Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 9:57:47) Ahoj,
ráda bych se s Vámi podělila o novou zkušenost a moc by mé zajímalo, jak byste takovou situaci vyřešili vy, jako rodiče.
Naše děti, asi jako mnoho jiných mají adventní kalendáře. Starší syn je už dostatečně zruční a tak má trochu výhradní právo rozdělávat adventní balíčky a rozdělovat je (jsou samozřejmě stejné). Dosud vše klapalo na 1* i když jsem zrovna nebyla přítomna, což mě tak hladilo po duši, protože maldší moc sladké nemusí a tak co má vždy olíže ze dvou stan a pak někde pohodí. ...jenže! Dneska jsem si skočila po snídani do sprchy a chlapci se jali prozkoumat si dnešní tajemství a starší mladšímu balíček vyžral. Já chápu to pokušení, páč já jsem taky taková (už kolikrát jsem snědla dětem kinderčokoládky, já jim tyhle věci ještě moc nedávám, jen zcela vyjimečně a když je nékdo donese...). Jenže mávnout nad tím rukou samozřejmě nemohu. Mladší dostal náhradu, páč furt lovil v pytlíčku a nemohl nic vylovit a to ho krapet vztekalo. Staršímu jsem vklidu vysvětlila, že to nebylo vubec hezké a bratr je ted´ smutný a proto dostal náhradu, což tedy pochopil. Jeho obličej ale rozzařoval takový radostný úsměv, takový rošt´ácky, potutelný. Jsem ráda, že se po dvou dotazech "Ty jsi bráškovi ten poklad zbaštil, vid?" přiznal. Ale dohodli jsme se, že zítřejší tajemství věnuje mladšímu. A to už obrečel, páč balíček je největší. ...mě se to zdá/lo na první zamyšlení jako dostatečně zapamatovatelné poučení. Ale zajímal by mě i váš pohled. ...přemýšlím, jestli bych si z toho jako 4let´ák dokázala něco vzít, poučit se.
JInak kluci mají vztahy spíš pěkné. Teda ted´ poslední dny je to horší, ale pořád si říkám, že je to asi tím, že v tenhle čas se více věnuji kuchyni než hraní a vymýšlení. Včera třeba šel starší kolem mladšího a jen tak ho kopnul do zadku až mladší se skulil na pusu. Byla jsem ale mimo a manžel mu za to hrdinství vyplatil jednu trefnou na zadek. Já bych to tak neřešila, ale manžel prostě reagoval jak reagoval. Jinak pro fyzické tresty nejsme, byl z toho i ze sebe spíš překvapený.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:08:39) Uf, to je dlouhé, omlouvám se! Ani jsem to po sobě nepřečetla a poslala, tak snad to bude srozumitelné...
|
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 10:11:05) Nám tentokrát nejmladší tu a tam sezobl z adventního kalendáře tu bráchovi, tu sestře. Ovšem byl chytrý, takže občas tam i něco nechal a nesnědl jim datem blízké pytlíčky, ale vzdálenější. Tudíž chvilku trvalo, než se na to přišlo. Musel se jim omluvit a rozdělit své zbývající pytlíčky mezi ně, a protože samozřejmě snědl hodně dopředu i z těch svých, musel vzít kapesné a koupit jim náhrady. Oni si to nechtěli vzít, přišlo jim to příliš tvrdé, já ovšem mám jiný názor, takže museli s tím, že pokud budou chtít mu něco dát, mohou. Ale on už si nic nevzal, že toho měl víc než oni a že to není spravedlivé. Nejhorší pro něj asi byla ta omluva a předat náhradní balíčky. Rozzuřená jsem teda byla, ječela jsem fest, protože kradl, a i když děti nebiju, řekla jsem jasně, že příště udělám vyjímku a seřežu ho tak, že si týden nesedne - pokud ještě sáhne na něco, co není jeho a přivlastní si to - sladkosti nebo dokonce peníze. Ale takový problém jsme měli kdysi jak s dcerou, tak se starším synem. Prostě ty pytlíčky jsou pokušení a děti se musí naučit tomu odolat a když to není na petlici, tak to zkusí, co se bude dít.
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 10:11:59) Ovšem mému synovi, který to teď udělal, je 9 let, do té doby nevím, buď ostatní sourozenci mlčeli a nebo to nedělal. To nevím.
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:17:52) Xantipo, takhle je to i docela úsměvné, že? Ale já být na místě toho, co mu byly balíčky vyžrány, bylo by mi to líto. Asi kdyby byli moji kluci starší, tak bych taky reagovala prchlivě a rozlobilo by mě to. Asi si to zkusí každé dítě...
Pravděpodobně své rozhodnutí měnit nebudu. Jáchyma asi čeká zítra plačtivé ráno, ale když tak myslím na poučení tvého syna, bylo to u vás asi už dříva a jistě si na svuj počin vzpomene každý den a to by v něm určitě najaký zadostiučinění mělo zanechat.
...jsem fakt lačna dalších názoru na věc.
|
adelaide k. |
|
(23.12.2011 10:20:22) Tatramelko, u čtyřleťáka z toho bude jen lítostivá scénka a tím to hasne. Nějakou morální katarzi fakt nečekej.
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 10:32:37) Taky si myslím, že čtyřleťák je na poučení malý, uvidíš za rok Jen jsem nenapsala - poslední štědrovečerní pytlíček si směl nechat, jen tento jediný, on tedy nechtěl, i ten chtěl dát, ale řekla jsem mu, že co udělal, bylo špatné, ale na Štědrý den se má začínat s úsměvem a s radostí, což by asi nemohl, když by se podíval na kalendář, který by mu připomněl tu špatnost a že ten jeden poslední pytlíček, který si otevře, znamená, že cokoli kdo udělá špatného, dá se to napravit a nepotáhne se to sním napořád a že je vše OK.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:36:21) To je ale pěkný! Doufám, že tvuj syn je tím zážitkem poučen navěkyvěku. Taky mám takový z dětství v souvislosti se lží.
|
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:33:29) Ale když nad tím mávnu rukou, tak to příště udělá znova, nemyslíš? A kdy mu povíme, že to je špatně?
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 10:37:42) Nemávla bych nad tím rukou, ale štědrovečerní sáček bych mu zítra dala třeba se slovy, že co udělal, nedá se změnit, ale vy nechcete v tento vyjímečný den nikoho potrestat, takže věříš, že si to zapamatuje příště. Možná jo, možná ne - možná budeš příští rok řešit, že mladší sezobe pytlíky staršímu, uvidíš.
|
|
|
Ivuljenka |
|
(23.12.2011 10:36:10) jak říká Adel - poučení je fajn,ale zkoušela jsem to na svou dceru tisíckrát a nějak to nefunguje Jen to vyvolá scénu a poučení do příště žádné...
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 10:39:38) Funguje to, jen někdo odolá až po tisícíprvní, tak to je. Musí k tomu dozrát, někdo dřív, někdo později. Neboj, dočkáš se.
|
Ivuljenka |
|
(23.12.2011 10:52:35) máš recht, asi každé to malé poučení má do budoucna smysl - zase se ale snažím dceru naučit,že odpustit je taky dobré... a změnit názor není špatné
|
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:53:22) Vím, že jsou ještě malí, ale nechci to prostě nechat bez povšimnutí...
|
|
|
|
|
Ivuljenka |
|
(23.12.2011 10:34:42) hele mě to přijde jako,že jsi to vyřešila hezky, ale na zítřek bych přece jen tomu staršímu něco nachystala se slovy - vidíš ono to není hezké,když někomu něco vezmeš a pak o to taky přijdeš, takže tady ode mě máš náhradu - a nebo tvůj mladší bráška se s tebou podělí (pokud se s ním tak dohodneš) a věřím,že příště už to neuděláš Oba bych je moc objala a řekla jim, že je víš,že se mají rádi a že ty je máš taky ráda a přece když jsou ty vánoce,tak se jim odpustí
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 10:40:42) Ivu, tak jsem bud´ těhotná a nebo na mě letos ty vánoce nějak doléhají, ale uplně jsi mě dojala až k slzám. Nedávno nám ukradli u rybníka tahací žábu a odrážedlo a tak z toho jsme si při vysvětlování vzali příklad. Bylo nám z toho hodně smutno, teda hlavně jemu, mladší si samozřejmě ani nepamatoval, co si k rybníku přinesl. Napslala jsi to hezky. Mladší se děli velice ochotně a tak to možná nechám zítra na něm.
|
Ivuljenka |
|
(23.12.2011 10:54:14) jo jo zeptej se dopředu toho mladšího, jestli to bráškovi odpustí a podělí se s ním a pokud ano, bude to asi to nejkrásnější poučení na světě A ty budeš šťastná máma a děti budou šťastné a vánoce budou šťastné já jsem taky nějak naměkko ko ko ko,ale já jsem těhotná já můžu, se mnou cloumají hormony
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 11:03:54) K tomu těhotenství gratuluji. Nějak jsem to tu ještě nezaznamenala.
Odpouštění se učíme, ale tohle je jiné, cítím se v tom jako prostředník, usměrňovatel. Já, v uvozovkách, nemám co odpouštět, na mě ten hřích spáchan nebyl. Já mohu být maximálně smutná z toho, že se né nepodělil, ale vzal si, co není jeho. A to už on ve svém věku přeci chápe, že jsou věci, které jsou jeho, které jsou moje, které jsou bratrovi, ani v obchodě si nemužeme nic jen tak vzít... . On už i chápe, že tatínek musí chodit do práce, aby vydělal penízky. Je to bystrý kluk. Věřím, že se poučí, alespoň prozatím a pak určtitě příjde ještě i další vlna, kdy to zase už budeme řešit jinak a z jiných pohledu a pohnutek...
|
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 11:34:32) Tatramelko, to je fakt, ale když třeba u nás by to bylo na těch starších, tak by toho malýho /devítiletýho - ale on pořád pro ně bude malej/ ochraňovali a všechno mu odpustili. Ale to nejde, ač jsem prostředník, tak musím zasáhnout, nemůžu nechat na nich, aby se s tím popasovali, buď by to mohlo dojít do situace, že zasáhnou silou a nebo že nad tím mávnou rukou. Ani jedno není správné a ani pro jednoho výchovné. A že neublížil mě jako rodiči? Ale ublížil, jsme přece jedno společenství a jak se pak mají cítit všichni v bezpečí, když někdo bude brát druhým a já řeknu - nějak se s tím sami srovnejte.
|
Tatramelka+3 |
|
(23.12.2011 11:46:07) No, ono je to asi i o věkový kategorii. A to odpouštění. Já mám prostě z dětství a vlastně i z dospělosti takovou schýzu z vlastního domova o odpouštění. Já tohle slovo prostě nesnáším. U nás se furt něco za něco odpouštělo, ale více je věcí, které my byli vytmaveny jako absolutně neodpustitelné a dodneška si vybavím každou jednu tuhle story, jak jsem jí psychicky trpěla, nemohla z toho spát, že už mi nikdy nebudou věřit, že tímhle jsem zkončila nadobro, at´ se už nikdy, ale nikdy neodvažuji a já nevím co. Je to směr, ke kterému nechci zklouznout ani na vteřinku, k tý trizně! ...i když podobně se asi bude malý cítit, když mu zítra ten balíček nedám. Nechci srdceryvný scény.
No, ještě že jsem to sem napsala a mužu o tom přemýšlet i z vícero pohledu.
Díky
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 11:58:03) Jo, člověk si to spojuje s tím, co sám zažil. Já zas právě jako nejstarší jsem byla v situaci, kdy naši nikdy nechtěli řešit šarvátky mezi námi sourozenci s tím, že přece si to vyřešíme sami. Jenže jak? Neměla jsem absolutně žádnou moc se svého domoci, takže velmi dobře si pamatuju, že má mladší sestra pravidelně mi sežrala veškerý sladkosti, mohla si vzít cokoli bylo moje a já nemohla vůbec nic, protože jsem jen slyšela - je mladší, máš mít rozum, měla sis to sníst dřív, když víš, jaká jem, nebudu takový blbosti řešit a je fakt, že asi 2x jsem ji seřezala jako koně a na to konto zas seřezali naši mě. Takže za mne - nebudu nutit svoje děti podstupovat něco podobnýho. Je to fakt těžký. Ale odpouštět se musí, to rozhodně. Našemu synovi se dostalo odpuštění hned, jak se omluvil a pytlíčky nahradil, s tím, že další dny sám nemá nic, se myslím srovnal dobře, však si to snědl dopředu, ale myslím si, že právě ten Štědrovečerní pytlíček by mu to všechno připomněl, o té vině a tak, a to jsme nechtěli, proto si ho tam mohl nechat pro sebe.
|
|
Xantipa. |
|
(23.12.2011 12:01:29) A ještě jsem chtěla dopsat - ač každý naše dítě se dostalo do situace, kdy do adventních pytlíků sáhlo pro něco, co mu nepatřilo, přesto jsem další rok zase pytlíky pověsila. Manžel nechtěl, prej, zas budeš riskovat. Ale já si říkala, že když to změním, tak ten, který zhřešil poslední, to bude mít jako výčitku - všem se věřilo a mě ne, proto se to muselo dát na "zámek". Ne, já to tam dám znovu proto, že jim tím říkám, že jim věřím, že tentokrát.... Můj mladší syn je už dost velký a myslím, že příští rok žádný problém nebude, že se poučil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|