| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Domácí škola a socializace

 Celkem 27 názorů.
 Helča + J+V+M 


Téma: Domácí škola a socializace 

(24.8.2012 14:49:28)
Pěkné prázdninování všem. Měla bych dotaz. Ale nejdříve se pokusím nastínit naši situaci: Otec (učitel na 2.st.ZŠ), matka, Jeník (půjde do 2.třídy v DŠ), Veru (4letka s hlasem lodní sirény) a Maru (zatím pohodové 7mi měsíční mimi). Minulý rok jsme začali domškolu, a aby nebyl Jeník ochuzen o děti, tak pokračoval v kroužku v ZUŠ, pak zookroužek a sportovka - takže odpoledne v pondělí, úterý a čtvrtek plné. V prosinci se nám narodilo mimi a na konci roku jsme již padali na ústa. Manžel toho měl a má a bude mít v práci hodně, a než si malá zvykla na kočár, tak všude Jeníka vodil. Jéňa je schopen se nechat zajet, protože v tu chvíli zrovna myslí na jiné "důležitějí" věci - zbraně hsitů, poměry velikosti diosaurů, co všechno na stavbu hradu a tak. A já již tohle opakovat nechci. Nechci uhoněný rok. Jinak bydlíme vě městě, MHD celkem dobré, auto nemáme a prarodiče jsou 2pracující a 2 v důchodu (ale hlavně u švagrové, jejich dcery). Jo a ještě návštěvy kamarádů jsou nepravidelné (také chodí do škol, kroužků a tak).
Tak ty dotazy(pokud by se našla dobrá duše ochotná sdílení, či rady a tak podobně):
■jak je to s kontaktem s vrtevníky u vás, jak moc "kroužkujete" (jak často, jak skloubit s mladšími sourozenci)
■jak se nehonit? - přišlo mi, že jsme jako rodina toho času trávili málo - stihnout kroužky (odvést, přivést), o víkendu zchránit domácnost před kolapsem
■jak se vám daří skloubit DŠ s miminkem (no teď už celkem rychle se plazícím) - viděla jsem rozdíl v soustředění se syna v 1. a 2.pololetí - kouká co dělá Maru, a do jiného pokoje ji dát nemohu, protože 4letka ji tak miluje, až je pro ni nebezpečná (minule málem zlomila vaz i mě)

To jsou asi hlavní dotazy. Děkuji, že jste vydrželi číst a předem děkuji za všechny postřehy, nápady, sdílení.
Děkuji. Helča
Odpovědět
 Hrozinka 
  • 

Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 15:06:34)
Ohledně DŠ neporadím, ale s kroužkama je to potíž, i když dítě chodí do "normální" školy. Pokud není, kdo by do kroužku odváděl, a sami to nezvládáte, jsou asi jen dvě možnosti - buď omezit kroužky, nebo si najít někoho na vodění, nějakou studentku třeba.
Měli jsme, a nemůžu si stěžovat. Vodila nám děti do kroužků, vyzvedávala z družiny, atp. a bylo to moc fajn, děcka měly prostě takovou velkou kámošku.

Jinak ale bych se určitě vyprdla na zachraňování domácnosti o víkendu .-) Holt když má člověk víc dětí, naklizíno mít nebude. Máme šest kousků a na ten všudypřítomný věčný bordel už jsem rezignovala :-) Pořád si plánuju paní na výpomoc s úklidem, ale zatím zůstává jen u plánů.
Odpovědět
 KoproFka 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 15:19:16)
člověče neporadím.... já na tvém místě bych asi dala mladého do školy - protože, popravdě, vůbec si nedovedu představit, že je možné skloubit nějaké vyučování se 4leťákem a malým mimčem a ještě běžným chodem doma... obzvlášť, když nemáš možnost nechat malé děti někomu na hlídání třeba na 2h denně...

Jinak ~g~ jsi dobrá ~g~ ~g~, smekám!
Odpovědět
 Katka +3 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 15:33:41)
Ale jo, jde to. Taky jsem měla v sestavě malého školáka, o 3 roky mladšího rošťáka a mimino. Moji kluci nejsou moc společenští, vždycky měli jeden kroužek + skauta jednou týdně + návštěvy kamarádů a úplně jim to stačilo. Ale každé dítě je jiné- teď mám v předškolním věku dcerku, tu jsem musela už ve 4 letech dát do školky, protože je tak nesmírně společenská, že držet ji doma bylo týrání.
Odpovědět
 Kaja222 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 15:20:53)
hele, ja s tolika detma mam problemy jenom udelat ukoly, natoz jeste domskolu ;-). O krouzkach ani nemluvit - bud je maji a clovek je vozi nebo nemaji.
Odpovědět
 rascal-ka 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 15:43:30)
Helčo, neporadím, nemám s DŠ zkušenosti, ale zajímalo by mě, co tě k tomu vede. Jsi z města, takže přece není problém najít vhodnou ZŠ a dopřát dítěti kvalifikovaného pedagoga.
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 20:53:33)
Tak jsem čatla a nevím jak reagovat, abych nevynechala některé položené dotazy.
Tak proč domškola - co nás k tomu vede? Jeník je svéráz, v něčem dost napřed, v něčem zase ne. Např.v motorice jemné je to těžké, tak by jej škola - přístup ve škole k psaní - nadobro demotivoval k ostatnímu. Nemluvě o tom, že výhodou DŠ je to, že se mohu některým věcem z osnov věnovat víc do hloubky, něco jeden rychleji, něco pomaleji - např.v matematice skončil 2.ročník (je regulérní prvňák), v ČJ je v polovině a vidím, že je dobře jet pomalu. Prvouku jedem po svém. Co se týká ZŠ, tak ideál je ZŠ Na rovině - ale pro nás nedostupná. A nic tomu podobného v okolí není. Další je že bych chtěl, abychom jako rodina byli víc pohromadě.
Odpovědět
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 21:50:54)
To se tak hezky čte, dík ~f~
Odpovědět
 DaVinci 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 16:18:24)
Helčo, bez ohledu na způsob školní výuky...My máme jedno dítě, oba s mužem pracujeme, pak máme každý nějaké koníčky, syn kroužky a kamarády a společně mnoho času netrávíme. Přes týden si dáme spolu s mužem maximálně skleničku vína a jdem si lehnout.
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 21:07:23)
Tutenstein (snad jsem to moc nezkomolila) - se třemi dětmi se opravdu nenudím. A také znám spustu rodin domškoláků, kde mají ještě víc dětí, domek, zahradu, hospodářství ... Třeba Žluťáska :-) . Dělba práce u nás funguje. Manžel je v tmto opravdu skvělý. Jenže letos jej čeká vyšší úvazek hodin ve škole, DUMy, kontrola druhých učitelů, uvádění nové kolegyně a další kopa věcí. Takže dumáme jak to uděla. Měli jsme kroužky hned u domu - takže jsem se těšila, že tam Jéna dojde sám. Ale ejhle, zrušili jednu ZŠ a do její budovy nám stěhují kroužky. Jasně, dojede se tam MHD, ale pak se musí přes park, kde jsou různé živly (i teď v létě, natož v zimě, když se brzy stmívá. Tchán mi tuhle vynadal, že jsem tam jela s miminkem za bílého dne).
Jako když budeme chtít , aby někam chodil, tak to jistě dáme nějak do kupy. Ale spíš jsem chtěla vyslechnout, jak je to jinde. Jak se nehonit a stíhat, a jak být jako rodina pospolu.
Odpovědět
 adelaide k. 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 16:54:33)
Zapojit prarodiče, případně externistu, ale hukot to bude stejně. Jak jsou kroužky tak to prostě jinak nejde :-(
Odpovědět
 Evís+3 ks 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 17:10:16)
Helčo, my jsme loni tak nějak bojovali. F. měl hudebku, tenis a ještě chodil na cvičení. Co se týče organizace, tak to jsme zvládali dobře. Prostě jsem věděla, které dny ho vozím, a ta odpoledne jsem měla na to vyhražená (buď jsem šla v čase volna na nákup nebo jsem si někam zalezla s knížkou nebo šla s mladšími dětmi na hřiště). Je teda pravda, že už nemáme miminko. Nejmladšímu v té době byly už 2 roky. Mně spíš někdy jde hůř zkloubit tu výuku. Protože když zadám synovi úkol a dělám s předškolačkou, tak on se neustále vyrušuje a není schopen pracovat. Musím to tedy vymýšlet tak, aby třeba měli stejné téma, to si popovídáme a pak oba samostatně pracují (každý na své úrovni).

Letos nevím, jak to bude. Ten tenis a hudebka mu zůstane a pak by chtěl ještě skauta, tak to možná vyměníme za to cvičení. Uvidím.

Co se ale týče socializace, tak rozhodně ty kroužky moc nevedou k získání kamarádů (to možná bude ten skaut). Má pár kamarádů tady na vesnici, občas chodí na hřiště. Ale je fakt, že on je spíš samotář a většinou je rád, když si někam zaleze a má klid:-)
Odpovědět
 .Katka 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 19:12:29)
Taky doporučuju skaut. My máme ještě národopisný soubor, tak mají kromě pravidelných zkoušek i další akce, soustředění, vystoupení a tábor, takže je to taky pestřejší.
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 21:01:18)
Evís + 3 - Jeník je něco mezi samotářem a člověkem, který má jen pár (a to myslím počtem 2-3) kamarády, takové ty "opravdové". Davové akce nemusí.
My právě minulý školní rok měli takový akční. První pololetí jsem byla těhotná a bylo mi hrozně zle, byla jsem ráda, že jsem chodila po bytě. Ke konci těhu to na měsíc odeznělo a bylo mi fajn, ale zase ulehl manžel (no do práce chodil, ale pak byl naplacato). Hodně mi pomáhala mamka, ale ta pak stonala s laryngitidami. Pak byl porod a byla tu malá. A jak je u našich dětí zvykem, tak kočárek akceptoval až někdy v dubnu. Takže pak ty kroužky byly na manželovi. Měly jsme je nastavené, tak aby to stíhal - do zuš je vozil švagr spolu s neteří. Ale byl to kolotoč. A při zpětném ohlédnutí jsme se jako rodina moc neužili. A o to mi jde. BÝT SPOLU. Za chvilenku je tu puberta a čas tak hrozně letí.
Odpovědět
 Evís+3 ks 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 21:29:19)
Helčo, no F. by chtěl mít taky kamrády, ale přesně, není na to davový šílenství:-). On i dost těžko navazuje s dětma vztahy, potřebuje se dýl okouknout a mít čas ty děti (stejně jako dospělý) poznat. Nebaví se s každým. Narozdíl od naší předškolačky, která vypráví cokoliv každýmu a stejně tak to naše nejmladší "miminko". Takže přesně jak píšeš o Jeníkovi, F. se od mladších sourozenců taky hodně učí.

Ale myslím si, že honit se, pokud to není k něčemu, je zbytečnost. Já vozím autem, ale já ten čas opravdu využívám k tomu, že si vyřídím, co potřebuju. Já i teď o prázdninách musím jezdit do města na poštu, tak 2x týdně (provozuji e-shop), takže já ten čas opravdu efektivně využiju. A když nemám co vyřizovat, tak jdu třeba do knihovny, nebo nakoupit a tak.

Neuklizeno je u nás neustále a dokud děti nevyrostou, nemyslím si, že to bude kdy jinak. Samozřejmě, že takový ty základní věci dělám průběžně (třeba i během učení, když dětem zadám samostatnou práci), do většího je zapojuju (nebo vyženu na zahradu, což oni moc rádi).

Koncem školního roku jsem byla na semináři o DŠ a tam paní Pražáková říkala přímo: "připravte se, že budete žít v neustálem čurbesu" a to je fakt, to podepisuju~;)
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 21:59:24)
Evís -díčky. Čurbes přes týden neřeším, spíš se pak v sobotu pere, žehlí košile do práce, dojde nakoupit a důkladněji přeluxuje a vytře. Asi mít auto, tak je to ještě jinčí. Máme tu MHD dost dobré, ale asi o tom moc přemýšlím. Jakmile se ochladí, nesnáším přejezdy autobusem (zima-teplo-zima-teplo) a Jeník na plíce také nee. Navíc Jeník na ježdění sám busem asi ještě není, jsou mu jedno některé věci. Navíc je to týden co tu autobus rozšmelcoval dívčinu na přechodě. Tak proto sonduji, jak je to jinde. Díčky.
Odpovědět
 Evís+3 ks 


Re: domácí škola - socializace 

(24.8.2012 22:49:55)
Helčo, no tak bez auta to naprosto chápu. My teda taky občas jezdíme busem. Hlavně v zímě, když to třeba hodně moc klouže. Nebo naopak v létě, když nikam nespěcháme. Ale jinak je mi jasný, že je to cestování MHD na nic.
Odpovědět
 Brusinka* 


Re: domácí škola - socializace 

(25.8.2012 13:21:24)
Helčo, nabídnu pohled jak to funguje u nás.
Doma máme 7 dětí (5-13 let). bydlíme na vesnici, 2 km od města. Jezdí tam autobusy, vede cyklostezka.
Dvě nejstarší dcery(12+13 let) fungují naprosto samostatně (dojdou si, dojedou si). Chtělo se mi napsat, že mě ani nepotřebují. Ale jo.... Strašně rády si povídají, vyprávějí, atd. V tomhle směru jsou náročné :-) . I když někdy fakt padám na hubu a nemám náladu snažím se je o ten čas neošidit.
V domškole jsme od pololetí měli dva prvňáky. Oproti tobě velká výhoda v tom, že další prvňák byl ve škole a dvě holčičky ve školce. I tak to byl boj. Každý z nich má svoje tempo, každému jsem vysvětlovala něco jiného (počítala jsem s tím, že pojedou "spolu"). K tomu poruchy pozornosti. std.
K socializaci - měli jsme strašně velké problémy při povolení k domácí škole. Děti jsou v pěst. péči a sociální odbor, psycholožka, atd. se oháněli právě socializací (nakonec jsme děti doma měli, ale stálo nás to strašně moc ústupků). Jakoby socializace v rodině se sedmi dětmi, po dvou letech v ústavním zařízení toho neměli málo. Vím, že je to ještě o něčem víc. Ale dávat děti na kroužky jen kvůli ní mi přijde zbytečné. Nakonec holčička s domškoly pokračovala v tanečním kroužku, klučík byl doma. Bydlíme na vesnici, děti se stýkají s ostatními venku nebo i u nás, u nich doma.
Nakonec jsme socializaci řešili i tak, že děti chodily občas do školy. Na výtvarku, hudebku, na výlet, divadlo, jely na školu v přírodě, chodily tam posledních 14 dnů denně. Vpodstatě to tak bylo ideální pro všechny. Zkuste třeba zvážit tuhle možnost. Podmínkou (nezbytně nutnou :-) ) je výborná komunikace se školou a vyučujícím. V tomhle jsem já osobně byla nejvíc skeptická (my jsme nakonec neměly na výběr - buď spádová škola nebo domškola nebude). Ale příjemně mě překvapili. Možná to bylo i tím, že jsme byli v historii školy první, kdo domškolu chtěl. Nechali nám naprosto volnou ruku při výuce, přezkoušení proběhlo tak nějak nenápadně v rámci chvilek, kdy děti byly ve škole (s jejich povahou by z nich nikdo před nastoupenou komisí nedostal ani slovo). Na další školní rok to plánujeme podobně.
I když teď si uvědomuju, že na přezkoušení jezdíte asi daleko, že?

Myslím si, že záleží i na povaze dítěte. Některé děti kolektiv potřebují, jiné se bez něj v klidu obejdou a další ho vyloženě nemusí. Nevím, jak to Jeník má. Ale nelámala bych to násilím, jen za cenu socializace! Zkuste si se synem promluvit co jemu by se líbilo, jak by si to představoval. Kam chce chodit, kam nechodit ....
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: domácí škola - socializace 

(25.8.2012 17:53:24)
Brusinko, moc děkuji.

Kdyby bylo po Jeníkovo, tak by chodil každý den někam. Ale ne kvůli dětem, ale kvůli těm dospělákům, kteří ten či onen kroužek vedou. Veru ta je hodně společenská, ta by byla také všude. tak čekám, jaký bude mít manžel rozvrh, jak nastaví kroužky a zuš a jestli nepůjde něco poskládat, že by byli zároveň oba na různých kroužcích. (ale zatím co jsem koukala, tak se to nekryje a opravdu by to bylo každý den něco) A to jsme se shodli s manželem , že nechceme, že chceme ten čas trávit společně. Tak přemýšlíme, kombinujeme a modlíme se. Jinak Jeníkovo kamarád ted začne chodit do školy, neteř (se kterou jsou pěkná dvojka) bude chodit i do družiny, tak i toto nějak musíme vymyslet.

Jinak Tě velice obdivuji a přeji, aby se vám i tento školní rok vydařil a užili jste si ho. ~x~
Odpovědět
 Žanika, Rony 03, Willy 05 


Nová paní konzultantka v jižních Čechách 

(27.8.2012 15:25:18)
Asi jste taky od paní Tůmové dostali následující... pro ty z vás, kterých se to netýká to posílám proto, že to je další možnost, kdyby třeba někdo z vašich známých to potřeboval. Možná by se to někde mohlo přidat do deníčku. Žel je mi tam už celou věčnost odepřen přístup - ke všem těm tajným informacím:-)
V jižních Čechách začíná konzultovat domácí vzdělání Irena Steinhauserová, která svých šest dětí vzdělává doma od úplného začátku v roce 1997.
Pro představení:
Prošla jsem experimentem domácího vzdělávání pro 1. stupeň v Bratrské škole a pokračovala ve Vraném, dále jsem učila své starší děti na druhém stupni dva roky na kmenové škole formou individuálního plánu. Po otevření experimentu pro druhý stupeň ve Vraném jsem přehlásila své děti tam.
Konzultantkou domácího vzdělávání pro Steinhauserovi byla dlouhá léta paní Tůmová, v posledních letech paní Kapicová. Paní Chloubovou jsem poznala v začátcích domácího vzdělávání, kdy jsme obě měly děti v Bratrské škole. Z osvědčené praxe těchto konzultantek a podle jejich vzoru bude vycházet domácí vzdělávání v Popelíně. Hodnocení bude na základě portfolia a domácí přípravy. Konzultace kdykoliv, jakoukoliv formou, telefonem, mailem, osobně. Vztah dítěte, rodičů a konzultanta by měl být založen na vzájemné otevřenosti a důvěře, že všichni chceme pro dítě to nejlepší.
I když jsme do domácího vzdělávání vstupovali spíše kvůli dyslexii a sklonu ke koktání dětí, osobní zkušenosti, léta praxe a výsledky doma vzdělávaných dětí mne přivedly k přesvědčení, že domácí vzdělávání prospívá všem dětem.
Jak jsem už zmínila, mám osobní zkušenosti s dyslexií a dysgrafií. Dále mám zkušenost s nadanými dětmi, mám i osobní zkušenost s přeskočením ročníku u nadaného dítěte. Právě proto u nadaných dětí doporučuji spíše rozšíření zájmů, případně akceleraci pouze v jednotlivém předmětu. Například moje děti léta hrály a ještě hrají šachy, nebo si rozšiřovaly učivo účastí na olympiádách a dalších soutěžích. Je možné se více zaměřit třeba směrem k hudbě nebo výtvarným činnostem. Znova ale opakuji své přesvědčení, že domácí vzdělávání je přínosem pro všechny děti.
Moje vzdělání: Po vystudování stavební fakulty jsem několik let učila na učňovské škole. Pak jsem byla doma se dětmi a učila je. V současné době dokončuji studium psychologie.
Popelín je vesnice, do které se dá dojet vlakem. Já sama bydlím v blízkém Strmilově, který leží na trase dálkového autobusu Brno ¨C České Budějovice. Nebyl by pro mne problém dojet na konzultaci do Českých Budějovic nebo Brna, zvláště pokud by se jednalo o více dětí. Moje nejstarší děti studují v Praze, mohla bych proto příležitostně konzultovat i tam.
Odpovědět
 Bodlík 


Re: Domácí škola a socializace 

(30.8.2012 14:47:16)
Ahoj Helčo,
abych řekla pravdu, tak od socializace upouštíme. V první třídě jsme začli třemi kroužky v místě bydliště a chodili všude pěšky. V pololetí jsme jeden vypustili, bylo toho moc a kroužek neslňoval to, co jsme od něj očekávali. Na konci roku další, učitelka jako odbornice asi fajn, ale jednání s dětmi tristní a arogantní. Kamarádky tam sice měla, ale většina dětí skončila kvůli paní učce. Do skauta nechtěla, že chce mít čas raději na angličtinu a hlavně hudebku. Trochu se utříbily zájmy. Taky jsem zvědavá, jak to skloubíme.
Nejraději bych, abychom měli aspoň jeden až dva dny v týdnu volné.
Letos to budeme mít asi takto. Mladší klavír (třetím rokem) + 2x týdně tenis (nutně potřebuje fyzickou aktivitu, protože to je nevypnutelný dynamit). Starší klavír, flétna + astronomický kroužek (ten je naštěstí ob týden, tak to jde).
No, prcek chodí do hudebky od svých 6ti měsíců pravidelně, tak je zvyklý. Přijdu si jak stěhovací četa, jeden batoh jen pro něj. Hry, NEHLUČNÉ stavebnice, omalovánky, pastelky, skládačky, knížky, aby potichu vydržel. Sledujeme z okna auta, ptáčky. Někdy ho zabaví chození po schodech na horu a dolů. Když ještě nemrzne, je to lepší, dá se courat po venku, sbírat kaštany, trhat kytičky, houpat se na zábradlí, berem s sebou i odrážedlo. Někdy usnul v autě, tak jsem tam s ním počkala a četla si. Na to se těším nejvíc. Na tenis jezdí taky s námi, tam je hezky, chodíme na hřiště. Astrokroužek je taky 15 km odtud, tak taky všichni. Většinu týdne jsem tu s dětma sama, když manžel občas dorazí, potřebuje spíš s něčím pomoct. Auta máme tedy dvě, jedno musí mít manžel nutně kvůli práci,druhé mám já, abychom si mohly vše vyřídit sami. Kroužky, bazén, nákupy, doktory, babičku. Každý měsíc jezdíme do Prahy do Motola, to se snaží vzít si taťka volno a pojímáme to jako rodinný výlet. Vyrážíme všichni, obšťastníme prarodiče, spojíme s výletem... No, bez auta bych to nezvládala. Kroužky máme teď vlastně všechny 10 - 25 km daleko, je to náročnější na logistiku, ale zas to děti baví.
Jinak děti chodí normálně ven, na tábory.
Odpovědět
 Bodlík 


Re: Domácí škola a socializace 

(30.8.2012 15:19:02)
Jinak jsem zapomněla dodat, že o poznání horší je to s domácností. Školu zvládáme, dojíždění a kroužky taky zaberou dost času, občas vypadneme k babičce, uvaříme, upečeme, uklidíme, potřebujeme taky zmizet ven. Mrně nemůžu nechat venku samotnýho, tak musím s ním, aby neseděl pořád v mrňavý bytovce - stašně mi chybí možnost vypustit je jentak lítat po zahradě. Tak to taky nic neudělám. No a ač se starší začínají zapojovat do domácnosti, tak "malá likvidační četa" stíhá vše rozházet, rozpatlat a roztahat. Ach jo! Pořád čistím, skládám, luxuju i 2x denně, jen to není pořád nikde poznat. Nejhorší je to, když si jdu chvilku odpočinout, že kouknu na net, na zprávy a za dvacet minut se nestíhám divit, co všechno zas vytahal. A jedem nanovo. Kolikrát to končí tím, že zítra je taky den, mám toho někdy dost.

Mám ráda uklizeno, ale nějak to nedávám.
Fatale psala, mít málo věcí. Bohužel jsem "sběratel", co když se nám to bude hodit. Když už něco zlikviduju, pak si rvu vlasy, že bychom to zrovna potřebovali na nějaké tvoření
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: Domácí škola a socializace 

(30.8.2012 21:24:39)
Bodlíku, díčky za sdílení. Asi jsem mimoň. Naše Veru je hodně hlasitá a Maru, soudě po dnešní návštěvě u jedněch domškoláků, bude také pěkné ééééééééééééééro. Už teď miluje lumpačení se sourozenci. Navíc se nachází v aktivní fázi plazení, takže dlouhý pobyt v kočárku moc nemusí (i když i tam je oproti sourozencům neskutečně hodná). Dneska lozila mezi slepicema a psama (už jsem rezignovala to nějak řešit, navíc ona vyloženě dorážela na pejsky a byla šťastná, když byli u ní).
Manžel dneska přinesl domů rozvrh, docela to jde, tak bude asi o víkendu válečná porada a uvidíme.
Odpovědět
 karabuni 


Re: Domácí škola a socializace 

(22.5.2013 9:50:24)
mame doma hrozny problem, kluk chodi do predskolaku, ve skolce intelektualne tahne celou tridu i kdyz je z nich nejmladsi, bude mit az 26.10. 6 let. chceme ho dat do skoly predcasne,protoze by se tam uz nudil, hrozne ho uceni bavi,cte uz od 4 let,ted uz stejne rychle jako dospely, sam se naucil psaci pismo cist, v priprave na psani je prumerny predskolak, matematicky mu to teda pali...Sli jsme do poradny ppp,tam nam rekli ze je to na nas,ze mu potvrzeni daji na predcasny nastup do skoly. Ve skolce ale o tom nechcou ani slyset,jde o cirkevni skolku a skolu do hromady,jinam ho taky dat nechceme.pry je socialne zaostaly,ma pry na skolu casu dost,v oblikani je nejpomalejsi, nevydrzi u jedne prace45minut.Ja myslim ze to neni tak nejhorsi, ale starsi deti jsou rychlejsi a dele vydrzi to je fakt.Nevime co budeme delat,uz jsme doma uvazovali i o domaci skole, ale mame jeste doma 4 leteho syna a 1,5 syna.
Mate nekdo podobne zkusenosti?
Odpovědět
 Helča + J+V+M 


Re: Domácí škola a socializace 

(22.5.2013 20:42:30)
Karabuni - náš syn je listopadový, četl také od necelých 5ti let, poítání fajn, leží v knihách, jinak po sociální zralosti ho hodně táhla dopředu jeho mĺadší sestra. Šel klasicky (jakoby o rok), nicméně v současnosti je ve 2.třídě, ale třeba matematiku je o rok výš a to jenom proto, že ho ještě brzdím, abych měla jistotu , že tomu opravdu rozumí. V motorice pokulhává (ale jak tu opakuji, můj otec má problémy, když jde do banky a má se podepsat podle podpisového vzoru :-) ). Dodnes má raději malé kolektivy, nesnáší soutěže a soutěžení, je takový "svůj".
Je pravda, že do školky nechodil, měla jsem mimi nesnášející kočárek. Takže můžete klidně jet domškolu. Je škoda, pokud má zájem a je zvídavý, aby "ztrácel" rok ve školce. Nebo to nějak nakombinovat, aby třeba měl kontakt s vrstevníkama a "uzrával". I když zase má ještě sourozence. Někdy také řeším ty vrstevníky, děti kolem, ale jestli se náš Jeník naučí vycházet bez řevu a dohadování s Veronikou, tak už se dohodne s každým. A mimi máme také a je to šrumec. Ale dá se to.
Odpovědět
 Tragika 


Re: Domácí škola a socializace 

(22.5.2013 20:59:20)
Žluťásku, vy jste z libereckého kraje, že? Nevím tedy kde přesně bydlíte, ale waldorfské školky jsou v Trutnově a v Semilech.
Lesní školky najdeš na mapce - http://lesnims.cz
Jsou tam i uvedené kontakty. Mapa je interaktivní, najeď na značky a vše se zobrazí (Liberec, Sedmmihorky,Semily atd).
Odpovědět
 Tragika 


Re: Domácí škola a socializace 

(22.5.2013 21:02:06)
Žluťásku, ještě jsem ti chtěla napsat o holkách a škole, ale Phroute mne předběhla. Jen bych se opakovala.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.