Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 8:29:31) Vím, že je to běžné. Překuluje se mi 30 tt a začínám mít strach. První porod byl velmi dlouhý. Začínám se bát, že to nezvládnu. Když to říkám partnerovi, uklidňuje mě, abych se nebála, že bude se mnou, že to bude dobré.....co má taky říkat jiného, že? Vy mě ale spíš pochopíte. Mám prostě strach. Asi jsem pos.ra, hodně z vás tady píše o tom, že rodily 4x i víc a nic. Jsem prostě pos.ra.
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:33:17) Vítej do klubu! mám rodit co chvíli, deadline je v pondělí v 9:00, v noci se budím strachem z toho, že budu hysterická, i když jsem minule nebyla. Mívám flashbacky, kdy si vybavuju momenty z minule, které byly krušné...
A do toho mi řekli, že miminko bude mít dost nad 4 kila! Sbohem, fifinko! Tak já ti v pondělí napíšu, že to nebylo tak hrozný, jo?
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 8:34:34) A já ti budu prachsprostě závidět, že to máš za sebou
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:36:27) konečně víš, jak se s tím trápím? Zvlášť poslední týden, 10 dní... Jak starý máš prvňátko?
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:36:47) nebo to je první?
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:37:38) Jo jsem vůl, přelídla jsem to, co jsem si pamatovala správně, tak neprvňátko
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:02:59) Neprvňátko, ale za 7 let člověk všechno zapomene, takže je pak vlastně jako prvorodička
|
a je to? |
|
(25.4.2012 9:15:24) Lily, já mám první porod za sebou 4 roky a úpřimně, byla bych radši, kdyby mě uspali, dítě ze mne vyloupli a pak mě probudili. Snažím se spíš myslet na to, jaký to bylo první rok Kdybych myslela na porod, nikdy bych do druhého dítěte nešla.
|
|
|
|
|
|
|
černá kočka a dva kluci |
|
(25.4.2012 9:05:27) Ahoj Elííí, mně taky u druhého říkali, že bude mít až ke čtyřem kilům. Měl čtyři a půl
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(25.4.2012 9:15:57) mě říkali že dcera bude mít 4,7 ,měla obr hlavičkuale měla jen 4
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:43:37) Jiřule, černá kočko, já vím, že se to baj voko liší, ale i baj voko bude velkej
Ale babička mi nadšeně vyprávěla, jak z ní vylítla teta s 4,5 kily, tak že prý to máme v rodině a že je to bájo
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(25.4.2012 10:03:48) ellí no já si taky myslím že je to bájo ty velký proti malejm mě se nejhůř tlačila nejmenší co měla jenom 3,10:-D za to první 4,2 a druhý 4 sa 39cm hlavička to byla paráda:-D hlavně ta druhá teda, ta fakt vyletěla během jednoho zatlačení. a hlavně tedy ty velký míma se člověk nebojí vzít našeho píděte jsem se fakt bála.byla proti těm dvěma tak maličká tý jo a to moje kamarádka když se narodila měla 5kg a její mamka prej že to byla pohoda
|
|
černá kočka a dva kluci |
|
(25.4.2012 10:11:38) Já jsem fakt měla ten druhý porod úplně piánko proti prvnímu. První jsem měla přes 30 hodin a váha 3,540 a 49 cm. U druhého mi akorát dr. říkal ve 30 tt, že to vypadá nějaké větší, že může mít až ke čtyřem kilům. Úplně se mi orosilo čelo. Potom už žádné měření ani vážení nebylo, takže jsem vůbec netušila, co budu rodit. Kdybych to věděla dopředu, tak bych asi umřela strachy. Šel úplně hladce, krásných 8 hodin, bez nástřihu. Když mi řekli, že má 4,500 a 56 cm, tak jsem si říkala, že se asi spletli Asi to bylo tím, že mu brácha prorazil cestu
|
|
|
|
|
|
withep |
|
(25.4.2012 8:36:25) Lily, co si o tom promluvit s nějakou šikovnou psycholožkou (napadají mě jména jako Máslová, Mrowetz, ale nevím, nakolik jsou vytížené a jak bys to k nim měla daleko)? Jaký byl tvůj porod kromě toho, že byl dlouhý a zřejmě bolestivý? Jak ses cítila - podpořená, nebo naopak znejistěná, možná i ponížená? Kde bylo dítě bezprostředně po narození? Možná v sobě nosíš trauma, které nepramení jen z fyzického utrpení, a bylo by dobré ho před druhým porodem zpracovat.
|
withep |
|
(25.4.2012 8:38:29) Oprava, Helena Máslová je MUDr. (gynekoložka se zaměřením na psychosomatiku)
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:04:22) Dítě jsem měla hned u sebe. Myslím, že to není psychický blok, ale prostě strach jednak z fyzické bolesti, kterou špatně snáším a jednak z toho, aby to nebylo moc dlouhé a taky z toho, aby bylo vše OK.
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:06:40) Lily: u mě někdy ten strach z bolesti dokonce zastiňuje strach z komplikací jako bych cítila, že to bude jako minule, vše fyziologické a v pořádku, jen kůůůůůůrňa bolest...
|
adelaide k. |
|
(25.4.2012 9:09:33) Elíí, ale v tu chvíli to už nebude tak zlý. To jenom teď má strach velké oči
|
|
Oggová |
|
(25.4.2012 9:12:31) Elííí, já se bála opravdu hodně. Ne komplikací (těch jsem se bála u třetí), ale té bolesti. Měla jsem v těhotenství okamžiky, kdy mě zachvacovala panika jen jsem si porod představila...
ale jak to přišlo, byla jsem najednou tak klidná....šlo to dobře, rychle, bez komplikací..
To dáš!!!
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:44:19) Oggová a ostatní, dík moc
|
|
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:16:22) mám to stejně a cítím i stud, že se víc bojím fyzické bolesti než komplikací
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:45:29) Lily, jo, taky mi to přijde blbý a stydím se, zvlášť když si představím maminky před a po boji o otěhotnění, před a po IVF, ty, které mají nemocné děti a porod je pro ně opravdu to nejmenší, co by je "bolelo"
|
|
x x |
|
(25.4.2012 9:56:34) To jde ruku v roce. Neboj, říkej si, že teď už prostě nějak to dítě ven musí. Uvidíš, že jak se porod rozběhne, budeš klidná. Mám 3 děti.
|
|
|
|
Oggová |
|
(25.4.2012 9:08:08) Je to normální. Bála jsem se taky. Popáté celé těhotenství. A to opravdu hodně. Vážně jsem uvažovala o císaři.
|
|
withep |
|
(25.4.2012 9:09:51) Lily, četla jsi knihu Lucie Groverové Aby porod nebolel? Já ji zatím neměla v ruce (to kdyžtak až to bude opět aktuální), ale je prý moc dobrá.
|
|
černá kočka a dva kluci |
|
(25.4.2012 9:10:45) Ahoj Lily, já jsem měla u prvního normální váhu a porod přes 30 hodin. Druhý měl 4,5 kila a jenom osm hodin. Oproti prvnímu úplná pohodička. Ale je fakt, že kluci jsou od sebe 2,5 roku. Možná to taky trochu hraje roli. Každopádně přeji hodně štěstí, zdravé miminko a hladký průběh porodu
|
|
|
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:40:39) withep: jo, to trauma je možný, mě to dochází až te´d v těch flashbacích, že tam byly momenty znejis´tující, třeba když jsem většinu porodu nevěděla, co se děje a co mám dělat (aneb nechali mi příliš prostoru pro sebe, tentokrát by to tak nevadilo), vtipkování doktora, které sedlo mému manželovi a velmi dr-. ocenil (vtípky o hokeji a "ano, já vím, že to bolí"), ale mě nesedly, třeba to má Lily podobně...
Jinak jsem myslela, že mi s tím pomůže ta moje ananlýza a prdlajs .-) tentokrát to neklaplo, poprvé mi to pomolo... asi nebyl dostatek prostoru.
Jinak s blbou psycholožkou mluvím každej den
|
withep |
|
(25.4.2012 8:58:22) Kovářova kobyla Klidně buď hysterická, na tom není nic špatného
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:00:28) withep: no já se budu stydět kovářova koza
|
Roya |
|
(25.4.2012 9:55:44) Elíí, jak to myslíš s tou kovářovou kozou?
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 10:12:47) Roya: kovářovou kobylu jsem myslela že se tu hroutím
|
Roya |
|
(25.4.2012 10:20:09) Jo tak kobylu chápu .
A myslím, že psycholog by nemohl být dobrý psycholog, kdyby neznal z vlastní zkušenosti, jak mocné jsou negativní emoce...
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 10:24:57) Royo, dík, já vím...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
katka | •
|
(25.4.2012 8:37:07) ahoj, rodila jsem 3x, a chápu, že máš strach, ale myslím si, že tvoje tělo všechno zvládne, jen to musíš nechat plynout.... a hlavně nebránit se kontrakcím....nikdy bych nerodila doma a doporučuju si najít dobrou porodnici /já byla na Kladně a mohu jen doporučit/ a určitě to zvládneš.Já jsem se u třetího tak bála, že to nepozním a přijedem pozdě/měla jsem 2 týdny večer kontrakce/, že jsem to nevydržela a šla do porodnice v den termínu s poslíčkama, nechali si mě tam na pozorování a druhej den, kdy už mi zas nic nebylo jsem byla na 4 otevřená a mimi bylo potom venku, takže lepší je otravovat dřív než později. Držím ti pěsti, porod není důvod k panice
|
|
Evženka+3 |
|
(25.4.2012 8:37:18) Já byla posera 3x, resp. spíš 2,5x - poprvé jsem se moc nebála a neřešila to. Neboj, fakt to zvládneš a ta euforie potom....;-) Navíc podruhé to bývá vetsinou mazec, aspoň já to tak měla - 1 hodina v porodnici..... Držím palce, at´ je to rychle za tebou!
|
|
Hilly. |
|
(25.4.2012 8:40:02) Já se pořád rozhoduji, zda mít třetí, nebo ne, protože jsem taky náramný posera. Bojím se různých dost nebezpečných komplikací, co sem měla při prvním těhotenství a taky císaře,(už bych ho asi měla automaticky). Myslím, že se nebojí většinou jen prvorodičky. I když v druhém těhotenství jsem přenášela snad dva týdny, dělala různé psí kusy a dala bych snad vše za to, aby se to tehdy rozeběhlo samo. V určité fázi to už člověk chce vyplivnout za každou cenu a neřeší ty strachy okolo. Tak třeba se k tomu taky dopracuješ
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:41:45) Hilly: jo, tenhle stav je někdy spásnej. Škoda, že nebudu mít čas se k němu propracovat...
|
Hilly. |
|
(25.4.2012 8:47:48) No jenže když mi řekli, že se mi to budou snažit vyvolávat, málem jsem dostala infarkt. Naštěstí tablety nezabraly. Císař mi v tu chvíli a v mém zdravotním stavu(neotevřená, první císař) přišlo jako menší zlo. Elíí, já myslím, že si takovej ten klasickej ženskej "rodící" typ, dle fotek,co sem někdy dáváš, uvidíš že to bude "za rohlík"
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:50:22) Hilly: hahaha, jo to mi všichni říkaj, i ten kojící (s kozama 5 že) a s kojením jsem zápasila celých 10 měsíců a rodila 12 hodin
Taky se mnou málem šlehlo, když mi řekli, že budou vyvolávat, dokonce první dr. říkala týden před termínem, ale už jsem se s tím nějak smířila, jdu v termín porodu... cítím, že jsem připravená, jen tam dole je možná třeba zaťukat.
|
Hilly. |
|
(25.4.2012 9:22:18) No vidiš To pojede jak po másle. Já jdu už raději dělat něco jiného, nějak mi začalo být ouzko Tady v těch "ženskejch" věcech je fakt nejlepší moc nepřemýšlet
|
|
|
|
|
|
1.3Magráta13 |
|
(25.4.2012 8:43:47) Nejsi posera, myslím, že je to přirozené. Rodila jsem 3x, ale já rodím snadno a krátce, takže mě se to mluví. Poprvé jsem se celkem nebála, bo jsem nevěděla do čeho jdu. podruhé jsem se bála hodně, říkala jsem si, abych měla štěstí jako u prvního a bylo všechno v pohodě. Po třetí už jsem věděla, co bude, kdy bude, jak to chci, ale bála jsem se, aby se náhodou něco nepo...dělalo.
Hodně mi pomohlo, když jsem si uvědomila, jak jdou jednotlivé doby porodní po sobě a co v které můžu čekat. Hodně mi pomohlo i to, že jsem při samotném porodu na to myslela, pak jsem taky myslela na to, že se nesmím stavět proti bolesti, ale že se musím snažit co nejvíc uvolnit. Bolesti jsem se nebála, věděla jsem, že za čas poleví. Bála jsem se spíš o zdraví a o život svůj a mimina. Taky mi pomáhalo si při samotném porodu opakovat, že to co cítím, není bolest, ale tlak a nutila jsem se představovat si, co se děje v mém tělě, že se prostě jen roztahují prodní cesty a dítě se pomaličku tlačí ven. Tohle mě hrozně uklidňovalo, i když to zní možná jako blbost. Jinak jsem si poručila veškeré obavy a strach vytěsnit, neřešit, nemyslet na to, nenechat se tím zneklidnit a ochromit. myslím, že do určité míry lze takovými myšlenkami svůj strach ovlivnit.
Zvládneš to, podruhé to bývá snažší a jednodušší. Držím ti palce, manžel je jednička, že tě uklidňuje. A ty jsi taky jednička a určitě to zvládneš. Dej vědět, až se mimi narodí.
|
|
Jana | •
|
(25.4.2012 8:45:30) Jsem ted 34+3...
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:48:20) jana: no vítej, jsem ráda, že nejsem aspoň jediná posera, čímž děkuji zakladatelce za téma
uklidňuje mě, že je to normální...
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:10:23) Díky za všechny příspěvky, rady....když to řekne ženská ženský, je to prostě jiné než když uklidňuje chlap.
|
černá kočka a dva kluci |
|
(25.4.2012 9:12:55) A zapomněla jsem napsat, že podruhé to bolelo o dost míň než u prvního
|
|
|
|
|
Arni |
|
(25.4.2012 8:47:42) Neboj, zvládneš to Taky jsem se u druhého bála a moc. Přitom na první si pamatuju jako dnes, odjížděla jsem s ruplou vodou vysmátá a smích mě nepřešel ani vporodnici, až u velkých kontrakcí. Prostě jsem nevěděla, do čeho jdu a to mi bylo k dobru. Podruhé jsem už věděla a protože první porod také nebyl růžový (a poporodní hojení atd.), měla jsem velké obavy, co bude... Nakonec to všechno bylo tak rychlé a krásné (ikdyž velmi intenzivní bolesti), že nato dodnes ráda vzpomínám. Hojila jsem se také krásně a z porodního lůžka jsem si sama odklusala do sprchy. Byla jsem z toho tak v šoku, že to šlo tak rychle a hladce, že jsem se po porodu ptala, jestli to je už konec Fakt jsem z toho byla úplně mimo Přeji ti rychlý a bezproblémový porod a pak napiš, jak to dopadlo
|
|
Jana | •
|
(25.4.2012 8:54:36) Ten prvni BYL traumatickej - a odborna pomoc po roce trvala skoro dalsi dva roky... A ted, s blizicim se terminem, je to zase tady... Ale prezijemé to, to je to hlavni!!!
Uklidnuju se tim, ze driv se pritom fakt casto umiralo - a my si dnes prejeme porod jako orgastickej zazitek
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 8:59:39) Jana: orgastickej, moje podvědomí vysílá jasné signály, že leda pod
|
Jana | •
|
(25.4.2012 9:45:20) Kousek z popisu toho prvniho porodu:
Ja byla jenom v sedmym nebi kdyz mi ji daly na hrud (to jsem nevedela, ze mi zaroven "vrzly" konskou davku morfia - TO JE DROGA!!! Vic!!) a tak vsechno krome ni bylo v mlze. Manzel zatim vedle me skoro omdlival...
Tak si opakovat porad dokola:
Budeme mit MIMINKO!!!
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 9:46:15) Jana: u nás: Budeme mít MIMINKO!!! Panikááááá! Mě šlehnéééé
|
Jana | •
|
(25.4.2012 10:02:05) My zkouseli skoro 3 roky (s asistenci) a pak uz to vzdali . Podle doktoru jsem uz stara a "skoro" sterilni .
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 10:23:54) Jana: to víš, že chtěla, byl plánovaný a dokonce na 2. pokus (první jsem potratila), ale před porodem mě přepadla naprosto šílená panika, že mi někdo svěří tu obrovskou zodpovědnost za péči a naloží na mě tu obrovskou lásku, že moje první slova po porodu, když jsem viděla, jak je křehounký, byla: jé, co s ním budu dělat?
|
Jana | •
|
(25.4.2012 10:27:44) No to znam, ja se pak na malou casto koukala a rikala si: "Chudinka mala, ona ma me jako matku, ona je na mne UPLNE zavisla! Na MNE!!!"
|
Elíláma |
|
(25.4.2012 10:33:23) Přesně
|
|
|
|
|
|
|
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:12:06) Jednou jsem v rádiu slyelmi moudrá a přitom nad slunce jasnější slova nějakého profesora-porodníka - Maminky, nebojte se, ještě nikdy žádné dítě nezůstalo uvnitř.
|
|
Hilly. |
|
(25.4.2012 9:29:11) Třeba to bude fakt orgasmický porod Bych si zaplatila kapelu a až mimi vykoukne, tak bych mu zahrála "happy birthday", jak v tom filmu
|
|
|
Merylin5 |
|
(25.4.2012 8:54:56) Naprosto tě chápu, napodruhé budu mít mnohem větší strach než poprvý.
|
|
Amarela |
|
(25.4.2012 8:56:51) Chápu tě, podruhé se člověk bojí víc, protože ví, do čeho jde. Ale jedná se pouze o pár hodin života, které trochu proskučíš a za chvíli máš pokoj. Tak to teda beru aspoň já, že ta bolest je opravdu neskutečně intenzivní, ale naštěstí je to jen pár hodin. Mně osobně přijde horší to předlouhé těhotenství, které porodu předchází, zejména pak první trimestr, kdy je mi tak zle, že mám chuť umřít a mám vztek na všechny chlapy, že oni těhotní nikdy nejsou. A pak po porodu zase kojení...to teda nesnáším taky a opět mám vztek na chlapy, všechny do jednoho. Chudák můj muž, ten to odskáče za ně všechny
|
|
*Niki* |
|
(25.4.2012 9:05:39) Jestli je to normální nevím, ale já se před druhým taky šíleně bála. První byl traumatický, takže nakonec jsem před druhým šla do porodnice s tím, že už to řešit nebudu, buď mě zabijou tenktokrát, nebo ne, ale horší to už být nemůže úplně jsem to v hlavě vypnula, což ve finále moc dobré nebylo, ale porod skutečně proběhnul hladce, v klidu, bez komplikací, na rozdíl od 15 hodin u prvního, u druhého jen 3 se vším všudy. Tak držím palce Hysterická klidně být můžeš, porod není návštěva veřejné knihovny, kde se jen šeptá. Asistentky či lékaře, kteří řvou "neřvěte", bych s chutí inzultovala
|
Marie-Ellena |
|
(25.4.2012 9:14:16) Taky jsem si to říkala, ale......To se nám to všem hezky inzultuje v klidu domova bez bolestí. Jenže když polomrtvá ležíš na porodním stole, vědomí v hajzlu, těžko se ti někdo, na koho jsi ty a mimi, prakticky odkázaná posílá do.......
|
Jiřule a 3 skřítkové |
|
(25.4.2012 9:17:37) lily neboj zvládlas poprvý, zvládneš podruhý zkus zapracovat na tom strachu,ten to brzdí. já s eprvního nebála páč jsme netušila že mě skolí křížáky. takže druhýho jsme se bála a hrozně mě to pak brzdilo v rozjezdu.Když jsme se na strach vybodla a zažrala se do procesu najednou bylo po všem.
|
|
1.3Magráta13 |
|
(25.4.2012 9:45:03) Lily, možná to je ten problém. Uvažovalas o sepsání porodního plánu? Já to udělala až u 3. a lituju, že ne dřív. Sice na mě prvně koukali trochu spatra, ale podruhý už v pohodě, jedlaji se mnou jako že ví, že já vím co chci. I mě pomohlo si srovnat myšlenky. A hlavně skutečně jsem pana doktora poslala...do pryč Tedy jako slušně, on byl fajn, přišel se ptát, zda něco nepotřebuji a že kdyby něco, že je tam a ví o mě. Já se na něj mezi kontrakcema jen tak zuřivě koukla (nesnáším, když na mě při porodu někdo mluví, sahá...). A on jen "Jo, asi mám vypadnout a nechat vás na pokoji, že?" Tak jsem jen zakývala, on řekl, že kdyby cokoli, je vedle, a zmizel. Takže já si mohla dělat cokoli, řvát si jak jsem chtěla, a věděla jsem, že je to v mý režii a nikdo mě nebude nutit někde ležet a dělat něco, co nechci. Z tohohle pohledu to byl opravdu super porod.
|
|
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.4.2012 9:07:57) Lily, co si k porodu vzít někoho k profesionální podpoře? (soukromou PA, i když nebude mít pravomoce rozhodovat, bude procesu rozumět, případně dulu)
Urřitá míra strachu je normální, dobré je rozlišit, jestli se bojíš porodu jako té události fyzické (bolest, zranění), psychické (sáhnutí si na dno, hranice mezi životem a smrtí) nebo toho, co se v českých porodnicích okolo porodu obvykle děje (intervence, komentáře, možné pocity ponížení, separace dítěte). Něco z toho se pak dá řešit nebo eliminovat.
|
|
adelaide k. |
|
(25.4.2012 9:08:31) Lily, největší strach jsme měla před třetím porodem
Ale jak se to blížilo (v řádu hodin) tak jsem byla klidnější a klidnější. Ven musí, to se nedá nic dělat Zvládneš to, neboj.
|
|
|