| Tylity | 
 |
(7.12.2012 21:25:05)
Po dvou letech jsem si dodala odvahy a vešla do bytu, který mi dosud manžel stále neuvolnil za jeho přítomnosti. Nedala jsem se a neodešla. Vydržela sprosté nadávky a uvařila si kávu. Násilně mě vyhodil z bytu - tedy přes můj odpor "vynesl v zubech", za mnou vyhodil mé věci.
Skončila jsem na policii, u lékaře. Vše nahlášeno. Poprvé jsem vlastního muže oznámila za násilí na PČR - v době, kdy již s ním přes 2 roky nežiji. Máte někdo podobnou zkušenost? Co bude dál?
Svědkem byla dcerka - byla ve vedlejším pokoji. Nechápu, stále nechápu, co jsem všechno ten den vyslechla - bylo to to nejnižší a nejubožejší, co jsem kdy zažila. Opět se mi dělá zle, opět se vzpamatovávám - a to jsem si myslela, že jsem již ze všeho venku.. tohle je člověk, kterému jsem porodila a vychovala 3 děti????
|
| Ananta | 
|
(7.12.2012 21:35:26)
Je to hajzl, zmizela bych mu ze života nebo tě to zničí. Je mi to líto, čtu tě tady už dlouho a myslela jsem si, že už jsi z toho utekla.
|
|
| mil007 | 
|
(7.12.2012 21:56:46)
Moc dobře jsi udělala, že jsi ho nahlásila  .Nedej mu šanci hajzlovi, aby Tě deptal, jeho chování je jeho ubohost. Přeju Ti hodně síly, nenechej se už zatáhnout do jeho her a dej mu jasně najevo, že nad tebou už nemá žádnou moc.Taky jsem si myslela, že je to u tebe už minulost a né současnost. Přeju hodně štěstí.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(7.12.2012 21:58:27)
dcera bydlí u něho?
nebo byl hnusný jen na tebe?
podle toho by se dalo zase pohnout se dál, jestli se před dítětem chová takto, neměl by ji vychovávat
|
| Tylity |
|
(7.12.2012 22:15:09)
Dcera je v mé péči, ale byla na víkend dle určení soudu u otce. Večer mi posílala SMS, jestli bych nevzala psa na víkend, že má tatínek program - mám již vlastní byt, tak samozřejmě mohu, chtěla bych ho opět k sobě - manžel dělá problémy. Šla jsem si pro psa na výzvu hočičky a on mi ho nakonec nedal, že ho dá raději ke svým rodičům.... prostě dělá problémy absolutně ve všem - myslím, že pokud mu to úřady "nevysvětlí", tak nebudu mít s dcerkou klidný život.
Takto - se nakonec projevují manipulátoři, nidky nedají své oběti pokoj, nikdy se nedokáží chovat rozumně a kultivovaně. Proto je tak důležité odejít - a včas. To píši pro ty, které si podobné věci zažívají a váhají.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(7.12.2012 22:22:49)
stejně jsi dobrá, žes to dokázala, hlavně ať nepokazí i dcerku, ať se od něho nenaučí být taková a nebo naopak si nechat všechno líbit
|
|
|
|
| Bez vypínače | 
|
(7.12.2012 22:27:21)
Já jsem to kdysi udělala, za fyzické napadení - jde o exmanžela. Byla jsem ve 4. měsíci. Šla jsem nejdřív k doktorovi a s potvrzením pak na policii. Tam mi vysvětlili, že jde o přestupek proti občanskému soužití a to nespadá do jejich kompetence (měla jsem jen modřiny). Poslali mě na městský úřad, tam jsem se dověděla, že je to jen na správní řízení, jehož výsledkem bude maximálně pokuta, kterou manžel zaplatí z našich společných peněz. Stáhla jsem to, víc potrestaná bych nakonec byla já  . Ale je to už přes 20 let, teď možná policie pomáhá a chrání  .
|
| Tylity |
|
(7.12.2012 22:56:45)
Bez vypínače
.. bylo to stejné - jen s tím rozdílem, že já šla nejprve na policii a pak až k lékaři - měla jsem jen modřiny, jak mě násilím vlekl ven z bytu (a já se zapírala nohama, bránila - ale přeci jen má o 50 kg víc...) - vlastně ty modřiny byly to nejmenší, ty šrámy na duši vidět nejsou a naše ligislativa s nimi jaksi nepočítá.
Ale spustila jsem to - ať si pán zaplatí pokutu a ať mu vysvětlí, že toto se nedělá - on se domnívá, že toto je normální (když žena "neposlouchá").
Odvezla jsem si zhruba před týdnem některé zařízení - je společné. Koupila jsem si na 100 % hypotéku byt. Půjčku na zařízení by mi už nikdo nedal. Tedy mi najednou došlo - že ono dva roky užívá naprosto vše, odvezu si tedy, co potřebuji, jemu ještě zůstane víc, než je běžné (máme dvě domácnoti - měli jsme.. tedy i výbavu několikrát..). Nahlásil mě jako zloděje. Policie to po zjištění skutečností odložila - muž to nemůže překousnout, že jsem v právu. Ty věci jsou i pro jeho dítě - je mu to jedno.
Řekla jsem mu v ten den - o co ti jde, o pár starých věcí? Vždyť máš na účtu ve firmě 4 miliony, jak jsem se dozvěděla u soudu, netrpíš nouzí.. já mám jen svůj plat (a starám se o dítě) - nepříčetně se smál, byl jak šílenec a vysmíval se - "z těch neuvidíš ani korunu" - dělalo se mi zle.. ty modřiny.. to je nic, proti té psychice.. ale to se v téhle zemi nepočítá... on, milionář,poslal svou kojící ženu pracovat, aby nepřišel o její plat.. a sám si syslil miliony, o kterých ví jen prá lidí.. avšak nikdo z nejbližších.. a pak se nestyděl rok a půl soudit o střídavou péči..
pochopí toto někdo? proč ho tento stát neumí zavřít, nebo alespoň ho morálně neodsoudí??????
|
|
|
| Hannah+Onďa+Vašík | 
|
(7.12.2012 22:31:52)
Za trochu jine situace.jeste jsme spolu bydleli a po napadeni a demolici zarizeni jsem volala.ptali se. Ajestli je doma.kdyz sem jim rekla ze ne,ale urcite se behem chvile vrati,rekli mi ze prijet muzou az bude doma.moc mi pomohli,panove.sebrala sem se se spicim ditetem v naruci a vratila se uz jen pro veci.dodnes nechapu s kym sem zila:-o
|
| Tylity |
|
(7.12.2012 23:00:33)
Hannah
kdybych s ním (vedle něj) žila - nikdy bych na PČR nešla.. protože by bylo nemožné se vrátit.. copak oni nevědí, jak se tito lidé chovají a co bych si pak zkusila?????
Řikali mi, že jsem měla.. ne, dokud jsem se musela vracet do společného domova, tak to bylo nemyslitelné. Rozumí mi tu někdo???
|
| Hannah+Onďa+Vašík |
|
(7.12.2012 23:29:09)
Netroufam si rict jestli rozumim.ja to udelala bezhlave kdyz hazel tezkyma vecma po mistnosti a za dverma se budilo dvoulete.byl v afektu,nebylo kam se schovat,a pcr na dve veci.vratit se pro veci bylo nutny,nemela sem pro nas nic,v tu chvili sem moc nemyslela co by mohlo nasledovat.nastesti pro nas byl tak namol ze ani nevedel ze balim
|
|
| rišulka | 
|
(7.12.2012 23:32:55)
Ano, Tyli, rozumí!
Tři roky teroru - a velké lásky - nevěděl nikdo nic, já byla troska, všechno jsem si zasloužila atd. Nahlásit ho mě ani nenapadlo, spíš jsem chtěla utéct, ale byla jsem z toho už taková chudinka, málem nesvéprávná..
Určitě máš pravdu, že to psychické je mnohem horší. Za fyzické se nikdy neomluvil, naopak se mi dostalo vysvětlení, proč jsem si to zasloužila. Jo a taky že je to běžné, ať nejsem naivní, za zavřenými dveřmi je život takový - pro ženy.
Skočilo to jednou v noci, nebyl doma, šla jsem si do baru před barakem koupit cigarety a on tam seděl s krasavicí. Bylo to poprvé před lidmi, venku, bylo to v únoru. Ležela jsem hodinu ve sněhu, mrazu, v šoku. Pak nějaký opilec zavolal policajty. Utíkala jsem před nimi - jako idiot. Odvezli mě na stanici, sepsali. Nevěřili, mysleli, že jsem taky opilá. Ve tři v noci mě vezl taťka domů, k našim. Věci jsem nikdy nedostala. Byl i soud. On byl frajer a já histerka - předali to na město, že když to bylo venku, jako přestupek za rušení nočního klidu - dostali jsme oba pokutu dvě stovky!!!
Dlouho jsem se s tím nedokázala srovnat. Brala jsem antidepresiva. Byla jsem mladá a blbá. No nezdá se, že bych se poučila..
|
|
| Bez vypínače |
|
(8.12.2012 0:07:16)
Jo, moc dobře ti rozumím. Bydlela jsem s bývalým v jednom bytě ještě 3 roky po rozvodu, přesto, že byl do užívání soudem přidělen mně. Zůstala mi ale povinnost najít mu náhradní byt v rámci majetkového vypořádání  . Ve vlastním zájmu jsem žádné další excesy nikde nehlásila, nebylo kam bych s dětmi potom šla... Paradox byl, když mu přenechala do užívání byt jeho matka, on se odstěhoval a já jsem vyměnila zámek, v tu ránu na mě přivedl policii a ta mi nařídila uvést zámek do původního stavu nebo mu od nového dát klíče. Měl stále svá práva, dokud jsem mu nesehnala ten náhradní byt. Prostě na palici  .
|
|
| Kreaty | 
|
(8.12.2012 8:01:37)
Tylity jsi naprosto výborná, že jsi všechno zvládla a dotáhla to do takovéhoto konce. Že ses osamostatnila a zvládáš to finančně. Po takových letech snižování tvého seběvědomí. To by dokázal málokdo. Netrap se tím co ti řekl, určitě vymyslel něco hnusného, protože zuří, že jsi dokázala - co jsi dokázala. A nevěř, že ti to nahlášení přinese nějakou vnitřní satisfakci, tu ti přinese až život sám. To nahlášení ti přinese jen to, že se budeš snadněji domáhat svých práv. Morální vítěz jsi ty na plné čáře, takže se soustřeď na sůj život a jeho vezmi jako střípek ve tvém životě, který ti pomohl dotvořit mozaiku výchovy a přivedení na svět tvých dětí, ale jinou hodnotu ten střípek nemá. Nula, nula nic a ještě je to slaboch. Ty miliony mu štěstí nepřinesou, samy peníze nestačí, ještě je k tomu potřeba něco co máš třeba ty, ale on rozhodně ne. Má peníze, no a co. Teď máš život jen a jen pro sebe a své děti, tak ho užij jak nejlépe budeš umět a jak chceš, on už ti do toho mluvit nebude. Vždyť je to chudák a ubožák, vůbec není hoden toho, aby si o něm přemýšlela. Lituj ho, to je tak jedinné co si zaslouží. Už ho nic nečeká, tebe ano, tak hodně štěstí!!!   
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)