| Lei | 
 |
(3.1.2013 10:31:04) Ženám chválím vůni a ptám se, o jakou jde, běžně .
Prodavačky v parfumeriích obcházím velkým obloukem, vlastně ne, s jednou výjimkou - když zaslechnu, jak někomu radí totální nesmysly - to se někdy vetřu do diskuse. Vadí mi, že jsou schopné prodat komukoli cokoli - především před svátky. Svět vůní je tajuplný, magický a velice individuální, podle mne vyžaduje povolání prodavačky v parfumerii um řemesla a určitou intuici, ale najít takovou profesionálku je velmi obtížné. Muž přijde koupit vůni pro svou ženu - prodavačka se nezeptá - jaká je, co má ráda, jakou barvu ráda nosí, je spíš temperamentní nebo naopak tichá romantická duše...ne, prdne chudákovi chlapovi do ruky jeden, dva, tři flakonky, tomu to samozřejmě splývá, vše mu voní stejně, je vyčerpán a po chvíli prostě na něco kývne (zobecňuji, je mi jasné, že jsou i muži, kteří se orientují a libují si v nákupu vůní, ale svědkem bývám spíše toho opačného jevu).
Navonění muži mě oslovovali v dobách mladické nerozvážnosti (mé), můj současný partner se nevoní a mně to maximálně vyhovuje, absolutně nejhorší jsou ty pánské deodoranty z drogerie, to když na sebe někdo šplíchne, a stačí i obyčejný sprcháč pro pány, je to všechno tak převoněné a zcela umělé. Po porodu prvního dítěte jsem i já omezila výrazně používání vůní, především tu základní kosmetiku, u té si hlídám, aby byla buď bez vůně nebo jen jemně parfemovaná.
Vůně, které používám, mám rozdělené podle ročních období plus jednu večerní, která jde napříč celým rokem. Kromě toho občas vyzkouším nějaký tester. Aktuální zimní vůně - Opus 1870 od Penhaligon´s (http://www.penhaligons.com/shop/fragrance/opus-1870-eau-de-toilette-100ml-496974.html).
Mmch, právě návštěva jejich obchodu s vůněmi mě utvrdila v tom, že ještě existují profesionálové v oboru - usazená v křesílku, byly mi předkládány vůně a také sklenka vody, aych si mohla spláchnout patro, když už jsem byla příliš "načuchaná" . Stejným zážitkem byla návštěva speciálního boxu, kde se člověk zavře, mixuje si vůně a ty jsou do prostoru vstříknuty a po určité době prouděním vzduchu zcela odstraněny a vzduch vyčištěn pro vyzkoušení jiné kombinace (toť značka Jo Malone).
Jojo, o vůních by se dalo psát dlouho...
|
| překvapená 20.9. | 
 |
(3.1.2013 11:37:55) Lei, já mám ráda, když někdo něčemu rozumí a je mi sympatické tvé líčení, nicméně si nedovedu představit, jak by třeba mého muže zaskočila otázka, jestli jsem romantická. Nebylo by mu to příjemný. Navíc si myslím, že parfem naslepo patří do kategorie problematických dárků, ptž obdarovaná má svou vonnou představu a sbelepší parfém je něco jiného, než si myslela.
Takže já bych se jako prodavačka parfémů sice dlouho vzdělávala ve vůních, ale řešila bych to s holkama, co to chtějí pro sebe. Z ostatních bych se snažila vlídně vytáhnout, co má dáma na poličce, případně o čem už 2 měsíce mluví.
|
| Lei | 
 |
(3.1.2013 12:56:14) No jasně, nejlepší je samozřejmě, pokud do toho kupující nevidí, získat tip přímo od potenciálního dárce. Možná jsem to s tím líčením vyptávání prodavaček přehnala - ale to proto, že mě rozčiluje jejích apatie a znuděné ksichty plus ty řeči po odchodu, když někdo jen vybírá a pak nic nekoupí. Byla jsem např. svědkem toho, jak žena - cizinka - nakoupila v parfumerii za nemálo peněz a při přebírání tašky s krabičkami se podivila a zeptala, zda by k tak velkému nákupu nemohla dostat jako poděkování nějaké testery vůní (za hranicemi směr západ naprosto běžné). To, co o ní začaly prodavačky říkat poté, co odešla...nechápu...tolik nahromaděné agrese. Nebo možná chápu, jestli je ta práce nebaví... ...a taky asi přibývá těch, kteří si vůně očuchají v kamenném obchodě a pak se rozloučí a objednají na netu...což může být dost frustrující. Já jsem jednu dobu pracovala jako prodavačka - něčeho jiného, květin - a běžně jsem se se zákazníky bavila, abych se dopídila toho, co vlastně chtějí, protože to málokdo ví . Byly to hezké časy. A pochopitelně, pokud se někdo do detailů šířit nechtěl a prostě chtěl něco uvázaného, rychle, bez přemýlšní, no, tak to dostal, z nikoho jsem nic násilím nepáčila .
|
| Černá kronika | 
 |
(3.1.2013 13:13:56) Mám taky podivný zážitek z parfumérie. Ze vzorečku jsem znala vůni Edenu a v parfumérce jsem si jí chtěla stříknout přímo na kůži v celé její intenzitě, abych si byla jistá, že jí chci. Prodavačka mě odrazovala se slovy, že je to hodně silná vůně, vysloveně mě přemlouvala, že mi jí stříkne na papírek, trvala jsem na svým, nakonec sice stříkla na kůži, ale byla až nepříjemná. Nevím, co na tom místě s tímhle přístupem vůbec dělá. Nejhorší jsou parfumérie - pultovky. To je prostě nanic.
|
| Lei | 
 |
(3.1.2013 13:36:54) Jojo, a pak taky zamčené regály, kdy prodavačka s ochotou odemkne a předvede první vůni, s menší ochotou druhou z jiného regálu a při žádosti o třetí se člověk má chuť stát menším a menším, až bude nejmenším na celém světě...
|
|
|
|
|
|