| Haník18 | 
 |
(18.9.2012 16:32:12)
Chtěla jsem se zeptat,jaké kdo má zkušenosti s vysazováním antidepresiv Olwexya 75mg.Já jsem je totiž vysadila sama,bez vědomí mojí dr.,protože jsem měla pocit,že nám už díky Olwexyi manželský život dost neklape(každý jistě ví,co mám na mysli)a po této stránce se vše hodilo do pohody.Akorát to vysazování samotné je pro mě dost krušné.Je už to 10dní co neberu a stále se motám-točení hlavy,3dny jsem měla třeštění hlavy,první dny jsem i zvracela a mám nechuť k jídlu a nevím,jak dlouho to bude ještě trvat?
|
| Líza | 
|
(18.9.2012 16:47:23)
Kdyby ses o tom radila s doktorem, řekl by ti, že vysadit to ze dne na den není dobrej nápad. Pravděpodobně by ti doporučil začít to užívat nejdřív obden, třeba dva týdny, pak chvilku brát dvakrát týdně a když to celou dobu bude OK, pak teprve vysadit úplně. Takhle máš příznaky z vysazení - to nesmí být náhlé.
Druhá věc je, že jsi ji pravděpodobně užívala z nějakého důvodu. nevím, jak dlouho, nebo co se mezitím stalo s příčinami toho užívání, ale pokud člověk vysadí antidepresiva moc brzo, můžou se potíže vrátit. A ne všechna AD mají vliv na sexualitu, škoda žes to neřekla doktorovi.
|
| Haník18 |
|
(18.9.2012 17:21:05)
No právě,že jsem se o tomto problému zmiňovala,ale bylo mi řečeno,že vše je něco za něco,neboli jako že když se mám cítit,bez úzkostí,musím zas pžetrpět,že něco jiného nebude "fungovat".Proto jsem také vysadila sama po 3 měsících,protože další 3měsíce navrch do vysazení dle dr.by asi u nás neklaplo.Ne že bych neměla hodného manžela,ale tohle je přirozená věc,který by u mladých lidí měla zkrátka fungovat a ne říct něco za něco....
Spíš mi jde o to,jak dlouhou dobu tyto stavy mohou přetrvávat.Zapomněla jsem ještě uvést,že mám šílené stavy únavy,ale zas jiný den jsem úplně v pohodě.A spánek a usínání taky nic moc.
|
| Líza |
|
(18.9.2012 17:32:56)
To ti nikdo nepoví, jak dlouho to může trvat. Každý člověk je jiný a reaguje na léky - nebo na jejich vysazení - po svém, co trvá jednomu týden, může být u druhého měsíc.
Pokud jde o to, že to je něco za něco, tak svým způsobem má doktorka pravdu, svým způsobem bych s ní nesouhlasila. Lék bez vedlejších účinků neexistuje, obvykle se ale dá hledat takový, jehož vedlejší účinky pacientovi nevadí. Jsou i léky ze skupiny antidepresiv, které mají na sexualitu vliv spíš povzbudivý nebo aspoň neutrální.
|
| Haník18 |
|
(18.9.2012 18:14:13)
Chápu,já vím,ono je těžké vybírat lék,který nemá vedl.účinky a jak píšete na každého zabírá nasazování a vysazování úplně jinak,ale třeba vaše zkušenost s vysazováním?
Předpokládám,že jste Olwexii brala,když o ní tolik víte?Já si někde vyčetla,že to trvá tak 2-3 týdny než to odezní.
Spíš mi jde o to,že mám 2 malé živé děti a chodím normálně do práce,takže zvládat tuhle únavu a nevolnosti dohromady se vším ostatním je dost obtížné.Jinak bych se na to ani nedotazovala.Díky za všechny příspěvky.
|
| Líza |
|
(18.9.2012 19:11:23)
Ne, nebrala, já jsem psychiatr.
Jestli ti fakt není dobře, tak by pořád ještě stálo za to nasadit to znovu a brát to obden a tak to nechat nějakou dobu.
|
| Haník18 |
|
(18.9.2012 21:20:15)
Aha,tak radu psychyatra jsem v tomhle zrovna potřebovala,jenže ono je to těžké,protože když tu radu potřebuji,tak není možné moji dr.nějak kontaktovat.Má tolika pacientů,že nebere ani telefony a tímpádem ani dřívější termín na konzultaci od ni nedostanu.Takže vy by jste radila i po 10dnech vysazení znovu nasadit?A kdybych brala třeba jen 2x týdně,stačilo by to?Měla jsem mimo jiné totiž po Olwexyii i třes rukou a nervozitu přes den a špatné spaní,což z většiny vymizelo,takže svým způsobem se mi ji naplno nasazovat znovu už ani nechce.Děkuji za radu.
|
| Líza |
|
(19.9.2012 7:09:46)
Naplno bych nenasazovala, třeba na dva týdny bych ji zkusila obden a pokud se to zklidní, tak pak dvakrát týdně, když pak i další dva tři týdny budou ok, teprve bych úplně lék vysadila.
|
|
|
| Iva | 
|
(22.9.2012 22:13:32)
ahoj Lízo,
pokud jsi odborník, tak to zkonzultuji i s tebou 
beru 4 roky AD /rozvod, soudy, zodpovědnost za dítě, stěhování, nová práce po mateřské, , nakonec spála syna a u mě horečky, průjmy, za pár dní jsem shodila 10 kg, bolesti na hrudi, záchranka, vše ok, jen ne já, pak psychiatr, AD, ataky, strach ze smrti.../
beru Seropram 20 mg
chtěla jsem jej dle rozpisu několikrát postupně vysadit, ale jak dávky snížím, tak po 14-ti až 21-ti dnech se mi znovu objeví úzkost, PP...sice v malinkaté míře oproti kdysi, ale už jsem to zkoušela několikrát a nejsem schopná to dokázat, děsně mě to štve, ale na druhou stranu si říkám, radši klid, spokojená rodina, funguji a v dnešní době má každý něco...Nechci být ale na AD závislá celý zbytek života, bývala jsem silný člověk, po první atace to je vše už hodně jiný, zvolnila jsem... Dá se PP zbavit či je to doživotní nemoc, jako třeba cukrovka?
Co s tím????  Když beru 1/2 tbl. denně, tak jsem dlouhodobě v pohodě, ale nesmím snížit, když občas zapomenu, tak to nevadí, ale nesmím snížit dlouhodobě!
Seropram - do jaké kategorie se jako AD dají zařadit, jsou moc silná, jak působí na sexualitu apod.??? /v příbalovém letáčku je vše/, nezvolit nějaká jiná???
Děkuji moc za radu 
|
| Líza |
|
(23.9.2012 20:09:11)
Nevolila bych jiná, pokud tahle zabírají a nedělají problémy. Dlouhodobě se brát můžou, v tom není žádné nebezpečí, ale pokud chceš být bez nich, spíš bych se zamyslela, JAK to snižování probíhalo. Protože pokud říkáš, že občas zapomeneš, tak to nevadí - tak evidentně snášíš trochu nižší hladinu léku dobře.
Jsou lidi, kteří potřebujou snižovat stylem - jednou týdně si toho místo půlky vezmu čtvrtku, tak to budu dělat dva (tři, čtyři) měsíce. Pak si tu čtvrtku budu brát vždycky v úterý a v pátek, další dva měsíce. Atd atd atd tímto způsobem se za rok dostanou na nulu, aniž by si tělo všimlo čehokoli.
|
| Iva |
|
(23.9.2012 21:52:37)
Lízo,
jenže jak je dělit na malinkaté čtvrtky? už teď mi občas zbylá půlka vypadne
má smysl vysazovat před zimou, či to zase zkusit až na jaře?
|
| Líza |
|
(24.9.2012 9:21:51)
Dělit gilotinkou na dělení léků, kterou si koupíš v lékárně, popřípadě nechat si od dr napsat lék od jiného výrobce, který je na trhu dostupný jako 10 mg tabletky, ty by ti potom stačilo půlit (nebo pak Seropram existuje i ve formě kapek, ale nevím jak vycházejí cenově).
A tu terapii. Jako opravdu - jakmile se naučíš se svými stavy zacházet sama a nejsi odkázaná výhradně na berličku nějaké tablety, tak tě neohrozí ani to, když se po letech objeví nějaká ojedinělá panika, prostě ji zvládneš, protože to budeš umět.
|
| Iva |
|
(25.9.2012 12:31:15)
Lízo, a který by to mohl podle tebe být? Existuje nějaký podobný Seropramu?
Je Seropram silné AD? Či jak ho zařadit?
To ale zase bude x krabiček...
|
| Líza |
|
(25.9.2012 15:20:51)
Ne PODOBNÝ Seropramu, ale to samý, co Seropram, jen od jinýho výrobce. Seropram v 10 mg se nedělá, ale jsou na trhu generika s účinnou látkou citalopram (tzn totéž co v Seropramu), který mají 10 mg tablety.
No a pokud se chceš čertit, že to bude moc krabiček, tak to holt už nemám žádnou radu. Buď teda chceš postupné snižování způsobem, který zvládneš i ty, a to asi znamená jít po mnohem menších krůčcích než je standard, a nechce se ti léky čtvrtit, nebo to nechceš, popřípadě ti nevadí si je čtvrtit, asi nemůžeš mít jaksi všecko najednou.
|
| Agniezska | 
|
(25.9.2012 15:24:26)
Lízo, prosimTě - beru AD , chodím na terapii, ale když mám někdy strach - cca dvakrát, třikrát za měsíc - max. beru Lexaurin, ale mám pocit, že nefunguje, nezabírá - beru 3mg 1 tabletu a efekt nevidím. Je možní brát třeba jednu a půl tablety nebo je to blbost a to, že efekt nevidím je jen subjektivní a jinak by to mohlo být mnohem horší?
Moc děkuju za případnou odpověď!
|
|
| Iva |
|
(25.9.2012 22:13:32)
Lízo,
mockrát děkuji za radu. Léky mám předepsané a doma do konce roku, navíc bude listopad, měsíc, který nemám opravdu ráda, tma, sychravé dny, strach ze smrti, svátek zemřelých..., takže s tím zatím nebudu hýbat a budu pokračovat v 1/2 tbl. denně, jak mi nejlépe vyhovuje.
Začátkem roku zajdu za psychiatričkou a poptám se na kapky či slabší AD, abych mohla snížit dávku na 5mg denně.
Ještě bych se chtěla zeptat, zda se dá PP zbavit či je to celoživotní zátěž???
A pak...když se bojím smrti /při atakách to bylo vůbec šílené/, je normální, že mi hřbitovy nevadí a jejich klid je mi naopak příjemný?
Zrovna tak, zajímá mě cestování a jeskyně, ale jsem klaustrofobik /může klaustrofobie souviset nějak s PP???/?
Ještě jednou díky za tvůj čas a rady. Dobrou noc
|
|
|
| Líza |
|
(25.9.2012 15:21:51)
Jinak pokud jde o tu otázku, jak ho zařadit.
Neexistuje nic takovýho jako silná a slabá antidepresiva.
Seropram patří mezi SSRI.
|
| NovákováM |
|
(25.9.2012 16:51:16)
prosím, nepodívala by ses na mou otázku ohledně skladování?
Přesunuto sem, dnes jsem se nedostala do lékárny a vypadá to, že do pátku to nestihnu. Jde mi o to, zda bude lék nadále účinný nebo jsem to už podělala.
Díky moc
|
| NovákováM |
|
(25.9.2012 16:51:22)
http://www.rodina.cz/nazor16602515.htm
|
|
|
|
|
|
|
|
| Líza |
|
(23.9.2012 20:09:58)
Jinak pokud chceš mít větší jistotu i bez léků, tak to nenechávej jen na nich, je třeba terapie, u PP pravděpodobně kognitivně behaviorální, kde se sama naučíš, jak na to.
|
| Engiela |
|
(2.7.2013 13:16:46)
Ráda bych přispěla do této diskuse.
Po odchodu mého přítele, a to v době kdy se nám narodil můj druhý syn-odešel v mém šestinedělí.Zůstali jsme sami.Starší syn: 11,5 let a malinký mrńousek.Jsem se snažila fungovat plně ze všech sil.Po dvou letech,jsem jednoho krásného dne nebyla schopna vstát z postele,nějak se na mne vše navalilo,smutek a nechápala jsem ani sama co se se mnou děje.přišlo to tak rychle.Nemohla jsem ani dýchat a tady to začíná.Do tohoto dne,pro mne neznámá.Návštěva psychiatra a předpis AD a léků na okamžité zklidnění.I Panická ataka mne trápila. Válčila jsem s onou mrchou dost dlouho-léta.Tudíž od dvou let malého na AD.3 léta trápení s PP.Snažila js. se ji ustát sama,pomocí igelitového pytlíku.Panikáři znáte.Začal bludný kruh,co stres to panická ataka.Ta mrcha mě budila i ze spaní,zde názorný příklad,jak naše podvědomí pracuje i ve spánku.nevěřila bych,že něco takového existuje a může člověku tak moc zkomplikovat již tak komplikovaný život.Léčím se 8 a půl let a jsem po celou tuto dobu na AD.Vyzkoušeli jsme jich s MUDr. nasadit v průběhu mé léčby více druhů,pokud jsem s nějakým nebyla spokojena.Nyní jsem u Olwexye-75 mg.Ráda bych Vám Všem panikářům doporučila jednu moc účinnou věc!!!!.... a to terapii! Rozhodla jsem se na ní chodit cca před dvěmi léty,trvala rok.Terapie-neměla jsem ponětí, co vlastně bude obnášet a ani jsem po pravdě nikde nepídila.Měla jsem přeci jen docela co dělat s dětmi sama.Má představa byla: Psycholog-vypovídám se a půjdu on mi poradí a tím je vyřešeno.Omyl lidi!Terapie je jen a jen o Vás....terapeut většinou ani nemluví,a když tak velmi zřídka..řekne jednu větu,pár slov a Vy až po určité době skládáte ty ústřižky z Vašeho sezení- vypovídání se a najednou doma v klidu po více sezeních hledíte někam kamsi do hloubky svého nitra-dětství,výchovy Vašich rodičů-jak Vás vychovali,Začíná Vám svítat děláte si úsudky obrázky a názory,kde se stala ta ona chyba,proč Vy,proč Vy trpíte tímto....Už nejste Vy Ti nemožní,hloupí,špatní,kteří se nedokáží s životem sžít a umět ho zvládat...uvědomíte si,že i jiní byli zodpovědní za to, jak dnes ve Vašem dospělém věku věci vnímáte....byli to především naši rodiče,kdo nás vychovávali v obavách,byť nevědomky,nechtěně a s velkou láskou..ale dnes díky jejich přístupu k nám v dětství, neumíme zvládat život,život ke kterému samozřejmě patří i strasti,se kterými mi uíme jedinné-zpanikařit!Nebojte se udělat ten krok a na terapii zajít..je to něco co vážně nedokáži definovat...Když mně se můj terapeut trefil do "bolavého" místa,rozplakal mě a začala jsem lapat po dechu,a začalo to u něho-má panika.Pozor,prosím věnujte tomuto vážně pozornost,terapeut mne říkal,postupně co mám dělat,jak si sednout,jak dát nohy, ruce,a na co se soustředit,kam posílat svou energii...mnozí si říkáte to dělám a není mi to nic platné,ale já to také doma sama zkoušela,ale ujišťuji Vás to,co činíme my,není totožné s prací terapeuta.Jeho hlas mně pomalu uklidňoval,půl sezení jsem zkraje takto prožila...Někdy už neměla chuť se opět na příští sezení dostavit,navracení bolavých vzpomínek,ataky v přímém přenosu před ním:-D.Postupně,jsem si,ale uvědomovala,že je zvládám i doma, bez igelit.sáčku,jen pouhým" návodem terapeutky.Po cca 10 zvládnutých atak v domácím či jiném prostředí,jsem si uvědomila,že to není nic,čeho bych se musela obávat-neumřu,neomdlím,prostě to zvládnu. Od té doby jsem neměla lidičky ataku ani jednu.Je to 2 roky.Vím,mohou se navrátit,ale už se jich nebojím,vím totiž že ji zvládnu...a ten strach jak přišel,tak odešel.Lidi,vím co to je a věřte mi,nikomu bych to nepřála......Teď bojuji téměř po 9 letech s vysazením AD.Psychiatr mi sdělil,že je mám vysadit ráz na ráz...Vážení,vydržela jsem to 4 dny a musela si je vzít,měla jsem nauzeu,motání, a zvracení a takové zvláštní pocity.Radila jsem se s mou terapeutkou v minulosti a ta zasávala názor postupně vysazovat...Tak teď jen nevím,jak nejlépe začít...V současnosti to preferuji tak,že jeden den si vezmu AD, druhý vynechám,je to týden a dobře mi rozhodně není.....Budu to muset konzultovat s jiným psychiatrem,přece není možno vysadit po tolika letech užívání najednou,tak,jak mi můj psychiatr doporučil s dovětkem,že když to nedokážu vysadit najednou,tak to nemá cenu vysazovat...Pozor,nepleťte si mého terapeuta s psychiatrem...k terapeutovi nechodím cca rok. Všem moc síly a štěstíčka překonat vlastně pomocí Vás samotných,alespoň prozatím ataka PP a chmurné nálady.Vysazování,musíme konzultovat fakt s dobrými odborníky...a držet se!!!Věřím,že při vší síle a odhodlání to zvládneme.Moc zdravím..Endží.
|
|
| Engiela |
|
(2.7.2013 13:16:47)
Ráda bych přispěla do této diskuse.
Po odchodu mého přítele, a to v době kdy se nám narodil můj druhý syn-odešel v mém šestinedělí.Zůstali jsme sami.Starší syn: 11,5 let a malinký mrńousek.Jsem se snažila fungovat plně ze všech sil.Po dvou letech,jsem jednoho krásného dne nebyla schopna vstát z postele,nějak se na mne vše navalilo,smutek a nechápala jsem ani sama co se se mnou děje.přišlo to tak rychle.Nemohla jsem ani dýchat a tady to začíná.Do tohoto dne,pro mne neznámá.Návštěva psychiatra a předpis AD a léků na okamžité zklidnění.I Panická ataka mne trápila. Válčila jsem s onou mrchou dost dlouho-léta.Tudíž od dvou let malého na AD.3 léta trápení s PP.Snažila js. se ji ustát sama,pomocí igelitového pytlíku.Panikáři znáte.Začal bludný kruh,co stres to panická ataka.Ta mrcha mě budila i ze spaní,zde názorný příklad,jak naše podvědomí pracuje i ve spánku.nevěřila bych,že něco takového existuje a může člověku tak moc zkomplikovat již tak komplikovaný život.Léčím se 8 a půl let a jsem po celou tuto dobu na AD.Vyzkoušeli jsme jich s MUDr. nasadit v průběhu mé léčby více druhů,pokud jsem s nějakým nebyla spokojena.Nyní jsem u Olwexye-75 mg.Ráda bych Vám Všem panikářům doporučila jednu moc účinnou věc!!!!.... a to terapii! Rozhodla jsem se na ní chodit cca před dvěmi léty,trvala rok.Terapie-neměla jsem ponětí, co vlastně bude obnášet a ani jsem po pravdě nikde nepídila.Měla jsem přeci jen docela co dělat s dětmi sama.Má představa byla: Psycholog-vypovídám se a půjdu on mi poradí a tím je vyřešeno.Omyl lidi!Terapie je jen a jen o Vás....terapeut většinou ani nemluví,a když tak velmi zřídka..řekne jednu větu,pár slov a Vy až po určité době skládáte ty ústřižky z Vašeho sezení- vypovídání se a najednou doma v klidu po více sezeních hledíte někam kamsi do hloubky svého nitra-dětství,výchovy Vašich rodičů-jak Vás vychovali,Začíná Vám svítat děláte si úsudky obrázky a názory,kde se stala ta ona chyba,proč Vy,proč Vy trpíte tímto....Už nejste Vy Ti nemožní,hloupí,špatní,kteří se nedokáží s životem sžít a umět ho zvládat...uvědomíte si,že i jiní byli zodpovědní za to, jak dnes ve Vašem dospělém věku věci vnímáte....byli to především naši rodiče,kdo nás vychovávali v obavách,byť nevědomky,nechtěně a s velkou láskou..ale dnes díky jejich přístupu k nám v dětství, neumíme zvládat život,život ke kterému samozřejmě patří i strasti,se kterými mi uíme jedinné-zpanikařit!Nebojte se udělat ten krok a na terapii zajít..je to něco co vážně nedokáži definovat...Když mně se můj terapeut trefil do "bolavého" místa,rozplakal mě a začala jsem lapat po dechu,a začalo to u něho-má panika.Pozor,prosím věnujte tomuto vážně pozornost,terapeut mne říkal,postupně co mám dělat,jak si sednout,jak dát nohy, ruce,a na co se soustředit,kam posílat svou energii...mnozí si říkáte to dělám a není mi to nic platné,ale já to také doma sama zkoušela,ale ujišťuji Vás to,co činíme my,není totožné s prací terapeuta.Jeho hlas mně pomalu uklidňoval,půl sezení jsem zkraje takto prožila...Někdy už neměla chuť se opět na příští sezení dostavit,navracení bolavých vzpomínek,ataky v přímém přenosu před ním:-D.Postupně,jsem si,ale uvědomovala,že je zvládám i doma, bez igelit.sáčku,jen pouhým" návodem terapeutky.Po cca 10 zvládnutých atak v domácím či jiném prostředí,jsem si uvědomila,že to není nic,čeho bych se musela obávat-neumřu,neomdlím,prostě to zvládnu. Od té doby jsem neměla lidičky ataku ani jednu.Je to 2 roky.Vím,mohou se navrátit,ale už se jich nebojím,vím totiž že ji zvládnu...a ten strach jak přišel,tak odešel.Lidi,vím co to je a věřte mi,nikomu bych to nepřála......Teď bojuji téměř po 9 letech s vysazením AD.Psychiatr mi sdělil,že je mám vysadit ráz na ráz...Vážení,vydržela jsem to 4 dny a musela si je vzít,měla jsem nauzeu,motání, a zvracení a takové zvláštní pocity.Radila jsem se s mou terapeutkou v minulosti a ta zasávala názor postupně vysazovat...Tak teď jen nevím,jak nejlépe začít...V současnosti to preferuji tak,že jeden den si vezmu AD, druhý vynechám,je to týden a dobře mi rozhodně není.....Budu to muset konzultovat s jiným psychiatrem,přece není možno vysadit po tolika letech užívání najednou,tak,jak mi můj psychiatr doporučil s dovětkem,že když to nedokážu vysadit najednou,tak to nemá cenu vysazovat...Pozor,nepleťte si mého terapeuta s psychiatrem...k terapeutovi nechodím cca rok. Všem moc síly a štěstíčka překonat vlastně pomocí Vás samotných,alespoň prozatím ataka PP a chmurné nálady.Vysazování,musíme konzultovat fakt s dobrými odborníky...a držet se!!!Věřím,že při vší síle a odhodlání to zvládneme.Moc zdravím..Endží.
|
|
| Engiela |
|
(2.7.2013 13:16:47)
Ráda bych přispěla do této diskuse.
Po odchodu mého přítele, a to v době kdy se nám narodil můj druhý syn-odešel v mém šestinedělí.Zůstali jsme sami.Starší syn: 11,5 let a malinký mrńousek.Jsem se snažila fungovat plně ze všech sil.Po dvou letech,jsem jednoho krásného dne nebyla schopna vstát z postele,nějak se na mne vše navalilo,smutek a nechápala jsem ani sama co se se mnou děje.přišlo to tak rychle.Nemohla jsem ani dýchat a tady to začíná.Do tohoto dne,pro mne neznámá.Návštěva psychiatra a předpis AD a léků na okamžité zklidnění.I Panická ataka mne trápila. Válčila jsem s onou mrchou dost dlouho-léta.Tudíž od dvou let malého na AD.3 léta trápení s PP.Snažila js. se ji ustát sama,pomocí igelitového pytlíku.Panikáři znáte.Začal bludný kruh,co stres to panická ataka.Ta mrcha mě budila i ze spaní,zde názorný příklad,jak naše podvědomí pracuje i ve spánku.nevěřila bych,že něco takového existuje a může člověku tak moc zkomplikovat již tak komplikovaný život.Léčím se 8 a půl let a jsem po celou tuto dobu na AD.Vyzkoušeli jsme jich s MUDr. nasadit v průběhu mé léčby více druhů,pokud jsem s nějakým nebyla spokojena.Nyní jsem u Olwexye-75 mg.Ráda bych Vám Všem panikářům doporučila jednu moc účinnou věc!!!!.... a to terapii! Rozhodla jsem se na ní chodit cca před dvěmi léty,trvala rok.Terapie-neměla jsem ponětí, co vlastně bude obnášet a ani jsem po pravdě nikde nepídila.Měla jsem přeci jen docela co dělat s dětmi sama.Má představa byla: Psycholog-vypovídám se a půjdu on mi poradí a tím je vyřešeno.Omyl lidi!Terapie je jen a jen o Vás....terapeut většinou ani nemluví,a když tak velmi zřídka..řekne jednu větu,pár slov a Vy až po určité době skládáte ty ústřižky z Vašeho sezení- vypovídání se a najednou doma v klidu po více sezeních hledíte někam kamsi do hloubky svého nitra-dětství,výchovy Vašich rodičů-jak Vás vychovali,Začíná Vám svítat děláte si úsudky obrázky a názory,kde se stala ta ona chyba,proč Vy,proč Vy trpíte tímto....Už nejste Vy Ti nemožní,hloupí,špatní,kteří se nedokáží s životem sžít a umět ho zvládat...uvědomíte si,že i jiní byli zodpovědní za to, jak dnes ve Vašem dospělém věku věci vnímáte....byli to především naši rodiče,kdo nás vychovávali v obavách,byť nevědomky,nechtěně a s velkou láskou..ale dnes díky jejich přístupu k nám v dětství, neumíme zvládat život,život ke kterému samozřejmě patří i strasti,se kterými mi uíme jedinné-zpanikařit!Nebojte se udělat ten krok a na terapii zajít..je to něco co vážně nedokáži definovat...Když mně se můj terapeut trefil do "bolavého" místa,rozplakal mě a začala jsem lapat po dechu,a začalo to u něho-má panika.Pozor,prosím věnujte tomuto vážně pozornost,terapeut mne říkal,postupně co mám dělat,jak si sednout,jak dát nohy, ruce,a na co se soustředit,kam posílat svou energii...mnozí si říkáte to dělám a není mi to nic platné,ale já to také doma sama zkoušela,ale ujišťuji Vás to,co činíme my,není totožné s prací terapeuta.Jeho hlas mně pomalu uklidňoval,půl sezení jsem zkraje takto prožila...Někdy už neměla chuť se opět na příští sezení dostavit,navracení bolavých vzpomínek,ataky v přímém přenosu před ním:-D.Postupně,jsem si,ale uvědomovala,že je zvládám i doma, bez igelit.sáčku,jen pouhým" návodem terapeutky.Po cca 10 zvládnutých atak v domácím či jiném prostředí,jsem si uvědomila,že to není nic,čeho bych se musela obávat-neumřu,neomdlím,prostě to zvládnu. Od té doby jsem neměla lidičky ataku ani jednu.Je to 2 roky.Vím,mohou se navrátit,ale už se jich nebojím,vím totiž že ji zvládnu...a ten strach jak přišel,tak odešel.Lidi,vím co to je a věřte mi,nikomu bych to nepřála......Teď bojuji téměř po 9 letech s vysazením AD.Psychiatr mi sdělil,že je mám vysadit ráz na ráz...Vážení,vydržela jsem to 4 dny a musela si je vzít,měla jsem nauzeu,motání, a zvracení a takové zvláštní pocity.Radila jsem se s mou terapeutkou v minulosti a ta zasávala názor postupně vysazovat...Tak teď jen nevím,jak nejlépe začít...V současnosti to preferuji tak,že jeden den si vezmu AD, druhý vynechám,je to týden a dobře mi rozhodně není.....Budu to muset konzultovat s jiným psychiatrem,přece není možno vysadit po tolika letech užívání najednou,tak,jak mi můj psychiatr doporučil s dovětkem,že když to nedokážu vysadit najednou,tak to nemá cenu vysazovat...Pozor,nepleťte si mého terapeuta s psychiatrem...k terapeutovi nechodím cca rok. Všem moc síly a štěstíčka překonat vlastně pomocí Vás samotných,alespoň prozatím ataka PP a chmurné nálady.Vysazování,musíme konzultovat fakt s dobrými odborníky...a držet se!!!Věřím,že při vší síle a odhodlání to zvládneme.Moc zdravím..Endží.
|
| muska22 | 
|
(2.7.2013 19:56:32)
Teda ten psychiatr je nějakej divnejCo jsem vždycky četla,nebo probírala s psychiatičkou,vysazovat zásadně postupně.Já beru taky Olwexii 75.Taky bych chtěla vysadit,ale když vynechám 1den,tak ten další se cítím divně.A to beru 1rok na PP.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(18.9.2012 19:09:43)
Nemělas to vysazovat bez konzultace, ale probrat to s lékařkou. Například Fevarin na to působí pozitivně, ale mě osobně nedělal dobře zas jinak. Každopádně, když to vysazuješ, bylo by dobře ze začátku brát to aspoň obden.
|
|
| Iva |
|
(22.9.2012 22:03:39)
tak to jsi udělala zásadní chybu!!!
AD se musí vysazovat pomalu, nejlépe dle rozpisu dr.
takhle se ti začnou příznaky znovu rychle objevovat a než ti AD znovu zaberou...
škoda, že jsi se neporadila s odborníkem dřív, než jsi to udělala
|
|
|
V její náručí
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)