| Mirek_ | 
 |
(24.5.2013 7:59:40)
Zajímalo by mne, jak podle vás radí bible postupovat v následující modelové situaci. Ideálně když svůj názor podpoříte odkazy na biblické verše.
V diskusi http://www.rodina.cz/nazor17022692.htm byl probíráno, jak se zachovat v případě, kdy známá ze školky (děti navštěvují stejnou školku) má zájem o kontakt jak mezi dospělými tak mezi dětmi, ale zakladatelce se z nich zvedá žaludek, protože „ta maminka nepřiměřeně zapáchá potem ... zřejmě se vůbec nemyje a nemění oblečení a stejně tak nechává chodit svoji dceru.“
Pokud někdo z diskutujících vymyslel, jak návrh známé na návštěvu odmítnout, bylo to nějaké „vybruslení“, nikoli přímá informace. Já jsem příznivec spíše slušné a pravdivé komunikace, už jsem kdysi založil téma http://www.rodina.cz/nazor15401193.htm , takže tuším, co si asi myslí běžný čtenář tohoto webu. Ale jak se na situaci dívají čtenáři bible?
Já vidím jako relevantní verše
Efezským 4:25 Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.
Matouš 5:37 Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.
Matouš 18:15 Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima...(tím neříkám, že smrdět je hřích, ale poukazuji na pokyn řešit problém přímo, mezi 4 očima)
Přísloví 28:23 Kdo domlouvá člověku, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk.
Ale protože bible je nejednoznačná, předpokládám že najdete její podporu i pro jiný přístup k modelové situaci a už se těším na vaše příspěvky.
|
| Eva | •
|
(24.5.2013 8:09:02)
Mě to přijde jednoznačné podle Bible - mluvit pravdu. V rámci slušného chování samozřejmě mezi 4 očima. Řekla bych jí to slušně, ale pravdu.
|
| Grainne | 
|
(24.5.2013 8:13:41)
Nejsem znalec Bible, ale co říká Bible pro případy, kdy pravda nezabere?
|
| Cirilinka | 
|
(24.5.2013 8:34:31)
Grainne když Bible nezabere, bližní,který neocenil přímost, si zaslouží udeřit zmiňovaným literárním skvostem do hlavy a opustit na věky 
|
| Grainne |
|
(24.5.2013 8:48:49)
Mně napadla souvislost s omýváním nohou - tedy svrhnout do vany a vydrhnout, ale to by se střetlo s naším právním řádem, myslím, že útisk by to byl.
Ne že bych si z toho chtěla dělat legraci, ale i bez bibilických podkladů bych to taktně sdělila a pokud by to bylo opravdu nesnesitelné, zkrátka bych se tiše vytratila z dosahu.
Vážně mě zajímalo, co na to Bible právě v souvislosti s obvyklým společenským a tedy ne-křesťanským smýšlením.
|
|
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 10:59:04)
Grainne, já to chápu tak, že pravda nemusí vždycky zabrat ve smyslu že by se změnilo tvoje okolí (např. řekne "je mi jedno že smrdím, váš problém").
Ale podstatné je, že ty mluvíš pravdivě, to je v tvé moci a tvá odpovědnost.
|
| Grainne |
|
(24.5.2013 18:05:51)
Mirku, pravda ovšem nemusí být vyřčena "natvrdo", namísto "páchneš", se dá sdělit, že nemám zájem o bližší kontakt.
Není to lež a neublíží to.
Navíc je dost složitá otázka, jestli je jeden cíťa, nebo ten druhý opravdu páchne nad míru obvyklou a snesitelnou. V domově sociální péče jsem s klidem a bez odporu přebalovala dospělé, ale Briese jsem okamžitě po příchodu rvala ze zásuvky, protože ten chemický zápach se nedal vydržet.
Tohle asi Bible neřeší.
Miluj bližního svého, ale co s tím, když se ti z něj dělá fyzicky nevolno? To není otázka dobré vůle, to je zkrátka stav věci.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 21:00:03)
"Není to lež a neublíží to."
Ano. Neublíží ani nepomůže. Taky se dotyčný nic nedozví o tom, proč o kontakt nemám zájem a co by mohl změnit, abych měl.
Jan 8:32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.
Čili v tomto případě pokud se dozví pravdu o mém odporu k němu, má svobodnou volbu s tím něco dělat nebo nedělat.
Jasně že jádro problému může být v mém přecitlivělém nose a jiným lidem dotyčného pach nevadí. Ale tím méně by mu informace o mém subjektivním vnímání jeho pachu měla ublížit.
|
|
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(24.5.2013 8:15:57)
Jak známo, v Bibli je možno nalézt podklad pro jakékoli jednání od házení šutrem po sebeobětování.
Takže v tomto ohledu bych se spíše řídila "duchem Nového zákona", čili křesťanskou láskou a tzv. zlatým pravidlem (co sám nechceš, nečiň druhým). Tj. zvolila bych výklad teleologický (neplést s teologickým) a paní dle situace taktně a ohleduplně nasměrovala nebo taky ne.
Spokojen? 
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 10:42:09)
Pokud bys ji nenasměrovala, tak to by vypadalo jak? Prosté odmítnutí jejich návštěvy ("děkuji, nechci")? Nebo snad nějaká výmluva (ne tak úplně pravdivá)?
|
|
|
| Emzák | 
|
(24.5.2013 8:38:15)
Taky jsem řešila podobný problém, byla jsem na akci, kde jsou převážně lidé křesťanského smýšlení, pravidelně tam jezdí starší paní, která m zřejmě nezvládnutý
problém s únikem moči.Zápach se kolem ní šíří strašlivý,nikdo s ní nechce sedět u stolu, v přednáškové hale se kolem ní tvoří taková nika z prázdných sedadel, v podstatě stačí, aby vešla do místnosti a už o ní všichni ví. Zvlášť v parném létě je to silně obtěžující. Bydlet s ní na pokoji je opravdu pro otrlé bližní,promáčené oblečení si usuší a pak si ho zase obleče. Všichni dělají jakoby nic, aby se jí nedotkli.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 10:48:39)
Ursi, a jak jsi ten problém řešila? Jen v myšlenkách, nebo nějakou akcí?
|
| Emzák |
|
(24.5.2013 10:51:27)
Řešila jsem to akcí-snažila jsem se sedět co nejdál
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(24.5.2013 9:44:37)
Mám jednu kámošku, která se nám svěřila, že na střední si s ní spolužačky vážně pohovořily, že smrdí. u nich v rodině se hygiena moc neřešila a ještě se tam kouřilo. Ten rozhovor asi musel být pro obě strany dost nepříjemný, jejich kamarádství tím ale nijak neutrpělo a holka si od té doby dává na hygienu pozor. byla ráda, že si s ní spolužačky promluvily, říká.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 21:31:19)
Mně řekl kolega na koleji, že mi často smrdí ponožky, tak jsem je začal měnit ne až začaly smrdět mně, ale denně. Žádné trauma jsem z toho neměl, jen jsem častěji pral.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(24.5.2013 11:30:46)
Mirku,
bez ohledu na bibli je otázka, jestli ten zápach je skutečně JEDINOU příčinou, proč se s tou maminkou nechce bavit. Jestli to náhodou není tak, že je to jen jeden z příznaků toho, že ta maminka má jiný životní styl a je jí obecně nesympatická.
Myslíš, že i v tomto případě Bible velí říct "promiňte, ale smrdíte a tak nějak obecně mi nejste sympatická, takže promiňte, ale blíž se s vámi stýkat nechci"?
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 11:45:43)
Já řeším modelovou situaci, kdy je příčinou pouze zápach a jak k té situaci biblicky přistoupit z hlediska pravdivého informování.
Tvoje situace je složitější a nechci ji rozebírat.
|
| Girili | 
|
(24.5.2013 13:53:32)
V tom tematu, na ktery jsi odkazoval, ale skutecne situace slozitejsi byla. Z dalsi diskuze vyplynulo, ze cela rodina je z odlisnych socialnich pomeru, z otce je citit alkohol ap. To vsechno je potreba pri zvazovani, zda rict pravdu, take vzit v uvahu. Protoze rict pravdu v tomto pripade by take mohlo znamenat dostat od tatinka pres usta a nepimo tak treba i ohrozit dite... Ma tohle v Bibli zastani?
|
|
|
|
| Girili |
|
(24.5.2013 12:51:33)
Prvni, co me napadlo, kdyz jsem si precetla tvoje tema, ze by ani nemelo byt zarazeno v rubrice nabozenstvi, ale "naprosto neskutecne neprekonatelna prokrastinace". 
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 13:13:37)
A co věcného tě napadlo k tématu?
|
| Girili |
|
(24.5.2013 13:48:04)
Stejne take prokrastinuji, takze... Nejsem si jista, jestli ma oporu v Bibli rikani pravdy za kazdou cenu. Tedy aplikovano na tento pripad, jestli by nestacilo odmitnout pozvani a udrzet kontakt v omezene unosne mire, nez za kazdou cenu vysvetlovat. Pokud by byl clovek skutecne altruisticky zalozen a byl presvedceny, ze sdelenim teto pravdy (ktera muze byt i dost subjektivni - pani muze byt jen precitlivela) necemu/nekomu pomuze, tak si take myslim, ze Bible nenavadi pomahat za kazdou cenu, zvlaste pak v pripadech jako je tento, kdy oslovena by to za pomoc zrejme nepovazovala a neprijala by to.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 21:25:24)
Girili, sice neuvádíš odkazy na jednotlivé verše, ale jsem přesvědčen že by se i pro tebou navrhovaný přístup najít daly.
|
|
|
|
|
| L+2 ks | 
|
(24.5.2013 14:21:46)
Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.
Kdyby se mě někdo přímo zeptal, jestli mi smrdí,tak bych pravdu s těžkým srdcem řekla. Ale abych to řekla sama od sebe, to je těžký,může to strašně ublížit.
Navíc ani konkrétně neupřesníš situaci, to se takhle nedá říct.
Něco podobného jsem řešila v práci s kolegou. Lámala jsem si hlavu s tím,jak mu říct,že mi vadí jeho kouření,ačkoliv přede mnou nekouří,ví že mi to vadí. Ale když nejsem na place,tak si tam zapálí. Musím říct, že v těhotenství se snažil,dneska už zase ne,jedině když mám v práci dítě,to si teda taky nezapálí.
Ačkoliv mi smrdí kuřáci,tak by mě nenapadlo jim to říkat. Stejnětak může smrdět někomu můj parfém třeba.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 21:16:07)
"Lámala jsem si hlavu s tím,jak mu říct,že mi vadí jeho kouření".
"Stejně tak může smrdět někomu můj parfém třeba."
Jasně. Můžeme si vadit. Někomu třeba vadí, že jsem založil tohle téma. Tak mi to napíše, já se zeptám v čem je problém a pak se rozhodnu, zda něco na svých aktivitách na rodina.cz změním.
Ale říkat si navzájem, co se nám na druhém líbí a nelíbí (a sem tam si v něčem vyhovět) mi přijde jako dobrá cesta k tomu, aby se nám tu společně líp žilo.
Na bibli se mi líbí, že nás vede k tomu, abychom si věci vyříkali. Teda alespoň já ji tak chápu.
|
|
|
| Maugha | 
|
(24.5.2013 14:42:56)
Nejsem zastáncem říkání celé pravdy, jakkoliv nepříjemné, vždy a všude.
Člověk může mít taky nějakou nevyřčenou myšlenku.
Kritiku bych si schovala na dobu, kdy nebude vyhnutí, např. když bych vezla někoho takového v autě, tak by mi to asi nedalo, abych nějaký náznak neudělala. Přímou kritiku stylu "musíš s tím něco dělat" bych asi nepoužila nikdy.
Snažila bych se nejdřív vysondovat, jak se celá situace má - jestli dotyčný ví a nedbá, a nebo jestli vůbec nemá o problému tušení.
|
| Mirek_ |
|
(24.5.2013 21:06:10)
Maugho, je tvůj přístup biblický? Jaké verše jej podporují? Ježíš naznačoval nebo doporučoval naznačovat?
|
| Mirek_ |
|
(25.5.2013 7:27:40)
Přes noc mne napadlo Lukáš 8:10
On řekl: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.
Aplikováno na naši modelovou situaci: bližní slyší, že se s ním nechci sejít, ale nechápe proč.
|
|
|
|
| Gretel | 
|
(25.5.2013 12:47:14)
Já si myslím, že biblické je se v takové situaci v první řadě modlit a prosit o moudrost od Boha. Jestli na to chceš verš, tak třeba Jakub 1,5: "Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána." Díky modlitbě může člověk jednak nahlédnout sám do sebe, jaké jsou jeho motivy ohledně řešení smradlavé paní, ale hlavně (podle mého přesvědčení) skutečně může dostat jedinečný nápad, jak takovou situaci řešit. Protože přestože situaci "musím se stýkat se nevonícím člověkem" zná každý z nás, správné řešení podle mě nemusí být vždycky stejné; záleží na okolnostech, založení "smraďocha" i "karatele", jejich vzájemném vztahu a toho, co by z něj mohlo v budoucnosti vyrůst... Než abych automaticky hledala návodné verše od Genezis po Zjevení, radši bych si ptala na správné řešení právě pro tu konkrétní situaci.
|
| Mirek_ |
|
(25.5.2013 23:44:34)
Gretel, tvůj přístup je určitě pružnější než se řídit v každé situaci stabilně tím či oním veršem.
Na druhé straně mi tvůj přístup přijde jako "bible mi říká, abych se neřídila biblí ale čímsi, co vzejde z aktivit mojí mysli." Budu o tom ještě přemýšlet. Připomnělo mi to, jak k bibli přistupují někteří kvakeři, pro něž je bible jen nezávazná pomůcka a zpráva o tom, jak boha vnímali jiní lidé. V každém z nich se ale bůh projevuje a tudíž je prioritou poslouchat ten vnitřní hlas. (Snad jsem jejich přístup moc nezkomolil.)
Já mám asi sklon hledat důvody a návody mimo sebe, což může být dáno mojí neochotou nést odpovědnost za vlastní rozporuplná rozhodnutí.
|
| . | •
|
(26.5.2013 1:07:16)
Mirku, nečetla jsem diskuzi celou, jen občas sem tam nějaký příspěvek, tak nevím, jestli to tu už někdo nezmínil. Ale čím víc se snažíš dostat zde nějakou odpověď, která by byla napsaná v Bibli, tím víc mám před očima samotného Ježíše. Když uzdravoval ve své době chromé, slepé, malomocné...... myslíš že ti lidé nebyli cítit? Vždyť častokrát neměli nikoho, kdo by se o ně postaral. Ale nikde jsem se v Bibli nedočetla, že by Ježíš někoho pokáral a poučil ve smyslu hygieny. Přijímal s láskou všechny lidi. Ty "voňavé" i ty "nevoňavé". Co třeba Matka Tereza - když sbírala na ulicích Kalkaty polomrtvá různě zahnívající těla a těm nebožákům začala rány omývat? Tedy jsem přesvědčená, že na prvním místě je v Bibli láska. Milujeme-li druhého člověka tak, jak ho miluje sám Ježíš, nikdy nemůžeme vyřknout, že nestojíme o sblížení.
Vadí-li nám na někom něco, máme možnost mu pomoci (pokud dotyčný pomoc přijme). Na modelovou situaci, kterou jsi zde uvedl, se dá reagovat v lásce několika způsoby, ale ani jeden není takový, že bychom dotyčné pěkně naservírovali pravdu (a ještě svůj názor chtěli podkládat Biblí). To totiž může velmi zranit. Naopak podmínkou je přijetí takového člověka, který (podle našeho názoru) potřebuje pomoc. To, že většina našeho národa považuje za hygienickou normu používat deodoranty neznamená, že je to hygienická norma pro všechny. Já třeba nevím, jak to chodí v nějakých kmenech mimo civilizaci, třeba se taky nemyjí a čím víc páchnou, tím víc můžou být nějakým způsobem důležitější. Nelze všechno měřit takovými měřítky, jaké se právě nám zdají být akorátní. To bychom mohli taky dospět k tomu, že se nám nezdají obézní atraktivní a proto nebudeme stát o kontakt s nimi a budeme si od nich sedat co nejdál. Potom by na řadu mohli přijít ti, co kašlou, mají nějaký handicap.... to je jedno.
Tedy chceš-li odpověď podloženou Biblí, pak jednej s člověkem s láskou a vždy měj na mysli, že tělesná schránka je pomíjející. Skutečný člověk je uvnitř.
|
| Kudla2 |
|
(26.5.2013 1:49:27)
To mě zaujalo - stanoví Bible (nebo křesťanské normy), že jsme povinni zabývat se /družit se i s lidmi, kteří nám jsou z nějakého důvodu nepříjemní/nesympatičtí, pokud o to oni projeví zájem?
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(26.5.2013 13:12:31)
Kudlo, myslím si, že obecně ne. Nicméně tady je potřeba to zmiňované vedení Duchem svatým. Párkrát jsem se v životě ocitla v situaci, kdy mě Bůh vedl k lidem, kteří mi dvakrát sympatičtí nebyli... a nakonec se z nich stali mí dobří přátelé.
|
|
| Mirek_ |
|
(27.5.2013 2:20:52)
Lukáš 6:30
Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
Takže když tě prosí o možnost navštívit tě, dej mu tu možnost. A pokud by ti návštěva něco ukradla...
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(26.5.2013 13:10:01)
v naší kultuře je deodorant normou, tak už to je. myslím, že není nic špatného dotyčnému v tomto směru pomoct - protože pak bude prostě pro druhé snáze akceptovatelný. to se dá říci citlivě, laskavě, tak, že dotyčný má šanci vycítit, že to není útok.
nedá se to srovnávat s Ježíšovou dobou - když smrdí všichni, tak to člověk jaksi necítí :) zároveň ale je fakt,že Ježíš byl ochoten dotknout se malomocného - ovšem s cílem ho uzdravit, což se také stalo... to jen tak přemýšlím "nahlas"
|
|
| Mirek_ |
|
(27.5.2013 1:59:38)
Tak především já řeším otázku pravdivého informování bližního, nikoli sbližování se s ním, to už je další level. Ale i to sbližování se musí mít nějaké meze, protože máme omezeně času a energie,sblížíme se jenom s někým.
"Na modelovou situaci, kterou jsi zde uvedl, se dá reagovat v lásce několika způsoby, ale ani jeden není takový, že bychom dotyčné pěkně naservírovali pravdu (a ještě svůj názor chtěli podkládat Biblí). To totiž může velmi zranit."
Servírování pravdy Ježíš prováděl, např. Lukáš 11:39 a následující
Ale Pán mu řekl: „Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti..."
To také mohlo "zranit", dokonce ve verši 45 stojí:
Nato mu jeden ze zákoníků odpověděl: „Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!“
Nejsem si jistý, že pravda "zraňuje". Může bolet, ale dává člověku růst. Nakonec když křesťané hlásají svoje náboženské pravdy, také tím mohou "zraňovat" člověka dosud pokojně žijícího ve svém světonázoru.
|
| . | •
|
(27.5.2013 10:59:35)
"Tak především já řeším otázku pravdivého informování bližního, nikoli sbližování se s ním, to už je další level."
Komu tím pomůžeš, když řekneš cizímu člověku o něm nepříjemnou věc (notabene když neznáš pozadí), byť je to pravda? Jemu nebo sobě? O koho ti v tu chvíli půjde především? A o co?
------------
"Servírování pravdy Ježíš prováděl, např. Lukáš 11:39 a následující
Ale Pán mu řekl: „Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti..."
To také mohlo "zranit"
Jistě, ale jde o zcela jinou věc. Zatím co ve tvém případě jde o tvůj citlivý nos, v Ježíšově případě jde o spásu duší. Ježíš zde neřeší oděv a odér přítomných, ale jejich HŘÍCH. Tam je pravda na místě i když bolí. A doporučení je mezi čtyřma očima.
|
| Mirek_ |
|
(27.5.2013 11:38:25)
V modelové situaci šlo o vyjasnění situace. To je v zájmu obou. Sebepoznání je v zájmu kohokoli.
Nad maličkostmi je samozřejmě lépe mávnout rukou, ale pokud někomu vadí zápach a případně naléhání zapáchajícího na návštěvu, už to nemusí být maličkost. Pak je třeba projevit i lásku k sobě. Jak to třeba Ježíš doporučil v Matouš 18:15.
Ježíšovo "doporučení" farizeovi nebylo mezi 4 očima (soudím podle Lukáš 11:45). Čili nejednal podle svých slov z Matouš 18:15. Navíc jeho reakce na podivení spolustolovníka mi přijde dost nelaskavá, až podrážděná. Pokud sahali pro jídlo do stejné mísy, bylo by od J. ohleduplné si omýt ruce. Místo toho svého hostitele sprdnul.
|
| . | •
|
(27.5.2013 12:23:50)
"Nad maličkostmi je samozřejmě lépe mávnout rukou, ale pokud někomu vadí zápach a případně naléhání zapáchajícího na návštěvu, už to nemusí být maličkost."
Tohle je naprosto individuální. Podíváš-li se ale na věc očima spásy, skutečně to maličkost je. A jde v životě člověka o něco jiného, než jeho spásu? Překáží snad upocený zápach vstupu do nebe? Já rozumím tomu, že někomu to může být nepříjemné, ale takový člověk řeší svoje pocity a ne pomoc druhému. Už jsem tu zmiňovala, že v naší společnosti je deodorant normou. Ale kdo takové normy vytváří? Lidé, kterým jde především o vzhled a pocity nebo lidé, kteří dbají především na jiné věci a to povrchní pro ně nemá takovou hodnotu? Můžeme snad říci, že druhá skupina lidí je podřadnější? Kromě deodorantu je také dneska už docela "normou" mít psa. Zvláštní je, že lidem nesmrdí pes, ale jiný člověk. Mě teda psi smrdí daleko víc. Možná bych je mohla pokárat, že by měli vydržet vykoupaní a voňaví a neválet se hned v hnoji a chcíplotinách, co najdou po lese. Možná by pes, jako největší přítel člověka, pochopil, že mi prostě smrdí a dal si příště říct. Ale je to jeho přirozenost. Přirozeností člověka je, že se potí. Někdo více, někdo méně. Navíc už u miminek můžeš pozorovat, že některé vydrží v zašpiněných plenách dlouho a ani nehlesne a některé jiné si učůrne a spustí a chce být v suchu. Prostě každý člověk má jiné potřeby, návyky, normy. My máme na výběr. Buď budeme respektovat jeho přirozenost nebo budeme více prosazovat svoje pocity a normy. Není v tom ale pokora, nýbrž pýcha. Ta nás nutí sdělit druhému člověku to, co my považujeme za správné, co nám by vyhovovalo, co prostě ten druhý dělá podle našeho názoru špatně a kde by se měl změnit.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(25.5.2013 14:10:31)
Jako nechápu, proč by to smrďochovi měla sdělovat zrovna v podstatě cizí osoba. Od příbuzného, nebo blízkého kamaráda by to jistě vzal každý v pohodě.
|
| Mirek_ |
|
(25.5.2013 23:01:13)
Protože té cizí osobě, se kterou se chce scházet, smrdí. Příbuznému nebo kamarádovi třeba nesmrdí.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.5.2013 15:22:39)
na tohle téma mám veselou a pravdivou historku
V roce 95 jsme byli s manželem na studiích na biblické škole v USA. Měli jsme pracovní stipedium, tzn dopoledne škola, odpoledne jsme pracovali pro tu školu. Pracovní náplní mého muže bylo 3 hodiny pracovat ve skladu a pak poslední hodinu obejít kanceláře a vynést koše.
Pro pochopení historky musím uvést, že v té škole/campusu existovalo oddělení "pomoc rodinám", na kterou se mohli studenti obrátit, když měli třeba nějaké vztahové problémy, taky organizovali akce pro rodiny s dětmi atp.
No a jednou jeden bratr tady z této služby požádal mého muže o schůzku v nedalekém mekáči. Tam mu taktně sdělil, že si kdosi z těch kanceláří stěžoval, že... je poněkud cítit. A poučil ho o funkci antiperspirantu
Ne, že by byl můj muž nějaký prase. Ráno se sprchoval, pak v pauze na oběd znovu, většinou ještě večer - protože jsme byli v Texasu a tam je děsný vedro. Ale vychoval ho tatínek, který byl z generace, která používala maximálně vodu po holení - a já ho nemohla přesvědčit o tom, že to nestačí.
Dodnes jsem tomu dotyčnému odvážlivci vděčná Jo, a jmenoval se Moses
|
|
|
V její náručí
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)