| Mamisek | 
 |
(8.12.2012 9:27:32)
Prosím od maminek, které učí své děti doma, o radu. Moje nejstarší dcera je teď ve druhé třídě. Je velice chytrá a bystrá, ve velkém množství věcí je popředu, školní tempo ji nudí. Naopak v matematice je sice skvělá na logiku, ale když přijde počítání zpaměti, tak to vázne. Nesnáší srovnávání, protože má velmi malé sebevědomí, dost žárlí i na svou mladší sestru.A její největší problém je, že na psychické úrovni je "zaseknutá", podle psycholožky kvůli traumatu, kterým si prošla mezi čtvrtým a šestým rokem a stále ho nerozchodila. Projevuje se to tak, že některé její nápady jsou naprosto "debilní", od osmiletého dítěte naprosto nečekané. Její reakce jsou jejímu věku taky nepřiměřené. Psychicky je hodně nevyrovnaná a rozhodí ji každá maličkost, dost snadno změní svou náladu a pak s ní člověk nehne. DOcházíme na terapii, doktorka říká, že se dožaduje toho, čeho se jí v uvedených létech nedostávalo, a nejspíš budeme muset nasadit i léky kvůli roztěkanosti, nesoustředění, někdy jakoby vypne a nevnímá, vše jí usím opakovat několikrát, je schopna během okamžiku zapomenout.Také na sebe velice ráda upoutává pozornost, vyžaduje jí opravdu hodně, více, než jsem schopna pozitivní pozornosti věnovat, takže si to kompenzuje vynucováním té negativní pozornosti. Ve škole je jedna poznámka za druhou, hraje s učitelkou hru "kdo s koho". Klidně donese i pětku, ne proto, že by neuměla (vycházejí jí podle znalostí samé jedničky), ale protože se zasekne a odmítně spolupracovat. Učitelka má ve třídě 27 dětí a už je z mé dcery naprosto vyčerpaná. Uvažovala jsem o domácí škole (tedy původně o Montessori, dcera chodila do školky Začít spolu, takže tento přístup by jí vyhovoval, ale nejbližší škola tohoto typu je od nás asi 30 kilometrů, není v mých silách tam dceru každý den vozit a pak ji v poledne jet vyzvednout), že bych si dceru nechala doma a učila ji sama. Vyřešil by se tím problém učitelce, která je před zhroucením, věnovala bych se individuálně dceři, která potřebuje "dohnat" po psychické stránce dva roky, v tom, co jí jde, bychom zrychlili, v tom, co jí nejde, bychom více pocvičili. Zároveň by mě měla více sama pro sebe. ALE! Mám tu 7měsíční batole a nevím, zda se to dá skloubit.Navíc s dcerou je to hodně o dohadování se, což ubírá hodně na čase (ale třeba by se to změnilo, když by nechodila do školy anajeli bychom na jiný režim...). Prosím o ty, kdo s domácí výukou mají zkušenosti, o jakékoliv potřebné informace- kolik máte dětí, jak zvládáte domácnost, kdy se se školákem učíte, jak si organizujete čas, jak sháníte informace ke studiu a jak se na "výuku" chystáte, Prostě cokoliv, co mi pomůže udělat si obrázek, zda bych to zvládla. Trochu mám z toho strach, protože dcera je opravdu náročná (a že mám pedagogické i psychologické zkušenosti,přesto na ni jsem někdy krátká), ale mám pocit, že další setrvávání dcery ve škole k ničemu moc nevede, je to jen o čekání "co zase bude, kde mám jaký vzkaz od učitelky". Učitelka sama říká, že s individuálním přístupem by byla min.o půl roku popředu před ostatními dětmi, na druhou stranu její výchovné potíže přesáhly únosnou mez...
Díky díky moc.
|
| Kamisi | 
|
(8.12.2012 11:10:06)
Mamisku, problémy s tvojí dcerou se dají řešit. Kdyžtak mi napiš na mail.
Co se týče domácího vzdělávání, mám zkušenost se synem, který takto v domácí škole skončil v páté třídě - z podobných důvodů. Neměla jsem ale doma menší dítě, zato jsem chodila na částečný úvazek do práce. Bylo to dost náročné období, syn na to ale vzpomíná rád, byla to podle něj nejlepší "škola", do které kdy chodil. 
Nejlepší tah, který jsme v tomto směru udělali byl, že jsem syna přehlásila do školy, která podporuje domácí vzdělávání (v Praze). Dává rodičům a dětem maximální možnou volnost.
No a pak už je to jen na tobě, jak čas zorganizuješ podle potřeb obou dětí, to je asi dost individuální. Ale určitě ti poraděj holky, které učí doma a mají menší děti.
|
| Mamisek |
|
(8.12.2012 12:05:23)
napsala bych, ale nemám outlook a neobjevuje se mi tvoje mailovka...
|
|
|
| Radou (06,09,14) | 
|
(8.12.2012 18:11:22)
Ahoj, my jsme učili dva měsíce doma a hrozně to drhlo. V listopadu jsem učit přestala s tím, že si dáme cca měsíční pauzu. Tento unschooling nám všem voní čím dál víc. :)
Můj syn se asi 6-8 hodin denně věnuje stavění domina (pokud jsme doma), občas něco hledá na počítači, tak se zeptá, jaké i,y má napsat, tak jsem mu na papír napsala skupinu tvrdých, měkkých a obojetných souhlásek a položila k počítači. Teď už asi dvě hodiny vrže na housle a během dvou dnů se naučil asi 7 písniček + Bachovo Preludium. Na to, že se učí hrát dva měsíce, se mu docela daří. A dokonce po roce znovu otevřel klavír a hraje čím dál častěji.
A to jen díky tomu, že ho necháváme být. Dokud jsem ho honila, že má cvičit, kašlal na to. Dokud jsem na něho tlačila, že se má učit češtinu, byl rozmrzelý a znechucený. Teď, po měsíci odpočinku a nicnedělání se v něm znovu probouzí jiskra, kterou jsem znala z jeho předškolního období. Ještě nevím, jakým způsobem budeme dále pokračovat, ale tato pauza nám všem velice prospěla.
Třeba by prospěla i vám, holka by si zvykla na to, že je doma a ty bys měla čas si všechno pěkně rozmyslet,ev. vytvořit nějaké pomůcky nebo jen pozorovat, jak by se dal skloubit váš denní režim. Ten měsíc nepůjde na dceřiných znalostech vůbec poznat.
|
| Kamisi |
|
(8.12.2012 20:15:38)
Tohle úplně chápu. Syn přestal v hudebce (po poměrně dlouhém přesvědčování táty) po čtyřech letech chodit na kytaru. Od té doby sice nehraje na kytaru, ale denně několikrát sedí u klavíru, manžel a brácha mu ukázali základní prstoklad, a protože měl už nějaké hudební vzdělání, začal hrát rovnou obouruč, poměrně složité skladby, něco z odposlechu, něco podle not a dokonce skládá svoje věci. Neskutečně ho to baví.
Do hudebky ho ani neženu, protože jediná cesta by byla, že by s ním dělal někdo přesně to, co baví jeho, jinak vím, že jeho nadšení pomine. Takhle to bohužel funguje i se školním učením. Jak je v tom povinnost, nadšení je v tahu.
|
|
| Žanika, Rony 03, Willy 05 | 
|
(8.12.2012 21:59:02)
Nedávno jsem četla radu - pro nás už méně realizovatelnou - protože už v tom jedem, že každý, kdo chce učit vážně doma, by měl dát na začátek dítěti prázdniny, volno nebo jak to nazvete. A tento čas at už týden dva nebo měsíc využil k bedlivém sledování, co dítě baví, co nebaví, jak tráví čas, jak řeší běžné situace. Klidně si to i zapisovat a teprve pak se pustit do učení. Taky navrhuji prázdniny a pak to hezky rozjet doma.
A jinak, Lubar, u nás manžel nemá čas ani uklízet a pomáhat v domácnosti, ani pomáhat s přípravou do školy. Ale je z něho čím dál tím skvělejší táta! A manžel samozřejmě taky.
Takže, kdyby tvůj manžel náhodou nemohl uklízet nebo pomáhat, tak se netrap - určitě to taky zvládneš. Ale já vím, že to víš A je dobře, že máš v tom takovou pomoc. Jen chci ostatním vyjádřit, aby se netrápili, pokud u nich tato dle tebe zásadní věc není realizovatelná.
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(9.12.2012 0:12:40)
Radou 
Helčo, posílala jsem Ti něco na mail, tak doufám, že ten, co máš pod nickem, je funkční...
|
| Helča + J+V+M |
|
(9.12.2012 9:41:00)
Jeno, ještě jednou moc děkuji. Začali teď vydávat i nějaký nový časopis o Vesmíru ( Tajemství vesmíru) a Jeníkovi se líbí (musím u čtení hodně přemýšlet, o čem píší - to je ten můj problém s představivostí a tím, že to potřebuji pochopit, takže minule byla celkem legrace, jak se mi to moji kluci - manžel se synem- snažili přiblížit).
A k vesmíru máte tuto knihu - http://knihy.heureka.cz/vesmir-na-vlastni-oci-dyer-alan/
|
| Evís+3 ks | 
|
(10.12.2012 0:04:10)
Helčo, něco jsem poslala. Pokud ještě něco najdu, tak ještě pošlu
|
|
|
|
|
| Lubar | 
|
(8.12.2012 20:44:39)
Mám nejstaršího prvňáka s velmi podobnými projevy, taky si stahuje maximum mé možné pozornosti, a k tomu mám batole (20 měsíců) a předškoláka (necelých pět)... a teda taky práci, asi tak na třetinu úvazku...
Domácnost je to poslední, čím se zabývám, nicméně ke svému klidu potřebuju, aby tu byl maximálně jen ten "provozní borčus" plus taková ta špína, co nikomu nevadí (neumytá okna, zaprášené šuplíky a tak). Prádlo nežehlím.. vaření - snažím se zrovna najet na systém, že hlavní jídlo u nás je večeře, při které si zároveň přichystám zeleninu na polívku na druhý den k obědu (plus do zásoby do mrazáku), dělám jí v pomalém hrnci, takže večer zapnu a dopoledne je hotová bez jakékoli mé asistence. Docela se mi tenhle systém osvědčuje, nedrtí mě od jedenácti pocit, že bych už měla jít vařit.
Já i děti ráno potřebujeme dost času na rozjezd, takže se to u nás vykrystalizovalo tak, že se učíme až tak od deseti, cca do té dvanácté, půl jedné. Hodně zapojuju předškoláka, s batoletem to je hukot, ale pomalinku se to lepší. Jediný co, museli jsme čtení naprosto přesunout na večer, syn čte s manželem každý večer, když já ukládám malošky a osvědčuje se to maximálně...
Těžký je to skloubení s prací, padám tu dost často na ústa, teď toho mám fakt hodně, a když se vyvrbí, že mám během týdne dva odchody z domova, tak je to znát na domácnosti, na škole i na učení. Zrovna tenhle týden jsme měli odchody tři, z toho já jeden pracovní, a dvě akce domškoláků, a teda budu se z toho vzpamatovávat celý příští týden (a to mám zas jeden odchod pracovní a jeden domškolácký...)
Za zásadní považuju spolupráci partnera - ať už v tom, že na sebe vezme část přípravy věcí do školy, nebo třeba víc uklízí. U nás je to v té rovině školní, domácnost sám od sebe teda nepřebere vůbec...
|
| Helča + J+V+M |
|
(8.12.2012 21:05:21)
Lubar, v tom jsem vděčná za manžela. Má sice frmol ve škole, ale uklízení bere jako relax . Máme tedy jen 3+1, ale když uklidí on, tak se to tu leskne. Jinak okna apod.také neřešíme. Jen v obývacím pokoji, kde se učíme, musí být poklizeno, aby to neodvádělo od práce - pracovní místa nezahromádkovaná (já i syn máme hromádkový styl úklidu - dávat věci na hromady, manžel z toho zuří). Vaření večer a na dva dny - skoro stále totéž. Vycházky - po doktorech  a na nákup.
|
|
| Evís+3 ks |
|
(8.12.2012 21:46:28)
Lubar, no s prací jsme na tom podobně. Já, slušně řečeno, padám na ústa.
A domácnost je taky u nás na posledním místě. Jako nežijem ve špíně, ale priorita č.1 je škola, č.2 práce, pak dlouho dlouho nic a nakonec domácnost. Snažím se i do úklidu apod. zapojovat děti, občas se to i daří. A vařím pozdějc, obědváme většinou kolem 3.-4. hodiny odpolední.
|
| Lubar |
|
(9.12.2012 8:53:31)
My takhle pozde jíst nemůžeme, Maxik ma většinu odpolední nabitych kroužky, obchází sice skoro vsechny sám (jsem tak vděčná, že bydlíme, kde bydlíme a jde to), takze prave potřebujeme tak kolem té druhe už byt po jídle. Ale zase mám diky těm krouzkum volnejc odpoledne, že to se fakt mužů věnovat maloskum a i tomu domu tady, semtam i nějakou schůzku zvládnu.
|
|
|
|
| Helča + J+V+M |
|
(8.12.2012 20:59:50)
Ahoj. Jsem pro domškolu, alespo
ň třeba na čas, než by se dcerka "srovnala" - asi hloupé slovo, myslím tím, než by se vyrovnala s tím co bylo, je , bude, než by si dobila (snad mám správne i/y?/ citovou nádrž a tak. Mám poněkud podobně raženého syna, navíc mi přijde , že jde do puberty + 3 měsíce na střídačku děti marodí, takže už si tu silně lezeme na nervy. Ale pořád je to asi klidnějsí, než kdyby chodil do kamenné školy (v něčem jsme dopředu, něco drhne a tak pilujeme). S mimim je to mazec - mám čerstvě roční batole a je to hukot. Leze až na strop, co není přibité na stopě to neobstojí, no a do toho 4letku (poněkud psychicky nevyrovnanou). Ale jde to. Nevymýšlím teda zvlášť projekty, jedu spíše podle učebnic (vybírám si z nich), doplním něčím zajímavým (tady na diskuzi je inspirace přehršel). Dokud bylo mimi v bříšku, tak to bylo jiné. Ale mám naději, že se to časem upraví. Už teď se batole dokáže zabavit samo (pokud ho nerozptýlí 4letka, ale i to se zlepšuje). Omlouvám se, píši asi hlava nehlava (ty měsíce s marodama mě stojí šedé buňky mozkové). Ale pokud budeš moct, tak to zkuste. Event.vám třeba i poradí v PPP, kam byste stejně asi museli, kvůli doporučení domškoly. Držím palce.
|
|
| Evís+3 ks |
|
(8.12.2012 21:43:22)
Budu se opakovat, ale také mám doma podobně založeného syna. Klasickou školu opustil krátce po polovině první třídy. Přístupy jsem zkoušela různé. Momentálně nám nejvíce vyhovuje dělat jednu věc denně (matematiku nebo češtinu nebo projekt). To ostatní stejně během dne stihnem procvičit jen tak mimochodem. Docela bych doporučovala domácí školu zkusit a ze začátku ani moc netlačit na pilu. Ona se jakoby zklidní a začne mít zájem sama. Rozhodně doporučuju zapsat do nějaké školy, kde vás nebudou tlačit (najdeš v deníčku). Jinak my jsme začínali s dvouleťákem, který skoro v jednom kuse řval a vynucoval si pozornost, za zadkem
|
| Nana*81 | 
|
(10.12.2012 0:11:47)
Ano ze začátku netlačit na pilu, to byla moje chyba bohužel, tu radu mohu doporučit. Přijde mi že méně je v domácí škole více. Fakt využít toho, k čemu dítě samo inklinuje. Co ho baví, to brát frekventovaněji, co je pro něj složitější, tam netlačit a dát tomu čas. Protože to jsou výhody domácí školy - že člověk využije toho, co dítě baví a zbaví se školské běžné představy, že učit se je práce, která se musí vydržet, nebo jak bych to řekla.
|
| Nana*81 |
|
(10.12.2012 0:14:00)
Jinak už to pro nás vlastně skončilo - bylo to přechodný období a tak to bylo míněno, syn už do nový školy chodit chce denně a začíná zítřkem.
|
|
|
|
| karabuni | 
|
(22.5.2013 9:49:46)
mame doma hrozny problem, kluk chodi do predskolaku, ve skolce intelektualne tahne celou tridu i kdyz je z nich nejmladsi, bude mit az 26.10. 6 let. chceme ho dat do skoly predcasne,protoze by se tam uz nudil, hrozne ho uceni bavi,cte uz od 4 let,ted uz stejne rychle jako dospely, sam se naucil psaci pismo cist, v priprave na psani je prumerny predskolak, matematicky mu to teda pali...Sli jsme do poradny ppp,tam nam rekli ze je to na nas,ze mu potvrzeni daji na predcasny nastup do skoly. Ve skolce ale o tom nechcou ani slyset,jde o cirkevni skolku a skolu do hromady,jinam ho taky dat nechceme.pry je socialne zaostaly,ma pry na skolu casu dost,v oblikani je nejpomalejsi, nevydrzi u jedne prace45minut.Ja myslim ze to neni tak nejhorsi, ale starsi deti jsou rychlejsi a dele vydrzi to je fakt.Nevime co budeme delat,uz jsme doma uvazovali i o domaci skole, ale mame jeste doma 4 leteho syna a 1,5 syna.
Mate nekdo podobne zkusenosti?
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)