| okvětí | 
 |
(13.10.2011 16:29:32)
Je mi dvacet let a nikdy jsem neměla vztah a to hlavně z důvodu, že jsem nikdy necítila potřebu vztah mít. Studuji, pracuji, cítím se spokojená, ale přesto vím, že tento postoj není obvyklý. Mám hodně kamarádů, nikdy jsem neměla s komunikací, nebo s chlapama obecně, problém, ale nikdy jsem se na nikoho z nich nedívala jako na potencionálního partnera. Lidi kolem mě buď partnera mají, nebo někoho hledají, nebo mají pro případný vztah "oči otevřené". Mně vztah nikdy nechyběl, není to nějaké racionální rozhodnutí typu "chlapi jsou stejně k ničemu", prostě to tak mám. Přesto předpokládám, že jestli někdy v budoucnu budu konečně vztah chtít, bude už možná pozdě a nebude s kým a to mě na tom trápí asi nejvíc.
Ani nevím co chci slyšet, ale zajímalo by mě, jestli jste se s takovýto postojem už někdy setkali, nebo co si o tom myslíte. Díky
|
| Epepe | 
|
(13.10.2011 16:34:19)
Pozdě není nikdy.
|
|
| Dom+Nikolka | 
|
(13.10.2011 16:34:46)
měla jsem ten samy postoj v 19nácti. chlapa jsem měla, ale více-méně na sex a půlku nákladů. ted jsem o 4roky starší jsem vdaná za jiného mám dceru a jsem štastná. Bud to příjde nebo ne, no a co. když jsi spokojená bud a žíj, jak chceš.
|
|
| Dalalmánek |
|
(13.10.2011 16:35:46)
Nevím, jestli je to normální, ale měla jsem to stejně. Takže asi se to vyskytuje. Potřebu jsem dostala tak kolem čtyřiadvaceti a protože nápadníků bylo pořád dost, stačilo si pak jen vybrat.
|
|
| Sisi Karamelka |
|
(13.10.2011 16:38:56)
Mě to nepřijde nenormální. Jsi ještě dost mladá (teoreticky bys mohla být moje dcera ), času máš fůru. Dneska mladí lidé chtějí vztah později než my před 20 lety, v naší generaci bylo celkem běžné, že holka ve 20 byla vdaná a měla děti, dneska se to posouvá. Jsou jiné možnosti než tehdy.
Jsi-li šťastná v současném stavu, nemudruj a užívej si to. Až přijde čas na vztah, tak přijde - ať je to za rok nebo za 5 let. Neřeš to.
|
|
| Winky | •
|
(13.10.2011 16:41:45)
tak možná máš klidnější život bez starostí 
Jen se zeptám - jak jsi to vnímala když tě někdo "balil", nebo prostě snažil se nějaký kluk mít ten vztah s tebou? Jak jsi na to reagovala - byla to pro tebe trapárna, opruz, nebo "hm, ale nechci díky", případně "teď ne, možná později"....
Já jsem právě bývala docela často zaláskovaná už asi od 13ti, obykle však marně tudíž jen platonicky.... a zase naopak někdy byly nabídky od kluků, ale pokud mě prostě nijak nepřitahovali (ne že by s nima bylo něco špatně, prostě se mi jen nepodlamovaly kolena) tak jsem do vztahu s nimi nešla, ačkoli jsem byla sama. Vztahy jako takové kdy já jsem chtěla jeho a on mě byly defacto jen tři (z toho poslední je můj muž).
|
| okvětí |
|
(13.10.2011 16:52:56)
No, většinou mě balí milí chlapi, takže se snažím to stáhnout do nějaké přátelské roviny, což mi způsobuje i problémy, protože to někdy nepochopí a já moc neumím být "zla" a neusmívat se, říst rázné ne. Když je to někdo koho vůbec neznám, radši říkám, že někoho mám, abych měla klid, to je asi jediná formulka, před kterou mají chlapi respekt. Jinak se mi vždy hrozně těžce vysvětluje proč nic víc nechci, zvlášť u chlapů, které mám moc ráda a nechci o ně přijít v přátelském slova smyslu...
|
|
|
| fisperanda | 
|
(13.10.2011 16:44:29)
Mám to stejně. Nevím, jestli je to normální, ale u mě je to tak 
|
|
| zuzini | 
|
(13.10.2011 16:48:01)
Já myslím, že v tom věku je to docela běžné. Plno mých kamarádek to mělo stejně, časem se skoro všechny zamilovaly.
Nic nehroť, ono to přijde samo 
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(13.10.2011 16:50:18)
Takhle jsem to měla dlouho já. Navíc jsem měla pocit, že pokud jsem sama, tak jsem spokojený singl a jak jsem začala s někým chodit, tak jsem začla mít problémy. Okolí mně většinou přesvědčovalo, že "musím" s někým chodit, takže jsem občas s někým chodila, ale nebylo to ono. U mně to hodně bylo o tom, že když o mně někdo stál, tak jsem ho vyhodnotila jako "blbečka", což se ve finále vždycky potvrdilo a když jsem chtěla někoho já, tak on nestál o mně  . Takže to bylo těžký. Nakonec jsem potkala manžela na dovolené, on se do mně zamiloval a navzdory "zdravému rozumu" jsem se do něj zamilovala taky. Není to úplně ideální, ale chtěla jsem děti a on taky. Občas si říkám, že jsem mohla ještě počkat, ale po těch zkušenostech, co jsem měla, jsem nechtěla riskovat. Vdávala jsem se ve 27-ti letech.
|
|
| Raduza | 
|
(13.10.2011 16:50:35)
Je to úplně normální.
|
|
| Horama | 
|
(13.10.2011 16:54:34)
Chlapi mě prakticky začali zajímat až na vysoké. A ani pak jsem nebyla ochotná ještě kvůli sehnání nějakého chlapa dělat psí kusy - to jsem vlastně ovšem nebyla nikdy. První vztah v 25 letech - na prd, ale zkušenost. Druhý od 28 dosud - spokojeně vdaná. Začít později neznamená začít příliš pozdě, každý prostě máme v různých životních etapách jiné zájmy.
|
| Ajlina | •
|
(13.10.2011 17:18:14)
takhle to má moje švagrová a je jí 40 let, má to celoživotně
|
|
|
| H&M | •
|
(13.10.2011 17:39:19)
Co sex? Ty netouzis po sexu?
|
| okvětí |
|
(13.10.2011 17:55:09)
No, občas ano, podle momentální hladiny hormonů . Ale nemám povahu, že bych dokázala mít sex bez lásky, nebo aspoň nějakého pocitu, že to má vyšší smysl, takže to prostě překonám (a až tak mi to starosti nedělá).
|
| H&M | •
|
(13.10.2011 17:56:30)
Trni, sama samicka..je taky fajn..
|
|
| Kudla2 | 
|
(14.10.2011 0:17:40)
hele, tohle jsem měla taky stejně... myslím, že umět být sám je velká výhoda, člověk není zoufalec, který bere všechno, jen aby nebyl sám... dlouho jsem si neuměla představit mít vztah, pak jsem si dlouho neuměla představit mít děti...dneska jsem šťastně vdaná a mám děti a jsem spokojená.
Myslím, že se mi vyplatilo nelámat to přes koleno.
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(13.10.2011 17:40:03)
v Tvém věku mi to divné nepřijde, jako trvalý životní postoj to moc časté není, ale stává se. Pokud máš Ty jasno, je všechno v pořádku.
Jen pozor na jwednu věc, kamarádi a kamarádky budou zakládat rodiny, budou mít trochu jiní zájmy a na Tebe budou mít míň času.
|
| H&M | •
|
(13.10.2011 17:43:38)
Daso, ja jsem mela dite v 31 a z mojich kamaradek jsem byla zadaleka prvni.
|
| H&M | •
|
(13.10.2011 17:55:26)
Trni, to ze dokazes byt sama a je ti tak dobre je dost pozitivni pro dalsi zivot. Ti kteri nutne potrebuji vztah jsou v podstate pro vztah do neperspektivni. Ty berou kazdyho, protoze se boji byt sami.
Je dobry, kdyz se zamilujes do nekoho, kdo to ma podobne. Dokaze zit sam za sebe a s tebou je, protoze chce byt s TEBOU a ne protoze se boji samoty.
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2011 0:14:54)
HM, moc hezky řečeno
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(13.10.2011 18:01:55)
H&M jasně 31 není žádný věk, já to brala v dlouhodobé perspektivě, za dvacel a víc let, v jistém věku má většina lidí rodinu (nemyslím nutně manželsví) a mají méně času na nezadané kamarády a taky méně společných zájmů.
|
| H&M | •
|
(13.10.2011 19:23:20)
Daso jasne, kdyz ji to vydrzi. V mem okoli se to vyrazne zlomilo okolo 40 kdy je jedna bezdetna a bez trvaleho partnera a zbytek detny a zadany..
Akorat, ze u ni je to spis dusledek silene vychovy jeji matky a babicky, ze neni schopna zit ve vztahu..
Ona po vztahu usilovne touzi.
Tohle asi nebude pripad Trni, ja myslim ze se to u ni za cas zmeni, az potka toho praveho nebo mozna tu pravou. Jestli neni na holky..
|
|
|
|
|
| Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 | 
|
(13.10.2011 18:35:04)
Ja to mam spis obracene - vztah jsem chtela snad od 15, ted po 2 detech a 12ti letem manzelstvi si rikam, ze by mi chlap nechybel (kdyby byly finance).
|
|
| *Niki* | 
|
(13.10.2011 18:35:07)
Zda je to normální nevím, ale já to v tvém věku měla podobně
A jistým způsobem nejsem na vztahu závislá ani dnes, po x letech manželství a x dětech...
|
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2011 0:13:57)
trní, já to ve 20 měla úplně stejně
|
| Ajlina | •
|
(14.10.2011 7:48:18)
tak pro mě je to nepochopitelné, já jsem vždycky chtěla být s někým a všechny zážitky sdílet,nejsem s chlapem, protože si neumím opravit auto nebo něco zašroubovat, ani kvůli financím, ale protože nechci být bez něj, jednou jsem jela na dovču přes celou Evropu sama,ale prostě mě to nebaví a taky je to taková obrana, aby mě neotěžovali furt nějací chlapi
|
| Kudla2 |
|
(14.10.2011 8:45:42)
Ajli, lidé jsou holt různé
|
|
|
|
|
V její náručí
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1 
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Tříkrálový průvod Prahou
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)