Zufi. |
|
(27.3.2012 16:07:15) Říkám vám něco tato kniha? To byla má oblíbená v dětství.
|
Gordita |
|
(27.3.2012 23:09:14) On to dneska ještě někdo čte? Dá se to sehnat?? Já jsem to četla v první nebo v druhý třídě a docela to na mě působilo. Třídní propagandu jsem snad nějak vyfiltrovala. Je to jedna z mála knih, který si opravdu pamatuju. Smutnější byla snad už jenom ""Říkali mi Leni"". Já bych to dneska snad ani nemohla otevřít, jako dospělá hned nad vším fňukám. Naštěstí mi vždycky spravil náladu ""Příběh opravdového člověka"", to jsem četla průběžně pořád dokola celý první stupeň na základce.
|
aach |
|
(27.3.2012 23:14:09) gordito, chtěla bych se zeptat, jak to dopadlo s holčičkou, jak jsi psala co spadla na hlavičku z houpačky?
|
|
|
Mortadela |
|
(28.3.2012 7:41:07) Tu jsem vždycky milovala! Ještě ji mám, je celá ohmataná, listy má zažloutlé, ale mám ji.
|
|
Marta Hrebíčková | •
|
(13.11.2015 2:30:28) Alexandra Bruštejnová - v slovenčine Cesta ide ďalej, Na svitaní, Dúhová brána patrili k mojim najobľúbenejším knihám. Ovplyvnili moje morálne postoje a sociálne cítenie. Jej otec, lekár, liečil bezplatne chudobných a vychovával ju k altruizmu. Je to dobre napísané, pocity mladého dievčaťa sú v mnohom podobné aj dnešným.
|
|
|