Moucha tse-tse |
|
(9.4.2012 10:19:16) Po tezke zivotni situaci beru AD,k tomu jeste 2,5 neurolu jednickovyho denne,(mela jsem i vic, ale snazim se to postupne ubrat). Byla jsem na dně, ale myslim že jsem se odrazila a hrabu se z toho ven. Uz chodim i do prace. Ted k veci, - chodim dalkove pochody, cca 100 km s limitem 50 hodin. Naposled jsem to sla pred pul rokem. Ted zacatkem kvetna je dalsi pochod,120 km a ja si vubec nepripadam v kondici. Mela jsem problem normalne fungovat, na prochazce jsem byla tuhle 4 km, ale to je hrozne malo. Do te doby se asi uplne neurolu nezbavim, myslite ze je realne, abych to absolvovala dejme tomu s davkou jeden jednickovy denne? Pokusim se neco nachodit, ale jestli mate nekdo zkusenost, poradte mi. Pro ty kdo si pamatuji o co jde-manzel je na rehabilitacnim odd, chodi v choditku, sam se posadi,podle rtg by se mel cely rozpohybovat. Psychiatrem byl uznan schopnym podepisovat pravni veci ohledne vysetrovni nehody, i me pripada smyslove zcela normalni. Ted jdu s klukem na koledu. nebudu tu, ale piste.
|
Nuxx | •
|
(9.4.2012 13:05:57) A musíš na ten 120km pochod jít? Proč?
|
Tussi + 3 |
|
(9.4.2012 13:51:44) Asi proto, ze ji to bavi...
Jinak - add Eliiii - taky bych se nejdirv zeptala lekare.
Ja si pamatuju, ze jsem se ptala, jestli muzu na koleckove brusle, a lekar rekl, ze jo, ze co mi brani. A pak na bruslich to byl uzasny zazitek, orgasmus hadr. Ale poprve jsem jela jen kousek, a postupne pridavala. A cim vic jsem zvladala, tim lepsi jsem mela pocit, a bylo to celkem suma sumarum AD samo o sobe. (jo, a jeste, kdyz jsem nemohla, tak jsem nemohla, a nic jsem si nevycitala!)
Gratuluju, ze se dari lip manzelovi, a ze tobe tez
|
|
|
JiBi* |
|
(9.4.2012 13:54:00) Nevím co se ti přihodilo, ale z posledního odstavce tuším. Takže i když to bylo a je těžké, zní to nadějně a přeji manželovi i tobě, ať je vše v co nejlepším pořádku co nejdříve.
Ke tvému dotazu: tolik neurolu je docela koňská dávka, já jsem malátná i při 0,25. Osobně se domnívám, že tak dlouhý pochod by ti rozhodně neprospěl, protože fyzická únava, která by ho zákonitě provázela, by měla špatný vliv i na psychiku, pokud jsi teď tak moc psychicky oslabená. Sama vím, že když jsem se necítila dobře psychicky a násilím jsem dělala nějakou fyzickou práci, že mi to neprospělo a psychika se jen zhoršila. Na tvém místě bych s tak náročným pochodem ještě počkala, až bude celkově líp.
|
Maťa. |
|
(9.4.2012 18:58:59) Myslím si to, čo Jibi. Moucho, robiť to, čo ťa baví, to ano. Ale nie hneď extrémy, tým by si si len ublížila, vyhoríš, zničíš sa fyzicky moc a potažmo i psychicky.
Nepreceňuj svoje sily, ešte z toho nie si vonku, len sa Ti konečne uľavilo.
A ak tak moc chceš ísť na ten dlhý pochod, rozhodne sa poraď s lekárom.
A inak, gratulujem, že sa manžel zlepšil a že to u vás celé naberá pozitívny smer
|
|
|
|