| Sisi Karamelka |
 |
(4.10.2012 14:15:31) A doma taky vydává příkazy typu: zavři to, nečti, pojď sem? Pokud to považuje za normální, tak se tak chová i ve školce. Ale určitě se naučí, co si může a co nemůže dovolit, že se prostě musí podřídit určitým pravidlům. Koneckonců je teprve říjen, školka není tak dlouho.
|
| Visen |
 |
(4.10.2012 14:18:59) Ano, takhle on mluví. Byli jsme v nemocnici, čekali jsme v jídelně na jídlo, tam řada dětí. On říká - Kuchařky, dejte jim už jídlo, oni ještě nedostali. Potom to děckám moc nechutnalo a on říká - Kuchařky, proč jim to nechutná, oni to vracejí. A potom na vyšetření řekne doktorce - Dobrý den, vy jste zdravotnice?
|
| Sisi Karamelka |
 |
(4.10.2012 14:44:24) To je zajímavé vyjadřování - a co mu na to říkáš ty? Když ho upozorníš, že takhle nemůže mluvit, jak reaguje?
|
| Puma |
 |
(4.10.2012 14:51:14) Proč by tak nemohl mluvit? Není to neslušné, jsou mu tři, zákaz mluvení na kuchařky není...
Jeví se mi jako šikovný kluk.
|
| Sisi Karamelka |
 |
(4.10.2012 14:57:51) Zvláštní mi přijde to rozkazování, ne mluvení na kuchařky, to je jasné.
|
| Puma |
 |
(4.10.2012 15:03:27) Jsou mu tři, na zdvořilostní fráze má čas. Tím neříkám, že se k nim takto malé děti nemají vést, ale k jejich neužívání bych byla shovívavá.
|
| Sisi Karamelka |
 |
(4.10.2012 15:18:16) Tak to já bych právě shovívavá nebyla, myslím si, že čím dřív se to děti začnou učit, tím lépe. I maličké děti, které sotva mluví, jsou schopny poprosit, třeba jen gestem, ale zvládnou to, když jim to rodiče neustále ukazujou. Pokud je dítě zvyklé ve třech letech pouze rozkazovat, nepřijde mi to úplně OK. Ale možná jsem příliš náročná
|
|
| Ursus+3 | 
 |
(4.10.2012 15:21:21) ve třech letech už bych moc shovívavá nebyla k takovému panovačnému způsobu jednání s lidmi okolo - ale nejspíš to vidí takto doma (možná se tak k sobě chováte s mužem?) a nedostává zpětnou vazbu jak ano.
Tohle mi přijde akceptovatelné u dvouleťáka, který se to opravdu teprve učí.
|
| Markéta s párkem | •
 |
(4.10.2012 15:59:19) Já mám u 5 letého syna problém s tím, že sice (většinou) poprosí, ale mluví v infinitivu: "prosím přidat pití, prosím podat lžíci" apod.
Starší holka to začala přebírat po něm, ale jí jsem to snadno vysvětlila, ví, co je časování apod. A navíc máme na cd Ládínka, jak byl na dvourozměrné planetě, kde se nesmělo časovat a skloňovat, tak když řekne "prosím přidat pití", odpovím "my nebýt na planeta Velký Placák, my skloNovat a časovat" a ona se opraví.
Ale u mladšího kluka nevím, jak to vysvětlit. Zkouším "kdo má přidat pití? komu to říkáš?" Ale nejsem si jistá, jestli chápe, co dělá za chybu. Jinak skloňuje a časuje bez problémů, myslím, že to je takový úhyb, že když řekne prosím, ale neosloví, tak je to míň "prosící". Co s tím?
|
| Ursus+3 | 
 |
(4.10.2012 17:10:44) naše děti to tak taky občas dělají
zopakuju to správně:
"Maminko, mohla bys mi (prosím) podat pití?"
Používám to i bez "prosím" - nelíbí se mi koncept "popros, a dostaneš", protože často i když poprosí, dostat dítě prostě nemůže /z logiky věci - třeba na to nejsou peníze, nebo te´d dělám něco jiného a aní tisíc prosím mě neuvolních, abych to udělala podle toho, jak chce dítě).
Snažím se děti učit, že když si o věc nebo o službu řekneme hezky, je větší PRAVDĚPODOBNOST, že nám dotyčný vyhoví, ale nemusí nám vyhovět ani tak, a je oprávněné i to, pokud se mu prostě nechce...
|
| Tante Ema | 
 |
(4.10.2012 17:19:51) Na to je jednoduché upomenutí:"Jak se to říká zdvořile?" Zdvořilesi o něcco říct, poprosit, to přece není žádné "popros-dostaneš", to je normální slušné chování. Zakladatelce: Kromě sebeprosazování má cenu učit děti i běžné sociální chování, např. že e školce je paní učitelka a netyká se jí, ne "učitelka". Že když nejsem doma (a ani doma nakonec ne úplně bez omezení), nechodím, kam mě napadne a neberu, co mě napadne. Že se nepokřikuje a už vůbec na nadřízené..atd. Ono nejde ani tak o zakazování jako o socializaci. Pokud vyhodnotíme běžná pravidla styku mezi lidmi jako blbá a pro mě či mé dítě příliš omezující, je to nakonec taky možnosta dneska stále častěji volená. Ale bude potom spíš sám proti "nepřejícímu světu omezených prďolů".
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(4.10.2012 17:35:30) Ano, souhlasím s Tante a se Štěpánkou, je to prostě otázka sociální zralosti. Když je sociálně nezralé zakřiknuté dítě, nebije to tolik do očí, když je sociálně nezralé extrovertní suverénní dítě, je to holt velmi nápadné.
|
|
| Markéta s párkem | •
 |
(5.10.2012 14:08:06) Ale jak vysvětlit pětiletému dítěti, že "prosím podat pití" není zdvořilé, když je tam "prosím"?
|
| Xantipa. | 
 |
(5.10.2012 14:13:33) To je výchova Pokud s dítětem od malička nemluví jak tataři, tak dítě se naučí a pochopí
|
| Markéta s párkem | •
 |
(5.10.2012 14:49:26) My ale doma nemluvit jako Tataři, takže nevědět, kde k tomu syn přijít. Proto psát, že mě to vadit, když jinak ohýbat slova bez problémy.
|
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
 |
(5.10.2012 14:05:33) Tak pokud žádosti vyhovět nemůžu nebo nechci, tak si nevynucuji její správné znění. To je jasný. 
Ale když vyhovět chci, tak chci slyšet tomu adekvátní žádost.
Taky nepovažuju za nezbytně nutný, aby bylo v každé žádosti "prosím" - záleží na situaci a jakým tónem je to řečené. A když mám za to, že by poprosit měl, není problém na to upozornit. Problém mám s tím, jak mu vysvětlit, že má použít sloveso ve 2. osobě a ne infinitiv. Asi holt to, co píšeš - předříkat a to a chtít zopakování, protože co je na infinitivu špatně, mu vysvětlit neumím.
|
|
|
| Š. | •
 |
(4.10.2012 20:40:19) Naše děti to takhle učily učitelky ve školce, jen se přihlásit "prosím přidat", byla jsem z toho na mrtvici. Teď už chodí všichni do školy a nepoužívají to.
|
| Markéta s párkem | •
 |
(5.10.2012 14:25:41) Ježíš, tak to mě nenapadlo. Zeptám se ve školce, jestli to teda není fráze od nich.
|
|
|
| štěpánkaa | 
 |
(4.10.2012 20:42:08) nechala bych to být, časem se to naučí říkat správně, zase tak děsný mi to nepřipadá
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(4.10.2012 15:13:05) Omego, já si myslím že to neslušné je a že i tříleťák by měl dostat zpětnou vazbu že tudy ne.
|
| Hanka | •
 |
(4.10.2012 15:15:29) Zpětnou vazbu, říct, že lidi neoslovujeme "učitelko, kuchařko". A taky pomáhá, když mluvíme s dítětem (a hodí se i třeba s partnerem) ve frázích "paní učitelka říkala", ne "učitelka říkala"...
|
|
|
| Luc. |
 |
(4.10.2012 15:47:15) S tím nesouhlasím. Je to neslušné a to hodně. Okamžitě bych syna napomenula, že se to je PANÍ kuchařka, PANÍ učitelka, PANÍ doktorka, že na nikoho nehulákáme kuchařko, učitelko... že když někam přijdeme, tak pozdravíme a když něco chce, MUSÍ poprosit. Jako "Nečti. Zavři to" to se na mě nezlob, tak mluvit nemůže.
Možná se to zdálo být roztomilé u batolete, ale u tříleťáka to je nevychovanost.
U nás je to automatický, já sama když něco chci byť od dítěte tak mu řeknu Lojzíčku prosím tě podej mi to a to a samozřejmě poděkuju, nerozkazuju, žádám, prosím, děkuju, zdravím.... učím děti příkladem, oni totiž naše chování kopírují
|
| Puma |
 |
(4.10.2012 16:33:44) Ale ano, učit je slušnému chování ano, ale očekávat automaticky od tříleťáka, že bude užívat zdvořilostní fráze mi přijde brzy. Vždyť kolikrát mají problém sestavit správně gramaticky větu.
|
| Luc. |
 |
(4.10.2012 16:57:20) Alfo, ano od tříleťáka očekávám, že bude umět poprosit, poděkovat, pozdravit. Muj kluk šel do školky byly mu 3 a týden a půl roku před tím jsme si vyprávěli jaké to tam bude, co budou dělat a že tam budou PANÍ učitelky. Sice je oslovuje jménem, jak je tam pravidlem, ale když o nich vypráví tak jako o paní učitelce, paní kuchařce, paní uklízečce...vžil si to. Taky se stalo, že šel proti nám soused a malej hele jde Novák, řekla jsem myslíš PAN Novák? "Jo pan Novák"...takto nenásilně se dítě naučí co je slušné a jak se nemluví a trvám na tom, že tříleták to dovede, když je k tomu vedený.
|
| Puma |
 |
(4.10.2012 18:09:09) Není pravidlem, že pokud dítě učíš zdravit, prosit, děkovat od útlého věku, tak ve třech letech zdraví, prosí, děkuje...
Ten kluk je čerstvě tříletý a je týden ve školce! Mně jeho chování, vzhledem k jeho věku, nepřijde nijak odsouzeníhodné. Kdyby jsme tu mluvili o pětiletém dítěti, viděla bych to jinak.
|
|
| NL |
 |
(4.10.2012 22:55:13) Pozdravit, poděkovat, poprosit. No tak to mě teda vážně rozesmálo. Jako že vaše děti to umí, tak to musí automaticky umět ostatní? Tak nepřeji, další dítě (pokud by byl sourozenec) a byl by odlišný a neuměl to. Protože ve 3 letech jsou děti orpavdu ještě malé. Moje 3 leťačka teprve po 3 narozeninách začala tvořit jednoduché věty, ve 3,5 letech se rozmluvila a to tak, že jí skoro rok nikdo nerozuměl, mluvila v infinitivu, tykala nám občas apod. Takže si myslím, že je ještě malý a chce to jen ho opravovat, pomáhat mu s tím jak by to mělo být správně, ale s citem a ne že to musí umět!!
|
| bien+Kája08/08 | 
 |
(5.10.2012 8:54:35) diva baro-taky podobne..syn ve 3 letech teda nerikal ani mama..krom velkyho logo problemu ma i jiny,mentalne je pul roku,az rok pozadu..ale i v tech 3 letech zasmrdlal rucickama,kdyz neco chtel..teda vetsinou nic nechtel (resp.on ani neukazoval,ze neco chce,mnohdy se pak vztekl,ze se proste nedomluvi)..asi 2 mesice po 3.narozkach zacal rozvazovat,ve 3,5 letech mel zpozdeni reci 18 mesicu,takze dvouletak a NIKDY mi nerozkazoval..ani to nezkusil..kdyby jo,netolerovala bych to..vsechny,koho oslovuje funkci nebo prijmenim,automaticky s pridomkem pan(i),krom policajtu..a ano,bude to tim,ze ani doma neslysi doktorka,ale pani doktorka.. Trochu sme bojovali s tim,ze se ma zeptat (popr.poprosit,ale nekdy staci se zeptat),kdyz si neco bere..u veci nehracek to pojal asi za mesic,u hracek to trvalo trochu dyl..a svete div se,po 2 dnech ve skolce prosi deti,jestli si muze neco vzit,ac si s tim nikdo nehraje..prosi nejblizsi dite..to mi prijde roztomily..ne rozkazovani dospelym..
A podotykam,je to taky extrovert,kdyz se mu deje prikori,resival to agresi,s rozvojem reci uz nemel fyzickej konflikt od cervna,proste uz se domluvi..je i palicatej,k tomu 2 dg a dalsi (hodne vazna) zatim nepotvrzena (mozna ani nebude) a stejne to slo..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sisi Karamelka |
 |
(4.10.2012 14:50:06) Odklikla jsem si to dřív. 
Pořád bych ho prostě upozorňovala, že nemůže takto přikazovat, že když něco chce, musí umět poprosit. Když to moje děti zkoušely, prostě jsem byla hluchá a dokud neřekly kouzelné slovíčko, nezískaly nic. Jo, bylo pár záchvatů vzteků, ale velmi rychle pochopily, že takto to nefunguje.
Je skvělé, když je dítě samostatné, ale mezi individualitou a nevychovaností (či drzostí) je velmi tenká hranice a pak ani nevíš, jak, ale z roztomilého svérázného mrňouska máš doma nezvladatelného pubertálního fracka. To myslím všeobecně.
|
|
| aky | 
 |
(4.10.2012 15:04:47) Tvoje dieta nepozna slovo ""prosim""?
|
|
| Kamisi | 
 |
(4.10.2012 16:31:32) Hele, tvůj syn je hodně šikovný. To, co je považované za drzost, je v jeho věku jen upřímnost. Jeho vyjadřování a logika odpovídá staršímu dítěti. Vysvětluj, když příliš překračuje hranice, ale jestli tohle vadí nějakým lidem, tak je to jejich problém. Co se týče školky, to je na učitelce, aby mu vysvětlila, co je správně a co ne. Ale jeho svobodomyslnost je naprosto pochopitelná. Je to malý dítě, ne ovce zavřená v ohradě.
|
|
| moudrost | •
 |
(4.10.2012 20:47:34) me prijde trosku drzi....
a ty mu na to neco reknes???
treba rika se pani kucharko atd....
|
|
|