| Xantipa. | 
 |
(18.8.2012 12:27:10) Navazuji na předchozí téma. Teď o prázdninách jsem tak nějak hrozně psych. unavená a uznávám, že jsem na ránu pěstí - denně chodím domů z práce večer, vezmu tašku a jdu plavat, přijdu v 10 a jdu spát. 2x to týdne jdeme do hospody /já sice nepiju, ale jinak v partě si nějaký to pivo dají/ a pak se vracím o půlnoci. Na - kde jsi byla, odpovídám buď - plavat a nebo v hospodě. Jsem tam vyšťavená, že nemám chuť ani nic vysvětlovat. Na - neměla by ses postarat o děti, říkám, jsi jejich táta, starej se teď ty. Můj muž vidí, že jsem na dně a tak asi spoléhá, že v září se srovnám a navíc jede do lázní a já nikam - tak to tak nějak toleruje. A já vím, že to přeháním, ale mám obavu, jak se v tom září srovnám, jestli toho vůbec budu schopná a začínám chápat stavy manžela před lety - cesta z práce a rovnou do hospody - jen je tady rozdíl - on pak byl na šrot, já ne. Ale podobný to je.
|
| fisperanda | 
 |
(18.8.2012 13:00:29) Rozumím ti.
|
|
| Žžena |
 |
(18.8.2012 13:42:17) A to plavání do desíti a hospoda poté jsou věci, co Ti přinášejí intenzivní potěšení, že je provozuješ?
|
| Xantipa. | 
 |
(18.8.2012 13:44:58) No, nevím zda intenzivně, ale jisté potěšení tam je plus bonus - že nic nemusím. Je to tak osvobozující pocit a uklidňující pocit - nevím, jak bych to popsala. Taková odstřihnutí od povinností doma - asi tohle tam převažuje.
|
| Kudla2 | 
 |
(18.8.2012 13:49:09) Xan   
možná zkus zvážit, jestli takhle intenzivní každodenní "zápřah" s tím sportem a hospodou nepřispívá k té únavě.
A možná by stálo za to se zamyslet, co za tím vším je, protože v pozadí cítím nějakou nepohodu - možná v práci, možná ve vztahu - a vyřešit to.
|
|
| Žžena |
 |
(18.8.2012 13:50:12) Jo, tak to jsem si myslela. Já jen že tyto večerní zábavy, když jsou provozované příliš často (a ještě po práci a před prací) můžou být samy o sobě zdrojem velké únavy (která se může projevit i psychicky)... takže pokud je to hlavně únik od domácnosti, zkusila bych možná unikat nějakým méně náročným způsobem.
|
| Kudla2 | 
 |
(18.8.2012 13:51:30) ano, tak jsem to myslela.
Myslím, že by stálo za to rozklíčovat příčinu, PROČ cítíš tu potřebu unikat.
|
|
|
| Žžena |
 |
(18.8.2012 13:51:17) Jo a nešlo by se na tom "nic nemusím" dohodnout nějak jinak, než že zrovna utíkáš z domova?
|
| Xantipa. | 
 |
(18.8.2012 13:55:56) Já v podstatě nic nemusím ani doma - ono by to vyšlo prakticky nastejno. Ale doma na mě všechno padá, vidím, že bych měla, neumím se toho pocitu zbavit. Ale když jsem pryč, tak na to nemyslím, jsem jinde, vidím jiný lidi a nevidím děti, manžela, domácnost - kde i když teda prakticky nic nemusím, tak to všechno na mě padá a cítím výčitky - i když nic nevyčítají, ale já to tak cítím. Jsem volná. Ale to září mě děsí čím dál víc - že to nezvládnu - zase do toho kolotoče naskočit a jet celý rok, celý roky.
|
| Kudla2 | 
 |
(18.8.2012 14:04:48) nestálo by za to zkusit psychologa?
mám z toho pocit, že Tě něco neuspokojuje, že nevidíš perspektivu?
|
| Xantipa. | 
 |
(18.8.2012 14:12:17) Asi mě ničí ten stálý kolotoč. Ale ten má smysl, uvědomuju si to, mít rodinu má smysl a když máš rodinu, tak ten kolotoč podstupuje každý, bez toho to nejde. Uvědomuju si taky, že mám všechno, o čem se jiným ani nesnilo, co bylo na kulový, to se zlepšilo. Vždycky jsem v tom kolotoči jela a nějak jsem nad tím nepřemýšlela, proč taky. A najednou jsem unavená a říkám si - musím to dělat? A jo - musím, jinak to nejde. A tak najednou mám stach, jak to budu zvládat od září, kdy to teprve začne. Tam nemůžu vynechávat a nebýt doma, tam je potřeba, abych byla doma, ale ne jen přítomna, ale musím fungovat.
|
| Hermiona | •
 |
(18.8.2012 14:52:33) Mám pocit, že na tebe dolehla krize z odbřemenění. Máš náročnou práci, tři děti, dům, jela jsi na tom kolotoči bez zastavení a teď děti odrůstají, začínají být samostatné a už se to obejde i bez tebe. Tak sis dala pauzu. Ale bacha, aby ta pauza nebyla přes čáru, aby to tvůj muž ustál a hlavně ty menší děti nejsou zas tak velké, aby jim nebylo líto prázdnin, během kterých svou matku pořádně neviděly.
|
| Xantipa. | 
 |
(18.8.2012 15:10:14) To se řekne - bacha - já vím, že jsem na hraně, ale jak se srovnat, to nevím, prostě to nejde.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(18.8.2012 15:22:17) Hermiono, prázdniny vem v tuhle chvíli čert, když to může Xantipě pomoct, aby se srovnala.
Xan, popřemýšlej třeba, jestli některé povinnosti nemůžeš přesunout na děti, nebo jestli je opravdu nutné dělat všechno, co děláš.
myslím, že náš organismus je nastavený na to, aby fungoval při extrémní zátěži, ale někde si to pak musí vynahradit, takže se paradoxně zhroutí v momentě, kdy ta zátěž povolí.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(18.8.2012 20:03:58) Valkýro, myslím že jak kdo. Znám tatínky, co přijdou ve tři domů s nákupem a dítětem ze školky, a maminky, který jezděj každu chvíli na relaxační víkendy. To je různý.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|