| ...j.a.s... |
 |
(7.11.2012 12:22:28) Tady je taky každá ženská sedřená. Nepopulárně tvrdím, že v porovnání s vysokou profesní zodpovědností a s vysokým pracovním postem je mateřská leháro. Ať mi ženské netvrdí, že každý den vysávají a dělají generální úklid. Jo, skloubit chod rodiny a domácnosti s prací potom, to je očistec. Ale mateřská, když je dítě plus minus zdravé a bez problémů? Neříkám, že ženská na mateřské nic nedělá, ale z pracovním koloběhem se to fakt nedá srovnat. Zvlášť když má na starosti obstarat jen jídlo, sebe, dítě, pračku a kuchyň.
|
| Šešule | 
 |
(7.11.2012 12:32:07) Jasněnko, ne každá je doma s 1 dítkem. Dokud jsem měla 2 děti, z toho 1 ve školce, stíhala jsem i miniúvazek z domova. Co máme 3 děti, fakt jsem celý den v pohybu (většinou až do noci). Někdy jsem sedřená, ale zas je to práce, která má smysl, a to mi to vyvažuje
|
| ...j.a.s... |
 |
(7.11.2012 12:34:57) Šešule, ale pokud má ženská na starosti jen 1-2 děti a není v pracovním procesu a nevěnuje se studiu nebo podnikání, tak to zas takové galeje nejsou.
|
| Šešule | 
 |
(7.11.2012 12:38:08) gALEJE NE, ALE VOJEB TO MŮŽE BÝT I S JEDNÍM. Pardon za Caps A taky určitě záleží na osobním nastavení matky. Pro mě osobně bylo nejhorší, když jsem skončila školu a byla "jen" doma s dětma. Myslela jsem, že se zblázním.
|
|
| Šešule | 
 |
(7.11.2012 12:39:41) Ale máš pravdu, že galeje vypadají jinak, než pobyt doma s 2 zdravýma dětma. To "zdravýma" zdůrazňuju.
|
|
|
|
| šš |
 |
(7.11.2012 12:51:03) Každá ženská na mateřské to bere trochu jinak, každá je jiná, každá má jiné požadavky na uklizenou domácnost, na výchovu dětí atd. Neříkám, že jsem sedřená, ale rozhodně nedělám celý den h.... Sama bych potřebovala třeba trochu sportovat, ale na to není čas. Večer mám fyzické energie dost, ale psychicky, když mají děti den, jsem na tom někdy taky hrozně. Myslím, že přes den (tento je docela výjimkou, stávkuju a potřebuju se z toho trochu dostat), stíhám tisíc maličkostí, které nikdo nevidí. Já se doma nikdy nenudím. Pravda, že mi tu po těch letech občas hrabe a pak mi nejde nic od ruky, tak si sednu chvíli k počítači. Přes den si k němu sednu i tak, ale s jídlem. Je snad jedno jestli při jídle civím do počítače, nebo do blba. Televizi si pouštím coby zvukovou kulisu, ale necivím na ní. Málokdy, to už musí být. Já doma dělám pořád něco. A když je vařeno,uklizeno, vypráno, vyžehleno, tak dělám byť nějaké maličkosti. Já mám zkrátka pořád co dělat. A dětem se taky věnuju, ať jsou to procházky, čtení, blbnutí... Každý den dělám něco jiného. Pravda, posledních pár let jezdíme i vydatně po doktorech. Takový jeden "výlet" nám ale rozhodí celý den. Včera jsem tu taky např. půl dne hadrovala. Přeskládala jsem celou jednu skříň. I ta blblá výmněna oblečení zabere půl dne. Samozřejmně, každá maminka je jinak pečlivá. Někdo je s něčím hned hotový a někdo se s něčím páře. Nejde házet všechny maminky na MD do jednoho pytle. Někdo nechá drobky po jídle a je mu to jedno. Někdo běhá za dětmi neustále se smetáčkem a lopatkou. A co třeba jen blbá péče o rodinné fotografie. Stáhnout, vytřídit,upravit atd. Jsou to blbosti, ale zaberou čas. Nebo výzdoba bytu. Aranžování. Jsou ženské, které se zkrátka nudit neumí.
|
| Alraune | 
 |
(7.11.2012 18:40:47) Nojo, tak fakt je, že o nutnosti péče o rodinné fotografie bys nepřesvědčila ani mě. To prostě dělat neumusíš, to už je relaxace. Imho je trochu problém, že ti nejspíš splývá hranice mezi tím, co se dělat musí a co ne. Je fakt fuk, jestli pořádáš fotky, nebo hraješ Sims, naopak, je velmi důležité, že jezdíš s dítětem po doktorech. Prezentuj ty důležité věci, zařizování, atd. O aranžování a fotkách bych ve vlastním zájmu pomlčela, to fakt pracující člověk považuje za zbytné.
|
| Markéta | •
 |
(7.11.2012 19:32:15) Alraun, tak s fotkami si ti dovolím oponovat, zábava by to byla, pokud by dělala fotokoláže. Pokud ale jen zabezpečuje, aby bylo nějaké papírové album, tak to je práce. Nepočítám rodiny, kde papírové fotky nedělají, jen to kabelem stáhnou a jednou za čas vypálí. Paradoxně když nebyly digitály, bylo to jednodušší, fotilo se málo, při vyvolání se v krámě řeklo, že chci jen ty povedené a těch 40 fotek to ani z filmu nebylo, to už se snadno zařadilo. Digi focení je přesně ten případ, kdy moderní technologie v konečném efektu spoustu práce přidělají. Obzvlášť tam, kde se fotí hodně, protože se už nemusí lidi krotit, protože "se" nakonec vybere jen to nejlepší. Otázka je, kdo je doma to "se".
s dekoracemi bytu bych souhlasila, to už koníček spíš je - i když jistá vyjímka - třeba před vánoci je přece jen zvykem, že se nějak vyzdobí byt
teď mi napadá - třeba přesazování kytek - to by se dalo zahrnout do práce? nebo do zábavy? - už si dělám legraci, ale zase další z mnoha věcí, na které většinou muži ani nesáhnou, samozřejmě, bráno do důsledků, rodina nemusí mít kytku ani jednu, ale je to jaksi divné
údržba balkónu, muškáty aj. květena - také je zvykem alespoň něco málo okrášlit - stará se o to většinou kdo?...kdo dává podnět k tomu, že je třeba zazimovat, případně to sám udělá
To mi zase jen napadly další "drobnosti", které netřeba zmiňovat, protože by vlastně měly být koníčkem, je to věc pro rodinu zbytná.
|
| Alraune | 
 |
(7.11.2012 19:55:31) Já jsem si jen představila, že mi partner argumentuje tím, že pořádal fotky... jsem ženská a nepochopila bych to. Jinak péči o zeleň nepovažuju za ženskou práci, děda byl kaktusář, u nás doma zalíváme kytky všichni. Já vím, že to zabere čas, ale práce je to asi jako natírat si fichtla.
|
| Markéta | •
 |
(7.11.2012 20:28:53) Alraun, uznávám, že kosmeticky vzato, to pořádání fotek nepůsobí jako "dřina", což jistě dřina není. Ale zabíječ velkého množství času to je a někdo to prostě udělat musí. Tady ani nejde o to, jestli takové věci jsou dřina, nebo brnkačka, ale že jsou to ty věci, které prostě "někdo" někdy udělat musí a pokud se v tom nevyžívá, tak to práce je. Zalévání kytek - v lepším případě nezalévá jen jedna osoba, to je fakt, ale moje zkušenost hovoří, že když je třeba provést větší údržba kytek, vysazování truhlíků na balkon a podobné blbiny, přesazování, tak pokud není partner kaktusář, opět dělá žena, i když rostliny nejsou třeba její záliba, nějak to ošidí, ale udělá to ona. Jiná věc je, když paní miluje kytky a při téhle činnosti relaxuje a baví jí to. Prostě mluvím jen o pár věcech z toho tisíce maličkostí, co umoří toho osla, co je dělá - další ty dovolené, výlety, neustálá kolečka kolem dětských hadrů, výměny, zkoušení, kupování......................................................................když prostě tohle dělá pořád jeden člověk, tak je sice vidět, že je to zajištěno, ale ty jednotlivosti právě vypadají jako maličkosti, jenže jsou jich tisíce
|
| Markéta | •
 |
(7.11.2012 20:33:43) Nehledě na to, že i to, co bylo kdysi bráno jako mužská práce - drobná údržba v domácnosti, se dneska často učí dělat ženy, protože než by čekaly, kdy a jestli to ten jejich udělá, koukaly jak hází zhnusené ksichty, když se mu to připomíná, tak to často zařídí nebo přímo samy udělají. Skoro bych si troufla říct, že muž má v popisu práce hlavně svoji profesi, žena po mateřské profesi, ale dál i to, aby to doma všechno klapalo a fungovalo a bylo... většinou zabezpečí žena - maximálně muže úkoluje dílčími úkoly. Nehledě na to, že muž se často vyhne spoustě věcí, které ho nebaví - třeba těm kdysi jeho mužským pracem, ale žena táhne i to, co jí nebaví, protože jsou to takové věci, které nejdou odložit, jako jde odložit přitlučení poličky.
|
|
| Senedra | 
 |
(7.11.2012 20:44:42) Markéto, spíš bych řekla, že je najednou vidět, když nějaká maličkost z toho nepřeberného množství vypadne.
Jak píšeš - přebírání věcí. Když už ho dělám dětem, tak rovnou vytáhnu i naše věci ( teď zimní), vyperu, zastrkám do skříní, připravím, zkontroluju boty... Jasně, manželovi připomenu, že ty jeho už asi celou sezonu nepřežijí a aby si sháněl nové, ale běžně se stane, že se ochladí a manžel se zeptá :" Kde mám rukavice?" A předpokládá, že já vím, kde jsou.
Zase můj manžel není takové hovado, aby považoval připravené oblečení za samozřejmost. Já se ho třeba zepám, kde máme šroubovák, případně ho poprosím, aby někde něco utáhl. O provoz auta, pojistky, revize kotle, komínu a podobné se nestarám - a že těch "drobností" je kolem baráku taky milion.
Dřív měl občas manžel nějaké poznámky a pak se musel přes dva měsíce starat o dcerku, když jsem ležela v nemocnici s mladší. Sice mu babičky pomáhaly, ale část té doby zvládl sám- vypravil jí k babičce, ke kamarádům, kteří hlídali, vyzvedával ve školce a zajišťoval zábavu na zbytek dne. Sice jedli tousty, krupicovou kaši a studené večeře, ale zvládl to a vyzkoušel si, jaký je to doma záběr. Myslím, že to vzal i jako otázku svých schopností, jestli tohle všechno dokáže, když mě bude mít jen na telefonu.
|
| Markéta | •
 |
(7.11.2012 21:13:36) Senedro, ty mužské práce jsem myslela i takové drobné - třeba něco opravit na žaluzii, výměna pojistky, žárovky, vymalování, když je třeba něco jednoduššího spravit - nechce se mi tady všechno vypočítávat. Pokud je muž v baráku a stará se o jeho údržbu, ještě řeknu, že je to ok, když se nemusí výrazně zapojovat žena. Horší je, když to nedělá, nebo ty vysloveně bytové typy mužů, těm dělají kolikrát problémy i ty maličkosti - výměna pojistky, instalace spořiče na wc, cokoliv. To se buďto žena naučí, nebo ho většinou musí přemlouvat a strkat do toho. S tím oblečením - chápu, ale je to prostě typické, jak na sebe žena nabaluje i povinnosti druhých, přestože by se dalo říct, že oblečení dospělých si každý řeší sám. Prostě je to to, o čem mluvím, na ženu se kolikrát nasměřuje nebo si to sama na sebe vztáhne toho tolik, že je to opravdu o tom, že stokrát nic umořilo.
|
| Senedra | 
 |
(8.11.2012 8:50:52) Markéto, v globálu souhlasím - prostě dost často ženy na sebe berou ty nepopulární domácí činnosti, které se opakují x-krát za den/týden/měsíc... A manžel jednou za půl roku připevní poličku, každé úterý má tenis, každý čtvrtek hospodu s kamarády a doma se rozčiluje, že manželka nemá náladu a čas sis s ním povídat o nesmrtelnosti chrousta.
Ale šmahem bych nezavrhovala plně nebo částečné tradiční rozdělení rolí. Jak jsem psala - já se třeba celé rodině starám o oblečení. Takže manžela upozorním třeba na ty boty, ale bundu mu vyperu, když peru i zbytku rodiny. To by mi přišlo fakt ujeté, manžel přijede večer v sedm, nají se, chvíli si pohraje s dětmi a pak by měl ještě jít a plnit pračku? On mi taky neřekne :" Hele, je potřeba dát na auto zimní pneumatiky, tak já vyměním tři a ty se postarej o tu pravou přední." Prostě každý máme svůj "píseček", o který se staráme. ALE - já nebudu manželovi kritizovat, že to světlo měl pověsit o půl centimetru víc doprava a že ho musí převěsit hned teď, ať je jak chce unavený a on zase nenechá ( většinou) drobky a špinavé nádobí v čerstvě uklizené kuchyni. Navíc se dokážeme tak nějak zastoupit, kdyby bylo zle. Já bych na to přezutí auta zavolala nějakého kamaráda, on by třeba dětem částečně vařil nebo si nechal naplnit mrazák od babiček.. ale zvládl by to.
|
| Markéta | •
 |
(8.11.2012 9:06:56) Senedro, já taky nejsem až tak proti rozdělení rolí, spíš dneska to hodně vidím tak, že /když opominu profesní budoucnost ženy, kdy výpadek je nebezpečný/ je skoro lepší, když se v páru specializují, než když všichni jakoby dělají všechno, ale ve skutečnosti není hotové pomalu nic
Hlavně ale při té specializaci musí být uznání a úcta k práci druhého. Ne, že to co dělám já, je důležité, toho by si měli všichni cenit - mužské práce v domácnosti a jeho profese. A třeba to, co zastává žena, se bagatelizuje. Třeba těch obslužných prací, různého vyřizování, co jsem psala, je dneska čím dál víc, jenže je to s nimi ještě horší než s tím praním, výstupy moc nejsou vidět, pokud to funguje, tak jsou věci zajištěné a žena o tom třeba v rodině ani nemluví.
Bohužel někdy, když o tom mluvit začne, tak neosvícený muž to spíš nese nelibě, protože mu přijde, proč proboha vypočítává takové triviality, vždyť jsou to "jen" blbosti a on má tu důležitou práci. Že důležité je obojí, každé jinak, je nesporné.
Ten příklad s fotkami zakladatelky byl třeba typický - činnost, která vypadá jako koníček, ale v moderním pojetí se z ní stala práce. Jistě, není to tak nezbytné jako vyprat prádlo, ale prostě dělá se to a někdo to udělat musí. Stejně jako tisíce dalších drobností.
Na neosvíceného partnera podle mě neplatí nic, ani statečně zajišťovat, pracovat, zařizovat mlčky, ani se snažit tu práci zviditelnit. Když jí nepovažuje za důležitou, tak stejně nic nepomůže.
|
| Markéta | •
 |
(8.11.2012 9:11:49) Mimochodem, třeba ty fotky - když do toho není muž fanda, zkuste si představit, jak by asi nesl nebo to vypadalo, když dorazí domů večer a žena by do něj začala klavírovat, aby protřídit dva tisíce fotek. Večer je unavený, o víkendu se mu nebude chtít a tak to může být celý rok. Nakonec fotky nebudou, protože to neudělá nikdo. Fotky jsou ještě zbytnost, ale když dítě třeba potřebuje nějaké pomůcky do školy a podobné věci, to už prostě hrnout před sebou a odsunovat nejde. Tak ženy nastavují večery.
Moje zkušenost je spíš taková, že ženy se snaží zvládnou VŠE, muži jen do hranice své únavy, ano, třeba taky leccos udělají, ale ne za cenu, aby byli neodpočinutí, přetížení - prostě pravidelně dbají na odpočinek, psychickou hygienu, což část žen v zájmu toho, aby stíhala to vše, nedbá ani náhodou.
|
|
|
|
|
|
|
|
| radka | •
 |
(8.11.2012 11:15:00) jo jo, zlatý "papírový" foťák - fotilo se jen to, co za něco stálo...
|
|
|
|
|
| šš |
 |
(7.11.2012 12:56:48) PS: Do práce jsem chodila taky, tak mám taky nějaké to srovnání. Ono má každé něco do sebe. Já jsem na MD ráda. Jsem ráda s dětmi. Mám je ráda. Baví mně to a neměnila bych to. Nechtěla bych, aby byl za mně mužský doma a já chodila do práce. Do té práce stejně brzy půjdu. Ale ty řeči poslouchat, to je opravdu hrozné. Celý den dělám ho..., nákupy jsou šopingování a jízda k doktorovi "výlet".
|
| klíčnice | 
 |
(7.11.2012 13:09:52) Šš mluvíš mi úplně z duše, jako bych to psala já Taky mi nevadí být doma, jen ty kecy okolo ...
|
|
|
| Lída+2 | 
 |
(7.11.2012 13:19:07) ☼Jasněnka☼, celou dobu na MD jsem podnikala....dělala výstavy...pletla pro Praktickou ženu i svetr měsíčně, nebo se chystala na festival..........(ještě, že tak...když manželovi přestala chodit výplata)
Takže já úklid moc neřešila....na to nebylo tolik času.
práci jsem si sebou nosila na písek
|
|
| Horama | 
 |
(7.11.2012 14:07:39) Dovolím si tvrdit, že jsem před mateřskou poměrně dlouho dělala práci s "vysokou profesní odpovědností". Taky jsem ji dělala na mateřské do porodu, z porodnice, v šestinedělí a ještě necelý rok po porodu. A protože jsem si tu práci vzhledem k svému naturelu dobře vybrala, cítila jsem se při ní i při vysokém pracovním nasazení mnohem lépe než následně doma při péči o své vlastní děti, které jsem chtěla. Nejsem prostě pečovatelský typ, takže mě koloběh udržování domácnosti a věnování se dětem psychicky vysává. A protože jsou ty děti ještě malé a hlídání nemám prakticky žádné, chybí mi můj vlastní životní prostor - nějaký čas, kdy bych se nemusela na nikoho ohlížet a mohla si jít dělat jen něco pro sebe.
Takže: ANO, fyzicky udřená nejsem, protože neperu na valše, nevyvařuju plíny v hrnci, nenosím vodu z potoka... Ale co dělat mám a "h..." to není.
|
|
|