| mamazonka | 
 |
(22.1.2012 20:00:38) Já tak žiji. Máme spolu dvouleťáka, já ještě starší školačku z minulého manželství. Bydlíme od sebe cca 40km. S logistikou je to občas problém, vyžaduje to od zúčastněných větší schopnost improvizace. Naučila jsem se prostě spoléhat sama na sebe. Nevím, asi by to někomu nevyhovovalo, ale má to i své výhody. Dělám si svoje podle sebe a tatínkovu přítomnost beru jako bonus. Nejhorší to bylo, když byl syn hodně malinký, cítila jsem větší potřebu pomoci. Teď už nevím, jestli bych vůbec s někým uměla bydlet. I když možná ano, ale muselo by to být v úplně novém prostředí, prostě vybudovat něco společně. Také mě příliš netlačí nedostatek financí, nejsem nucena se z tohoto důvodu s někým dělit o financování. Takže si myslím, že to jde, jen si to musíš vyřešit sama v sobě. Přehodnotit, co je tvoje potřeba a co jsou třeba jen předsudky)
|
| Markéta s párkem | •
 |
(23.1.2012 11:01:32) Občas, když vidím manželův přístup k (ne)výchově, když vidím jeho oblečení se válet na křesle, pak přijdu do kuchyně a tam je zima jak v morně, protože tam kouřil, takže se teď větrá, tak si taky říkám, jestli by nebylo příjemnější a pohodlnější "víkendové" manželství.
Ale pak jdu spát a ve dvě hodiny mě vzbudí dítě "Mamí, mě bolí bříško..." a rovnou do postele. Nebo já přijdu odpoledne domů a dostanu migrénu. Nebo manžel přijde z práce a začne mi vykládat, co ten den zažil. V takových chvílích si říkám, že ne.
|
| 7kraska | •
 |
(23.1.2012 11:48:03) vikendove manzelstvi muze byt skvele pro starsi lidi nebo pro lidi s velkyma detma, ale rozhodne ne pro dvojici s miminem nebo s predskolnima detma...a vlastne i skolnima, ukoly je treba psat kazdy den a nemoc taky muze prijit kdykoliv
|
| 7kraska | •
 |
(23.1.2012 11:50:12) myslenka na oddelene bydleni jde vlastne proti zakladnimu ucelu partnerstvi - sdileni kazdodennich radosti a starosti, vzajemne pomoci, spolecne peci o deti
to by pak mohlo fungovat jako v Paralove Zemi zen a v podobnych dilech
|
|
| *Niki* | 
 |
(23.1.2012 15:06:17) 7krásko, sice je to pěkná teorie, co píšeš, ale víš co... už jsme tu toho dost přečetli i dost viděli, aby bylo jasné, že někteří nemaí ani to víkendové manželství, a to jsou spolu každý den... Je kupa žen, co má muže denně doma - a k nějakému užitku to není. Stejně vodí do isntitucí ona, pak práce, vyzvednutí, kroužky, nákupy, úkoly, vaření, ukládání, starost při nemoci - a pak je jí vyčten třeba kadeřník, bo jistě mohla v tom čase dělat něco užitečného 
Moji rodiče víkendové manželství měli , a to od mého narození, a vyhovovalo jim to až do máminy smrti... někdy je ve slabších chvílích podezírám, že jim to vydrželo právě proto, že se viděli jen jednou týdně
|
| CPO |
 |
(23.1.2012 15:17:43) "Moji rodiče víkendové manželství měli , a to od mého narození"
To leccos vysvětluje  Jinak samozřejmě mám stejný názor jako 7mi.
|
| CPO |
 |
(23.1.2012 15:19:01) tedy souhlasím s "myslenka na oddelene bydleni jde vlastne proti zakladnimu ucelu partnerstvi - sdileni kazdodennich radosti a starosti, vzajemne pomoci, spolecne peci o deti"
že to tak v praxi pak často NEBÝVÁ, je jiná věc - tady se to PLÁNUJE, a to nám se 7mi nepřijde úplně OK 
|
|
| Inaaa | 
 |
(23.1.2012 15:20:29) sdileni kazdodennich radosti a starosti, vzajemne pomoci, spolecne peci o deti
Je to pravda, i když výsledek někdy bývá stejný tak i tak. Že se vidí málo nebo že se vidí moc často...
|
| CPO |
 |
(23.1.2012 15:22:06) No prostě jaký si to kdo udělá, takový to CO? (Má!)
|
|
|
| *Niki* | 
 |
(23.1.2012 15:24:55) Br, myslela jsem tím odjakživa, od počátku manželství (reakce na 7krásku a to, že s malými dětmi je to nevhodné). A vysvětluje to leccos, to je pravda - třeba moji nepotřebu mít denně doma muže (což tedy většinou mám)  Viděla jsem, že to jde, a že to jde i funkčně. Máma byla samostatná, to je pro ženu výhoda. Pro muže ostatně taky. Zakladatelka i její partner jsou zjevně lidé, kteří se nepotřebují vidět denně, takže jim nemusí hrozit scénáře lidí, které jim píší lidé, kteří se s partnerem denně vid+ět potřebují
|
| CPO |
 |
(23.1.2012 15:33:01) Niki, máš pravdu. Projektuji do svých odpovědí SVOU představu a nečtu pozorně  Na druhou stranu, když v tom má někdo tak skvěle jasno a vyhovuje mu to tak, jak to má, proč se vůbec ptá?
|
| CPO |
 |
(23.1.2012 15:40:01) Mimochodem, ani já - jakkoli to zní překvapivě - nejsem typ, který musí mít pořád někoho "za zadkem". Já jen nemám ráda (ale to se netýká zakladatelky), když se pak svoboda plete s nezodpovědností (žena je na vše sama, ale muž "potřebuje přece prostor" bez ohledu na SPOLEČNÉ A DOBROVOLNÉ závazky (děti, hypotéka,...), popř. se toho zneužívá k dělání věcí s nimiž by partner nesouhlasil (nevěra) za jeho zády). Tak, kde jde o 2 charakterní jedince, není důvod k obavám. Ovšem, kolik tak všichni známe "charakterních jedinců" obou pohlaví?
|
|
| *Niki* | 
 |
(23.1.2012 17:38:05) Br, tak ona má očividně jasno teď, ale nemá úplně jasno, jak to bude probíhat i s dítětem, což je logické, když v té situaci není... a ptala se, zda to tak někdo má. Tak, jak to mají oni, nikoho neznám, víkendových manželství je dost.
Já si kdysi říkala, že bych to tak nechtěla, když jsem to viděla doma (byť našim to vyhovovalo), pak jsme tak zhruba půl roku žili taky a byla jsem přes týden sama na děti 2 - a zjistila jsem, že to není složité (okud ty děti nechodí do školky, takže režim dne byl čistě na mě, nikam jsem nikoho nevodila, při nemoci jsme se plácali u pohádek, a tak) Při více dětech a povinných docházek do institucí už jsou dva výhoda.
|
|
|
| radka | •
 |
(24.1.2012 11:56:12) jak to víš, že se vidět nepotřebují? když zakladatelka psala, že ten její doufá, že se ona přestěhuje na statek, tak on snad ani neví, že je to pro ni nepřekousnutelné - vždyť už v tomto se rozcházejí...a hlavně mě fascinuje, jak tu vůbec nikdo nemyslí na ty děti - ty přece chtějí a potřebují domov, mít tátu i mámu, být denně s nima...
|
| Anni&Annika | 
 |
(24.1.2012 12:04:38) ta käsekuchen se pece... Sesule, nemyslim si, ze by se nekdo kafickovanim citil potrefeny /ostatne jsem psala, ze ho take provozuji v damskem kolektivu, ac nejezdim s kamoskama na hory/, mozna ale ty, co ja vim ....ja tady celou dobu jen tvrdim, ze nelze zeny hazet, z toho co nekde vidim, do jednoho hrnce a oznacit je pojmem...ty co jezdi s manzelem na dovolenou jsou vsechny nesamostane a nejsou schoplne se samy dostat z bodu A do bodu B....totez se da totiz napsat i o zenach jezdici na hory s kamaradkama..... a ted mi prosim te vloz nejaky prispevek, kde nejak oznacuji kafickovani za spatne, abych se tim citila potrefena...docela by me totiz zajimal tvuj vyklad toho co pisu, kdyz ja to tam nikde nevidim. Opravdu by me to zajimalo a predem dekuji
|
| Šešule | 
 |
(24.1.2012 12:29:08) O kafíčkování psala Grainne a už taky psala, že to nemyslela zle. Ale prostě to vyznělo ironicky a kousavě Minimálně já a další diskutující to tak pochopily. Pokud mluvíme o ježdění kamkoli bez manžela, tak já to nedokážu pochopit, že jsou prostě ženský, co nejedou na dovolenou bez muže, k příbuzným bez muže, doprovázejí ho na služebky... a tak. Co se týká samostatnosti, tak je jedno, jestli mě doprovází chlap, nebo kamarádka. Jsem dost solitér, takže nepotřebuju (a nechápu), že někdo potřebuje ke všemu asistenci ať chlapa, nebo kamarádky. Jo, a nekafíčkuju, i když bych ráda, ale holt se pořád stěhujem, tak moc "nejsou lidi" Ale pokud některá nedá bez chlapa ani ránu a vyhovuje jí to, proč ne. Znám i případ, kdy si chlap jezdí na dovolenou sám, kdežto žena bez něj nikam nejede. Vyhovuje jim to oběma, tak proč ne. MNĚ by to vadilo, MNĚ to přijde divný. A fakt si myslím, že když se tohle praktikuje moc dlouho (myslím to spolíhání na kamarádky, nebo muže), že ženská ztratí schopnost fungovat sama. Ale jasně, pokud není degenerovaná, tak je pak, když je potřeba, schopná se postarat
|
| *Niki* | 
 |
(24.1.2012 13:24:39) Šešule, to je fakt, jak si člověk zvykne... já mám zas problém fungovat v kolektivu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|