| Penny4 |
 |
(17.6.2012 17:24:30) V rámci rodiny, do které jsem se přivdala, se musím celkem často stýkat s osobou, která je velmi dovedným manipulantem. Jedná se o ženu, která se se mnou neustále srovnává, snaží se mě v různých "slepičích válkách" porážet a jak jsem zjistila, tak mě i velmi pomlouvá. Před rodinou se tváří jako milius, neboť jí z toho plynou i různé finanční benefity, bohužel na úkor rodiny, kterou jsem si založila s manželem a který s touto osobou vlastní společné zdroje. Je to manželova příbuzná, kterou má rád, takže její povahu prostě nevnímá a taky se sebou nechá vlastně manipulovat. Je to jednoduše klasický manipulant(jak kdyby vypadl z knihy od Nazare Aga), kterému dělá dobře ponižovat lidi ve svém okolí. Pokud někoho potřebuje, nebo je to pro ni výhodné, dokáže se neuvěřitelně přetvařovat. Lidé, co ji znají z jejího mládí a kteří ji měli čest dobře poznat, mi moje domněnky jen potvrzují. Poslední dobou už přestávám zvládat averzi vůči ní, zasahuje mi velmi do života už jenom tím, že mi vždy nějakou zlomyslností, při nějaké rodinné oslavě, pokazí náladu. Připravuje si různé rafinované scénáře atd., bohužel nemohu být konkrétní. Špatnou náladu mám jen při pomyšlení, že ji zase budu muset někdy vidět a ještě i dlouho potom. Její rodina si zřejmě myslí, že jsem jen další závistivec, co této úspěšné osobě jen nepřeje a závidí. Hrozně mě štve, že je moje duše zaplavena takovou zlobou, která už se pomalu přetavuje v nenávist. Velmi jsem se ji snažila mít ráda. V manželově rodině mě nikdo nepochopí, ta osoba je nekriticky milována. Být to nějaký kamarád, známý, tak s tímto "emocucem" přeruším veškeré styky, v rámci rodiny to bohužel nelze, i kvůli dětem, které ji mají rády.Styky s ní samozřejmě omezuji co to jen jde. Dokázali jste se někdy povznést nad tento typ lidí? Hrozně mě mrzí mé pocity a jak mě zžírají.
|
| Len | 
 |
(17.6.2012 17:35:21) Nevim, ja snad nikoho takoveho v okoli nemam. V me rodine snad urcite ne a v rodine manzela je mi to celkem jedno Do me rodne rodiny pribyla svagrova, kterou jeste moc neznam, kazdopadne se jevi velmi normalne a sympaticky, tak doufam, ze to vydrzi. Jeji predchudkyne byla ale, ehm, kaca podobneho razeni jako popisujes ty, akorat ze ty jeji snahy skoncily tim, ze byla odejita.
|
|
| iiii |
 |
(17.6.2012 17:38:48) Dokonale jsi vystihla vztah mě a mojí švagrové, to je úplně jako bys to psala o ní, skoro do puntíku ji v tom poznávám Radu nemám, snad jen pevné nervy a omezit styky na nezbytné minimum. A hlavně se nenech otrávit, s tímhle typem lidí je těžké pořízení, sama to dobře znám.
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 17:43:43) Dík za povzbuzení, ale ta averze se neustále zvětšuje. Mám strach, že jednou bouchnou saze, ale určitě to obrátí umně proti mě
|
| iiii |
 |
(17.6.2012 17:50:53) Hodná, tuhle obavu já mám už dlouho, ale stále se zatím držím a jsem na ni slušná. No, až mi jednou povolí nervy, tak si to za rámeček nedá.
|
|
| Mače | 
 |
(18.6.2012 7:24:02) Tak tohle znám, ale radu bohužel nemám, já měla takhle napjatý vztah s tchýní a před dvěma lety po 6 letech saze bouchly, byl to masakr, já která na starší lidi nikdy ani nezvýším hlas, a hlídám si tón jsem na ní řvala jako blázen a ona na mě, myslím, že jsem pobavily celý barák..každopádně jsem se pak rok a půl neviděly, pak se situace uklidnila, ona si našla přítele (který je strašně fajn) a tak ěnjak se tolerujeme,ovšem je cítít napjetí pořád
|
|
|
|
| Jity* | 
 |
(17.6.2012 17:41:42) Nedokázala. Vztah s dotyčnou osobou jsem ukončila. Hrozně se mi ulevilo a spadl mi pověstný kámen ze srdce. Přestala jsem se přetvařovat. Příbuzní to nakonec rozdýchali. Na rodinných oslavách jsme si sebe navzájem nevšímaly. Píšu v minulém čase, páč po sedmi letech jsme k sobě našly cestu. Asi jsme dospěly a hlavně nevytahujeme minulost.
|
|
| Jity* | 
 |
(17.6.2012 17:51:19) Být to nějaký kamarád, známý, tak s tímto "emocucem" přeruším veškeré styky, v rámci rodiny to bohužel nelze, i kvůli dětem, které ji mají rády - všechno jde. V mém případě se to sedmiletého dítěte nijak nedotklo. O téhle konkrétní osobě se ke vztahu k dítěti mluvilo hezky a vzájemně se mohly viděti kdykoliv. Bylo to prostě jen mezi námi dvěma.
|
|
| Theend |
 |
(17.6.2012 17:52:06) Já bych asi ty saze nechala bouchnout, byla hodně otevřená k ní i k ostatním. Není to to, co manipulanti špatně snášejí a co jim kříží plány? Nepřecházela bych nepříjemnosti mlčením, ale přímo je pojmenovala. A že se to obrátí proti tobě? Napadá mě, jestli to vůbec může být horší než teď, když to v sobě držíš.
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 18:10:34) Theend, přesně, ale je to pro mě hodně stresující. Zbytečný stres, cítím se potom jak kdybych šla do bitevního pole, když ji mám potkat. Poslední dobou jsem sice ostřejší, ale averze vůči ní nemizí. Člověk ale na to musí mít někdy kachní žaludek. Nemůžu jí přece říct, když vykládá jak jí lidi ve městě nemají rádi( a naznačuje, že třeba i já )kvůli tomu, že se jí daří a je úspěšná, že je to hlavně kvůli tomu, že bývala místní coura a tahala se převážně se zadanýma chlapama a těm holkám se potom vysmívala..například.(nebylo to přesně takto, jen uvádím podobnou situaci)
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 18:16:25) Na mě třeba ve společnosti, vytahuje věci, co ví jenom přes manžela(třeba o tom, jak jsem měla smůlu v lásce) a ještě se mi posmívá a pokládá záludné otázky..Něco ve smyslu, že jsem byla spíš zdrženlivější(neměla desítky chlapů jako ona) kvůli tomu, že mě nikdo nechtěl(z nouze ctnost).Neřekne to přímo, ale naznačuje, pomlouvá a ztrapňuje. Manželovi už raději nic nepovídám, protože v rozhovoru s blízkými příbuznými dost často zapomíná, že třeba něco nemá říkat a že to proti mě příbuzná použije(nedokáže domyslet). Ničí to i důvěru mezi námi.
|
|
| Pam-pela | 
 |
(17.6.2012 18:16:47) Tihle lidi jsou jak přes kopírák, je lepší se s nimi nepouštět do debat, protože vzápětí to obrátí proti člověku samotnému...všechno berou jako vyhrožování, napadání, proti sobě...a ihned znovu útočí. Vzápětí brečí někde jinde, jak jim člověk ublížil. Ne, už bych se nikdy nenechala do takovéhle hry zatáhnout. je to velmi nebezpečné. Intrikánky.
|
|
| Pawlla |
 |
(18.6.2012 4:38:58) " Nemůžu jí přece říct, když vykládá jak jí lidi ve městě nemají rádi( a naznačuje, že třeba i já )kvůli tomu, že se jí daří a je úspěšná, že je to hlavně kvůli tomu, že bývala místní coura a tahala se převážně se zadanýma chlapama a těm holkám se potom vysmívala..například.(nebylo to přesně takto, jen uvádím podobnou situaci) "
A proč jí to nemůžeš říct,jestli je to pravda?
|
|
|
|
| fisperanda | 
 |
(17.6.2012 17:54:37) To je špatný. Pokud ji už musíš vídat, nemůžeš třeba omezit konverzaci na minimum?
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 18:04:05) Fisperando, budu se snažit, dobrý nápad. Vždyť to se vlastně i při jednání s těmito typy lidí doporučuje.
|
| fisperanda | 
 |
(17.6.2012 18:16:12) Nejradši jednat tak, aby se nemohla ničeho chytit. Usmívej se, a s takovým blahosklonným úsměvem kývej hlavou. Říkej "ano, ano..." Jako pejsek v autě, co se mu kýve hlava při výmolu. Na otázku proč... odpovídej nijakou odpovědí, např. "protože chci", "protože sem si to řekla", "protože je to boží". Disponuj co nejmenší slovní zásobou, chovej se v podstatě jako dítě. Bude v pasti. Ona bude vědět, že si z ní děláš prdel, ale je to neprůkazný. Nemůže si stěžovat "ona se mnou mluví a furt se na mě tak jako usmívá!!" Hodně štěstí, vím, stojí to hodně nervů. Ještě pomáhá mít spojence. Pokud máš kamarádku, kterou by mohly bavit příběhy psychoušky, sepisuj během oslav její triumfy, foť, natáčej, nebo cokoliv. Pak si nad to sedněte a smějte se až vám to plíce urve. Na příští setkání se pak můžeš těšit.
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 18:24:32) Fis, spojenkyni už mám Právě takto si ulevuju, jen ještě do toho asi hodím ten humor, jak radíš, pokud to půjde. Třeba se mi podaří to brát víc s nadhledem. Jinak manžel je hrozně upovídaný a dost často na mě pustí nějakou mou achillovku. Neřekne třeba něco přímo, ale z jeho jednání si lze spoustu věcí domyslet, takže mě má někdy na dlani. Bohužel musím omezit i přísun informací přes něj. Mrzí mě, že k němu nemůžu být víc otevřená. On ale na tyto věci nemá absolutně buňky.
|
|
| Elíláma | 
 |
(17.6.2012 19:08:27) "Pokud máš kamarádku, kterou by mohly bavit příběhy psychoušky, sepisuj během oslav její triumfy, foť, natáčej, nebo cokoliv. Pak si nad to sedněte a smějte se až vám to plíce urve. Na příští setkání se pak můžeš těšit."
  
|
|
| Zuuuza | 
 |
(17.6.2012 22:06:49) Fis  
|
|
|
|
|
| Pam-pela | 
 |
(17.6.2012 18:14:35) Za svých více ne 40 let jsem s takovým člověkem nepřišla NIKDY do styku...až najednou - a velice silně se mě to dotklo a navíc jsem neměla zkušenost, takže jsem dlouho nevěděla, oč jde. Ona osoba ženského phlaví (nevím, jestli to dokážou i chlapi) dokázala nějakými podivnými nitkami dostat člověka, kterého chtěla, přesně tam, kde ho chtěla mít, jemnými náznaky dokázala pomluvit toho, koho chtěla neuvěřitelnýcm způsobem (vždy použila kousínek pravdy a dosadila nesmysl, přičemž ale vznikla celkem věrohodná historka)a ještě ze sebe dělat chudinku, o kterou je třeba pečovat. Rozvrátila, co mohla ve svém okolí, ale - ona to neviděla. Ona měla ten pocit, že na to má právo, že může...a myslím, že si vůbec neuvědomila, co dělá. Štěstí jí to nepřineslo, ale myslím, že jede stejným způsobem dál...že je to prostě takový typ člověka. Já jen doufám, že už nebudu mít ti příležitost, abych s něčím podobným přišla do styku, že tento vzorek stači. Takže můžu jen politovat toho, kdo v rodině něco takového má, nelze proti tomu bojovat, spíš bych složila zbraně (obrátilo by se to proti tobě) a ignorovala ji...ona si časem naběhne sama...
|
| Penny4 |
 |
(17.6.2012 18:17:20) Chlapi to taky dokážou, mám takového v práci, ale tam je to o něco méně zničující, není to osoba blízká
|
| Pam-pela | 
 |
(17.6.2012 18:23:30) Tak já jsem přišla fakt do styku pouze s jedním exemplářem, ale ublížila mi hrozně moc. Ona by si to ale nikdy nepřipustila, jednala z nejlepšího svědomí, prostě TO CHTĚLA, a pokud chtěla, měla na to právo. Přitom to byla osobě docela vtipná, oblíbená, celkem úspěšná, společenská....nevím, doteď mi to vrtá hlavou, jak ji lidé dlouho dlouho neprokoukli, jak moc dobře se dokázala přetvařovat a podvádět své blízké a lhát a vymýšlet si... Dodneška to nechápu a naštěstí už ve svém okolí nikoho podobného nemám. Já ji tedy, pokud by to byl člen rodiny, ignorovala, pokud by to šlo, odpovídala jednoslabičně, usmívala se...a snažila jsem se být duchem jinde...byvere si pak jinou oběť. Oni tihle lidi si pak asi časem sami naběhnou, protože přestřelí....pak si myslí, že už můžou všechno, ale ono nic neroste do nebe.
|
|
|
|
| Limai | 
 |
(17.6.2012 18:24:10) Napíšu svoji zkušenost.Před pár lety jsem žila s mužem,kterého jsem sice milovala,ale náš vztah nebyl v pořádku.Choval se velmi hnusně a nevhodně k mé malé dceři,deptal nás psychicky.Několikrát během roku,kdy jsem s ním žila,jsem se sním rozešla a zase vrátila k němu.Věděla jsem že je to špatně,ale nenašla jsem sílu to definitivně ukončit.Tu mi dalo až neplánované těhotenství s tímto mužem,když jsem zjistila že jsem těhotná,věděla jsem,že to musím okamžitě utnout.Takže jsme se za dost dramatických okolností rozešli,a následující období,kdy jsme byli od sebe,bylo velmi,ale velmi dramatické,vyhrožoval mi,deptal mě,já těhotná,v nepředstavitelném zmatku,stresu,měla jsem strach z toho co bude.Na obou strabnách byla obrovská nenávist a averze.No,psát podrobnosti nemá smysl,jde o to,že postupem času jsem došla k jednomu-že se mu nebudu mstít,budu na něj myslet jen a pouze pozitivně,nebudu se zabývat hnusnou minulostí,kterou máme za sebou,a velmi často jsem si představovala,že spolu bezvadně vycházíme,že se změnil,že se začal chovat mnohem lépe apod.Zkrátím to,nyní budou synovi tři roky,na žádné slibované výhružky nedošlo,on se chová tak,že by pro nás snad udělal první poslední,k dětem se chová naprosto bezvadně a ke mě taky.Vycházíme spolu opravdu bezvadně a musím říct,že já nemohu věřit tomu,že se tak změnil.Takže za sebe doporučuji chovat se pouze pozitivně i k nenáviděné osobě,a to ostatní přijde samo.
|
|
| amanvireja | 
 |
(17.6.2012 19:41:21) Mě by zajímalo jak to vid ta druhá strana.............
|
|
|