Lubar |
|
(5.10.2011 0:03:03) Zdravím,
pročetla jsem si hodně z vaší diskuse, už několik týdnů ležím večer co večer "na internetu" a čtu a hledám a lovím. Mám syna Maxe s odkladem školní docházky, ADHD, dysfatickým vývojem řeči, epilepsií a po posledních záchvatech, jednoznačně spuštěných únavou, jsme doma otevřeli velké téma domácí školy. Co jsem si zatím načetla, tak jsem na 80 % rozhodnutá do toho jít. A tak pomalu začínám řešit praktický záležitosti - jak vybrat školu, pod kterou budeme spadat? Jsou nějaký důležitý věci, na který se mám ptát? Co mi může škola nabídnout a co od ní mám právo očekávat? Bydlíme v malém městě za Prahou, takže pocitově bych asi nejradši nějakou školu v Praze, ideálně, kdyby nabízela nějakou možnost alespoň částečné integrace.
Mám zatím jednoho favorita, protože je od nás nejsnáze dostupná http://www.prorodinu.cz/skola/domaci-vzdelavani-1-trida a nabízí dobrý doprovodný služby. Vím, že začala teď v září, takže je asi naivní doufat, že tu s ní někdo bude mít osobní zkušenost, ale třeba
Koukala jsem i na Na Rovině, Lázně Bohdaneč jsou naším směrem od Prahy, i v docela slušný dojezdový době, takže taky nejsou mimo hru, vím že tady má škola svého "agenta"
Ještě mi byla doporučená http://www.zselijas.cz/cs, ale ta už je od nás časově dost daleko, vyšlo by to hůř, než Bohdaneč...
Podmínky pro to, abych Maxíka učila, docela máme - už pár let dělám doma, takže výpadek příjmu by fatální být neměl, práce a domškola skloubit nejspíš půjde, možná to bude ze začátku skřípat, ale jít by to organizačně mělo. Mám k tomu dvě mladší děti - půlročáka a čtyřleťáka, ale ten chodí do školky, takže pravidelně by tu měl být jen jeden. Takže tímto příspěvkem se vlastně asi hlásím mezi vážné uchazeče o domškolu a asi si to už neodpářu
|
Ajlina | •
|
(5.10.2011 5:30:45) Lubar to hlavně neříkej mému manželovi, že děláš práci z domova, chceš učit doma dítě a ještě máš doma čtyřleťáka a půlročního. To jsem tedy zcela neschopná, protože to bych nezvládla ani náhodou. Momentálně se doma snažím naznačit, že při dvou dětech, které jsou trvale doma žádnou práci doma nezvládnu, protože neustále něco vyžadují a já se pak nesoustředím.
|
Lubar |
|
(5.10.2011 9:39:01) Já ale nepracuju na plnej úvazek, to ani náhodou. Jedu sama na sebe, dá mi to tak v průměru 15 hodin týdně, ale drtivá většina práce spočívá v tom, že si s někým povídám (a děti si hrajou kolem mě), nebo že si přes den něco ve volných chvílích promyslím, a večer to hodím na papír a druhý den na poštu :)) Jako vím, že tahle kombinace bude hukot, ale cítím, že by to jít mělo ;)
|
Amazonka 4D |
|
(5.10.2011 11:04:00) drtivá většina práce spočívá v tom, že si s někým povídám (a děti si hrajou kolem mě)
Tak tohle zase nepobírám já Jak je to možné, mně stačí vzít do ruky telefon a rázem musím řešit milion přání, potřeb a stížností, a k volajícímu se můj hlas nese v mezi ozvěnou vysokého C, které vydává nějaké z dětí
|
Lubar |
|
(5.10.2011 11:23:55) Naučily se ... telefon jim vadí taky, ale vědí, že když je tu klient, tak pracuju, a ony si hrají.
|
|
Ajlina | •
|
(5.10.2011 16:18:59) drtivá většina práce spočívá v tom, že si s někým povídám :o))), tak takovou práci bych taky chtěla mít, to pak chápu
|
|
|
|
|
|