| 5Lenka |
 |
(2.10.2012 21:54:39)
Prosím o radu, nevíte někdo, jak je to s dotacemi na žáka vs. jeho trvalý pobyt?
1. Pokud obec má svou školu - dostane od státu příspěvek na žáka, který do ní dochází nebo příspěvek na školou povinného žáka, i když do dané školy nechodí?
2. Pokud žák chodí do školy ve vedlejší obci (a obec kde bydlí školu má), přesune se příspěvek za žákem nebo ta škola, kam žák chodí, přijde zkrátka (= tedy ta škola nechce přespolní děti)
3. Pokud obec školu nemá, obec kde bydlí dostane příspěvek a přepošle ho obci, ve které žák chodí do školy nebo příspěvek dostane nějaká určená škola, kam většina žáků z té obce co nemá školu chodí?
Snad je to srozumitelné.
Řeším situaci, kdy mohu mít trvalé bydliště v obci, která školu nemá nebo v obci, která školu sice má, ale chci, aby dcera chodila do školy v úplně jiné obci, ve které pracuji.
Co bude pro tu školu výhodnější nebo je to jedno a tu dotaci na žáka dostane vždy?
Děkuji za rady.
Lenka
|
| Benin | 
|
(2.10.2012 22:18:49)
Škola dostane příspěvek od státu na žáka, ať už žákovo bydliště je v její spádové oblasti nebo není, záleží prostě na tom, že žák navštěvuje danou školu.
A pak tuším obec, která nemá školu, nějak přispívá školám, kterou děti z dané obce navštěvují, ale toto nevím jistě, snad někdo zkušenější poradí.
|
|
| Delete | 
|
(2.10.2012 22:22:39)
Co vím a co jsem narychlo vyčetla, tak škola dostává peníze podle skutečného počtu žáků, přičemž s jich nemůže nabrat, kolik chce, ale musí splňovat určité podmínky o minimálním a maximálním počtu žáků ve třídách, případně i o maximálním počtu tříd (tohle je často limitováno počtem místností).
Dotace jdou z kraje, takže v rámci kraje je opravdu jedno, na kterou školu dítě chodí, obec, kde není škola, nic jiné škole neplatí.
Pro přijetí do té které školy je trvalé bydliště důležité v tom, že spádová škola má povinnost dítě přijmout (a kraj následně musí třeba poupravit podmínky, vydat výjimku, pokud je třeba 33 dětí a není možno je rozdělit do dvou tříd apod.), nespádová škola tuto povinnost nemá, takže pokud by se přijetím nespádového dítěte mohl překročit nějaký limit, tak dítě prostě nepřijme.
Plánovat (odhadovat) počty dětí ve třídách je nutné minimálně na rok dopředu, protože dotace chodí až po novém roce a škola tak skoro půl roku žije z toho, jaký byl stav předchozí rok.
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(3.10.2012 6:24:35)
Je potřeba odlišit dva druhy dotací.
Normativy (30 - 60 tisíc na žáka na rok, podle velikosti školy) dostává škola podle počtu žáků bez ohledu na to, odkud jsou.
Ale příspěvek od obce dostávají školy podle počtu dětí z jejich obce. Tzn, že třeba škola v Pardubicích ho dostane jen na Pardubické děti, ale třeba na děti, které by dojížděly z Chrudimi, nikoli.
Na děti, které dojíždí z obce, která školu nemá, může škola o peníze zvlášť požádat, ale pokud dítě dojíždí z obce, která školu má, tak se ani žádat nedá. Obce prostě přispívají na děti ve svých školách a jen pokud žádnou školu nemají, přispějou jinam.
Jak je tenhle příspěvek velkej, přesně nevim, protože my jsme nestátní a na děti z obce, kde máme školu, nedostáváme nic (protože nejsme jejich škola). Na děti z míst, kde není škola, dostáváme na vyžádání 5-6 tisíc na rok, ale to je všechno z vesnic, kde se příspěvky extra schvalují na zastupitelstvu podle rozpočtu obce. Nevylučuju, že městečka a města mají ten příspěvek vyšší.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(3.10.2012 6:26:46)
Jinak řečeno pro vaši školu bude lepší, když se nastěhujete do obce, která školu nemá.
Pokud zas někdo nezačne měnit způsob financování škol - pak může bejt ze dne na den všechno jinak.
|
|
| lampetra | 
|
(3.10.2012 11:13:06)
Příspěvek od obce se liší obec od obce, u nás je to např. 3500 Kč a bude se výhledově vždy na další rok snižovat. Já zatím pátrám , jakou část z toho dostane obec od státu, zatím to vypadá, že cca polovinu. Takže "přesun" financování ze státu na obce, jak už to bývá, byl tak trošku podtrh na obce. U nás jsou snahy o optmalizaci škol v obci, tak proto to zkoumám, jestli je pro obec výhodné mít dvě školy s x a y žáky nebo jednu školu s žáky x+y. V novém zákoně j epřipravené, že obec bude dostávat peníze na žáka, jedno odkud bude, ale kdoví, jak to dopadne, stajně to náklady nepokryje. Už se tomu nedivím, jednou mi paní na KÚ objasňovala, jak se počítají tzv. krajské normativy. Když má kraj x peněz a výkonové výkazy vycházejí na x+ něco peněz, tak se do tabulky přidá koeficient 0,9, čímž se hned ušetří a už to vyjde. Takže pro mě jako "koncového zákazníka" extra fajná situace.
|
| lampetra |
|
(3.10.2012 11:14:31)
A pozor- matriky jsou uzavřené, když se přestěhujete teď, vaše škola na žádný příspěvek už nárok mít nebude.
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(3.10.2012 7:48:04)
Obec dostává peníze na hlášeného obyvatele, tedy je fuk, zda chodí do školy nebo do práce.
Z nich pak platí školu, je jedno, jestli má vetšinu obyvatel v důchodu nebo v 1. třídě. Platit školu znamená platit všechno kromě platů personálu. Obce si mezi sebou platí za děti, které chodí do školy jinam.
Škola pak dostává peníze na žáka od kraje (to jde na mzdy presonálu), normativ se mění každý rok (a liší se i mezi jednotlivými kraji) podle toho, jak úředníkům vyjdou peníze a zřejmě i jak se vyspí.
Škole jde o to, aby měla optimálně naplněné třídy, takže většina škol s chutí bere přespolní, aby měla co nejvíce peněz na platy učitelů a uklízeček. Škola přespolní dítě nevezme, když má plno a nikdo ji k tomu nedonutí, tedy ani dotace z jiné obce na nemzdové náklady.
|
|
| Persepolis | 
|
(3.10.2012 8:53:48)
Obce, které školu nemají, tak přispívají do obcí, kde ji mají a kam jejich děti chodí. Říká se tomu "neinvestiční příspěvek na žáka"
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)