| Maryl | 
 |
(4.4.2012 12:14:23)
Ahoj.
Po domluvě s Dr.(ta s tím sice moc nesouhlasila,ale nechala to na mně),jsem se rozhodla vysadit AD.Vysazovala jsem postupně a dnes jsem si vzala poslední tabletku.AD jsem brala přes 4 roky,nejprve Fevarin,teĎ krátkou dobu mi byl vyměněn za Velaxin,ten mi nevyhovoval vůbec.Důvodem bylo,že ani s nimi mi nebylo nijak extra dobře.Jsem hodně přecitlivělá,úzkostlivá,mám problémy se spánekm,jiná už nebudu,chtěla bych se naučit se sebou pracovat,v září nastoupí syn do školky,tak budu mít víc volna,tak bych se zkusila objednat i k psychologovi.Neříkám nikdy,ale pokud by to jen trošku bylo možné,byla bych ráda,kdybych se k nim už nemusela vracet.A teĎ k mému dotazu,je tu někdo,kdo bral AD dlouhodobě a zvládnul to bez nich?A jaké jsou ty první dny po vysazení?Musím překonat takový ten psychický strach,že teĎ už jsem na to jakoby sama,myslím,že je to hlavně v té hlavně.
|
| Chape | •
|
(4.4.2012 12:46:41)
Pokud to beres takhle, tak ver ze na to nejsi sama, mas kolem sebe asi rodinu, mas dite, ktere te muze podrzet, minimalne tim, ze vis ze to delas proto aby jsi si ho uzila na dlouhe roky :)
Budes mit podporu psychologa, pokud ho vyhledas, a jako septajici vrbu mas treba tady rodinku.
takze NEJSI NA TO SAMA.
neboj vyjde ti to.
|
| Maryl |
|
(4.4.2012 13:02:04)
Chape,děkuju moc za krásnej příspěvek,kterej pohladil duši.Fakt děkuju.
|
|
| Lucie+3 | 
|
(4.4.2012 13:02:25)
Tak já bych na to vůbec nesázela....
Asi jsem četla v rychlosti, ale probrala jsi to s doktorem? souhlasí s tím?
Jinak - určitě je nutná dál nějaká psychoterapie, ne utnout léky i lékaře, to není dobré řešení...byla bych opatrná. Nehci tě lekat, možná to vyjde.
Já léky vysadila, ze dne na den, tedy po dobrání poslední krabičky. Je to už .... pět let, od té doby neberu nic. Brala jsem je krátce, asi 6 měsíců, ale bylo mi s nima moc fajn. Přestala jsem, protože jsem si nechtěla cpát do těla roky chemii, chtěla jsem to zkusit bez ní...
Jak mi je? Nebyla jsem na tom tak špatně jako ty. Asi....četla jsem tvoje příspěvky z minula...
Někdy to je těžké, člověk se musí naučit se sebou pracovat a hlavně si uvědomit, že nikdy nebude úplně normální.
Já trpěla mentální bulimií, deset let, z té jsem se dostala úplně sama, naprosto, jsem zdravá v tomto směru. Až moc  měla jsem jí už z dětství, rodiče to neřešili...
Ale provázely jí deprese, ty mi dělaly peklo...
Občas se o mě pokusí, někdy mě dostane do dost špatné, až depresivní nálady i maličkost, dostaví se úzkost, slzy...
není to často, v závislosti na ročním období....musím se sebou intenzivně pracovat a mluvit se sebou, pak to jde...
Jo, a manžel mi koupil fototerapeutickou lampu. Moc doporučuju 
Jinak, mě strašně, strašně moc dodávají energii, motivaci a dobrou náladu moje děti. Když na mě něco leze, myslím na ně, obejmu malého a je líp. Je dobré mít nějaký záchytný, záchranný bod...
Ale nikdy jsem neměla například takový problém, že bych myslela na sebevraždu. to ne. Život mě nebavil, ale nebyla bych schopná ublížit svým dětem, pro které žiju...takže kvůli nim se držím....chci, aby měly fajn a veselou mámu, tak se snažím. Teď čekám třetě a už se ho nemůžu dočkat 
|
| Lucie+3 |
|
(4.4.2012 13:04:11)
Aha, tak po domluvě s lékařem, už to čtu...
No, držím palečky, naprosto chápu, že chceš léky vysadit, obzvláště po takové době.
Tak se drž...
U někoho jsou léky celoživotní nutnost, ale někdo to zvládne bez nich. jen je důležité znát svoje tělo, svojí hlavu a umět se sebou pracovat....tak se drž
|
| Lucie+3 |
|
(4.4.2012 13:06:06)
Ještě, taky jsem měla obavy z vysazení, ale byla jsem odhodlaná, tak jsem to překonala. To období po vysaźení bylo ok, v podstatě takové těžší období přišlo až později...po několika měsících...
|
| Hilly. |
|
(4.4.2012 13:10:46)
Lucie, taky myslím, ono to má vlastně léčebný účinek a ještě dlouho po vysazení to může přetrvávat
|
| Lucie+3 |
|
(4.4.2012 13:17:33)
Ano, já si taky myslím, že jsem pak ještě nějakou dobu měla v těle zvýšenou hladinu serotoninu z AD, až jak klesla, nebo zmizela, přišlo to, začátek byl ok....
|
|
|
|
|
| Maryl |
|
(4.4.2012 18:48:21)
Lucie,děkuju moc za příspěvek.Budu se snažit.Tobě přeju radost z dalšího děťátka i z tvých ostatních dětí a hlavně zdravíčko.
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(4.4.2012 13:09:30)
Píšu to v předchozím příspěvku, bylo mi pak úplně stejně jak při nich a vysadila jsem ze dne na den. Ale bůhví, jestli mi byla ta AD indikována správně. Měla jsem to jakože na psychosomatické problémy, ale těžko říct, zda byly psychosomatické. Na úzkost trpím taky, ale jak říkáš, ani s nima mi nebylo nějak extra skvěle, tak proč je brát.Pokud si ve stabilizované životní situaci a neřešíš nějaký dlouhodobý stres(úmrtí v rodině, problémy v práci), tak bych se nebála
|
|
| Nuxx | •
|
(4.4.2012 16:38:43)
Ono záleží také na tom, proč jsi AD vůbec začala brát, jestli ten důvod už pominul.
Já jsemzačala brát první AD až někdy před 4 lety, to bylo jen půl roku (myslím, že jsem je tenkrát nepotřebovala, na úzkost mi nikdy nezabrala), pak jsem byla přes rok bez nich. Pak přišla deprese, a od té doby střídavě beru AD nebo neberu, podle potřeby. Velaxin (Venlafaxin, Olwexya,apod.) se vysazuje nejhůře, ale jde to. Taky jsem to zkusila. Byla jsem bez něj několik měsíců. Pak jsem se k němu vrátila, protože mi pomáhá nezvracet. Jinak deprese se mi vrátila i při braní AD (tenkrát Aurorix, nejvyšší povolenou dávku), a byla to tenkrát nejhorší deprese, co jsem kdy zažila. Tedy zatím...nikdy neříkej nikdy.
Takže vrátit deprese se může i při AD i bez nich, je to mrcha nevyzpytatelná.Pokud Ti Velaxin nesedí, není co řešit. Když Ti bude zle, nasadíš jednoduše SSRI, když Ti Fevarin seděl.
S tím vysazováním Venlafaxinu, vyplatí se trpělivost, dost tam kolísá tlak a přicházejí závratě. Třetí čtvrtý den po poslední tabletce. Nesedla bych s tím třeba za volant, v tom stavu. Jinak O.K.
Držím pěsti, ať jsi bez AD.
Psychoterapie je výborná volba, ale být Tebou, tak už hledám teď, jsou dlouhé čekací doby.
|
| Maryl |
|
(4.4.2012 18:57:38)
Nuxx,děkuju moc.Budu hledat,snad najdu.Děkuju.
|
|
|
| erika,2 děti | 
|
(4.4.2012 17:54:40)
Upozorňuju, že nástup dítětě do školky je docela zápřah na nervy. Jinak držím palce, hodně
|
| Maryl |
|
(4.4.2012 18:58:45)
Eriko,děkuju.Jj,vím.Synovi jsou zítra 4 roky,v době nástupu do školky mu bude už skoro 4 a půl,tak snad to zvládne a já taky.
|
|
|
|
V její náručí
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Co se nese v leseTeplice 
Historické slavnosti Jakuba KrčínaJindřichův Hradec 
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Co se nese v lese
Historické slavnosti Jakuba Krčína
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)