| louda | 
 |
(1.6.2013 12:19:22) Já jsem dospěla k tomu, že žádný "důkaz lásky" pro mě není důležitější, než běžná sounáležitost v rodině. S kamarádkou se dlouholetý partner rozešel po nádherné romantické dovolené (dle všech ukazatelů čekala spíš prsten). S kamarádem se zase rozešla přítelkyně kvůli tomu, že přes týden, kdy se nevídali, jí téměř neodepisoval na zprávy a nevolal. Myslela si, že má jinou a on ji přitom hodně miloval a trvalo mu léta, než se z rozchodu vzpamatoval. Dřív jsem po důkazech prahla a všechno, co bylo jinak než na začátku vztahu jsem s obavou analyzovala, co by to tak mohlo znamenat. Dopadlo to tak, že jsem sama a doufám, že mi život dá ještě šanci, kterou tentokrát nepromarním kvůli zbytečnostem.
|
| louda | 
 |
(1.6.2013 15:19:57) Protože je ten typ, co si nerozumí s mobilem. Oni se o tom mockrát bavili, on nechápal, proč je to pro ni tak důležité, proč by měl s sebou všude tahat telefon. Vždyť ji přece miluje a myslí na ni každý den, i bez SMS typu Miluji tě miláčku. Ona zase nemohla pochopit, proč je to pro něj problém. Dopadlo to hloupě.
|
| Grainne | 
 |
(1.6.2013 17:31:29) No ignoranci tohoto typu bych asi taky moc netolerovala. MM to taky docela dlouho nemohl pochopit, ale snaha byla. Kdyby ignoroval moje pocity, které jsou pro mě důležité, pošlu ho k vodě taky.
Netoužím po hmotném statku, který by vyšel na roční příjem, jako po důkazu lásky, ale po něčem, co není nijak těžké "obětovat" pro klid a dobrý pocit toho druhého.
Navíc - když se dokáže "šprajcnout" v takové maličkosti, dá se předpokládat, že se dokáže stejně dobře "šprajcnout" ve věcech daleko zásadnějších, já bych si to klidně vyhodnotila jako vysoké riziko.
|
| louda | 
 |
(1.6.2013 22:38:16) Mně by to taky vadilo. Bylo to ještě na studiích, byl jelito a taky si to pak vyžral. Ale teď se snažím posuzovat chlapa hlavně podle toho, co dělá pro rodinu, ne podle drobností typu počet SMS nebo snídaně do postele.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(1.6.2013 23:11:26) Tak ale pro nej to evidentne těžké bylo?
Je pocit jednoho - ze chci posílat smsky - opravdu o tolik dulezitejsi než pocit druhého - ze je posila nerad?
|
| Monty | 
 |
(1.6.2013 23:16:26) Taky myslím, Kudlo. Já třeba strašně nerada telefonuju a kdyby chlap podmiňoval vztah tím, že mu musím denně volat, protože on to tak chce, neměla bych zrovna pocit, že mne bůhvíjak miluje.
|
| Kudla2 | 
 |
(1.6.2013 23:22:19) Přesně, Monty.
Pro me by byl v takovem případe dukaz lásky z me strany to, ze bych se o to občas pokusila, a z jeho, ze by to tak bral a nevyžadoval víc.
|
| Monty | 
 |
(1.6.2013 23:25:22) Kudlo, no jasně, pokusit se o nějaký rozumný kompromis v rámci možností. Podle mne přizpůsobovat se za každou cenu druhému nebo trvat na svém, i když vím, že ten druhý je poněkud jiného smýšlení a jde přitom o hovadinu typu SMS o "lásce" vůbec není.
|
| Kudla2 | 
 |
(1.6.2013 23:29:55) Přesně tak.
Možna je láska pravé v tomhle - v té ochotě ke vstřícnosti a k tomu netrvat stoprocentně na svém.
Naopak netrvat VŮBEC na svém je spis známka chore mysli než lásky.
|
| Monty | 
 |
(1.6.2013 23:33:38) Kudlo, jo, vidím to dost podobně. Zkrátka mi člověk, kterého mám rád stojí za to, abych mu vyšel vstříc a očekávám totéž od něj... a ideálně vyjdeme oba na půl cesty. Extrémy jsou špatně, ať už jsou jakékoli. Mluvím o normálních lidech s normálními názory a požadavky, pochopitelně.
|
|
|
|
|
|
| louda | 
 |
(2.6.2013 9:18:03) Dobrá pointa, Kudlo. Má to prostě dvě strany.
|
|
|
|
|
|