Mab |
|
(2.1.2013 17:12:08) Černá kočko, v titulcích bylo že Juliánka nyní v prosinci oslavila 5. narozeniny. Dokument byl skvělý a jsem ráda, že se vůbec natočil. Nedávno tu byl na hlavní straně článek o potratech pro rozštěpové vady obličeje a i tam zaznělo, že ju tu přílišná tolerance k potratům. Tolerance k tomu nechat si těžce postižené dítě tu je však ve společnosti mnohem menší. Ten nepoměr mi vadí a vadí mi i přístup lékařů k těmto rodičům, kteří volí méně "atraktivní" verzi. Teda nechat dítě žít a umřít svobodně.
Nikdo mi neměl upírat ženě právo na potrat a neměl by ji za to odsouzovat. Ale stejně tak by neměl nikdo odsuzovat ženy (rodiny), že si své milované dítě chtějí nechat. A pak jim to i znepříjemnňovat různými poznámkami, proč nešli na potrat, psát to do lékařské zprávy, že jim potrat byl nabídnut, ale rodiče si přejí pokračovat v těhotenství. A to nemluvím o financích rodin s postiženými dětmi.
|
mm | •
|
(2.1.2013 17:57:20) Víte, co je pozoruhodné? Na jednu stranu to psaní do zpráv k vyšetření - i u živého narozeného dítěte, že ES byl diagnostikován prenatálně a rodiče se rozhodli v těhotenství pokračovat, na druhou stranu fakt, že ve výroční zprávě ÚZIS, publikace Vrozené vady u narozených 2007 (rok, kdy se narodila Juliánka) žádné dítě, které by bylo diagnostikováno a nebylo potraceno nefiguruje (tabulka 29, tabulka 30.1)
http://uzis.cz/publikace/vrozene-vady-narozenych-roce-2007
Jakoby nejen chtěli rodiče "potrestat", ale navíc takový "neúspěch" prenatální diagnostiky zapřít ...
|
|
Mab |
|
(2.1.2013 18:15:15) mm, spíš bych si mysslela že se jedná o chybu sběru dat. Sběr těchto da prostě není dokonalý.
|
mm | •
|
(2.1.2013 18:21:31) mab, to je velmi pravděpodobné (koneckonců jiné roky mají zas dost nekonzistentní počty UPT v různých tabulkách), nicméně to považuji za poměrně výmluvné).
Mimochodem, v uplynulých letech se docela zvedl počet diagnostikovaných těhotenství "ztracených z dohledu. Ale také se zdvojnásobil počet diagnóz i umělých ukončení těhotenství, aniž by se zvýšil počet živě narozených. "Díky" úžasné diagnostice tak nějakých 15, 20 dětí přišlo o šanci přirozeně zemřít a 15, 20 rodin se normálně rozloučit se zemřelým dítětem, bez nutnosti rozhodovat o smrti.
|
|
|
|