| Girili | 
 |
(1.9.2011 10:50:20)
Uplne ti vypadly Velikonoce, kde se ke kazdemu dni v predvelikonocnim tydnu neco vztahuje, carodejnice - tam je nejake to vesteni, ap.
Kdysi jsem si davala dohromady takovy lidove-cirkevne-tradicni kalendar ve formatu .ics, mozna to mam i nekde v textacich, tak bych ti to mohla poslat. Dohledala jsem k tomu i spoustu tradicnich svatecnich receptu.
|
| Hilly. |
|
(1.9.2011 11:00:37)
Girili, moc bych byla ráda za ten kalendář. Děkuji moc. Udělám si přístupný email
|
| Girili |
|
(1.9.2011 11:18:24)
Hilly, tak to tam mas, je to v mnoha e-mailech, abych jednotlive adresare nemusela balit do archivu. Snad se v tom vyznas. V tech jednotlivych svatcich jsou popsany tradice, co kdy, jak a proc, v tech dalsich e-mailech uz jen recepty k jednotlivym udalostem. Je tam i recept na posvicenskou husu a poutove kolace - to ale neni v kalendari, treba si zjistit, kdy se slavi poute a posviceni u vas.
Importovane svatky tam nejsou, spis zanikle mistni. Nektere z tech tradic uz jsou neobnovitelne, jine jsou hodne svazane s kostelem a lidovym povercivym katolictvim, casto neobnovitelne, ale krasne se to cte.
Snad alespon neco z toho si uzijete. 
|
| Kapradina | 
|
(1.9.2011 11:25:14)
Jé Girili,
mohla bych také poprosit o e-mail.  Nebo Hilli. Děkuju! 
Naoplátku ještě recept na koblížky.
Masopustní koblihy
1 kg polohrubé mouky
8 žloutků
10 dkg másla
citrónová kůra z ½ citrónu
přiměřeně rumu (cca 1dcl – raději víc, než méně)
1 vanilkový cukr
špetka soli
6 dkg droždí (+ cca ½ litru mléka + 2 lžičky cukru)
8 dkg cukru krupice
3 kostky 100% tuku nebo 1 litr oleje (na smažení)
Ohřejeme mléko na vlažno, přidáme 2 lžičky cukru a droždí, necháme vzejít kvásek. Do mísy dáme mouku, žloutky, cukr, sůl, vanilkový cukr, citrónovou kůru, rozpuštěné máslo, rum a kvásek…..vypracujeme těsto a necháme 2 hodiny kynout na teplém místě.
Z vyváleného těsta (asi půl cm) vykrajujeme skleničkou kolečka. Na spodní kolečko dáme marmeládu, povidla, nutelu…. A horní kolečko kolem dokola prsty přitlačíme ke spodnímu, tím se zvětší a skleničkou znova celé vykrojíme. Tím se vrstvy dobře slepí a drží pohromadě. Koblihy skládáme na plech nebo vál a necháme ¾ hodiny kynout (v polovině času otočíme a necháme kynout i z druhé strany).
Já smažím v litinovém hrnci, který se dlouho rozehřívá a pak drží stálou teplotu, rozhodně je potřeba tuk rozehřívat velmi pomalu a smažit na malou teplotu pod pokličkou. Několik minut z každé strany. Rozhodně hlídat!!!!
Dobrou chuť!
|
| Girili |
|
(1.9.2011 11:33:26)
Kapradino, poslala jsem ti to taky a omlouvam se Hilly, protoze v tom zmatku, jak jsem to preposilala, jsem ji asi nejake veci poslala opakovane.
|
| Kapradina |
|
(1.9.2011 11:38:37)
Girili,
děkuji moc!
Ještě jsem našla legendu o svaté Lucii.
Legenda o Svaté Lucii
Třináctého dne měsíce prosince, jak by řekli naši ctění předkové, se slavil svátek mučednice svaté Lucie. Nebývalo tomu tak vždy. V časech, kdy ještě platil juliánský kalendář, vycházel svátek sv. Lucie na třiadvacátého. Proto také dávné pranostiky pravily, že svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc, nebo že svatá Lucie noci upije, neboť od tohoto dne se začala noc pomalu, ale jistě krátit. Když ovšem v roce 1582 reformoval papež Řehoř kalendář, připadl svátek sv. Lucie právě na onoho třináctého, což naše poněkud zmatené předky vedlo ještě ke zmatenějším průpovídkám, že svatá Lucie sice noci upije, ale dne přidá, co slepice zívá, či že svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Poněkud blíže k pravdě byla tvrzení, že když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu, případně prohlášení, že Svatá Lucie je královna noci. Kolik pravdy je na pranostice „Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len“ vědí asi už jen naši předci a možná zemědělci.
Lucka vám rozpáře břicho!
Přesun svátku této mučednice na třináctého prosince ji zařadil ke světicím adventním, a tedy k těm, které v čase adventu obchází domy – narozdíl od koledníků ovšem povětšinou mlčky – úkolem svaté Lucie bylo vymetat tmu a přinášet světlo. Však také její jméno pochází z latinského lux, což znamená světlo. O tom, že bylo co vymetat, svědčí i skutečnost, že čas od nového data svátku sv. Lucie do Narození Páně byl nazýván černou zimou. Lucky, jak se bíle oděné ženy s obličejem zakrytým maskou ze dřeva či papíru ve tvaru kornoutu nazývaly, ovšem obcházely stavení nejen s Bohu libými úmysly. Dětem, které se o adventu nepostily, prý páraly břicha nožem, který s sebou za tímto účelem nosívaly. Někde zas chodilo po staveních Lucek více a děti, které se uměly hezky pomodlit, obdarovávaly, zatímco ostatním hrozily metlou.
Svátek přadlen
Svátek sv. Lucie byl určen především pro ženy a dívky - byl pro ně dnem odpočinku, protože nesměly prát ani příst. Věřilo se, že kdyby Lucka přistihla přadlenu při práci, naplnila by jí komínem světnici prázdnými vřeteny a přadlena by je musela napříst. Na Valašsku dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu, aby se k nim Lucie nedostala. Nezřídka se za Lucky převlékaly sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či nederou peří. Těm, které přistihly při draní, rozfoukaly peří po celé světnici a těm, které předly, rozmotaly napředené nitě.
Ochránkyně před čarodějnicemi
Svatá Lucie byla také považována za ochránkyni proti čarodějnicím. Na Moravě se ujal zvyk odkládat od svátku sv. Lucie až do Narození Páně každý den jedno poleno a na svátek Narození Páně jimi zatopit – tato tradice prý měla ochránit stavení před čarodějnickými kejklemi. Od svátku Lucie až do Narození Páně také dávaly hospodyně kravám kousek těsta, smíchaného s kořením, aby nad nimi neměly čarodějnice moc.
Panna pro Krista
Sama Lucie se narodila v rodině zámožných křesťanů v sicilských Syrakusách kolem roku 286. Už jako dítě složila slib věčné čistoty, avšak nikomu o tomto svém rozhodnutí neřekla. Když vyrostla v mladou dívku, chtěla ji po otcově smrti matka Eutychie vdát za váženého a bohatého, leč pohanského mladíka. Lucii se podařilo zásnuby oddálit a neustále prosila Boha, aby ji zachránil od manželství. Mezitím její matka těžce onemocněla. Lucie ji přemluvila, aby se vydala ke hrobu Agáty v Catanii. Matka tam skutečně nabyla ztraceného zdraví. Byla tak šťastna, že slíbila Lucii splnit jakékoli její přání. Ta měla jenom jedno, aby nadále směla vést zdrženlivý a panenský život. S tím ovšem nesouhlasil její ženich. Lucie proto rozdala své věno chudým, a když ani to nepomohlo, vypíchla si oči. Ty jí ovšem zázrakem dorostly. Proto také bývá zobrazována, jak hledí k nebi a na míse drží dvojici očí. Hluboce uražený mladík okamžitě křesťanku udal u místodržícího císaře Diokletiana, odpůrce a pronásledovatel křesťanů. Dívka byla zatčena a krutě mučena. Když zůstala i potom neoblomná, vymyslel si místodržící zvláště záludný trest: nařídil zavřít dívku do nevěstince a nechal ji tam k větší potupě odvézt vozem taženým volským potahem. Avšak opět se stal zázrak. Nikdo, voli ani jim pomáhající vojáci, s vozem nehnul. Rozzuřený místodržící přikázal polévat dívku vařícím olejem. Avšak Lucie zůstala nezraněna. Nakonec se jeden z vojáků neovládl a prořízl Lucuïi hrdlo mečem (podle jiných verzí tak učinil na rozkaz místodržícího a dýkou). Lucie padla mrtva k zemi. Psal se rok 304. Na znamení této své mučednické smrti bývá Lucie zobrazována v bílém rouše – znamení panenské čistoty – přepásaném rudou šerpou na památku krve, kterou prolila pro Krista.
Lucie patří po staletí k uznávaným světicím a je patronkou pestré skupiny profesí a řemesel. Za svou si ji vzaly nejen kající se nevěstky, ale i sedláci, skláři, sedláři, krejčí, švadleny, tkalci, nožíři, kočí, písaři, notáři, poduškáři, pedelové, vrátní, v Anglii spisovatelé, advokáti, služky a podomní obchodníci. Lidé se u ní také dovolávají pomoci proti očním nemocem, bolestem v krku, infekcím, krvácení a úplavici. Ve Švédsku a vůbec v severských zemích bývá její svátek nazýván Svátkem světel. Pohřbena byla Lucie v Syrakusách, odtud bylo její tělo přeneseno do Konstantinopole a nakonec do Benátek.
|
| Girili |
|
(1.9.2011 12:07:14)
Kapradino, tyhle nepohyblive svatky k urcitym svatym v tom .ics taky jsou. Zvlast v textacich jsou jenom ty pohyblive, ktere je treba si na konkretni rok zaradit a nekdy i odpocitat - Letnice podle Velikonoc ap.
|
| Girili |
|
(1.9.2011 12:30:01)
Koblizky se smazi. Tu tradic plnou vesnici zavidim!
|
|
|
|
|
| Li. |
|
(1.9.2011 12:50:04)
Můžu také požádat o zaslání toho kalendáře? Díky moc :)))
|
|
|
|
|
|
).
než koblihu. 
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)