fisperanda |
|
(2.1.2013 21:38:25) Proč bys něco dělala špatně? Moje dcera je taková taky. Když jdem do obchodu, vybírá si jogurty podle nejnižší ceny, například. Když jsem odhalila, proč si vybírá ty největší hnusy, tak prej "aby se moc neutratilo". Není to tím, že bych jí masírovala nedostatkem peněz, to spíš naopak, prostě je taková. Stará se o druhý, je taková pečovatelka, o slabší děti se stará nejvíc. O mě se stará taky :) Když si udělá pití, nese automaticky mně taky, abych byla zavodněná. U oběda se stará, jestli sem toho snědla dost, abych měla sílu. Domácí práce dělá s nadšením, aby mi "mohla pomoct." Když jsem přemýšlela, jestli mám vzít plný pracovní úvazek a být v práci dýl, tvrdila mi, že jí nevadí, že bude v družině do pěti, protože je tam ráda. Ani to tak nebyla pravda, jak jsem odhalila z následnýho rozboru situace. Je prostě taková.
|
fisperanda |
|
(2.1.2013 22:00:48) Takže výchovou to není Já jsem přesvědčená o tom, že je to povahový rys. Který teda může časem odeznít.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.1.2013 22:21:40) Já se teda bojim, že to neodezní - on tak prostě přemejšlí.
Na něco je to teda dobrý, ale je to dost svazující.
Já třeba řeknu, že jedu na koncert a vrátim se do dvanácti (manžel v zahraničí, takže kluci sami doma) a jeho hned napadá, že kdyby se mi něco stalo, tak nikdo neví, že jim má zavolat a říct, co se stalo... Takže já cestou z koncertu domlouvám s kamarádkou, že až dorazím v pořádku domů, tak ji prozvonim - a kdybych ji neprozvonila, tak to znamená, že jsem se vybourala a ona má jet za klukama a řešit to s nima, protože to je zajištění akce, kterym můžu syna uklidnit.
Nebo když jsme se začli bavit o adopci, tak první rekce byla, že bude třeba koupit postel, skříně, oblečení atp. a že se samozřejmě podělí o pokojíček - prostě vůbec neřešil sebe, řešil, aby to nový dítě mělo vše, co potřebuje.
Jsou to pro něj úplně přirozený myšlenkový pochody, nijak nad tim dlouze nedumá, prostě ho to napadá naprosto automaticky.
Co se týká úspor při nákupech nebo při spotřebě energií doma apod., tak tam je to umocněný tim, že má matematický nadání, takže tam mu fakt naskakujou konkrétní čísla a výpočty. Ale to mě zrovna nijak netrápí, to nejsou citlivý věci a umět hospodařit se mu bude hodit.
Ale někdy si dělá starosti s věcma, který prostě vzhledem k věku nemůže unést a to se pak snažim ho brzdit a celkem razantně mu říkám, že to je moje starost a že já jsem ten, kdo to ohlídá, nikoli on.
|
fisperanda |
|
(2.1.2013 22:32:18) To je pěkný
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.1.2013 22:46:49) Jako na jednu stranu jo, ale na druhou stranu zatímco on se nervuje, jeho o rok starší brácha (kterej mi na informaci, že jdu na koncert, odpoví jen čau a dál si bez špetky vzrušení dělá svoje, protože nějaký hypotetický nehody ho vůbec nenapadaj), je mnohem víc v pohodě.
|
|
|
|
|
|
Epepe |
|
(2.1.2013 21:48:29) Mně ten její strach o tebe přijde spíš jako docela svazující úzkost. (Něco o tom vím - od sebe )
|
fisperanda |
|
(2.1.2013 21:58:21) Ona se tak chová i k ostatním, nejenom ke mně. Když má babička rýmu, tak má péči a pořád vyzvídá, jestli jí babička hodně citrónů, aby se uzdravila. Dokáže mít starost o spolužáka, že mu nejde učení, a to ho třeba zrovna dvakrát nemusí. Na Vánoce se strachovala, jestli Ježíšek dokáže donýst dárky všem dětem, když je jich tolik, jako aby na někoho nezapomněl. Má to prostě tak nastavený.
|
|
|
Pawlla |
|
(3.1.2013 6:16:44) "Moje dcera je taková taky. Když jdem do obchodu, vybírá si jogurty podle nejnižší ceny, například. Když jsem odhalila, proč si vybírá ty největší hnusy, tak prej "aby se moc neutratilo". "
Fis.,to dělá moje neteř,přitom je z dost dobře finančně zajištěné rodiny a bylo to tak vždy.
|
|
|