quovadis |
|
(1.8.2011 20:49:52) Hezký večer všem, už delší dobu přemýšlím založit toto téma. Jsem dva roky sama s prckem, návštěvy u ex (s kecama) - ale fungují. Malý chodí do školky, já do práce. Moje vidina do budoucna - zastřeno, netuším. Jak to máte vy, co jste samy s dětma či dítětem? Máte jasno v budoucnosti, chcete zůstat samy, mít partnera, více dětí....
|
fisperanda |
|
(1.8.2011 21:11:16) Já to neplánuju. Když někdo příde, tak příde, když ne, budu sama s dcerou Tím že někdo příde ale rozhodně nemyslím, že se u nás zabydlí. To vylučuju, to už nechci. Mě to vlastně vůbec netrápí, jestli chlap bude nebo ne, já su upnutá na jiný typy vztahů a jiný typy lidí, mě případný vztah do budoucna vůbec netankuje, nebo teda nevidím to jako nic důležitýho. Myslím, že teď je nám s dcerkou dobře.
|
quovadis |
|
(1.8.2011 21:14:39) Já to mám teď právě taky tak, že si vystačíme sami, užíváme si to. Jsou dny nebo večery, kdy třeba sedím a říkám si, že bych si teď ráda s někým popovídala, schoulila se k někomu... Když se doma něco pokazí, nadávám jak špaček Jen jsem chtěla vědět, jak to je jinde...
|
sun 15 |
|
(1.8.2011 21:20:41) Já jsem byla s dcerou sama několik let a já husa pořád někoho hledala měla jsem pocit , že nám někdo chybí , nakonec jsem našla přítele s nimž žiju. Ale obecně mě s dcerou samotné bylo líp a chlapa bych už doma nechtěla , kdybych měla zpětně možnost výběru .
|
|
|
|
Alex* |
|
(1.8.2011 21:27:42) Já jsem ještě před půl rokem striktně partnera a další děti odmítala jen v představách, teď si to představit umím a umím si i připustit, že bych jednou byla ráda. I proto, aby měl můj syn sourozence.
Zatím je můj život jeden velký kolotoč a pracovní honička, abychom se měli dobře a nemuseli žebrat na úřadech, což se mi hnusí.
|
|
Alča | •
|
(1.8.2011 21:40:32) Hledala jsem, ale asi 8 let. Nechtělo se mi být sama. S ex nebyla domluva žádná, ani výživné neplatil, takže za sebe: hledala jsem, i kvůli financím. Ve dvou se to fakt lépe táhlo, v jednom jsem byla na mrtvici.
|
|
Rigor Mortis |
|
(1.8.2011 21:42:52) hm,já byla sama deset let se synem,vytížená jsem byla víc než hodně,měla jsem dvě práce,aby jsme slušně žili.Pak jsem potkala v práci JEHO,byla svatba,další děti a jsem tak spokojená,jako nikdy.Těch deset let se synem,byly nádherné,užili jsme si sami sebe,máme hezký vztah i ted,když je dospělý.Ale být stále na vše sama vysiluje,jsem ráda,že jsme na starosti už dva.
|
|
Benin |
|
(1.8.2011 22:10:07) Ne že bych přímo uháněla, ale po příteli jsem pokukovala. Byla jsem na tom finančně dost špatně a nebavilo mě být na všechny problémy sama. Ale kdyby se žádný nenašel, taky bychom to přežili.
|
|
kdyzsluncenesviti |
|
(1.8.2011 22:24:07) Může se zeptat, jestli jste s dětmi opravdu sami nebo máte nějakou podporu rodiny či kamarádů?
U nás momentálně "probíhá" rozchod a já budu s dětmi tedy opravdu sama. Kamarády nemám. Rodina daleko. Navíc pro mě není možné u nich setrvat.
|
Natascha |
|
(2.8.2011 8:28:26) Jsem sama už 6 roků, nějaké pokusy proběhly, ale nic, co by stálo za řeč. Další děti kvůli věku už nechci, ráda bych našla "jen" parťáka na občas, na společné bydlení už se taky necítím, nějaké vyvyřování pro chlapa nehrozí. Samota ale není nic moc, vždycky jsem se cítila líp v páru, dodávalo mně to větší sebejistotu. Naštěstí nemám finanční problémy, ale bez pomoci rodičů (hlídání dcery) si to neumím představit.
|
|
|
amanvireja |
|
(2.8.2011 6:32:33) Byla jsem samoživitelka 8let ,bylo mi fajn ,až tedy na nějaké ty svátky ,kdy lidé byli se svými partnery doma a jezdily za rodiči a tak (rodiče už nemám,sourozence také né). V létě jsem s dcerou jezdila každý den k vodě ,na dovolenou , když pohlídala kámoška mohla jsem si vyrazit ,nemusela jsem hodně uklízet ,každý den vyvařovat ,tolik prát .... tahle práce odpadala a proto jsem měla více času na další aktivity ,bylo to fajn období ,náhodou na něj ráda vzpomínám . Nicméně vždy jsem toužila po kupě dětí ,takže jsem hledala schopného ,zodpovědného partnera a snad našla Mám další dvě děti ,kupu práce ,vaření, praní ,uklízení ,ale jsem šťastná ,trošku jinak žiji než předtím ,tedy po pravdě úplně jinak žiji než před tím,ale vyhovuje mi to a jsem spokojená.... Ovšem na obu kdy jsem byla sama s dcerou nostalgicky zavzpomínám ,hlavně když jsem vyplivnutá-vyčerpaná...
|
|
Pawlla |
|
(2.8.2011 8:23:28) Nejsem samoživitelka,nevadí?Ale často jsem nad tím přemýšlela,jako co kdyby.Myslím si,že už bych nového přítele nechtěla,jako na schůzky,kino,večeře,určitě,ale bydlet už bych asi zůstala sama s dětmi.Doufám,že mě to nepotká,obdivuju všechny,které to tak krásně zvládají.
|
quovadis |
|
(2.8.2011 9:05:49) Děkuji všem za příspěvky, já jsem na tom zatím tak, že o bydlení ve dvou zatím netoužím, ráda bych schůzky, kino, on ve svém, já ve svém, společné návštěvy... jak už tu někdo psal. Možná se to ve mě ještě zlomí a bude to jinak, ale zatím to vidím takto.
|
|
|
Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(2.8.2011 9:07:07) Zůstala jsem se 3 malými dětmi sama, zlomená, šokovaná (bylo to hodně rychlé), s exem, co mi dával všechno za vinu (ač to byl on, kdo si našel jinou). Začátky byly strašné, věděla jsem, že nechci být s dětmi už navždy sama, ale děsilo mne to, že jsem si nedokázala představit, že by se našel nějaký "normální chlap", který by si dobrovolně začal něco s holkou se 3 cizíma malýma dětma, o které je potřeba se starat. Po čase jsem se přistihla, že podvědomě hodnotím skoro každého chlapa, kterého vidím - v obchodě, v metru, na ulici... Hodně mi pomáhalo to, že jsem měla přátele, kteří pomohli duševně, a rodiče, kteří pomohli i trošku finančně. No a po roce a půl přeskočila jiskřička mezi mnou a jedním (v té době hodně blízkým) přítelem Už rok s námi žije, je to báječný "náhradní tatínek" a milovaný partner Sama bez partnera už nikdy nechci zůstat...
|
katka* | •
|
(2.8.2011 11:55:40) a já mám švagra, který je sám (31) a nemůže najít k sobě ženu. Věřím že by dokázal být i dobrým tátou malému děcku... Souseda taky opustila přítelkyně a mám pocit, že zůstane taky sám... aktivně nehledá... To jsou paradoxy...
|
quovadis |
|
(2.8.2011 13:38:20) a odkud je švagr?
|
katka* | •
|
(2.8.2011 14:52:30) kousek od prahy... (vesnice) máte zájem?
|
quovadis |
|
(2.8.2011 17:36:04) tak to je mooooc daleko, jsem ze severu Moravy
|
|
|
|
|
|
Ivi + M + P |
|
(15.11.2011 21:59:40) Záleží, kde jsou tvoje priority, očekávání, přání. Já sama zůstat nechtěla a nezůstala
|
|
BlankaSi |
|
(5.12.2011 14:35:44) Moc dlouho se mě naštěstí tento problém netýkal. Bio-otec mé dcery mě opustil ještě jako těhotnou, nicméně v jejím rodném listu zapsán je. Od té doby ticho po pěšině, neozývá se mi (to mi nevadí), alimenty zaplatil párkrát (to mi vadí troch více) Nikdo neví, kde se nachází (ani policii se ho nepodařilo vypátrat
Pak jsem střídavě procházela obdobími, kdy jsem strašně nechtěla být s Andrejkou sama a obdobími, kdy jsem nechtěla chlapa ani vidět ... V jednom takovém období, kdy jsem si řekla, že žádného chlapa už do života nechci, se objevil můj současný manžel Andrejce plně nahradil tátu (teď už mu skoro jinak ani neřekne), 4.6. oslavíme druhé výročí svatby a na tento den mi zatím dle vyšetření, UTZ apod. připadá termín porodu druhého potomka.
Šťastnější teď snad být nemůžu.
Radím: nelámat věci přes koleno, ono se to nějak vyvrbí a většinou v okamžiku, kdy to nejméně čekáte.
|
A + 1 |
|
(6.12.2011 20:21:46) Blanko, je milé číst takové zprávy, dávají naději.
Občas si říkám, že se na "hledání" vykašlu a pak mám zase horečnaté období, jako právě teď. Až zkončí Vánoce, třeba zas vychladnu a uklidním se Ale je fakt, že domů bych už asi nikoho nechtěla a pak jindy mě přepadne touha po . Jsem 2,5 roku sama a někdy je to "fakt hustý"
|
|
|
|