Venavella |
|
(6.6.2012 16:53:17) Ahoj. Zajímalo by mne, jestli je možné, aby dyspraktik hrál na hudební nástroj. Mám syna (7let), který moc chce hrát na klavír nebo kytaru. Byla jsem s ním v ZUŠce, kde ho otestovali na hudebnost a řekli, že není problém, sluch má, smysl pro rytmus taky. Učitel na kytaru řekl, ať ho přihlásím. Na klavír je nával. Ale neviděli jeho "nešikovnost". Je dysgrafik, neumím si představit, jak bude psát noty, když neumí ani psát psace. Kluk je nadšenej, mám mu dát šanci a probrat to s konkrétním vyučujícím těsně před nástupem? Nebo vůbec neupozorňovat?
|
Tante Ema |
|
(6.6.2012 17:18:10) Jestli je fakt motivovaný,nech ho hrát, na co chce on, učiteli nic neříkej, leda by byl nějaký problém a viděla bys, že učitel je schopný to pobrat a něco s tím dělat. Sama jsem to, čemu sedneska říká dyspraktik, silný dysgrafik a chodila jsem na konzervatoř, hlavní obor klavír,i když jsem pak přestoupila na skladbu. Pokud bude chtít být virtuosem, bude to asi mít ještě o něco těžší, než ostatní adepti, ale zbytek je věc motivace, potažmo píle.
|
|
marie | •
|
(6.6.2012 17:39:56) Učitelka, k níž chodila má dcera na flétnu, má všechny možné dys a vystudovala konzervatoř. Říkala, že má potíže pouze se čtením not a že se musí skladby učit nazpaměť. A zápisy v žákovské byly občas roztomilé.
|
|
Winky | •
|
(6.6.2012 18:17:08) proč by nemohla být hudba to v čem zrovna vynikne? Určitě bych tu možnost už předem nezatracovala. Pokud nerozerve struny na první "hrábnutí" tak je to dobrý. Já byla třeba dost značné pohybové "trdlo" (dys u mě tenkrát nikdo nezkoumal ale možná by byl býval našel), chodila jsem jak na flétnu tak na tu kytaru a dobrý, sice jsem s tím ca ve 12ti "flákla", ale v 16ti se k ní moc ráda vrátila, v/po pubertě kytaru jako když najdeš - bezva věc. Hlavně když si sedne s učitelem (ten můj byl tehdá hodnej jen na protekční dětičky a to já nebyla, takže jsem dostávala přes prsty apod.)
|
|
Líza |
|
(6.6.2012 19:18:45) Samozřejmě ho přihlaš. Často děti, kterým spousta věcí prakticky nejde, v hudbě nádherně změknou, a má-li talent, byla by škoda ho nerozvinout. Pokud jde o psaní not, neřešila bych to, dcera dysgrafička proplouvá hudební naukou bez úlev - jen při prvním přezkoušení (má individuál, protože na nauku nestíhá chodit) jsem se zmínila, ať při písemce vezmou ohled na to, že je dysgrafik a má potíž - ale bylo to jedno.
|
|
ivaxx |
|
(6.6.2012 21:51:13) Určitě bych jej přihlásila na nástroj, který sám chce. Syn je dyslektik a přestože má velké problémy se čtením not, tak zvládá dost dobře housle. Moc mu to pomáhá i se sebevědomím, když se ve škole ne vždy daří. Žádné úlevy nepotřebuje, jen občas mou pomoc a chápající učitelku. Nevím o ZUŠ, kde by byly tvrdé jednotné osnovy. Každé dítě jde svým tempem a pokud doma cvičí, tak jsou pokroky vidět (slyšet).
|
|
|