| 1kulička | 
 |
(15.12.2011 19:32:03)
Pokud se ti to zdá závažné a není to pro tebe velký problém, tak bych ji odhlásila, o nic nepřijde.
Jinak bych se snažila, aby mohla být v nějaké partě dětí, se kterými jí to funguje (sousedi, děti kamarádek, rodina) normálně, to si myslím, že je důležité.
Až bude ve škole, nebo předškolák, pozvat pár holčiček domů třeba na oslavu narozenin, aby se normálně skamarádily. Myslím, že tyhle problémy se stávají právě u dětí, které ty ostatní moc neznají a připadají jim něčím divné (třeba blbě kouká, divně se šklebí, opakuje některá slova, napodobuje ostatní, co jávím....).
Moc vám přeju,abyste to zvládly, neboj, dá se s tím určitě neco dělat, šikana není dědičná 
|
| Fabiena+3 | 
|
(15.12.2011 19:57:17)
Šikana dědičná není, ale povahové rysy a tím určitá odlišnost od stáda, která to přitahuje, už ano. Šance je v odlišném přístupu tehdy a nyní, který může všechno změnit - k lepšímu i k horšímu, to je fakt.
Mám dítě, jehož otec taky prošel na střední šikanou, je trošku zvláštní - tichý, neagresivní, neobhroublý. Taky menší, vyrostl až v 17, takže do té doby terč. Syn je hodně po něm a tím pádem taky pozornost některých přitahuje, jeden hošík taky zlobí už od školky. Ale můj syn introvert není, kromě jedinců mu kolektiv hodně dává. Podobně jako tvoje holčička chápal i agresivní výboj jako hru, když mu někdo nabančil, bral to jako hru a nastavil si podle toho vnímání, že je to normální. Tohle jsme museli doma strašně dlouho a strašně složitě přenastavovat, aby se naučil, že NESMÍ téct krev nikdy, to není hra, že se děti pro hru nebijou, že se děti pro hru nehoní patnáct proti jednomu. Myslím, že kdyby to nezažíval, nepochopil by to.
Nikdo tvou dcerku nezná jako ty. Jestli je ve školce ráda, snažila bych se hledat cestu, jak zjistit, co se opravdu děje, co vidí učitelka, jak často. Zkusit nejdřív hledat nápravu a teprve kdyby to selhalo, tak ji vzít ze školky. Ale určitě bych hledala cestu, jak ji dostávat mezi pestrý kolektiv. V životě bude potkávat všechny typy lidí, nejen příbuzné nebo hodné nebo slušné nebo z lepších rodin. Jako děti se ti druzí chovají taky o něco líp než to bude za pár let. Až se s těmi druhými potká za pár let, může to být větší darda, to je můj názor.
|
| Kristýna | •
|
(15.12.2011 21:00:01)
zakladatelko, problém jsi specifikovala dobře - dcera má problémy s nedostatkem přirozené agrese, je naivnější než děti v jejím věku - takový dobráček, kterému trvá strašně dlouho, než vůbec přijme fakt, že ne všichni lidé jsou dobří od přírody, že už malé děti si ubližují, minimálně jsou ale asertivně-egoističtí, bojují za své zájmy a neváhají. Kdežto dcerka bude asi charakter od přírody, nechce po něčem skončit, nebo něco si vybojovat na úkor druhého.
Bude mít v životě strašný problém posadit se do reality, pochopit, jací lidé jsou - že jsou v zásadě egoističtí a ona musí být taky, jinak bude vždycky stát v koutě, všichni jí všechno vezmou. Zatímco jiné děti neváhají skočí a nepustí.
Měla by se naučit o sebe bez váhání zabojovat, mělo by se jí vysvětlit, že ostatní děti nejsou andělé a tak je třeba je brát. Ze jsme jen lidi a máme dost negativních vlastností.
Měla by se v ní podpořit spontánnost.
Dcera pokud se rychle neotrká, skončí s mentalitou oběti a bude dobrým cílem pro šikanu, nebo minimálně pro ignoranci kolektivu.
Vím, z vlastní zkušenosti o čem mluvím, taky jsem jako dítě byla takový hodný trouba, který nechápe, proč se kamarádka najednou ka.. s jinou holkou a se mnou ne. Neuměla jsem být dravá, myslela jsem si, že když já ke každému se srdcem na dlani, že on udělá totéž.
No - výsledky neslavné, skončilo to šikanou na základce. Podotýkám, že do školky jsem chodila až coby předškolák, velký styk s dětmi jsem předtím neměla a možná i takto pozdě se otrkávat bylo prostě pozdě.
Ve škole se ty problémy už jen nabalovaly, protože když člověk zůstane stát mimo kolektivu ve školce, vytvoří si jisté stereotypy, nedostatek sebevědomí a to se prostě táhne s ním dál.
Poraď se s psycholožkou, ale nejsem si jistá, jestli tvoje dcera bude schopná ještě v dětství rozumově zpracovat v čem dělá chybu a změnit to. Náhled na tohle totiž získají většinou až dospělí, co se dokážou rozumově trochu usměrnit a přecvičit k lepším sociálním dovednostem. Dětem se to vysvětluje hodně těžko, kde dělají chybu, prostě nemají ještě z toho ten rozum a jsou osobnostně nezralé.
|
| Kristýna | •
|
(15.12.2011 21:03:45)
je přesně pro svou hodnost, mírnost, nedostatek agrese asi tím, čím jsou albíni mezi zvířaty
a ta většinová populace tyhle typy neomylně vycítí jako slabší článek a podle toho s nimi jedná
je mi líto, asi jsem tě nepotěšila, ale třeba s tím půjde něco dělat za pomoci odborníka
|
|
|
|
|
To je rada
Nakonec po pár letech vyšlo najevo, že trauma má spíš maminka a dítě je (respekttive bylo by) v pohodě, le ona pořád něco řešila, že malé někdo ubližuje, ale objektivně to pravda nebyla...V takových případech asi nezaškodí analyzovat psychiku hlavně rodiče...
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)