| Nika89 | 
 |
(16.12.2011 11:33:10)
A litovaly/i jste toho, popř. mělo to vliv na vztah?
Nedávno jsem zakládala diskuzi, že hledám plemeno psa do rodiny, protože našeho nynějšího psa asi budeme nechat uspat. Manžel se mnou vybíral plemeno, diskutovali jsme o tom, jestli fenu nebo psa, hledali jsme chovnou stanici. Druhý den se tchán rozhodl, že nechá psovi udělat kontrastní rentgen a zaplatí i operaci (nevím, proč tak najednou změnil názor, ale to je jedno). Jenomže zároveň otočil i manžel a žádného psa nechce. To, že já o vlastního psa stojím, je mu jedno. Řekl, že když si psa zaplatím a dovezu, ať si ho pořídím. I tak jsem se naštvala a milého psa "objednala", bohužel už bylo zamluvené i poslední štěně. Našla jsem jinou stanici, se stejnou dojezdovou vzdáleností, štěně za stejné peníze, jen jinou rasu. A teď váhám. Mám ho koupit i když vím, že ho manžel prostě nechce? Riskovat, že bude hodně, opravdu hodně naštvaný (nemluvě o reakci tchána a tchýně)? Nebo opět respektovat přání manžela a na štěně zapomenout? Byly/i jste v podobné situaci? Jak byste se rozhodly/i?
|
| Cloe |
|
(16.12.2011 11:36:43)
No vzdyt Ti rekl, ze kdyz si ho zaplatis a privezes, tak ok, ne ?
Takze to neni proti jeho vuli.
|
|
| Zuuuza | 
|
(16.12.2011 11:38:18)
Já bych si zkusila s manželem asi znova promluvit. A přesvědčit ho, že štěně ANO. Ale proti jeho vůli bych si štěně nebrala. Bude to nový člen domácnosti.. Chtěla bych, aby muž byl na mé straně. Aby se na psa taky těšil, ne aby ho nenáviděl předem..
|
|
| Grainne | 
|
(16.12.2011 11:40:14)
No, hm, někdy něco člověk musí udělat proti vůli druhého i kdyby nechtěl z důvodu zachování vlastní sebeúcty a vlastního prostoru.
Nicméně - tady je ve hře jiný živý tvor, takže zvážit možné důsledky pro něj.
|
| *Niki* | 
|
(16.12.2011 11:50:36)
Tak, souhlas.
Jinak já si dost dělám, co chci, ale tohle je živý tvor. Já teda donesla morčata a zachránila králíka a nikoho se neptala, a máme je. Ale ti jsou nenároční a je to na mě
|
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 11:53:24)
Právě, je to jako další člen domácnosti, máš za něj odpovědnost dalších deset let, i dýl.
|
|
|
| Staronová.luc | 
|
(16.12.2011 11:40:23)
Ne tohle bych proti jeho vůle neudělala, je to rozhodnutí na 10-15 let, nový člen rodiny. Dej tomu čas, přece si můžete dalšího psa pořídit za rok, až manžel změní názor.
Jen nechápu jedno, co je do toho tchánům?
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 11:52:29)
Podle nich asi všechno, bydlíme ve společném domě a ani se tady neklepe
|
|
|
| pearl | 
|
(16.12.2011 11:43:16)
Vlastní zkušenost nemám, my se na takových věcech shodujeme vždycky 100%, máme hodně stejné názory.
Když ještě bydlela s našima, měli jsme jezevčici od mých 5 let, odešla když mi bylo 20. Všichni z toho byli dost hotoví, po takové době je to zkrátka člen rodiny, ať chceš nebo ne.
Nejvíc to ale kupodivu sebralo tátu a ten prohlásil, že psa už nikdy. Máma s mou mladší sestrou to na něj zkoušely asi rok, ale bez výsledku. Pak ségra od kámošky sehnala štěně kokra z chovné stanice (kamarádky rodiče měli chovný pár).
S mámou se domluvily, pro štěně si jely a tátovi neřekly nic. Pejsana přivezly domů a udělaly mu pelech v kuchyni. Táta přišel z práce, ničeho si nevšiml. Šel do lednice a když se od ní otočil, u nohou mu stálo malé rozcapené štěně kokršpaněla. Táta zkoprněl, pak ho vzal do náruče a zeptal se, jak se jmenuje.
Od té chvíle to je jeho největší mazel A nikdy jim neřekl a nevyčetl ani slovo, že se ho nejdřív nezeptaly.
Nevím, jestli ti tohle může pomoci, jen jsem tím chtěla naznačit, že lidé často tváří v tvář nové situaci velmi
rychle změní svůj názor.
Nicméně, já bych to asi nebyla schopná udělat, spíš třeba bych manžela přemluvila, aby se jel se mnou do stanice podívat nebo tak něco.
|
| 15.5Mišel12 | 
|
(16.12.2011 12:32:57)
Tohle bych měla zkusit s dítětem 
Doufám,že si mě některá vezmete domů,až mě těhotnou vyrazí
|
| *Niki* |
|
(16.12.2011 12:36:04)
Mišel, psa může koupit jeden, ale pokud nepůjdeš na umělé oplodnění, tak těhotná bez aktivní účasti muže jaxi být nemůžeš, ne 
A kdo souloží, s těhotenstvím prostě počítat musí.
Máte to doma zvláštně nastavené.
Dovedu si spíš představit úvahu "když nebude nadšen, že jsem těhotná - vyrazím ho" 
|
| 15.5Mišel12 |
|
(16.12.2011 12:38:54)
Nemám pocit,že bychom to měli zvláštně nastavené.Nemůžu si umanout,že já dítě chci,dupy dup a tak taky bude.A když vysadím HA,budu ho v podstatě vydírat
Však víc holek tu psalo,že člena rodiny(ať psa nebo dítě)by prostě bez souhlasu partnera nepřivedly.
|
| *Niki* |
|
(16.12.2011 13:16:31)
Mišel, tohle chápu. Dítě mají chtít oba.
Spíš to, proč bereš HA ty, když dítě nechce on.
|
| 15.5Mišel12 |
|
(16.12.2011 13:18:52)
No však vysadím,na to jsem ho upozornila.
|
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 11:45:22)
Ale to přece nebude proti jeho vůli, ne. Udělala bych to, manžel z většiny zvířat nebyl moc nadšený, ale měl smůlu.
Vysloveně proti jeho vůli bych to neudělala, i když on mi zvířata proti mojí vůli tahá domu věčně. Naposledy nějaký maxi, prý jedlí, holuby. Ani lítat to neumí.
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 11:46:50)
Tchán musí mít psa asi opravdu rád. Oni někdy "dědkové staří, hádavý a protivný" překvapí.
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(16.12.2011 11:46:22)
Chceš říct, že necháš uspat toho původního psa, pro kterého chce tchán a manžel léčbu?
Navíc si myslím - pes je velký závazek na dlouhou dobu a měl by s tím manžel souhlasit. Ale on přece souhlasil, tak co?
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 11:47:52)
Já pochopila, že budou mít dva psy.
|
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 11:55:57)
Bože to ne. Je to tchánův pes, ať si s ním dělá co chce, ale původně se chystal, že ho zastřelí. Budu jen ráda, když se uzdraví a začne zas chodit. Prostě by byli v domě dva psi. Pozemek máme velký-dvůr i zahrada, je to místo i pro dva velké psy, natož pro jezevčíka a bígla.
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 11:58:56)
Jezevčík a bígl.
Tak to nedělej.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:03:23)
Jezevčík je zvyklej na ostatní zvířata, neprohání ani kočky, na psy si taky netroufá, bígl od štěněte by si na jezvčíka snad zvyknul, ne? má to být pes zvyklý na další skupinu psů
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 12:10:45)
Hlavně je to honič. Tzn pokud nenaběhá já nevím kolik km nebude šťastný a je to pes bez vlastního uvažování, zvyklí se podřídit tlupě, moc chytrý taky není.
Tvrdohlavý jezevčík a věčný útěkář bígl. Mě osobně by to přivedlo do blázince.
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 12:18:41)
DO bígla bych proti vůli manžela nešla, protože je téměř jistý, že budou problémy a manžel ti bude připomínat "je to tvůj pes, já ho nechtěl, vyřeš si to....."
|
|
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 12:40:46)
Tak mě napadlo - jezevčíci jsou nervní a sama píšeš, že se ho bojíš. Co když se do štěněte pustí, co budeš dělat?
A co výchova nového psa? Nestačí ho vypustit na zahradu a dobrý, mě se líbí.
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 12:43:24)
Navíc mě úplně děsí Tvá poznámka, že tchán chtěla toho jezevčíka i zastřelit. Tito lidé mají ke zvířatům úplně divný vztah, víš, jak se k novému psu budou chovat? Sestra si takhle přinesla domů psa, kterého koupila a její psychopatický přítel, když se pes ohnal, ho zkopal a mrštíl s ním o zeď tak, že pes se pak počůrával, kdykoli ho spatřil a v panice utíkal.
Toho psa zachránilo to, že naši nevydrželi, vyměkli a vzali si ho domů oni. On by ho umlátil. No a? On ho přece nechtěl.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:46:47)
tchán je myslivec, takže první co ho napadne, když se z normálného zdravýho psa stane přes noc inkontinentní pes ochrnutej na zadní nohy, není to, že by ho nechal operovat nebo uspat, ale zastřelit. není ke zvířatům surový, popravdě se k nim chová líp než k lidem.
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 12:48:17)
Zastřelit? No nevím, když tedy mě napadne zvíře z milosti utratit, tak mě napadne zavolat veterináře.
|
|
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 12:53:17)
To zastřelení nevídím tak děsivě. Nika psala, že tchán je myslivec, bere to jako nejlepší řešení pro psa. Nechce ho nechat trápit. To, že se rozmyslel na poslední chvíli značí, že k psovi opravdu přilnul.
Já zažila něco podobného z vlatním tchánem, celý život měl velké pracovní psy a tak je bral. Při vážnější chorobě utratil a pořídil nového. Ale psy u něho netrpěly, bylo o ně slušně postaráno, jen je bral jako zvířata. Na stará kolena přilnul k jagterierovi. To zvíře je šilený, něco jako jezevčik od Niky, ale tchán ho miluje a platil mu nákladnou operaci.
Stářím asi i ti starý furianti vyměknou.
|
| Irča +3 | 
|
(16.12.2011 16:07:42)
Neznámá, souhlasím s tebou
|
|
|
| Irča +3 |
|
(16.12.2011 16:06:40)
Xantipo, tady ti musím oponovat, dávala jsi někdy "uspat" nějaké zvíře? My ano, a už bych to NIKDY NEUDĚLALA - byl to velký lovecký pes, 13 let, ochnula na zadní, nebyla jiná šance - ale srdíčko se bránilo, nic tak hroznýho jsem nezažila, jak ji doktor několikrát píchal - pak přímo do srdce.... nechci se tu rozepisovat - ale po tom všem mi přijde zkušená střela a rychlý konec jako daleko přijatelnější než-li "uspání" u doktora.
|
|
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:44:23)
jak to myslíš s výchovou? pro mě je normální, že štěně se musí vychovat, už jen proto, aby nečůralo na podlahu, nežralo boty a nekousalo návštěvu
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 12:48:44)
To je jen základ, potřeba je toho mnohem víc.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 13:00:05)
Já vím, nebyl by to první pes, se kterým bych žila, jen by to byl můj vlastní první pes.
|
|
|
|
|
|
|
| anexa | 
|
(16.12.2011 12:12:52)
bígla? hahahahahaha, máš hodně času, spoustu peněz, a jsi klidná a ne cholerik? co ostatní z vaší rodiny? Zkus si vygůglit něco o bíglech. Jezevčící jsou náladoví - pokud je jezevčík už starý a donesete štěně bígla? Bude mít vaše rodina o zábavu postaráno
|
|
|
|
| Paulis | 
|
(16.12.2011 11:47:12)
Některé věci dělám proti vůli manžela, protože on nesouhlasí zásadně s ničím, s čím příjdu já. Samozřejmě, jsou hranice kdy vím, že by ho to poškodilo či znepříjemnilo život - tam podle situace, jak moc je to pro mne důležitý.
Ale jestliže je to jenom jeho NE z nějakého plejzíru, tak jdu proti bez ohledu na následky.
|
|
| * Liv | 
|
(16.12.2011 11:48:35)
Niko,
jestli to dobře chápu, ten původní- starý, nemocný- pes ještě žije.
Tak vcelku chápu, že má manžel k němu vztah a že ho nechce nahradit novým, jiným. Pochop, že pro manžela je JEHO pes ten stávající, že jiného nechce, že by chtěl aby tu byl pořád tenhe, zda k němu (k psovi) máš vztah Ty, to nevím.
Živého tvora bych proti vůli partnera do rodina nepřivedla - ať už psa nebo dítě.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 11:58:43)
Je to tchánův pes, chápu, že ho manžel má rád, já taky, ale neskáču z něj nadšením. Je to pes akorát na to, že ho pouším na dvůr a zpátky, na procházky ho brát nemůžu, protože by ti utrhnul ruku a zároveň je schopnej se oběsit na vodítku a navíc z něj mám strach, kolikrát už po mě naostro vyjel jen proto, že jsem ho chtěla vytáhnout z pod stolu. Takovýho psa já nechci, máme dvě malé děti a trnout kdy je pokouše, protože jeho majitel ho nic nenaučil.
|
|
|
| 1kulička | 
|
(16.12.2011 11:49:00)
Niko, nechla bych opadnout emoce a zkusila si o tom promluvit znovu za pár týdnů, je to blbý stát proti celé rodině. Když ho jednou manžel chtěl, tak se třeba zase rozmyslí, kdovíjak ta operace dopadne. Tkus to v sobě zpracovat tak, jako že to není ústupek, ale taktika. Manželovi bych dala najevo, že se cítím podvedená, že tě postavil vlastně proti všem.
|
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 11:49:07)
Jinak jsem koupila štěně bez souhlasu manžela - tedy on to řekl podobně jako Tvůj - jak chceš, já s tím nesouhlasím, ale když si to zařídíš.
Samozřejmě pak z ní byl celý paf. Ale když umřela, tak jsme oba řekli, že už ne - péče horší než o malý dítě, já to tehdy nedomyslela. Pečovali jsme a myslím, že dobře a povahou se k nám taky hodila, ale právě - je to živý tvor a já si na to znovu netroufám.
|
|
| Elíláma | 
|
(16.12.2011 11:51:24)
Dělám věci proti manželově vůli denně 
ALE TOHLE BYCH SI NELAJSLA! Prostě bych mu to neudělala a kdyby to on udělal mě, asi bych ho zabila. Říkám, že členové rodiny se proti vůli či v neinformovanosti partnera nepořizují!
Jednou jsem donesla domů psa od kolegyně (takový bílý, děsně chlupatý, olemtaný smradlavý štěně styl pudlík a špic dohromady - manžel je metloš), které jsem slíbila jeden den hlídání a manželovi jsem oznámila, že jsem nám ho koupila. Málem to s ním škráblo o kachličky Ovšem klobouk dolů, že se to snažil rozdýchávat, leč marně. Říkal, kdybych domů dotáhla vepře, supa, vši, ale BÍLÝHO PUDLA NEEEEEE!
Jinak proti jeho vůli dělám dnes k obědu zeleninu 
|
|
| Archciba | 
|
(16.12.2011 11:52:38)
Řekl, že když si psa zaplatíš a dovezeš, tak můžeš, ne???
Já bych počkala až trochu vychladnu a pak bych se zamyslela jestli je reálné si psa pořídit. Jestli bude mít kde být a budu se o něj moc starat i bez případného přispění manžela...
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:02:05)
Já jen nechápu jedno-původní pes je stejně tchána, nekrmíme ho (pravda, na veterinu s ním jezdíme my) a když by teda nebyl, tak dalšího psa chce-tudíž by jsme ho krmili, venčili, vychovávali, pečovali o něj atd. my. Co se teda změnilo, když původní pes zůstane?
|
|
|
| Zeyfera | 
|
(16.12.2011 11:59:14)
Já bych hlavně zvažovala tu praktickou stránku věci - jestli se o psa budeš schopna komplet postarat a zajistit, aby nepřekážel těm, co ho nechtějí - třeba aby tchánovcům neničil zahradu, neokousal něco v bytě, jestli s ním budeš moci chodit na procházky 3x denně ty sama po dobu dalších 15 let. Protože když ho nechtějí, bylo by nefér po nich požadovat, aby se starali.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:12:41)
V bytě jim nic okusovat nebude, protože si můžou zavřít dveře. Jejich pes už rozkousal a pohrčel dost našich věcí, včetně fungl nový autosedačky pro syna, pár hraček, kola, chodby, bot,kartáčků na zuby atd. Nemluvě o totálně podělaný zahradě a dvoře, tam teda serou i slepice.
|
| *Niki* |
|
(16.12.2011 12:19:45)
Niko, vzpomínám, že jsi kdysi měla téma o nějakých partnerských problémech. Nevím, o co šlo, a teď mi to naběhlo, jak jsi založila tohle.
Pokud to u vás skřípe i bez psa, tak bych to na tvém místě nedělala.
Ke psům jinak nic nemám, my je svorně s mužem moc nemáme rádi a doma nechceme, takže tohle nám nehrozí.
Jinak zásadní věci rozhodujeme společně, v nezásadních se neprudíme.
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(16.12.2011 12:24:01)
Proti vůli manžela , res. bez jeho vědomí jsem jeho matce řekla, ať se stará o sebe a ne o moji rodinu (moje rodiče, kteří se budou rozvádět a tchyně se neustále naváží do mojí matky).
Psa bych si nepořídila, protože bych nebyla schopná - ČASOVĚ - ho sama obstarat. Prostě bych k v ýchově štěněte potřebovala i manžela. Pokud by on byl proti, nešla bych do toho. Nešla bych do toho ani v případě, že by řekl: dělej si co chceš. Pro psa musí být nadšení všicni stávající členové domácnosti.. je to další člen rodiny.
|
|
| Suza007 | 
|
(16.12.2011 12:24:46)
Já si celkem dělám, co chci, ale takhle závažné rozhodnutí bych určitě proti vůli manžela nedělala. S pořízením psa (nebo i jiného zvířete) musí souhlasit všichni.
|
|
| 15.5Mišel12 |
|
(16.12.2011 12:30:40)
Tak pokud tchán hodlá nechat operovat toho pejska,co máte,rozhodně bych druhýho nekupovala,přijde mi to jak naschvál od puberťačky..
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:48:17)
To nechápu proč. Je to jeho pes, ne náš. To jako nemůžu mít psa, když už jeden v baráku je?
|
| 15.5Mišel12 |
|
(16.12.2011 12:56:58)
Z mýho pohledu bys měla mít souhlas právě toho partnera
|
|
| Xantipa. |
|
(16.12.2011 12:57:05)
No, spíš bude základ v tom, čí je ten dům apod., já jen, aby ses pak nedivila. Dcera taky přišla s tím, že si pořídí psa, který u nás bude jen občas - když ona přijede na návštěvu. Jasně jsem jí řekla, že ani náhodou, s tím ať nepočítá. A i kdyby u nás bydlela v samostat. byt. jednotce, psa bych jí nikdy nedovolila. Ona to ví.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:59:12)
Dům i všechny pozemky jsou přepsané na manžela.Prakticky si děda pořád dělá co chce.
|
|
|
| * Liv |
|
(16.12.2011 13:03:26)
Niko,
pokud bydlíte ve stejném domě, tak je třeba brát ohled na stávající obyvatele - t.j. na starého nemocného psa. Předpokládám, že nemáte oddělené pozemky plotem atd.
Dle mého názoru příliš tlačíš na pilu - chci SVÉHO psa a chci a chci a chci.
počkej pár měsíců, jezevčík už asi moc života před sebou nemá a pak můžeš přivést nového psa, který sice bude tvůj, ale kterého budou všichni milovat.
pokud pořídíš psa teď, s tím že manželovi je to fuk, nebudeš mít žádné zastání - ani ty, ani ten pejsek. Soužití starého nemocného psa a malého nevycválaného štěněte na jednom dvorku nemusí být vždy ideální a viníkem toho všeho budeš označena ty. Já bych do dtoho nešla.
Na řadu věcí se manžela vůbec neptám, a dělát tak, jak uznám za vhodné, ale živý tvor do domácnosti je v mých očích zásadní rozhodnutí a myslím, že by se na rozhodnutí měl podílet nejen manžel, ale i tchánovci, jejichž dům to je.
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 13:28:27)
Jezevčík není starý, má 4 a půl roku. Jinak máš pravdu, z původního koupíme si psa je chci psa a basta.
|
|
|
|
|
| Ivuljenka | 
|
(16.12.2011 12:55:03)
zrovna se psem mám zkušenost - manžel si ho prosadil i přes mé protesty, po 3 týdnech kdy jsem měla psa na krku čistě já a musela ho chodit venčit v paneláku s batoletem jsem mu dala nůž na krk a řekla ať ho odveze a v životě už psa nepořizuje proti mé vůli. Umluvil mě,že až jednou budeme bydlet v domě tak si psa pořídíme.
Za rok jsme se přestěhovali do domu a on mi jednoho dne oznámil, že mi přiveze za 2 hodiny překvapení. Přivezl psa. Myslela jsem,že ho zabiju!  Štěně,který bylo potřeba vychovat lidma,kteří psa v životě neměli. Vyčural se nám na novou podlahu, manžel ho zavřel na zahradu,tam pes skákal na francouzský okno (a kamarádka mající už třetího psa nás poučila jak okřiknout, potrestat, vychovat) Manžel ho lehce plesknul přes čumák novinama, pes skákal po okně pořád. A já jsem vylezla na zahradu popadla psa a odnesla ho do auta, dala manželovi klíče a ať ho okamžitě odveze,že se s ním rozvedu. Že to není normální,že podruhé bez mého svolení dotáhne psa do bytu...
Dneska psa už máme,ale pořídili jsme už vycvičeného, za dohodnutých podmínek a jsme za něj ráda....
Nicméně, udělat mi toto manžel ještě jednou,tak letí se psem i on.
Nekupuj psa bez jeho svolení. Dej mu čas, a postupně ho zkoušej přemluvit. Pes je jako dítě, to musí být dobrovolné rozhodnutí obou, ne jen jednoho. A i když ty chceš, tak taky musíš brát ohled na něj,že nechce... Nějaký kompromis je potřeba udělat,ale musíte se na něm dohodnout a vykomunikovat ho...
|
| Nika89 |
|
(16.12.2011 12:58:06)
No jo, to je ten kompromis. Já bych ustupovala až tak, dokud se nedohodneme, ale on neustoupí, on prostě psa nechce. Zvláštní, když před dvěma dny chtěl a vybral si plemeno...Ale pes je asi jen zástupnej problém. když jemu se něco nechce, tak to tak nebude a hotovo.
|
| 15.5Mišel12 |
|
(16.12.2011 13:01:29)
Úplně chápu,jak ti je.Já strašně chci mimčo a můj ne.A taky nic neudělám,musí se prostě rozhodnout i on..
|
|
| neznámá |
|
(16.12.2011 13:03:04)
Ty znáš svého manžela.
Já například vím, že kdybych si přivedla domu štěně, za podmínek jo píšeš ty. Můj manžel by byl ihned do nového psa zamilovaný, ale pokud by pes někde něco provedl, už by to byla moje starost. Nebo by psa obstaral, ale měla bych to na talíři často.
|
|
|
|
| Annitta | 
|
(16.12.2011 13:03:39)
Jo, řešila jsem to v srpnu... Máme jednu kočku a chtěli jsme ještě jednu, ale kotě od ní...no a já v práci našla pod regály kotě...krásný a neskutečně mazlivý...no, protože jsem nemohla z práce odejít, tak jsem zavolala mojí mamce, aby pro kotě došla a hodila ho k nám domů. Den předtím jsem mu říkala, že jsem kotě zahlédla a on mi dost rázně řekl, ať mě ani nenapadne ho vodit domů...
No, já neodolala...manžel příšerně nadával, nemluvil se mnou...ještě před 3 měsícema mi vyhrožoval, že půjde z domu...no a naše nalezenkyně se k němu taaak tulila a začala být taaaak hodná, že si ji neskutečně oblíbil a aktuálně je to jeho favorit...akorát si už bohužel nemůžu nechat kotě z našeho vrhu, ale ta naše nalezená Prdlavka za to stojí.
Ale jak jsem psala, manžel byl dost protivnej, tak 2 měsíce to v hlavě šrotovalo...Rodina mi říkala, co blbnu, že si tím můžu rozhodit vztah a tak...dopadlo to dobře..
|
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 13:31:43)
Tak v tomhle případě bych psa nekupovala,to je věc,s kterou musí souhlasit všichni,kdo tam bydlí.V jiných případech,pokud bych si byla jistá,že mám pravdu a jednalo by se o něco důležitého,bych proti vůli partnere šla,ale naštěstí jsem to nikdy nemusela řešit,na všem se domluvíme.
|
|
| Z+2 | 
|
(16.12.2011 13:32:30)
K tvé situaci. Já dostal od tchýně 2 fenky Bernského salašnického. Chvíli předtím nám umřela jedna z 2 Kavalírek. V domácí diskusi jsem prosazoval případně nějakého malého mazla. Později jsem se dozvěděl, že se na tom podílela i žena. Rozhodně mě to nepotěšilo a považoval jsem to za naprosto nestandardní jednání, ale nějak jsem to ustál a mám je rád. Ale sám bych něco podobného neudělal.
|
|
| Mrej | 
|
(16.12.2011 14:07:24)
Nehrotila bych to a počkala, jak se to se starým psem vyvrbí, i když není tvůj. Pokud půjde na operaci, bude potřebovat rekonvalescenci a klid, navíc je starej, takže bych mu nekomplikovala zbytek životem mladým šílencem.
Ad bígl - krásný pejsek klamající svým mírným výrazem, je to plemeno vhodné pro akční lidi s velkými dětmi, kdy nevadí, že někdo denně stráví s tím idiotem několik hodin na intezivní vycházce. Nejlépe na kole. Jsou fakt k neutahání.
A teď si představ kombinaci neutahatelného psa s energií umocněnou mládím, k tomu nerudného starého jezevčíka a možná nějaké malé děti (nevím jak to je u vás). To je poukázka do blázince, pro všechny.
|
|
|
V její náručí
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Tříkrálový průvod Prahou
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)