o to, kdyz jsem byla poprve tehotna a takhle mi to bylo vylozeno doktorkou plus jedna moje kamaradka byla nedavno na potratu v sedmnactem tydnu a taky to bylo provedeno v narkoze.
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:39:00) No bylo by to lepsi.Ja se bohuzel setkala i v zahranici s metodou, co se dela u nas.To co popisujes je asi pro pacientku lepsi po psychicke strance, ale neumim si to taky dost dobre predstavit.Dite ve 20 tydnu je pomerne velke:-(
|
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:40:57) A operirivnim postupem minis cisarsky rez?Aby mi to ta jizva neustale pripominala?To bych nechtela.
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:41:58) Pardon, operativnim.
|
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(2.7.2013 22:44:01) A jizva na duši ti to nepřipomene?
Mám dva císaře a jizva je pidimidi...v TOMHLE problém fakt není.
Jinak zakladatelce posílám
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 23:21:38) Jizva na dusi by byla a ta by mi stacila.Nemusela bych mit jeste jizvu na tele
|
|
|
|
|
Seyla+1 |
|
(2.7.2013 13:50:51) Byla jsem v Brně. V nemocnici Bohunice. Mně neřekli, že je možných více postupů, mně řekli jen tento jeden. Tyčinky, tablety, kapačky. Ta injekce do břicha byla prý poslední možnou variantou. Přitom vím o tom, že to jde i v celkové narkoze, byla jsem teprve 14tt ale já tomu houby rozumím. Vím jen, že to bylo zbytečné trápení.
|
Vendy a dve holky |
|
(2.7.2013 13:55:58) Chudinko mala, 14. tyden a takhle sis uzilaJde o to, ze ty porodni cesty jsou nezrale a zavrene, jde to moc tezko a moc pomalu:-(.Nektere veci by nemely existovat.
|
|
zuzkasim |
|
(2.7.2013 16:53:20) 14. týden a takové problémy? Je mi z toho za tebe smutno. Já měla v 11. týdnu zamlklý plod, vždyť jsi měla miminko jen o 3 týdny starší! Byla jsem na kyretáži na soukromém pracovišti a jsem dodnes vděčná, že mi doktorka nabídla tuto alternativu oproti Bohunicím, kam jsem se strašně bála jít. Zažila jsem jen příjemné jednání, i prostředí bylo přátelské, jen tam asi nejde být přes noc:-( Je vidět, že když se chce, jde to i jinak (už jen ten přístup).
|
Seyla+1 |
|
(2.7.2013 17:21:04) Já ani v tom neměla na výběr prostě tam genetička napsala, že půjdu na objednání do Bohunic a já tam jít musela už vím pro příště, že screening proběhne jinde, i kdybych kvůli tomu měla jet 100km !
|
zuzkasim |
|
(3.7.2013 11:22:48) Bohunice jsou kolos, tam jsi jen jedna z mnoha:-( Ale je pravdou, že na tyto zákroky moc možností jít jinam není. No nic, teď čas nevrátíš, ber to tak, že tyhle vady plodu se stávají dost často, miminko by nejspíš nebylo schopné života a lepší to takhle vyřešit asi co nejdřív. Bolí to, ale asi to tak mělo být. Budeš mít krásné a zdravé děti, jen to prostě nebude teď, protože teď není ten správný čas. Bát se v dalším těhotenství budeš, to je jasné, já se taky bála, ze začátku, aby se to udrželo, pak se zas doktorce zdálo, že je mimčo moc nízko, abych neporodila dřív a teď jsem 36. týden, už odmítám ležet, protože si myslím, že tyhle věci stejně ani doktoři pořádně nepoznají. Chce to věřit sobě, svému tělu. Určitě tě bude tvoje gynekoložka v dalším těhotenství víc sledovat, jen se nenech stresovat. A na Bohunice co nejdřív zapomeň, jestli se to dá.
|
|
|
Ursus+3 |
|
(2.7.2013 20:44:03) já jsem byla 16 tt a taky to řešili kyretáží, ale podcenili stáří těhotenství a blbě mě medikovali a protrhli mi při tom dělohu, takže mi nakonec ještě museli zachraňovat život a probrala jsem se ja JIPu
|
Seyla+1 |
|
(3.7.2013 13:53:19) A pak jim věř a odevzdej se do jejich rukou! Tvrdí, že ví, co dělají a přitom ho*no! Jsem ráda, že to u tebe dopadlo dobře!
|
|
|
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(2.7.2013 13:49:28) je mi to moc líto! Snad to čas zahojí. Posílám mnoho sil
|
|
|