kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 12:14:22) V tématu o knihách na aukru jsme narazily na Malého Bobše.
Čtete ho s dětmi? Líbí se Vám? Líbil se Vám v dětství?
My to měli povinné ve druhé třídě roce ""87 a pamatuji si z toho hlanvě rolnickou komunistickou agitku, jak byl Bobeš hrozně chudý, ale celý šťastný, že si může hrát s ouškem od hrnku, na 15 stran popis toho, jak dostal kolečko salámu a byl nadšen, a pak hororovou kapitolu, jak mu umřel bratr.
Dost dlouho mně ta kniha pronásledovala v noci...
|
neznámá |
|
(23.3.2012 12:20:29) Nečetla. Ale snad si ho přečtu, to musí být vtipné čtení. Ale četla jsem Pepánka nezdaru a ten se mi líbil moc, určitě ho musím přečíst dítěti. Dík za připomenutí.
K těm knižním agitkám, moc se mi líbila a líbí Barunka od Zápotopskýho. Ale slyšela jsem, že ji snad Zápotopský nenapsal, nevíte co je na tom pravdy?
|
magrata1 |
|
(23.3.2012 12:34:04) Pepánek nezdara byl dobrý nezdara Jak točil Lojzíčkem (nebo jak se jeho bratr jmenoval) na špagátě ve studni. Nebo jak ho předváděl kamarádům, jak umí jíst brouky
|
|
drátenička |
|
(23.3.2012 12:40:18) Jo, jo, Malý Bobeš, pamatuji, dobré téma
My ho četli až ve 3.třídě, pamatuji tuto třídu, tlustou knížku, kterou jsme každý měli jen jednu v lavici a jak se spolu se spolužačkou každá z jedné strany nad ní z boku nakláníme. Také pamatuji na různé podložky,kterými jsme si hlídali řádky. Také na trpělivost, když byl vyvolán někdo, kdo nečetl příliš rychle a my jsme v tu chvíli tu větu měly už dávno přečtenou.
Ze samotné knížky si pamatuji na párky, které mu kupovali jen za odměnu, protože rodina byla chudá a neměla na maso. Jednou udělal myslím nechtíc nějaký průšvih, který měl pro rodinu neblahé následky, ale protože to nebylo úmyslné, párek za odměnu i tak mu byl koupen.A bylo tam řečeno, že mu tímto ten párek vůbec nechutnal(že rodina bude muset čelit následkům).
Knížka se mi myslím ani nijak zvlášť nelíbila, ale že jsem byla už třeťák a né druhák a tudiž víc dospělejší , tak na mě žádné následky nezanachala. Nebo si to už nepamatuji
|
|
Mortadela |
|
(23.3.2012 13:40:13) Zápotopský ne, ale Zápotocký snad jo.
|
|
j a tri | •
|
(23.3.2012 19:49:04) mas naprostou pravdu, nenapsal to zadny Zapotopsky ale Zapotocky!!!!!!!!!Boze!
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:23:58) Syn by mne umlátil vazbou, kdybych to na něj zkoušela s Malým Bobšem... a ona je to dost tlustá kniha. Toho nepřepracovaného by asi snesl, ale ten nebude k sehnání.
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 12:28:33) ale je pravda, že do života mi to něco dalo - nikdy nezapomenu, že kráva se NESMÍ pást na mokrém jeteli, pač by se nafoukla a chcípla
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:36:48) ...ale ona nechcípla, protože na ní rychtář otestoval svůj novej trokar. Nevím sice, co to přesně je, ale pamatuju si to. Vůbec si tuhle knihu pamatuju hodně do detailů... jak se Bobeš napil rosolky a bylo mu pak blbě... "kořalka je rodem z pekla/zlému ďáblovi utekla"... jak byl nadšenej z pomeranče, jak kradli těžítka...
|
Veverka16 |
|
(23.3.2012 13:28:08) V americe jsou akáty,rostou na nich cerbuláty...a taky pes Bingo...
|
|
j a tri | •
|
(23.3.2012 19:58:19) trokar je takova jakoby kulata kudla v kovovem pouzdre.V pripade nafoukle kravy se ji to bodne do bachoru/presne je dano kam, ale jsem ze skoly uz moc let, takze si to moc presne nepamatuju...no a pak se ta kudla vytahne a to pouzdro se tam necha a tim unikaji plyny.takova trubicka.chutovka, jednou jsem to musela udelat,nikdy v zivote uz fakt ne.pokud clovek nema dost sily na to, aby to tam napral, tak je to tyrani..ono prorazit tu kravskou kuzi...ale je fakt, ze ta jalovice oplaskavala pred ocima jak pichlej balonek a ten smradek!!!! A zcela prekvapive zadna krev, pak se vytahla trubicka a rana se zavrela...no, kdyz jsme se ucili nacpat kravam jicni sondy, bylo to horsi, kdyz se clovek trikrat trefil do dychaci trubice...ja rikam, ze bych kravu uz nikdy netrokarovala, ale fakt je, ze byt to moje krava a zaviset na ni moje rodina, mluvila a jednala bych jinak....
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 20:37:12) j a tři, díky za vysvětlení, mám sice střední zemědělskou, ale obor rostlinář...
|
|
|
|
|
|
Meta |
|
(23.3.2012 12:24:04) Vzhledem k tomu, kam kráčí dnešní kapitalismus, to může být užitečná průprava Mě tedy Bobeš v dětství moc neoslovil, jako pětiletá jsem milovala spíš Barunku. Když byli kluci malí, vyhrabala jsem ji na půdě, že bych jim mohla kousek přečíst, poblinkala jsem se už na druhé straně, takže na půdě leží doposud. Ani ty myši to nežerou .
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 12:26:17) Barunku neznám. Co to je? Bobeš je fakt psycho,nikdy více...
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:27:59) Barunka si vybírala panenky mezi polínkama na zatopení a na smolný poleno byla pěkně hnusná...
|
Meta |
|
(23.3.2012 12:38:14) . Tuhle jsem si na tebe vzpomněla, když jsem viděla u knihy v krabici za pět Kč Víťu Malejeva
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:40:25) Víťa Malejev ve škole i doma! To je bomba, jak jsi ho tam mohla nechat???
|
Meta |
|
(23.3.2012 12:41:34) Mám vlastního . Ale fakt jsem chvilku uvažovala, že ho vezmu .
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:46:17) Meto, i já mám dva, jeden paberback, jeden hardback. V textu jsou drobné odlišnosti. Zajímalo by mne proč, jestli ta starší verze byla nějak ideologicky závadná nebo nedej Bože dvojsmyslná...
|
Meta |
|
(23.3.2012 12:51:21) Teď jsi mě úplně nahlodala . Asi se večer zkusím popídit po netu po originálu .
|
Meta |
|
(23.3.2012 13:26:30) Brnkačka http://fictionbook.ru/author/nosov_nikolayi_nikolaevich/vitya_maleev_v_shkole_i_doma/
|
|
|
|
|
|
|
|
Meta |
|
(23.3.2012 12:28:12) Neznáš Barunku Zápotockého? Knižní skvost .
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 12:31:38) neznám, ale jak vidím autora, tak si ji pořizovat na starý kolena nebudu
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(23.3.2012 12:24:23) Pamatuju si, že jsem nechápala, proč touží zrovna po párku. Ze všech věcí na světě zrovna párek.
|
|
Abigail* |
|
(23.3.2012 12:28:50) Jako dítěti se mi ta kniha líbila moc a četla jsem ji x-krát.
|
|
Berranka |
|
(23.3.2012 12:29:35) Pamatuji si to samé a ještě jak spal na židli(?). Je to možné?
|
|
Půlka psa |
|
(23.3.2012 12:31:54) Malý Bobeš - Pleva Josef Václav Anotace: Jedna z nejkásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života.
Tak já nevím, na Bobše si pamatuju úplně jinak.
|
vlad. |
|
(23.3.2012 12:50:15) Heleno
Placatko, to mě pronásledovala i Němcová, třeba jak umřel malý Josífek v Zámku a podzámčí . A co Erben: Osiřelo dítě...jak dítě slyšelo,na hřbitov běželo, špendlíčkem kopalo, prstíčkem hrabalo...když hlavičku češe, krev potůčkem teče...když nožičky myje,o škopíček bije... Knížka ještě měla hrůzostrašné černobílé ilustrace, no po mě kategorie horor pro děti.
|
Berranka |
|
(23.3.2012 12:55:36) Erben je maso i pro mě
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(23.3.2012 12:38:45) placatka máme ho doma hned dvojmo.....,aby se mi děti neservali, kdyby po tom toužili. četla jsem jim to kdysi...nějak je to neuchvátilo.
ZAto staršímu se BArunka od Zápotockýho líbila moc......neznámá slova jsme dovysvětlili
A HAnýžka a MArrtínek - taky
Jinak on knihomol přečte všechno
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 13:39:43) Hanýžka a Martínek se mi líbila, protože tam byly pěkně popsané hanácké tradice
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 13:40:42) Hanácké dost těžko, když se to odehrává na Chodsku. Placatko, Placatko...
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 13:43:47) oprava, chodské tradice (pardon, dodneška nevím, kde je Haná a kde jsou Chodové, jsem Pražááák)
|
|
|
|
|
Eržika. |
|
(23.3.2012 12:47:41) Já ho mám doma, ale děti mám už větší.
Chtěla jsem vybrané kusy použít pro ilustarci toho, jak žil např. jejich pradědeček. Jiná mě nanapadla (máte tip?). Pro ně je už jen k nepochopení, jak se tu žilo za sociku, onehdá jsem jim to líčila.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 12:50:45) Eržiko, Františka a čtyřlístek. Ta se mi líbila moc, ale nemůžu ji bohužel nikde sehnat.
|
|
|
Gama |
|
(23.3.2012 12:57:54) Bobše jsem četla , pravidelně kapitolu o tom, jak zemřel malý František, jeho bratříček a řvávala jsem u toho. Jinak jsem milovala Gabru a Málinku, tu bych si ráda přečetla i teď.
|
|
Persepolis |
|
(23.3.2012 13:02:54) Knížku jsem jako dítě určitě četla, myslím si, že se mi i líbila, ale přesné pasáže si už nepamatuju, jenom hrubý obsah a to s tím bráškou. Proč ti to připadá jako agitka? Děj se odehrává někde na začátku 20. století? Nebo tak nějak a v té době děti na záškrt umíraly a chudší rodiny asi neměly na to, aby dětem kupovaly hračky. Mě to připadá jako normální realita té doby.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 13:05:37) Persepolis, tohle ne, ale pak jsou v knize později připsané pasáže o tom, jak se Bobšův tatínek angažuje v dělnickým hnutí.
|
Persepolis |
|
(23.3.2012 13:11:10) Aha, to už nepamatuji. Každopádně jsem se mrkla a zjistila jsem, že knížku napsal Pleva v roce 1931. Vzhledem k tomu, že v té době tady ještě nebyla vláda jedné strany, komunistická propaganda apod., tak bych to nenazvala "Agitka"
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 13:12:49) Persepolis, ono to také v té původní knize vůbec nebylo - ty angažované pasáže do ní spisovatel přidal až po Únoru.
|
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(23.3.2012 13:42:43) persepolis, to já chápu, že umírali. Ale nevím, proč bych to drama měla číst ve druhé třídě. byla o tom celá kapitola s názvem František, hezky do podrobna. prostě horor.
|
|
|
Půlka psa |
|
(23.3.2012 13:07:33) Teď jsem si vzpoměla, že ve druhé třídě se četlo ještě Letadélko Káně. Popudilo mě, že nás tím ve škole učili že unést letadlo sice je trochu lumpárna, ale pokud se nevzbudí dědeček Koudelka, tak se vlastně nic neděje. Sem tam přeci letadla unášejí i hodné venkovské děti.
Myslím, že tehdy jsem definitivně ztratila důvěru v československé školství. Umírající bratříček naservírovaný sedmiletým dětem mě potom v druhém pololetí nemohl překvapit a ulevilo se mi, že nás povinnou četbou tentokrát nenavádí ke kriminálním činům.
|
Miko1 + 2 |
|
(23.3.2012 14:25:45) heleno, ale to je i v krtkovi. cornou prodavaci meloun, en je pak jako nejvetsi zaporak honi s kudlou a konci to jak zviratka spokojene dlabou dobrotu a prodavac si rozbil tlamicku mimochodem krtek ma pro me jedno nejvetsi filmove psycho a to krtek ve snu . pralesni muz s pindourem me dostal vice jak zajicova s vaginou (muze se tu psat vagina?)
|
|
|
Inka | •
|
(23.3.2012 13:09:16) Mně se to líbilo, jako dítě jsem si to četla. Synovi jsem to číst nezkoušela.
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(23.3.2012 13:12:49) Malý Bobeš je děsná agitka, já jsem četby byla naštěstí ušetřena a četla jsem si ve škole sama svoje knížky. Ostatní se lopotili s Bobšem. Barunka je taky těžká agitka a Honzíkova cesta neméně.
Vůbec dost knížek z dětství, co dneska otevřu, mě udivuje tím, jak to do nás prali horem dolem.
|
Půlka psa |
|
(23.3.2012 13:18:01) Jaká agitka byla v Honzíkově cestě? Vůbec si to nepamatuju. Měla jsem pocit, že jel vlakem za dědečkem a tam si hrál s dětma, ne?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 13:21:37) »Čí je to koník?« »To je družstevní.« »Co je to družstevní?« vyptával se Honzík. Tomuhle zvláštnímu slovu nerozuměl. »To znamená, že patří všem lidem v Koníkovicích. Já jsem si ho na dnešek jenom vypůjčil.« »A dědečku,« zamyslil se Honzík, »co je ještě družstevní?« »Třeba pole,« odpověděl dědeček a ukázal bičem kolem dokola. »Vidíš, to všechno jsou naše pole. Patří našemu družstvu.« Honzík se díval na veliké lány polí, které se táhly po obou stranách silnice. Obilí už bylo sklizeno. Na jednom lánu oraly traktory, na jiném jezdilo několik párů koní. »Máme taky družstevní krávy,« pokračoval dědeček, »a družstevní vepře, ty mám na starosti já, i družstevní slepice, ty má na starosti babička.« »A dědečku,« znovu zdvihl hlavu Honzík. »Co chceš?« ozval se dědeček. »Punťa je taky družstevní?« zeptal se Honzík. Pes slyšel svoje jméno a slabě zakňoural. To jen proto, aby Honzík s dědečkem věděli, že tam je. »Ne, Punťa není družstevní,« zasmál se dědeček. »Ten je jenom náš.«
|
Půlka psa |
|
(23.3.2012 13:26:44)
Na to si nepamatuju. Dojmy z Letadýka Káněte u mě asi odsunuly do pozadí všechny ostatní povinněčtecí vjemy.
|
Madigan |
|
(23.3.2012 13:32:27) Jako malé se mi líbil Kája Mařík - prvorepublikové vydání s krásnými ilustracemi v plátěné vazbě
|
Miko1 + 2 |
|
(23.3.2012 14:28:46) mam v kuzi vsech 7 dilu a byla jsem schopna je cist nekolik let kolem dokola. nejsem verici, ale tenkrat jsem to vsechno hltala. vlastne musim priznat, ze me jedine znalosti krest. tradicich a zvycich pochazeji z marika
|
Delete |
|
(23.3.2012 17:39:42) Tohle mám stejně, jednu dobu jsem Káju četla alespoň jednou za rok, křesťanské tradice znám právě odtud...
Malého Bobše jsem určitě četla a nejspíš mi nevadil, odpor k povinné četbě jsem získala až u Bronzového pokladu od Štorcha .
|
Mlada |
|
(23.3.2012 18:28:51) Bronzový poklad - moje oblíbená kniha.
|
|
|
Gladya, bývalá dasa, |
|
(23.3.2012 20:09:30) Nikol, jsem na tom podobně. Nebýt Káji Maříka, netuším co je Popeleční středa nebo Květná neděle .a těch 7 dílů se mi hodilo, když jsem marodila, přece jen chvíli trvalo, než jsem je přečetla.
|
|
|
|
|
|
rachomejtle | •
|
(23.3.2012 16:16:05) No já otevřela v knihkupectví novodobou Honzíkovu cestu a kapitola Družstevní vajíčko už tam normálně není. Tak mě napadá, co bylo dřív, verze s družstvem nebo verze bez družstva. Každopádně doma shraňuju družstevní Honzíkovu cestu jakožto zajímavý historický dokument.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(23.3.2012 16:49:19) rachomejtle, vysvětlení zde:
http://www.halonoviny.cz/articles/view/239953
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(23.3.2012 20:59:21) Monty, to je strašlivý. Zatímco družstevní můžu díteti snadno vysvětlit, tak tohle je naprosto nesmyslný blábol. Chudák Říha!
|
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(23.3.2012 20:51:55) Tak to je dobrý. Tiše upravili Honzíkovu cestu a nikdo ani nevzdechne, zato když přepsali Toma Saweyra a nahradili slovo nigro slovem slave, tak z toho bylo mezinárodní haló a v Čechách se mohutně vysmívalo Američanům.
|
|
|
|
|
|
Miilu |
|
(23.3.2012 13:17:05) já nevím, asi mám původní vydání, ale tahle kniha se mi líbila strašně moc, četla jsem ji několikrát, mám ji doma...ale dceři ji dám, až bude krapet starší, počítám kolem těch 10-ti let...je tam hezky popsáno, jak žili lidé dřív, dnešní děti si to už moc asi představit neumí, pokud jim to někdo pořádně nevysvětlí...
|
|
Carlin |
|
(23.3.2012 13:43:10) Párek ani ouško si nepamatuju, jen mrtvého bratříčka, který dostal záškrt. Dost jsem se tenkrát bála, abych ho taky nedostala.¨
To už mě z povinné četby bavil víc Čuk a Gek.
|
|
Tizi |
|
(23.3.2012 14:22:17) Pamatuji, že jsem Malého Bobše četla asi na druhém stupni, sama a dobrovolně a hodně mě to bavilo, kromě toho závěru o dělnickém hnutí, to byla jasná agitka. Ale líbily se mi ty pasáže o životě na vesnici i zpočátku ve městě, já třeba tehdy vedla dlouhé hovory s babičkou jak žila ona jako dítě a chápala jsem, že ta bída tehdy skutečně byla.
Klukovi jsem to číst ještě nezkoušela, ale četli jsme Honzíkovu cestu a Letadélko Káně a to ho docela bavilo.
|
|
Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 |
|
(23.3.2012 14:43:52) Já tu knížku mám, asi úplný originál, je to bichle s vazbou v rozkladu, na deskách zahnědlý papír, já jí milovala, četla jsem si jí sama několikrát hned jak jsem uměla číst. Našla jsem jí u babičky
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(23.3.2012 15:20:37) Z kapitoly o zemřelém bratříčkovi bych se možná zhroutila i dnes. Takže nečtu a číst dětem nebudu.
|
|
klaun |
|
(23.3.2012 15:21:21) Pro mě bylo v té knížce nejsilnější, jak nebylo postaráno o staré lidi. Jak měli hlad a babička říkala, že už jim jsou s dědečkem jenom na obtíž, práci nezastanou a jenom ujídají. Záškrt mě taky pronásledoval ještě dlouho. A taky jak Bobeš usnul v zimě, když šel pro stromeček, a málem umrznul.
|
|
Fous&fousek |
|
(23.3.2012 15:26:40) Četla jsem, asi v první třídě, možná ještě dřív a měla jsem z toho oči navrch hlavy... Jak umřel František, to byla síla. Nebo jak jedl škraloup, vylizoval hrníček od povidel a dostal jeden pomeranč a měl z toho Vánoce... Hrozná kniha, doufám, že pro moje vnoučata nebude zase aktuální. Já vím, je to propaganda, J.V. Pleva na to byl specialista, viz jeho Robinson. Raději jsem ale měla Gabru a Málinku, ty nebyly propagandistické nebo si alespoň na nic takového nepamatuju,
|
Popocatépetl |
|
(23.3.2012 15:28:17) Fousi, co je špatné na Robinsonovi?
|
|
|
Su-elin |
|
(23.3.2012 16:45:23) Asi je jiná doba,ale já jsem Bobše milovala,četla jsem ho pořád dokola a když jsem o něj nakonec přišla,zřejmě mi ho někdo kdo ho potřeboval do školy nevrátil,tak jsem si ho už jako dospělá koupila v atikvariátu.No a Barunku mám v knihovně taky,mě se to prostě líbilo,no,asi jsem tu agitku jak říkáte dost dobře nechápala.
|
|
Termix |
|
(23.3.2012 16:55:02) Bobeše jsem sice četla, noční můry jsem z něho neměla, jako malou mě to docela bavilo. Ale já prostě měla ráda knížky o dětech. Líbila se mi Honzíkova cesta, tu původní jsem už četla i mým dětem, líbily se mi knížky od Říhy, milovala jsem Alenčinu i Martínkovu čítanku, obě knížky se hrozně moc líbí i mým dětem, vždy se mi líbily knihy Astrid Lindgren, pak Martiny Drijverové, ta psala něco jako Táta pro radost ..., pak si vzpomínám na Veroniku prostě Niku, ale snad vrcholem mého dětského čtení byla Karlínská 5, tam ty děti malovaly byt a to mi přišlo prostě úžasné
|
|
Mlada |
|
(23.3.2012 18:28:01) Mně se v dětství moc líbil. Zápotockého Barunka také. Z té si zase pamatuji polykání svěcených kočiček. A bratra, který jí podle nechával ty hodně nakvetlé. Honzíkovu cestu jsem četla vloni s prvňáky (vajíčko je ze statku). Líbila se jim moc, stejně jako další rok Letadélko Káně. Ony totiž ty příběhy "sedí věkem".
|
|
Pruhovaná |
|
(23.3.2012 18:57:38) Bobeše jsem samozřejmě četla, ale přišlo mi to trapný, i malejm dětem bylo jasný, jak je to tendenční... Barunku taky, ta se mi sice líbila, ale i tak mně štvala tím, jak byl ten Pepík nepravděpodobně zlej. Ale nejhorší byly knihy od Říhy - čtyřletého Honzíka maminka posadí samotného do vlaku, děti kradouletadlo (jak už někdo tady psal), v jiné knížce dvě děti jedou na návštěvu k tetě do Prahy a ta je nechá samotné bloumat po městě, protože právě zařizuje adopci dítěte (asi se jí chtěla maminka dětí pomstít)... A ještě si pamatuju na Poplach v Kovářské uličce - to mi tak blbý nepřipadalo.
|
Petra Neomi |
|
(23.3.2012 19:17:41) K Říhovi bych ještě dodala, že byl pěkně sexistickej. :)
|
|
|
Petra Neomi |
|
(23.3.2012 19:16:19) Traunatizujcí kniha, já si pamatuju tu přejetou husu, pak jak propíchli krávu a jak sahal na mrtvýho bratříčka. Tohle dneska napsat pro děti, shoděj mě v albatrosu ze schodů.
|
|
Roya |
|
(23.3.2012 19:21:11) Líbil se mi, ve škole jsme četli jen část, sama jsem si ho doma přečetla celého, a myslím, že nejméně dvakrát. Ne kvůli té propagandě, ale prostě mě to nějak vzalo za srdce.
|
|
Lei |
|
(23.3.2012 20:35:22) Tyjo Bobeš. Taky mě to strašilo. Jak vlak přejel huse krk a otec zbil kluky, co ji měli pást a hlídat. Jak byl Bobeš na návštěvě u toho děvčátka, co se topilo...jak na pouti s Honzíkem kradl...ponížení, bezvýchodnost, ubohost...depresivní dílo, aspoň tak na něj teď vzpomínám. Děj jsem si tenkrát zasadila do vsi, kde jsme měli chalupu, perfektně to tam vše zapadalo, domy, osoby i obsazení...napsané to bylo dobře, to jo, fantazie mi jela na plné obrátky a má soucitná duše trpěla...
|
|
Girili |
|
(23.3.2012 21:53:35) Ja to kdysi cetla i dobrovolne a zadnou agitku ani horor si nepamatuju. Jedina scena, kterou si vybavuju. je, jak tatinek natahoval pendlovky.
|
|
Mirka | •
|
(9.6.2012 13:36:03) Minulý týden nás doma vytočil 12-ti letý syn do nepříčetnosti. Abychom ho nezabili, a zároveň nějak potrestali, manžel v nějakém pohnutí mysli sáhl do knihovny, vytáhl Malého Bobše, a řekl. Tu knihu přepíšeš. Ručně. Dnes první stránku ( je s obrázkem a textu je necelá půlka stránky). Synek zasedl a psal. Zdálo se nám, že už píše nějak dlouho, nakoukli jsme do pokoje, a synek sice nepsal, ale usmíval se již nad kapitolou s hodinami. No nechali jsme ho být, a synek četl až do večera. Před spaním nadšeně vykládal o těch rozbitých hodinách, a jestli se takové hodiny dají ještě někde koupit. Večer jsem ke knize zasedla já, moc mi zajímalo, čemu se tak šťastně usmíval. A ano, zatím je na začátku, kde Bobeš leze po střeše, kupuje si rohlík, bojí se klekánic, takže zatím nic strašného nevyčetl, a svým způsobem je to obraz šťastného, byť chudého dětství, a to se synkovi asi líbí, a zřejmě se i s některýma lumpárnama ztotožňuje. Čte dál, večer před spaním, dnes ráno v posteli, zkrátka kdykoliv má čas. Připravila jsem ho na to, že se Bobšovi narodí bratříček, který onemocní a zemře, právě proto, aby z toho neměl šok, jak kdysi já. Já tenkrát věřila, že ho pan doktor uzdraví, a jeho smrt jsem oplakala. Synek se k tomuto ještě nedostal, ovšem tohle téma rozvinul. Opravdu děti umíraly? A já si myslím, že by tuhle tvrdou realitu děti znát měly, aby mohly porovnat, a smrt k životu patří. V osmi letech, když jsme to četli my, to asi bylo zbytečně brzy, ale v těch desíti, dvanácti se to asi dá. Takže syn samozřejmě knihu nepřepisuje, ale dobrovolně jí čte. A já si ji čtu pro zopakování s ním. Ten konec je skutečně agitační, a nesedl mi k té knize nikdy, je to psané jinak než ostatní kapitoly, to že to bylo dopsáno až později jsem se dozvěděla až tady.
|
|
Mirka | •
|
(9.6.2012 13:40:35) Názory 1 až 10 z 15539 [Dalších 15529 >>] Mirka (IP adresa 46.13.33.238) •
Re: Kniha Malý Bobeš 9.6.2012 13:36:03 Minulý týden nás doma vytočil 12-ti letý syn do nepříčetnosti. Abychom ho nezabili, a zároveň nějak potrestali, manžel v nějakém pohnutí mysli sáhl do knihovny, vytáhl Malého Bobše, a řekl. Tu knihu přepíšeš. Ručně. Dnes první stránku ( je s obrázkem a textu je necelá půlka stránky). Synek zasedl a psal. Zdálo se nám, že už píše nějak dlouho, nakoukli jsme do pokoje, a synek sice nepsal, ale usmíval se již nad kapitolou s hodinami. No nechali jsme ho být, a synek četl až do večera. Před spaním nadšeně vykládal o těch rozbitých hodinách, a jestli se takové hodiny dají ještě někde koupit. Večer jsem ke knize zasedla já, moc mi zajímalo, čemu se tak šťastně usmíval. A ano, zatím je na začátku, kde Bobeš leze po střeše, kupuje si rohlík, bojí se klekánic, takže zatím nic strašného nevyčetl, a svým způsobem je to obraz šťastného, byť chudého dětství, a to se synkovi asi líbí, a zřejmě se i s některýma lumpárnama ztotožňuje. Čte dál, večer před spaním, dnes ráno v posteli, zkrátka kdykoliv má čas. Připravila jsem ho na to, že se Bobšovi narodí bratříček, který onemocní a zemře, právě proto, aby z toho neměl šok, jak kdysi já. Já tenkrát věřila, že ho pan doktor uzdraví, a jeho smrt jsem oplakala. Synek se k tomuto ještě nedostal, ovšem tohle téma rozvinul. Opravdu děti umíraly? A já si myslím, že by tuhle tvrdou realitu děti znát měly, aby mohly porovnat, a smrt k životu patří. V osmi letech, když jsme to četli my, to asi bylo zbytečně brzy, ale v těch desíti, dvanácti se to asi dá. Takže syn samozřejmě knihu nepřepisuje, ale dobrovolně jí čte. A já si ji čtu pro zopakování s ním. Ten konec je skutečně agitační, a nesedl mi k té knize nikdy, je to psané jinak než ostatní kapitoly, to že to bylo dopsáno až později jsem se dozvěděla až tady.
|
|
|