| monika 1 | 
 |
(29.10.2012 13:15:47)
Dobrý den, naše dítě syn Nicolas když byl malý jezdil rád na malé motorce a tříkolce a pak jsem ho nějakou dobu nechali nějak neměl zájem o ježdění na kole a čas letěl vždycky jsme ho vzali ven v létě na kolo ,ale nikdy mu to moc nešlo a tak jsme ztratili trpělivost .Dnes je syn prvnáček a na kole neumí dodnes jde na kolo spíše za trest a manžel mu sundal kolečka a řekl že je to ostuda zkoušíme jezdit na trávě to ujede po poštění 1 - 2 m ,ale jinak padá a neudrží se můžete mi pradit jak ho to mám naučit už jsme celkem s manželem zoufalí chceme jezdit na výlety jako celá rodina na kolách a nemůžeme díky přeji hezký den
|
| Markéta,kluci 10 a 4 | •
|
(29.10.2012 13:21:26)
Neříkat mu, že je to ostuda. Neučit ho jezdit po trávě,je to daleko těžší než po asfaltu. Obalit ho chrániči, z kola se padá a bolí to. Sedlo co nejníže, aby pohodlně dosáhl na zem. Lehké kolo, které ušlápne.
Oba naši kluci se naučili ve čtyřech, za prvním jsem běhali a přidržovali kolo asi tři hodiny, pak to zvládl sám. Mladšímu jsme kolečka vůbec nedali, sedl si na kolo a jel. Ale nebaví ho to.
|
| Jitusch* |
|
(29.10.2012 13:25:06)
Taky bych tu trávu zavrhla,smeká se to,zvlášť po mokré (u nás je teda pod sněhem).Rozhodně nenutit, tím byste ho mohli otrávit na hodně dlouho.U nás pomohl příklad kamaráda,když ho viděl jezdit bez koleček,tak se snažil víc, to mu bylo kolem 5let.
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(29.10.2012 13:24:46)
Chce to asi jen trpělivost, prostě za ním běhat a přidržovat ho tak dlouho, až se jednoho dne udrží a pojede.
Je dobře, že jste sundali postranní kolečka, zkoušejte a trénujte, ono to půjde.
|
|
| Tizi | 
|
(29.10.2012 13:25:05)
Chce to hodně trpělivost a běhat s ním, ne po trávě, ale po asfaltu, tam se lépe udržuje rovnováha, nejlépe mírně z kopce nebo na rovince. Syn byl podobný případ, naučil se až v 6ti letech a chvílemi se to zdálo beznadějné, on je hodně opatrný, takže chtěl jet strašně pomalu a pořád z toho kola padal. Chce to pravidelnost, prostě každý den po škole ho vytáhnout ven na čtvrthodinky a běhat s ním, a to, i když žbrblá, že se mu nechce. Synovi se do učení taky nechtělo a jakmile se naučil, byl z toho nadšený 
|
|
| Katka +3 | 
|
(29.10.2012 13:34:45)
Hlavně mu neříkat, že je to ostuda. To, že vy jezdíte rádi, ještě neznamená, že i on bude nadšený cyklista. Můj mladší syn se na kole naučil až letos v devíti letech, společně s mladší pětiletou sestrou. Párkrát jsme se potom v létě na kole jeli koupat k rybníku, to se mu líbilo, ale jinak ho sporty obecně moc neberou.
Moje zkušenost je, že každé dítě k tomu dozraje v jiném věku, a i kdyby se rodiče za kolem uběhali, moc to neurychlí. Takže nabízet, motivovat, nestresovat.
|
| Katka +3 |
|
(29.10.2012 13:38:16)
Za mnou prý táta běhal 7 let. Tak mám pro děti pochopení.
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(29.10.2012 13:44:46)
Rozhodně chrániče, aby se nesedřel, když upadne - toho se některé děti bojí strašně. Pak - rovná asfaltová cesta bez výmolů, žádný - ty ostudo, ale spíš pozitivní motivace - tak teď to zkusíme a uvidíme, když to nepůjde, necháme to napříště. A když to nepůjde, v klidu uklidit kolo a pochválit - něco jako - teda, ale stejně, kousek jsi už jel, ani sis nevšiml.
A příště to zkusit znovu.
A my - já běžela a jistila, pak syn věděl, že pouštím, což jsem mu řekla, aby se neotáčel a neupadl a o kus dál stál manžel a chytal - protože syn se bál brzdit, že zpomalí a upadne. Ono to jde rychle, když dítě přemůže strach.
Ale v případě nezdaru neodsuzovat, jak říkám - chválit každý krůček.
|
| KoproFka | 
|
(29.10.2012 13:52:14)
...a pokud by byla možnost jít na nějaké hřiště (nemyslím travnaté) - velká rovná plocha, aby se mohl rozjet, nemyslet na kraj cesty a vyzkoušet si zatáčení, to by taky mohlo pomoci.
Hlavně je důležité, aby v sedě došlápl celou nohou na zem - dá mu to pocit jistoty.
Synkovi jsme po odebrání koleček taky dávali sedlo níž, s kolečkami dosáhl na špičky, bez koleček to na něj ale bylo vysoko a bál se.
|
|
| Katka +3 |
|
(29.10.2012 13:54:10)
Jo strach je mrcha.
Syn už jezdil pěkně, ale pořád vyžadoval přidržování u rozjezdu. Až sebou mladší sestra plácla na štěrk a sedřela se do krve, tak ve strachu o sestru(se kterou se jinak rvou jak koně) zapomněl na strach z kola, nasedl a rozjel se pro pomoc.
|
|
|
| Sara33(Eliška 07, Petr 09) | 
|
(29.10.2012 13:52:42)
At to zkusi nekdo jinej. Dcerka kvilela, brecela, nechtela....o jizde na kole ani slyset. Rvala jeste jsme ji ani nepustili. Brzy jsme ztraceli trpelivost. Jednou rika segra: pojd zkusis to na VOjtovym (synovec) kole. Nejak jsem u toho vylozene nebyla. A do 10 minut uz jezdila sama. Malý zázrak. Bylo ji necelých 5 let. Druhý den s nama už jela na menší cyklovýlet.
A mimochodem: rozjezdila se na trave. Měla strach, že se ji to rozjede a na travě to tolik nejezdilo. Na zahradě je velmi mírný svah, takže dolu to tak nejak jelo, dole se obloukem otočila aby to jelo musela do kopce pridat. Tak nejak pochopila, ze aby udrzela rovnovahu musi slapat. Kdyz bude dite na rovne ceste, pojede kolo samo nebo pri slapani se moc rozjede a ma strach. Trava to prirozene brzdila. Sucha samozrejme. JIank na bruslich s lektorkou taky zacinali na trave. Prvni jeji ukol bylo v bruslich na trave dojit ke stromu. Pak teprve presli na asfalt.
|
| DaVinci | 
|
(29.10.2012 13:59:45)
To mi přijde dobrý nápad. Zaangažovat nějakého staršího kámoše. Kdybych své dítě učila třeba na lyžích, nepřežijeme ani jeden. Lyžařská školička to jistila.
|
| Xantipa. |
|
(29.10.2012 14:13:56)
Problém je, že na každý dítě platí něco jinýho
To se musí vychytat. Ale lektora na učení na kole? A starší kámoš? Děti se smějí, obzvlášť pokud dotyčný dětský učitel jezdil na kole třeba od tří let sám.
|
| Sara33(Eliška 07, Petr 09) |
|
(29.10.2012 14:17:34)
Bylo to mineno jako ze moje segra, Elisky teta. Normalne dospelak. Ale jiny.... prece jen po par pokusech jsme to vzdy vzdavali s myslenkou "jak tak sikovni rodice muzou mit tak ustrasene dite" nebo proste dite vyciti strach ktery o nej mate...."cizi" clovek takove pocity nema
Vojtik je stejen stary bratranek a jako motivace fungoval skvele...."podivej VOjta jezdi bez kolecek, pojd to zkusit taky..."
|
|
|
|
|
| překvapená 20.9. | 
|
(29.10.2012 14:19:34)
Pustit z kopečka.
Ne že bych na to měla odvahu, ale takhle naučil přesdvacetiletý bratříček jezdit svou čtyřletou sestřičku.
Vážná rada je nechat žít, nehrotit, zkoušet, teď vám do toho drobet roční období hodí vidle, ale třeba do jara uzraje, hlavně mu nefixujte, že je dřevák, spíš ho ujistěte, že když už tak dobře lyžuje, sáňkuje a bruslí, půjde potom kolo samo.
|
|
| Dalalmánek |
|
(29.10.2012 14:26:24)
Udělala jsem holkám suk na tričku na zádech a držela je za něj a běžela s nimi a volala - drž se vpravo, popř. další pokyny.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(29.10.2012 14:27:00)
hlavně v klidu, netlačit na něj a nezostouzet
určitě není dobrá tráva, spíš najděte nějaké hřiště nebo park, kde by mohl jezdit na rovném. Naši kluci jezdili nejdříve na kole bez šlapek, asi týden a pak plynule přešli na kolo. Malá koelčka jsme neměli, ale oni přdím jezdili na klasické šlapací tříkolce, takže šlapání nedělalo problémy.
pokud rodiče chtějí více než dítě, nebude to dobré nikdy. kupte si dvojkolo a máte to
|
|
| Líza | 
|
(29.10.2012 15:40:13)
Jedna moje dcera se šíleně bála, ta musela na trávě, protože na asfaltu se tak bála pádu, že se odmítala rozjet. Takže rovnej nehrbolatej velkej trávník, omotat chráničema, a hodně pomáhalo říct jí, že se nesmí koukat pod kolo na zem, ale dopředu před sebe - u nás na kraji trávníku na příhodným místě byla dopisní schránka, takže měla koukat na ni. A trpělivost. Je to prostě v dítěti, někdo se rozjezdí za odpoledne, někdo za několik let, a JE TO TAK V POŘÁDKU.
|
|
| japolka |
|
(29.10.2012 15:55:07)
Synovi jsme odmontovali šlapky, takže se na kole odstrkoval nohama. Naučil se držet rovnováhu, potom už sám zkoušel ujet co nejdelší vzdálenost bez dotknutí se země. Když už mu to šlo dobře, tak jsme šlapky vrátili, nedělalo mu to žádné problémy.
|
|
| erika,2 děti | 
|
(29.10.2012 16:15:23)
Však on se naučí, hlavně ať má sedátko dost nízko, aby mohl vždycky rychle natáhnout nohy, když se bude kácet. Syn se naučil brzy díky tomu, že měl odrážecí kolo - naučil se tak hezky držet rovnováhu, z kopečka nazvedl nožky a jel. Potom přesedlal pěkně na šlapací kolo bez balančních koleček Bylo to takovou nenásilnou formou, běhali jsme za ním pro jistotu jedno odpoledne a pak už jezdil sám. Ono když je to vše najednou - rovnováha, řízení, šlapání, brždění - tak je toho moc.
|
| erika,2 děti |
|
(29.10.2012 16:19:08)
taky se přimlouvám za nějaké veliké hřiště nebo prostě velikou bezpečnou rovnou plochu, né trávu.
|
|
|
| HaK | •
|
(29.10.2012 17:19:10)
Můj syn se naučil úplně sám jen díky tomu, že jsem mu pořídila odrážedlo - takové kolo bez šlapek. Stále se na něm odstrkoval, až jednou z kopečka na něm jel a nohy měl ve vzduchu, jen držel rovnováhu. Když jsme dorazili domu, posadila jsem ho na kolo se šlapkami a jel sám, nikdy jsem za ním neběhala. Super věc to odrážedlo. Pak jsme ho půjčovali dvěma dalším dětem od kamarádek a výsledek stejný, během krátké doby se naučily jezdit sami. Doporučuji.
|
|
| Tante Ema | 
|
(29.10.2012 18:01:48)
Jj,takhle mě taky rodiče drezůrovali, musela jsem jezdit na kole, pokud jsem radši nechtěla vejprask. Plus komentáře, že jsem nemehlo, ostuda, dělám to schválně atd..
První třída. Paradoxně matku naučil jezdit na kole až otec v jejích dvaceti letech (prý - já ji v životě jet neviděla). Taky mě jednou pustili z kopce, natloukla jsem si fest budku.
Na kole umím a znám i otravnější průdy, než muset se někam pachtit na kole, žiju blaženě i bez kolojízdy.
|
|
| ivaxx | 
|
(29.10.2012 22:13:07)
Neřvat, nenadávat, běhat, držet za sedlo, nebo šátek provlečený podpaždím, případně koupit tyč a zapřáhnout za tatínka - naučí se šlapat, zvykne si na kolo a vy si užijete výlet.
|
| Eva | •
|
(29.10.2012 22:59:10)
Doporučuji koupit nebo alespoň půjčit ODRÁŽECÍ KOLO BEZ ŠLAPEK !
|
|
| Eva | •
|
(29.10.2012 23:02:16)
Doporučuji koupit nebo alespoň půjčit ODRÁŽECÍ KOLO BEZ ŠLAPEK ! Starší dcera měla od 3 let kolo s přídavnýma kolečkama, když jsme jí je pak asi v 4-5 letech vzali, bylo to náročný a s brekem. Tak jsme půjčili asi na 10 dnů odrážecí kolo a pak už to na kole šlo samo. Jedno dopoledne stačilo a už jezdila. Pak jen bylo třeba doladit brždění. U druhé dcery už jsme byli chytřejší. Ta přídavná kolečka vůbec NEDOSTALA. Od 2 let měla odrážecí kolo bez šlapek (už jsme ho koupili), pak cca ve 3,5 letech začala jezdit na normálním kole se šlapkama a bez přídavných koleček. Obě holky měly i tříkolku. Takže pokud máte natrénováno šlapání na tříkolce, tak to chce doladit jen rovnováhu a na to je kolo bez šlapek ideální. Ale taky jsme začínali na asfaltu.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)